Se vzrůstajícími venkovními teplotami, exponenciálně roste počet počet dotazů čtenářů, jaká může být maximální teplota na pracovišti. Trefa do vosího hnízda!

Tímto se článkem se pokusím vysvětlit, jak se celá problematika má a jak moc je právní úprava v této oblasti odtržena od reality a potřeb běžné praxe.

Maximální teplota na pracovišti – ošklivé nařízení vlády a jeho pohled na ni

Maximální teploty na pracovišti upravuje nařízení vlády, pod nímž jsou vlastní rukou podepsaní Ing. Topolánek, svého času předseda vlády a MUDr. Julínek, MBA, svého času ministr zdravotnictví a které má číslo 361/2007 Sb.

Schválně zdůrazňuji osoby, které toto nařízení vlády autorizovaly, protože to chtělo zřejmě hodně odvahy nebo spíše minimum rozvahy.

A proč ošklivé? Protože nařízení vlády je pro běžného smrtelníka, ale často i pro odborníka, naprosto nepoužitelné. Je natolik komplikované, že dostát jeho požadavkům v praxi, je téměř nemožné. Proč? To pochopíte po přečtení tohoto článku.

Stručně k principům nařízení vlády

Nařízení vlády při zátěži teplem a stanovení preventivních opatření operuje s těmito faktory (záměrně je čísluji):

  1. metabolické teplo vznikajícího svalovou prací;
  2. teplota vnitřního prostředí organizmu;
  3. teplota vzduchu (ta);
  4. výsledná teplota kulového teploměru (tg);
  5. operativní teplota (to);
  6. stereoteplota (tst);
  7. neudržovaná teplota;
  8. udržovaná teplota;
  9. korigovaná teplota;
  10. horizontální nerovnoměrnost teplot;
  11. vertikální nerovnoměrnost teplot;
  12. kalibrovaný teploměr;
  13. kulový stereoteploměr;
  14. srdeční frekvence;
  15. bazální metabolizmus BM;
  16. tělesný povrch muže a ženy;
  17. energetický výdej spojený s prací;
  18. rychlost proudění vzduchu (va),
  19. relativní vlhkost vzduchu (Rh)
  20. třída práce;
  21. efektivní doba práce;
  22. přípustné hodnoty;
  23. množství tekutin ztracené při práci z organizmu potem a dýcháním;
  24. aklimatizovaný muž;
  25. aklimatizovaná žena;
  26. tabelární hodnoty podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí;
  27. nevenkovní pracoviště;
  28. uzavřené pracoviště;
  29. klimatizované pracoviště;
  30. klimatizované pracoviště třídy I a IIa
  31. přirozené větrání;
  32. kombinované větrání;
  33. nucené větrání;
  34. standardizované tepelně-vlhkostní podmínky;
  35. měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb;
  36. sálavá složka;
  37. ztráta tekutin;
  38. náhrada ztráty tekutin a minerálních látek;
  39. speciální ochranný reflexní oděv;
  40. oděv s aktivním chlazením a větráním;
  41. pracovní cyklus (c);
  42. bezpečnostní přestávka (tp);
  43. ochranný nápoj;
  44. přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací;
  45. přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod

Pokud vám výše uvedené pojmy, se kterými nařízení vlády pracuje nejsou zřejmé, neznáte je, neznáte jejich význam, jejich hodnoty pro konkrétní práci, tak se ke zdárnému výsledku zkrátka nedoberete.

Zdá se vám, že je pojmů a veličin mnoho? Tak to nejste sami. S nařízením vlády bojují všichni. Zaměstnavatelé, vedoucí zaměstnanci, “bezpečáci”, zaměstnanci, ale také úředníci, kteří jeho plnění mají kontrolovat a vyžadovat.

Pokusme se to ale tedy zjednodušit…

Pokud je na pracovišti nadměrná teplota, práce se dělí do cyklů. Mezi cykly se zařazuje bezpečnostní přestávka. Jako ochrana před horkem se poskytují ochranné nápoje.

Kolik bude přestávek, jak často a jak budou dlouho, stejně jako množství a druh ochranného nápoje, záleží stručně řečeno na fyzické náročnosti konkrétní práce a teplotě na pracovišti.

Práce se z hlediska fyzické náročnosti dělí do tříd, viz tabulka níže.

Třída práceDruh práceM (W.m-2)
IPráce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů,≤ 80
IIaPráce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, řízení osobního vozidla, a některých drážních vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pokladní.81 až 105
IIbPráce spojená s řízením nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje a některých drážních vozidel a práce řidičů spojená s vykládkou a nakládkou. Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou – dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků. Práce spojená s ruční manipulací s živým břemenem, práce zdravotní sestry nebo ošetřovatelky u lůžka.106 až 130
IIIaPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze -údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví – ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu.131 až 160
IIIbPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství.161 až 200
IVaPráce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole – chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny.201 až 250
IVbPráce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce na pracovištích hlubinných dolů – ražba, těžba, doprava, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, strojní kování větších kusů.251 až 300
VPráce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin- transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na pracovištích hlubinných dolů s ruční ražbou v nízkých profilech důlních děl.301 a více

Podle toho, do jaké třídy práce spadáte, je nutno v příloze k nařízení vlády, v konkrétních tabulkách vyčíst, jaká může být na pracovišti teplota. Tabulky jsou zvlášť pro přirozeně větraná pracoviště, klimatizovaná pracoviště, venkovní pracoviště…

Dále z tabulek zjistíte, jaké jsou přípustné horizontální rozdíly teplot. Aby vám nebylo chladno na nohy a horko na hlavu nebo naopak. Zjistíte také, jaká má být náhrada tekutin a v neposlední řadě, dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce pro aklimatizované i neaklimatizované zaměstnance, zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. K tomu ale již potřebujete využít jednoduchých vzorečků pro výpočet.

Dobré je také nezapomínat, že správné vyhodnocení tepelné zátěže je podstatné a důležité pro správné zařazení prací do kategorií.

Informace na internetu – věřit jim?

Na mnohých internetových stránkách věnovaných problematice bezpečnosti práce, se dovíte, jaké mají konkrétní teploty být nebo jak se zařazují bezpečnostní přestávky.

S informacemi ale pracujte obezřetně. Většinou ignorují další požadavky a faktory dle nařízení vlády a málo kdy se zmíní, že uváděné teploty, nejsou teploty, které naměříte běžným rtuťovým nebo digitálním teploměrem, ale jde o teploty, měřené kulovým stereoteploměrem, který asi většina z nás nemá a nikdy mít nebude.

Maximální teplota na pracovišti – lze ji tedy nějak prakticky řešit?

S rozumem. Nenechejte vaše zaměstnance uvařit. Poskytněte jim dostatek nápojů. A pokud je opravdu vedro, dopřejte jim dostatek odpočinku ve stínu, v chládku, dle typu práce. Každé dvě hodiny 10 min je úplné minimum. Přes pravé poledne raději i hodinovou přestávku. Vymyslet práci tak, aby zátěže teplem bylo co nejméně.

Nebo si pozvěte akreditovanou laboratoř, investujte tisíce do měření, protokolů, výpočtů, ležte chvíli v tabulkách a pak dospějte vlastně ke stejnému výsledku.

Dokud nebude nařízení vlády č. 361/2007 Sb., zrušeno a kompletně přepracováno, souladu s právními předpisy se asi nedočkáte.

Odpověď na otázku: “Jaká může být maximální teplota na pracovišti?”, tedy prakticky neexistuje.

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno