Zaměstnanci, kteří pracují trvale u počítače, tedy alespoň polovinu z osmihodinové pracovní směny, mají nárok na bezpečnostní přestávky. Možná je to až s podivem, ale nárok vyplývající z právních předpisů nevzniká v důsledku rizikové pracovní polohy, tedy práce v sedě, ale v důsledku zrakové zátěže. Bezpečnostní přestávky při práci u počítače jsou ale v praxi velmi podceňovány a opomíjeny.

Práce u počítače, je totiž zpravidla zařazena z hlediska rizikových faktorů pracovních podmínek fyzické zátěže, včetně lokální fyzické zátěže a pracovní polohy, do kategorie 1 – tedy té nejvíce “bezpečné” kategorie. Tím se neuplatňují žádné zvláštní požadavky, včetně bezpečnostních přestávek.

Bezpečnostní přestávky se ve vtahu k těmto rizikovým faktorům uplatňují až v případě, kdy jsou zaujímány podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní polohy po dobu překračující stanovené hygienické limity, k čemuž při běžné práci u počítače zkrátka nedochází.

Zraková zátěž při práci u počítače

Jinak je tomu v případě zrakové zátěže.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v účinném znění, vymezuje v § 34 zrakovou zátěž, mimo jiné jako trvalou práci spojenou se sledováním monitorů nebo zobrazovacích jednotek.

Co to je trvalá práce, nařízení vlády definuje v odst. (6), § 7 následovně: “práce vykonávaná po dobu 4 hodiny za směnu a delší.”

Požadavky na bezpečnostní přestávky se tedy nutně netýkají všech zaměstnanců, pracujících u počítače, ale jen těch z nich, kteří u počítače tráví alespoň polovinu, ze své osmihodinové směny.

Bezpečnostní přestávky při práci u počítače

V případech, kdy je zaměstnanec vystaven riziku působení zrakové zátěže, je nutné pro ochranu jeho zdraví, aby uplatňoval bezpečnostní přestávky.

Dle nařízení vlády platí, že práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

Bezpečnostní přestávka se započítává do pracovní doby. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby také.

Co by měl zaměstnanec dělat v době bezpečnostní přestávky při práci u počítače?

Pokud není zajištěno střídání činností zaměstnanců, pak je bezpečnostní přestávka vlastně volnem. Zaměstnanec si tak může dělat “cokoliv.” Nutné je ale uvědomit si smysl přestávky – to je omezení negativního působení zrakové zátěže. Proto je nutné, opravdu vstát od počítače a těch 5 až 10 minut se do něj, ani do jiných zobrazovacích jednotek, nedívat.

Gourmetkava

Ideální je přestávku využít k procvičení a protažení celého těla. Přeci jen, práce v sedě také není ze zdravotního hlediska nic moc.

Zaměstnanci mohou bezpečnostní přestávku klidně využít k přípravě teplého nápoje a tím se i odreagovat, z relaxovat. Například kvalitní, čerstvě pražená káva, která provoní celé pracoviště, dokáže povzbudit ducha i tělo. Vypít ji, je potom ideální někde u okna, na terase, při pohledu do zeleně. Nebo prostě jen zavřít oči a chvíli relaxovat. Hlavně zapomenout na monitory, ale i na telefony.

Možná úskalí ve vztahu k bezpečnostním přestávkám

V praxi zpravidla není problém v tom, že by si zaměstnanci nemohli přestávku vybrat. Častěji je problém v tom, že to nedělají.

  1. Bezpečnostní přestávka je opatřením prevence rizik. Není dobrovolná. Její uplatňování je ze zákona povinné a zaměstnavatel musí zajistit, vyžadovat a kontrolovat, že je dodržování bezpečnostních přestávek uplatňováno. Z hlediska zákona jde o stejně významné opatření, jako bezpečnostní přestávky řidičů nákladních vozidel.
  2. Jak bude v případě nutnosti zaměstnavatel prokazovat, že zaměstnanci skutečně čerpají bezpečnostní přestávky? Nutná je evidence přestávek.
  3. Zaměstnanci přestávky neuplatňují. V případném volnu by raději řešili své osobní věci na internetu nebo na telefonu. Nutnost zaměstnancům význam bezpečnostních přestávek jasně a soustavně vysvětlovat.
  4. Zaměstnanci nemají kde trávit bezpečnostní přestávky a nemají možnost kvalitní relaxace a odpočinku. Nutno zřídit vhodné prostory, ideálně mimo kancelář a dosah monitorů.

Tipy k ochraně očí při práci u počítače

  1. Přerušujte práci u počítače co nejčastěji to jde. Jednou za dvě hodinu je nezbytné minimum. Každou hodinu je skvělý interval. Každé půlhodiny mít 5 min pauzu, je perfektní.
  2. Možná znáte pravidlo 20/20/20 – tedy každý 20 minut se na dobu 20 sekund zadívat do vzdálenosti 20 stop, což je přibližně 6 m. Toto pravidlo dodržují amatéři. Vy, zkušení, kterým záleží na vlastním zdraví, budete dodržovat pravidlo 10/60/20, tedy co deset minut, jednu minutu věnujete zamyšlený pohled do vzdálenosti nejméně 6 m. Respektování tohoto pravidla značně omezí riziko vzniku krátkozrakosti.
  3. Pokud vás pálí oči, máte je suché, nebojte se využít, po poradě s očním lékařem, vhodné kapky do očí.
  4. Nemněte si nadměrně oči. Můžete si do nich zanést, např. z klávesnice, bakterie, zapříčinit si tak vznik infekce a navíc, nadměrným a častým mnutím si můžete poškodit rohovku.
  5. Sledujte monitor ze vzdálenosti alespoň 60 cm.
  6. Používejte kvalitní monitor.
  7. Věnujte čas správnému nastavení monitoru. Snížení jasu a zvýšení kontrastu je správnou cestou. Moderní monitoru mají přednastavené režimy. Standardně je aktivován vysoce jasný a kontrastní režim. Přepnutí do režimu “čtení”, může být pro vaše oči doslova slast.
  8. Pracoviště musí být správně osvětleno. Rozptýlené světlo je důležité. Denní světlo je vhodnější, než umělé. Slunce má být po vašem boku, nikdy ne před vámi nebo za vámi. Pokud svítí na monitor, je nutno zastřít okna. Ve vašem zorném poli nesmí být žádné předměty, které emitují ostré odlesky světel nebo slunce.
  9. Pokud používáte kontaktní čočky, občas je střídejte s klasickými brýlemi.
  10. Pravidelně navštěvujte svého očního lékaře.

1 komentář

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno