Dnešní článek je určen všem zaměstnavatelům, kteří chtějí mít stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v pořádku a to nejen po stránce praktické, ale také po stránce vedené dokumentace BOZP. Článek totiž vyjmenovává nejdůležitější dokumenty BOZP, které je zaměstnavatel povinen vést a o každém dokumentu je krátce pojednáno.
Snadno tak zjistíte, zda vedete vše, co vést máte.
Pokud provozujete své činnosti v objektu nebo na pracovišti v nájmu, pak je pro vás prioritní nájemní smlouva. Určitě ale není od věci, pokud si níže uvedené dokumenty vyžádáte nebo alespoň ověříte, že je má majitel k dispozici a vy svou činnost vykonáváte v souladu s nimi.
Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí.
Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení.
V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.
Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
Jednou z hlavních preventivních povinností každého zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je řízení pracovních rizik. O tomto procesu bylo blíže pojednáno v článku: “Řízení pracovních rizik v praxi a doporučený postup.”
Zaměstnavatel je povinen o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních vést dokumentaci. V praxi se tato dokumentace často nazývá “Registr rizik” a je zpracována formou tabulky, která obsahuje:
Zákonem však podrobnosti dokumentace nejsou upraveny a je tak na zaměstnavateli, jak k jejímu zpracování přistoupí.
Mnohdy může být lepší rizika zapracovat do jednotlivých dílčích dokumentů, než mít obsáhlou tabulku, kterou si stejně nikdo nikdy nepřečte.
Pokud na jednom pracovišti společně působí zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, pak jsou tito zaměstnavatelé povinni, vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti.
Kromě dokumentace rizik, kterou si zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci vzájemně působí na stejném pracovišti předávají, je povinností mít písemnou dohodu mezi zúčastněnými zaměstnavateli. Touto dohodou se určuje ten ze zaměstnavatelů, který bude koordinovat provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění na společném pracovišti.
Kategorizace prací je proces, kdy je zaměstnavatel povinen vyhodnotit vyhláškou uvedených 13 rizikových faktorů pracovních podmínek a na základě tohoto hodnocení, zařadit práce zaměstnanců do čtyř kategorií, kdy kategorie 1 jsou nejméně rizikové práce a kategorie 3 a 4 jsou pracemi rizikovými. Samozřejmostí je, že o celém procesu je nutné vést dokumentaci.
Veškeré hodnocení rizik a podmínky pro zařazení prací do kategorií, musí zaměstnavatel provést prokazatelným způsobem, tj. o tomto procesu vést dokumentaci.
Snahou zaměstnavatele musí být, provádět taková preventivní opatření BOZP, aby práce, které jsou zařazeny do kategorií, zejména těch rizikových, tedy 2R, 3 a 4, mohly být zařazeny do kategorie nižší. Jde o proces tzv. prevence rizik. I o tomto procesu a o přijatých opatřeních, je nutno vést dokumentaci.
Jakmile zaměstnavatel provede zařazení prací do kategorií, musí o tomto vypracovat návrh nebo oznámení. Návrh se zpracovává pro práce, které mají být zařazeny do kategorie 3 nebo 4. Oznámení potom pro práce kategorie 2. V praxi je oznámení / návrh na zařazení prací do kategorií často stejný dokument, jako právě výše popsaná dokumentace o zařazení prací do kategorií.
Jakmile zaměstnavatel místně příslušné krajské hygienické stanici oznámí / navrhne, které práce zařazuje do kategorií, hygienická stanice zahájí správní řízení. Výsledkem správního řízení je oznámení, kdy krajská hygienická stanice bere na vědomí zařazení prací do kategorie 2 nebo souhlasné stanovisko, se zařazením prací do kategorie 3 a 4. Případně rozhodne o tom, že práce, u nichž bylo navrženo zařazení do kategorie 2, budou zařazeny do kategorie 2R.
Toto souhlasné stanovisko je důležité a zaměstnavatel jej musí uchovat. Stvrzuje se tím, že je proces kategorizace prací platný. Navíc je zaměstnavatel povinen, toto stanovisko předat smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb a tvoří součást zdravotnické dokumentace.
Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru.
Dále platí, že zaměstnavatel připojí k žádosti nebo návrhu o zařazení prací do kategorií protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek.
Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením.
Pokud jsou u zaměstnavatele vykonávány práce rizikových kategorií, tedy práce kategorie 2R, 3 a 4, pak je povinen vést tzv. evidenci rizikových prací.
Jde o jednoduchou evidenci, ve které se uvádí identifikační údaje zaměstnance, ale zejména počet odpracovaných směn v rizikové práci. Tato evidence se ukládá poměrně dlouhou dobu a je povinností, ji mít k dispozici i v případě, že zaměstnavatel zanikne. Slouží k prokazování a šetření, v případě vzniku nemoci z povolání zaměstnance.
Zaměstnavatel nesmí k práci připustit zaměstnance, který by k ní nebyl zdravotně způsobilý. V této oblasti, tedy oblasti pracovního lékařství, musí zaměstnavatel spolupracovat s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Zaměstnavatel pro výkon práce na svých pracovištích, pokud dále není stanoveno jinak je povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem.
Zaměstnavatel je povinen, zaměstnance na pracovnělékařské prohlídky vysílat s žádostí. Žádost musí obsahovat přesně definované náležitosti. Zejména informace o zaměstnanci a dále informace o konkrétní práci zaměstnance a její rizikovosti.
Žádost je dobré si nechat od poskytovatele potvrdit a uchovávat.
Lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb, o pracovnělékařské prohlídce zaměstnance, provedené na základě písemné žádosti zaměstnavatele, vypracuje lékařský posudek. Lékařský posudek obsahuje jednoznačný závěr, zda je zaměstnanec
Na základě výsledků lékařského posudku zaměstnavatel následně zařazuje zaměstnance k práci, případně jej nezaměstná.
Lékařské posudky je nutno uchovávat.
Smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele, je povinen vykonávat pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci. Četnost dohledu se řídí kategorizací prací. O dohledu je nutno pořídit záznam. Záznam musí mít zaměstnavatel k dispozici pro předložení kontrolním orgánům.
Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Více o problematice poskytování OOPP se můžete dočíst v článku: “Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) – jak je správně poskytovat.“
Aby zaměstnavatel věděl, jaké OOPP je nutno zaměstnancům poskytovat a jak mají následně tyto OOPP používat, musí provést tzv. hodnocení rizik pro výběr a použití OOPP.
Hodnocení rizik se provádí v souladu s doporučeními nařízení vlády. Tento proces je možno brát jako součást procesu řízení pracovních rizik, viz výše.
Jakmile zaměstnavatel provede vyhodnocení rizik pro výběr a použití OOPP, vypracuje na základě tohoto hodnocení seznam poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků.
Další povinností zaměstnavatele na úseku OOPP, je povinnost stanovit způsob, podmínky a dobu používání OOPP a to na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků.
K poskytovaným osobním ochranným pracovním prostředkům musí zaměstnavatel vést průvodní a provozní dokumentaci.
Mezi průvodní dokumentaci patří zejména návod výrobce k použití OOPP. Mezi provozní dokumentaci pak patří, zejména u OOPP složitější konstrukce, např. evidenční listy o prováděných kontrolách a údržbě. Je nutné postupovat v souladu s pokyny výrobce.
Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
Zaměstnavatel je povinen určit obsah školení. V praxi se tak nejčastěji děje vypracováním tzv. osnovy školení. Ale forma stanovení obsahu je čistě na rozhodnutí zaměstnavatele.
Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je s ohledem na rizika nutno v přiměřených periodách opakovat. Délka period záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Zaměstnavatel je však povinen periody prokazatelně stanovit.
Školení BOZP musí být vždy provedeno prokazatelným způsobem. Musí tedy existovat záznam školení, ze kterého jasně vyplyne, o čem byli zaměstnanci proškoleni. V praxi se tak nejčastěji děje formou prezenční listiny školení.
Znalosti školených zaměstnanců musí být prokazatelným způsobem ověřeny. Zaměstnavatel má povinnost stanovit způsob ověření znalostí. Stanovení způsobu je nutno kdykoliv prokázat, proto by měla o tomto existovat dokumentace. Stanovení způsobu školení může být provedeno např. přímo v osnově školení.
Jestliže má být ověření znalostí prokazatelné, je nutné o něm vést i dokumentaci. Ať už jde o ústní přezkoušení nebo zkušební test, vše je nutno provádět prokazatelně a písemně zaznamenat. Ideální formou pro snadné prokázání je provedení přezkoušení znalostí formou zkušebního testu. Zaměstnavatel tak bude vést zkušební testy a záznamy testů.
Pro všechny činnosti, které budou zaměstnanci zaměstnavatele vykonávat, musí být provedeno vyhodnocení pracovních rizik a přijetí opatření. Dále je však nutné, zaměstnancům jasně sdělit, jak mají dané činnosti vykonávat a to nejen s ohledem na bezpečnost.
Jednou ze základních povinností každého zaměstnance je dodržovat při práci stanovené pracovní postupy. Aby bylo stanovení pracovních postupů prokazatelné, ideálním způsobem je mít tyto postupy zadokumentovány.
Zaměstnavatel je dále povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se, mimo jiné, rozumí udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí
O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
Pro každý sklad musí být vypracován místní řád skladu. Tento upravuje zásady bezpečné manipulace a skladování ve skladu.
Ke všem provozovaným strojům, technickým zařízením, přístrojům a nářadí, je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. Rozsah je popsání dále v podkapitolách. Dokumentace slouží zejména pro zajištění řádné údržby a obsluhy zařízení a tím i k zajištění bezpečného provozu zařízení.
Průvodní dokumentací se rozumí soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení.
Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce.
Provozní dokumentací soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel.
Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací.
Pokud má být do prostoru pracoviště či objektu instalováno elektrické zařízení, je nutno znát prostředí takového prostoru, které bude na zařízení působit. Prostředí může být např. normální, vlhké, mohou působit vibrace, v prostoru může být zvýšený počet osob, riziko hlodavců apod. A právě dle prostředí, je nutno správně zvolit dané elektrické zařízení. Zejména s ohledem na jeho krytí. Dle prostředí se rovněž provádějí revize elektrického zařízení. O určení prostředí se zpravidla zpracovávají tzv. protokoly. Tyto jsou dnes často součástí projektové dokumentace objektu – elektro část.
Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce.
Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.
Resp. pro všechna zařízení, ke kterým nemá zaměstnavatel k dispozici průvodní dokumentaci výrobce, musí zajistit vypracování místního provozního bezpečnostního předpisu.
Zařízení pro plynulou dopravu materiálů
 |
 |
