Lékařské prohlídky zaměstnanců – co o nich musíte vědět!

1
67
Lékařské prohlídky zaměstnanců
Lékařské prohlídky zaměstnanců

Přijímáte svého prvního zaměstnance nebo už nějakou dobu zaměstnáváte? Pak určitě víte, že existuje něco jako lékařské prohlídky zaměstnanců. Tento článek je určen právě vám a pokusí se vám tuto problematiku co nejlépe, formou otázek a odpovědí na ně, lidsky, přiblížit.

Jaký mají lékařské prohlídky zaměstnanců smysl?

Uvědomme si, že nežijeme v žádné z rozvojových zemí. Žijeme ve vyspělé, moderní zemi, kde má ochrana lidského života svou hodnotu (byť o její výši by se dalo polemizovat dlouho a dlouho). Zaměstnanci mají ústavní právo na bezpečnosti při práci. A jeden z pilířů, na nichž bezpečnost stojí, je právě zdravotní způsobilost zaměstnance k dané práci. Musí být nejen vyhodnoceno, zda konkrétní osoba, ještě uchazeč o zaměstnání, je k dané práci zdravotně způsobilá či nikoliv, ale je také zapotřebí sledovat, zda v práce postupně a neúměrně nezhoršuje zdraví zaměstnance.

Tedy smysl je a nezbývá než doufat, že většina zaměstnanců i zaměstnavatelů jej chápe.

Musí každý uchazeč o zaměstnání absolvovat vstupní lékařskou prohlídku?

Úplně každý ne, ale většina ano.

První důležitý poznatek je, že vstupní pracovnělékařské prohlídce se musí podrobit každý uchazeč o zaměstnání, které bude následně založeno pracovní smlouvou – bez výjimek. Zbývá tedy skupina zaměstnanců, kteří budou pracovat na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (dále jen “brigádníci”).

Brigádník nemusí jít na vstupní lékařskou prohlídku, pokud je jeho práce “bezpečná.” Co to ale je, bezpečná práce (pozn.: bezpečná práce není právní pojem, jde jen o pojem autora používaný pro tento článek)? Aby byla práce tzv. bezpečná, musí být splněno několik podmínek:

  1. práce je zařazena do kategorie 1 nebo 2 (zjistěte více o kategorizaci prací);
  2. součástí práce nesmí být činnosti, pro jejichž výkon jsou podmínky stanoveny zvláštními právními předpisy.

Z výše uvedeného plyne, že bez kategorizace prací se nepohnete. Bez kategorizace prací nejste schopni provést u zaměstnanců lékařské prohlídky.

A pokud vám lékař “nějakou prohlídku” udělá, nebude to pracovnělékařská a vy se v případě nemoci z povolání nebo pracovního úrazu odpovědnosti nevyhnete!

Čili s bodem 1. vám nepomůžeme. Ale s bodem 2. už trochu ano. Čtěte dále. Teď to bude důležité!

Zvláštní právní předpisy stanoví podmínky zdravotní způsobilosti pro určité, řekněme rizikové profese, jako jsou např.:

  1. řidiči “z povolání”;
  2. piloti;
  3. kapitání lodních plavidel;
  4. zaměstnanci podílející se na provozu drážních vozidel;
  5. zaměstnanci, kteří v rámci své profese využívají střelné zbraně (např. strážník městské policie, myslivec);
  6. pracovníci v jaderné energetice atd.

Z výše uvedeného je zřejmé, že jde o pracovní pozice ne úplně běžné nebo profese, u nichž je předpoklad zdravotní způsobilosti poměrně obecně dobře znám.

Rizika ohrožení zdraví a jejich vliv na lékařské prohlídky zaměstnanců

Kromě těchto, výše uvedených profesí a k nim se vážících zvláštních předpisů, tu ale máme ještě část II, přílohy 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., v účinném znění, která uvádí tzv. rizika ohrožení zdraví. Tato rizika se týkají i zcela běžných profesí, u nichž by je laik možná ani nepředpokládal.

Všichni zaměstnanci, včetně brigádníků, pokud je součástí jejich prací činnost, uvedená níže pod bodem 1 až 13, se musejí podrobit vstupní lékařské prohlídce!

  1. Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob.
  2. Činnosti epidemiologicky závažné (např. uvádění potravin do oběhu – kuchaři, servírky, číšníci, dále sem spadají např. kosmetičky, kadeřnice, maséři apod.).
  3. Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů.
  4. Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků.
  5. Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., v účinném znění (tj. s výjimkou řidičů “profesionálů”), pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby.
  6. Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům.
  7. Nakládání s výbušninami, opravy tlakových nádob a kotlů, obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, obsluha tlakových nádob stabilních a tlakových stanic technických plynů, obsluha a opravy turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40000 kcal (136360 kJ), obsluha a opravy vysokonapěťových elektrických zařízení, práce na elektrických zařízeních podle jiného právního předpis (vyhláška “50ka”).
  8. Práce v hlubinných dolech.
  9. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu.
  10. Práce záchranářů s výjimkou zdravotnických záchranářů.
  11. Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí.
  12. Hlasová zátěž.
  13. Noční práce.
  14. Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

A co mladiství brigádníci?

