Všichni to známe, společně s parným létem přibývá také konfliktů na pracovišti. A to i přesto, že nařízení vlády 361 z roku 2007 stanovilo teplotu v případě sedavých zaměstnání na 24,5 stupňů a při manuální práci na 23 stupňů Celsia. Nařízení vlády je ale účinné jen v případech, kdy zaměstnavatelé klimatizaci nastaví centrálně a sami jí také spravují. Pokud ale svým zaměstnancům poskytnou dálkový ovládač, problém je na světě. Přitom stanovení vhodné teploty má své zdravotní opodstatnění.
Každým
létem zažíváme čím dál více tropických dnů, tedy těch, kdy minimální teplota
dosáhne alespoň 30˚C. Mezi venkovní teplotou a vnitřním prostorem, ať už se
jedná o kancelářské prostory či pobyt doma, má být rozdíl kolem 5 až 6 stupňů.
To odpovídá stanoveným 24,5 stupňům. Takový rozdíl teplot podle zdravotníků a
hygieniků zajistí, že při přechodu z jednoho prostředí do druhého nebude
lidský organismus vystaven extrémním teplotním výkyvům.
Příznivci
chladnějšího počasí ale neváhají snížit klimatizaci v místnosti i na
pouhých 20 stupňů a méně. Přitom klimatizace není lidskému tělu vůbec
přirozená. S vyššími teplotami si dokáže poradit samo díky pocení, které ho
chrání před přehřátím a pomáhá udržovat jeho stabilní teplotu. Jako bonus navíc
z těla odvádí řadu škodlivin. Pokud je ale venku tropická teplota a
v kanceláři panuje 20 stupňů a méně, tělo zažije teplotní šok a následky
na sebe nenechají dlouho čekat.
V lepším
případě nevhodně nastavená klimatizace způsobí „jen“ nachlazení, ze kterého se
člověk brzy dostane. V tom horším se dostaví i letní angíny a zadělat si
můžete i na nepříjemné astma. Vzduch proudící z chladícího zařízení totiž
způsobuje vysychání sliznic v nose a v krku a suché prostředí je pro
množení bakterií ideálním prostředím.
Delší
čas strávený ve vychlazené místnosti si vybírá daň i na pohybovém ústrojí. Svalová
ztuhlost a bolest kloubů je ukázkovým příkladem nevhodně nastavené klimatizace.
K takovým problémům dochází, pokud nám osvěžující vánek fouká přímo na
záda a krk.
Výjimečné
nejsou ani kardiovaskulární obtíže, ke kterým dochází při teplotním šoku. Pokud
celý den sedíme v místnosti o teplotě menší než 20 stupňů a vyjdeme ven,
kde je vzduch ohřátý na 33 až 35 stupňů, je to velká zátěž pro srdce. Jedince,
kteří se léčí se srdcem, může v extrémních případech postihnout i infarkt.
Jak
tedy postupovat, když jeden kolega trpí vedrem a druhému klimatizace způsobuje
zdravotní problémy? To je tvrdý oříšek, který se ale dá při zapojení obou stran
rozlousknout. Úplně nejsnazší je domluva. Klimatizaci zapnout na stanovených
24,5 stupně, v případě velkých veder snížit na 23 ˚C. Pokud horkokrevný
kolega trvá na nižší teplotě, je potřeba dohodnout kompromis. Ten může vypadat
tak, že se klimatizace nastavená například na 20 stupních zapne v určitých
časových intervalech.
Pokud
ani to nepomůže, uchylují se mnozí kolegové k tomu, že si obědovou pauzu
vyberou každý v jiný čas. Ten, kterému nesvědčí chlad, zařízení vypne po
dobu, co bude jeho kolega pryč. A naopak, jakmile se vrátí horkokrevný
zaměstnanec, v tu chvíli opět zapíná klimatizaci a na pauzu vyráží druhý
zaměstnanec. Jedná se ale jen o krátkodobé řešení, které oběma uleví jen na
chvíli.
Ať
už jste nebo nejste příznivcem klimatizace, najdeme u ní i pár kladů za
předpokladu, že dodržíme předepsané teplotou. Zaměstnanci si při 24-25 stupních
udrží koncentraci i pracovní výkonnost. Tím, že není potřeba větrat oknem, jsme
chráněni před znečistěným ovzduším i bodavým hmyzem, který se nemá jak do
místnosti dostat.
O chladící zařízení je potřeba se starat, jinak napáchá více škody než užitku. Proto je důležité pravidelné čištění filtrů, které zvládneme sami. Odborníci doporučí nejméně dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Ideální je postupovat dle pokynů výrobce, uvedených v návodu k obsluze klimatizační jednotky. Tuto údržbu není radno podceňovat, filtry jsou líhní bakterií a plísní, které rozfoukají do okolí. Výsledkem jsou ony zdravotní komplikace popsané výše.
Bakteriím a alergiím
se dobře daří také ve výparníku klimatizace, na jeho čištění je ale nezbytné si
jednou ročně zavolat si odborníka.
A
co vy, jaké máte zkušenosti s klimatizací na pracovišti?