Řízení pracovních rizik, hodnocení rizik, analýza rizik…, ale jak se v těch pojmech vyznat? Teorie je velmi složitá, praxe může být mnohem jednodušší. Alespoň ve většině běžných pracovních činností.
Řízení pracovních rizik je proces, kdy se zaměstnavatel snaží rizika plynoucí z povahy pracovišť a pracovních činností, jednoduše řečeno, zkrotit. Zkrotit takovým způsobem, aby tato rizika nezpůsobila škodu na majetku, ale zejména, újmu na životě či zdraví osob.
Do procesu řízení rizik, často dnes označovaného také jako management rizik nebo vyloženě anglicky Risk Management, tedy logicky spadají všechny činnosti, které mohou zabránit výše popsaným negativním důsledkům. A které to jsou?
Pro lepší pochopení, je nutno si nejprve uvědomit, co to vlastně pracovní riziko je? Opět na internetu najdete mnoho definic, některé působí až vědeckým dojmem. Často je riziko popisováno velmi abstraktně, jako kombinace pravděpodobnosti a následku. Ale držme se zjednodušeného výkladu, pro praxi tolik potřebného. Pracovní riziko je cokoliv, co na pracovišti nebo při pracovní činnosti může způsobit vznik pracovního úrazu. Ostrý nůž, rotující vrták, hluk emitovaný vrtačkou, vysoká teplota, hořlavý plyn, žíravina, skleněná výplň, hrana schodů, hmyz, lidé…
Jak vidíte, rizik je defakto nekonečně mnoho. Tedy i oněch preventivních činností, které mají za úkol zabránit negativnímu působení rizik, je nekonečně mnoho. A teď zásadní otázka: “Jak z toho ven?”
Odpověď se mnohým nebude líbit. Ale jedinou možností je udělat maximum a doufat, že nedojde k situaci, kterou jste opomenuli.
Vždy se najdou firmy, které dělají pro bezpečnost maximum a stejně u nich dojde ke smrtelnému pracovnímu úrazu, požáru nebo mimořádné události. Pravděpodobnost takového vzniku by ale měla být mnohem nižší než u firem, které bezpečnost a řízení rizik řeší minimálně nebo vůbec.
Buď sofistikovaně, za pomoci odborníka. Zpravidla prostřednictvím osoby odborně způsobilé k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Této možnosti musejí využít všichni zaměstnavatelé, kteří mají více než 25 zaměstnanců. Pokud máte do 25 zaměstnanců, je pro vás povinnost zajistit provádění úkolů prevence rizik prostřednictví odborně způsobilé osoby platná jen v případě, že sami nemáte potřebné znalosti. Zda je máte, či nemáte, tak to za vás nerozhodne nikdo jiný, než vy sami.
Pokud se tedy rozhodnete do řízení rizik pustit svépomoci, doporučuji postupovat přibližně dále popsaným způsobem.
Sepište si možná, opravdu reálná rizika, která mohou způsobit úraz. Toto bude velmi pracná a zdlouhavá část celého procesu a současně také část zcela zásadní.
Ideální je, pokud si do tabulky, do sloupce pod sebe, sepíšete možné zdroje rizik. Postupujte systematicky. Nejprve se zaměřte na pracoviště jako takové. Řekneme, že byste se měli soustředit na stavební objekt. Sepište tedy rizika, plynoucí z povahy objektu / pracoviště. Sem může patřit např.:
Dále zkuste popsat fyzikálně – chemicko – biologické faktory na pracovišti, které mohou působit rizika, např.:
Některé nebezpečné chemické látky a směsi, jsou rizikovější, než byste čekali. Na fotografii výše např. impregnační spray na obuv.
V dalším kroku se zaměřte na používané stroje, technická zařízení, přístroje, nářadí a technické vybavení pracovitě, jako např.:
Co třeba taková flexa bez krytu? Je rizikem? A pokud na ni kryt nainstalujeme, představuje ještě nějaká rizika pro obsluhujícího zaměstnance?
Poslední zásadní oblastí, která zůstává, tak jsou samotné pracovní činnosti zaměstnanců a rizika z nich vyplývající. Zde zohledněte např. následující:
Výše uvedené berte jen jako možnou nápovědu.
Buďte kreativní. Postupujte pečlivě, pomalu, krok po kroku.
Jakmile si budete myslet, že máte sepsány všechny možné zdroje rizik, začněte k nim dopisovat i samotná rizik. Resp. jeden zdroj rizika, může představovat více konkrétních rizik. Např. pokud zaměstnanec pracuje s ruční vrtačkou, tak může být vystaven riziku působení hluku, ale i riziku zasažení očí odletujícími částmi, riziku pořezání se apod.
Při hodnocení rizik určitě vycházejte z návodů k obsluze strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, která používáte. Dále také prostudujte bezpečnostní listy k nebezpečným chemickým látkám a směsím, které se objevují při pracovních činnostech. Neopomeňte ani čistící, úklidové a desinfekční prostředky. V těchto dokumentech jsou často rizika uvedena a to včetně opatření, k omezení jejich působení.
Rovněž můžete pro inspiraci využít multimediální databázi zde, na BOZPforum.cz.
Samozřejmě, že existuje celá řada sofistikovaných metod pro identifikaci nebezpečí na pracovišti, tedy možných zdrojů rizik nebo následné hodnocení rizik. Pokud ale neprovozujete vysoce rizikovou, komplikovanou činnost, ale např. kadeřnický salon, restauraci, kancelář apod., tak vás mohou nechat klidnými. Mezi tyto metody paří nejrůznější kontrolní seznamy, What-If metoda, dále HAZOP, FMEA, FMECA, ETA, FTA nebo např. indexové metody.
Jakmile budete mít sepsány a identifikovány zdroje rizik a k nim přiřazena konkrétní rizika, můžete provést tzv. hodnocení rizik. Vykašlete se na sofistikované metody hodnocení. Nesnažte se vymýšlet pravděpodobnosti vzniku, působení nebo složitě číselně ohodnocovat následky. Jednak vás to dlouho nebude bavit a druhak, pokud nebudou čísla podložena nějakými relevantními daty, stejně půjde jen o “dětskou hru.”
Pokud neprovozujete biologicko – chemickou laboratoř, nukleární reaktor, výrobu munice, chemičku a jiné, rizikové provozy, kde by se na řízení rizik měl podílet tým špičkových odborníků, tak prostě hodnocení proveďte za využití vaše selského rozumu.
V případě, že jste postupovali odpovědně a systematicky, tak máte konkrétních rizik asi poměrně velkou spoustu. Hodnocení by mělo být o tom, z této spousty vyčlenit ta rizika, která jsou opravdu významná a má smysl je dále řešit a naopak vyhodit rizika, která jsou bagatelní. Pokud nevíte, váháte, riziko raději ponechte a řešte dále. Pokud se vám v soupise však objevilo riziko typu: “Přivření prstů do dveří”, tak jej klidně vyhoďte ven.
Konečně, jedna z nejdůležitějších částí samotného procesu řízení pracovních rizik a to návrh opatření proti působení pracovních rizik. Což je vlastně i smysl celého procesu. Takže opět, systematicky, krok za krokem, pro každé riziko, které jste vyhodnotili jako dostatečně významné k dalšímu řešení, navrhněte opatření, aby nezpůsobilo pracovní úraz. Opět využijte zejména selský rozum. Při návrhu opatření postupujte s rozvahou, systematicky a také dle požadavků zákoníku práce. Ten říká, že jste povinni při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí
Vůbec se nebojte situace, kdy opatření nedokážete stanovit. Někdy to prostě nejde. Buď sežeňte odborníka, který to může dokázat nebo zkrátka jako opatření jen provedete seznámení dotčených zaměstnanců s rizikem.
Všechna opatření, která jste proti působení rizik navrhli, je nyní nutno aplikovat do praxe. Někdy je to jednoduché, jindy složité. Občas nákladné, někdy zadarmo. Poperte se s tím tak, jak nejlépe dokážete. Pokud některá opatření není ve vašich silách neprodleně provést, alespoň si k nim zadokumentujte poznámku, proč tomu tak je (finance, prostředky, čas, lidé…) a zahrňte je do plánu rozvoje firmy – resp. počítejte s jejich zavedením v budoucnu.
O celém procesu si veďte dokumentaci. Čím bude podrobnější, tím lépe. Z té nakonec vytvořte finální podobu, např. tabulku uvádějící riziko – opatření a ideálně i s poznámkou, kterých zaměstnanců / osob, se toto riziko dotýká.
S podobou dokumentace si nedělejte příliš starostí. Tvořte vše tak, jak vám vyhovuje, jak se vám to zdá přehledné. Tato dokumentace bude sloužit zejména vám. Např. ke školení zaměstnanců.
Dokumentaci můžete třeba také vyvěsit na nástěnku apod. Vedení dokumentace o rizicích, je povinné ze zákona. Tak si dejte záležet.
Zaměstnance musíte prokazatelně proškolit / seznámit s riziky a opatřeními, proti jejich působení. I proto je důležité, vést o rizicích podrobnou dokumentaci.
Jaká rizika vidíte na výše uvedené fotografii?
Jak bylo výše uvedeno, zdrojů rizik a i pracovních rizik samotných, je nekonečně mnoho a stejně tak i opatření. Proto neusněte na vavřínech. Celý proces je trvalou záležitostí. Nelze nikdy říct, že je již hotovo. Dávejte si reálné cíle. Stanovte si, do kdy sepíšete zásadní zdroje rizik, do kdy stanovíte zásadní rizika apod. Pak už je vše vylepšujte. Když během pracovních činností narazíte na nové, doposud neřešené riziko, tak jej vyřešte – řiďte, bezodkladně. Jen tak to bude mít celé smysl a požadovaný účinek.
Navíc na to nemusíte být sami. Zapojte i své zaměstnance. Např. i za pomoci odměn, soutěží apod. A rozhodně potom zapojte vedoucí zaměstnance, pokud nějaké máte. Je i jejich povinností, zajišťovat BOZP.
Jde to. Je to vytrvalé práci a dřině, jako ostatně vše jiné. A nejtěžší na celém procesu řízení pracovních rizik, stejně jako na každé práci, je prostě začít.
Pokud máte jakékoliv dotazy, připomínky, návrhy, podněty apod., neváhejte je sypat níže do komentářů nebo rovnou do diskusního fóra: www.bozpforum.cz/diskuse
 |
 |