Mladiství brigádníci, tj. ti, do 18-ti let věku, musejí dle Zákoníku práce na lékařskou prohlídku vždy – bez výjimky.

Je v pořádku, provést vstupní lékařskou prohlídku až po nástupu zaměstnance do práce?

Samozřejmě, že není.

Vstupní lékařská prohlídka musí být provedená před zahájením práce. Tj. zaměstnanec již může mít podepsanou pracovní smlouvu nebo dohodu, ale před provedením prohlídky ještě nesmí práci vykonávat.

Nezapomeňte na to, že ode dne vydání lékařského posudku, počíná běžet ochranná lhůta 10 dnů, kdy se zaměstnanec může odvolat. Po tuto dobu ještě lékařský posudek nenabyl platnost a zaměstnanec stále nemůže vykonávat práci.

Naštěstí je tu nově možnost, že se zaměstnanec vzdá této ochranné lhůty. Avšak vše je nutno mít podloženo na papíře.

Vstupní lékařská prohlídka se provádí jen před uzavřením pracovněprávního vztahu?

Ne, i toto je častá mýlka zaměstnavatelů. Vstupní prohlídka se neprovádí jen u “nových” zaměstnanců. Provádí se i v případě změny druhu práce nebo převedení zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance.

Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Stačí lékařská prohlídka od “obvoďáka”?

Ano i ne. Opět se vše odvíjí od rizikovosti práce.

Aby se mohl zaměstnanec podrobit lékařské prohlídce u svého registrujícího (obvodního) lékaře, musí vykonávat:

  1. práci zařazenou z hlediska všech 13-ti rizikových faktorů do kategorie 1;
  2. práci, pro niž nejsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny zvláštními právními předpisy (viz výše kapitola: “Musí každý uchazeč o zaměstnání absolvovat vstupní lékařskou prohlídku?”).

Například tedy zaměstnanec kancelářské práce, který ale pravidelně používá firemní osobní vozidlo, již musí povinně na lékařskou prohlídku k firemnímu lékaři (smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb).

Jako doklad lékařské prohlídky stačí formulář od lékaře

Lékař, jako výsledek lékařské prohlídky, vyhotoví tzv. lékařský posudek. Podoba posudku je dána právními předpisy, ale vás nemusí příliš trápit, protože jeho vypracování je odpovědností právě lékaře (poskytovatele).

Co ale stále mnoho zaměstnavatelů neví je, že zaměstnance (uchazeče o zaměstnání) musejí na lékařskou prohlídku odeslat se žádostí. Žádost má také jasně stanovený obsah. Kromě osobních údajů zaměstnance, musí obsahovat zejména informace o práci, její náplni a rizikovosti.

Žádost musíte lékaři předat prokazatelně. Ideálně, pokud se Vám podepsaný výtisk žádosti od lékaře vrátí.

Kdo musí mít smlouvu s firemním lékařem?

Trochu zapeklitá otázka. Hned se dostaneme k tomu, proč.

Dle zákona č. 373/2011 Sb., v účinném znění platí, že každý zaměstnavatel, jde-li o práce, které jsou zařazené do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb.

Z výše uvedeného ustanovení tedy plyne, že KAŽDÝ zaměstnavatel musí mít uzavřenu smlouvu s firemním lékařem.

A kde je zakopaný pes? V našich zákonodárcích.

Zákon totiž pokračuje. Kromě výše uvedené povinnosti dodává, že zaměstnavatel může v případě, jde-li o práce zařazené do kategorie první a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem, vysílat zaměstnance na lékařské prohlídky k jejich obvodním lékařům a ostatní součásti pracovnělékařských služeb zajišťovat, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu.

Jste z toho zmatení? Nevadí. To nejste vůbec sami. Zákon tedy v jednom odstavci stanoví jasnou povinnost mít firemního lékaře a v druhém připouští možnost, u nerizikových prací lékaře v odůvodněných případech vůbec nemít. Osobně se domnívám, že tato možnost nikterak neruší povinnost. Jsem tedy zastáncem výkladu, že každý zaměstnavatel musí mít firemního lékaře.

Lékařské služby jsou jen lékařské prohlídky zaměstnanců?

Častou mýlkou zaměstnavatelů je domněnka, že pracovnělékařskými službami jsou jen lékařské prohlídky zaměstnanců. Ony jsou ale pracovnělékařské služby poněkud komplexnější. Patří do nich následující činnosti a úkony:

  1. hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání;
  2. poradenství a poradenské činnosti;
  3. provádění lékařského dohledu nad pracovišti a pracovními činnostmi.

Co do jednotlivých bodů spadá, si můžete přečíst v § 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., úz.

Podpořte BOZPforum.cz sdílením:

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno