Postup při pracovním úrazu – návod krok za krokem

Po přečtení dřívějšího článku jste si mohli udělat jasno v tom, co je a co není pracovní úrazu. Nyní se podíváme na to, jak se musí zaměstnavatel zachovat, pokud jeho zaměstnanec pracovní úraz skutečně utrpí. Jaký je správný postup při pracovním úrazu.

Povinnosti jsou stanoveny dvěma hlavními předpisy. Jsou jimi Zákoník práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, v účinném znění.

1. První pomoc

Pokud všechna preventivní bezpečnostní opatření selžou a opravdu dojde k pracovnímu úrazu, pak přichází na řadu první pomoc. Každý zaměstnavatel by měl činit preventivní opatření a na poskytnutí adekvátní první pomoci být řádně připraven.

Pokud je úraz vážný a nedostačuje laická první pomoc za využití firemní lékárničky, je nutno volat zdravotnickou záchrannou službu. Transport k odbornému lékařskému ošetření svépomoci, firemním nebo osobním vozem, se silně nedoporučuje!

2. Objasnění příčin a okolností vzniku úrazu

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti

• zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje,
• svědků a za účasti
• odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a 

bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.

Ideální je, pokud zaměstnavatel celý proces objasňování příčin a okolností vzniku úrazu zadokumentuje, včetně pořízení fotodokumentace nebo dnes i videodokumentace.

V případě, kdy došlo k pracovnímu úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

3. Přijmout opatření proti opakování úrazu

Jakmile bude příčina úrazu zřejmá a řádně objasněná, pak je důležité bezodkladně přijmout opatření proti opakování pracovního úrazu. Nejprve mohou být přijata nezbytná, improvizovaná opatření, posléze potom řádná opatření. Podstatné je zabránit tomu, aby se úraz opakoval.

Postup při přijímání preventivních opatření

Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí

1. omezování vzniku rizik,
2. odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
3. přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
4. nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
5. nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
6. omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
7. plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
8. přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
9. provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
10. udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

4. Provést záznam do knihy úrazů

Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Kniha úrazů musí mít přesné náležitosti, dle NV. č. 201/2010 Sb., úz.

Záznam do knihy úrazů by neměl provádět sám zaměstnanec. Zákonnou povinností zaměstnance je, svůj pracovní úraz bezodkladně ohlásit vedoucímu zaměstnanci. Záznam by potom se zaměstnancem měl provést již vedoucí zaměstnanec nebo např. odborně způsobilá osoba.

Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzenou kopii nebo výpis údajů v knize úrazů o jeho úrazu. Dojde-li ke smrtelnému úrazu, zaměstnavatel je vydá rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost.

5. Ohlášení pracovního úrazu

Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
2. odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
3. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu (zákon č. 251/2005 Sb., úz) podléhá jeho kontrolní působnosti a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
4. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (zákon č. 61/1988 Sb., úz), jde-li o závažný pracovní úraz,
5. zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.

Smrtelný pracovní úraz je nutno vždy ohlásit

• Policii České republiky,
• oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu dle kompetencí,
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil;
• zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Ohlášení je možno provést jakýmkoliv způsobem, ideálně způsobem prokazatelným. Např. doporučeným dopisem nebo datovou zprávou.

6. Sepsání záznamu o pracovním úrazu

Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo

1. ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
2. k úmrtí zaměstnance.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Záznam o úrazu musí mít přesné náležitosti dle požadavků nařízení vlády.

Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.

Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám.

Komu zaslat záznam o úrazu?

Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
2. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
3. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
4. zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Záznam o smrtelném pracovním úrazu se zasílá nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu zaměstnavatel dozvěděl všem výše uvedeným orgánům a institucím.

Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn. V praxi tedy České pojišťovně nebo častěji Kooperativě pojišťovně.

7. Záznam o úrazu – hlášení změn

Byl-li zaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu a následně se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance záznam o úrazu – hlášení změn.

Záznam o úrazu – hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že:

1. hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
2. dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
3. zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel,
4. došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn.

Záznam o úrazu – hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Nařízení vlády ale zjevně neúmyslně a chybně neuvádí, po čem měsíc následuje.

Záznam o úrazu – hlášení změn, se zasílá za stejných podmínek a na stejné orgány a instituce, jako záznam o úrazu.

V případě, že došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn, předá zaměstnavatel jedno vyhotovení záznamu o úrazu – hlášení změn

• úrazem postiženému zaměstnanci a 
• v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

8. Odškodnění pracovního úrazu

V případě pracovního úrazu, zaměstnanec obdrží od své zdravotní pojišťovny nemocenské pojištění a zaměstnavatel má povinnost, doplatit mu zbytek, do výše mzdy a k tomu ještě další zákonné náhrady, kterými jsou zejména:

1. bolestné;
2. ztížení společenského uplatnění (odškodnění “trvalých následků”);
3. věcnou škodu;
4. účelně vynaložené náklady spojené s léčením.

Krácení odškodnění

Všechny výše uvedené náhrady zaměstnance, může zaměstnavatel krátit. Krácení je možné v případě, kdy se zaměstnavatel částečně nebo zcela zprostí odpovědnosti za pracovní úraz.

Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla

1. tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
2. v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,

a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla

1. v důsledku skutečností uvedených výše v bodech 1. a 2. a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo
2. proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění. V případě uvedeném výše v bodě 2. je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.

Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.

O případném krácení je vhodné sepsat protokol. Tento se často nazývá protokol škodní komise. Škodní komisi tvoří zpravidla vedoucí zaměstnanec, personalista, odborně způsobilá osoba, zaměstnanec ekonomického úseku, zaměstnanec právního úseku, pokud jsou tyto pracovní pozice zřízeny.

Na co si dát pozor při odškodňování pracovních úrazů?

Stále spousta zaměstnavatelů se mylně domnívá, že pracovní úrazy odškodňuje jejich pojišťovna – tedy Česká pojišťovna nebo Kooperativa pojišťovna. To ale není pravda. Dle zákoníku práce musí pracovní úrazy odškodňovat zaměstnavatel! Ten se může sice na odškodnění “domluvit” se svou pojišťovnou, ale odpovědnost za řádné a včasné odškodnění je na něm!

Častý problém jsou pracovní úrazy s dlouhodobou pracovní neschopností, která přesahuje několik měsíců a tedy i výplatních období. Dle zákoníku práce platí, že náhrada mzdy se poskytuje průběžně, měsíčně – pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak. To se však v praxi zpravidla neděje a odškodné se vyplácí až po ukončení pracovní neschopnosti. Toto je pro zaměstnavatele snadnější, jelikož se to lépe počítá – je totiž známa přesná výše nemocenského pojištění.

Problém nastane v případě, kdy je zaměstnanec v ne příliš zdravé finanční situaci, má např. hypotéku a z důvodu nízké výplaty, tedy jen nemocenského, se dostane do dluhové pasti. Pak už jen zbývá, aby si našel šikovného právního zástupce a zaměstnavatel teoreticky může, v krajním případě, zaměstnanci např. hradit v exekuci zabavenou nemovitost!

Výhrůžky pojišťoven

Kooperativa pojišťovna, velmi často zaměstnavateli zašle dopis, v němž informuje, že úraz není pracovní a že žádné odškodné proplácet nebude.

Pojišťovna ale není tím, kdo rozhoduje o uznání či neuznání pracovního úrazu. O tom rozhoduje výhradně zaměstnavatel. Pojišťovna často ani nemá dostatečné informace k tomu, aby mohla rozhodnout, zda se o pracovní úraz jednalo či nikoliv.

Obdobně zdravotní pojišťovny úrazem postiženého zaměstnance, mohou po zaměstnavateli chtít tzv. regres – tedy úhradu nákladů za léčení. Tento regres požadují v případě, kdy dospějí k názoru, že zaměstnavatel porušil či zanedbal povinnosti BOZP a tím zaměstnanci způsobil úraz. Opět ale platí, že zdravotní pojišťovna o úraze neví nic víc, než to, co je uvedeno v záznamu o úraze. Vůbec nezná firemní kulturu BOZP. Vůbec nezná, jaká opatření jsou pro prevenci činěna.

Rozhodně se nedejte pojišťovnami zastrašit. Jejich argumenty vezměte na vědomí. Pokud jde jen o klasický test ze strany pojišťovny, zda se zaleknete, určitě jim tyto argumenty vyvraťte a trvejte na řádném odškodnění. Pokud jsou argumenty založeny na pravdě, pak určitě zkuste vyjednávat o výši regresu nebo výši krácení odškodnění.

Najděte si specialistu na tuto problematiku, který vám jistě odborně pomůže.

• O autorovi

Ing. Vít Hofman Specialista BOZP a PO

Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, technik požární ochrany Ing. Vít Hofman | SAW [IČO: 020 65 681]

Podnikající fyzická osoba Autor projektu BOZPforum.cz Motto: Kdybych dělal jen to, co umím, tak bych neuměl nikdy nic!

Web

https://www.sawuh.cz

E-mail

vit.hofman@sawuh.cz

follow me