Každý zaměstnavatel má nemalé povinnosti v oblasti požární ochrany (PO) a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Nejinak je tomu v případě ředitele střední školy. Zajištění BOZP žáků a zaměstnanců školy, by mělo patřit trvale mezi jeho priority.
Tento článek si klade za cíl, pomoci ředitelům a vedoucím zaměstnancům středních škol při zajištění BOZP a PO a zejména se v celé problematice lépe zorientovat. Jednotlivé úkoly BOZP i PO jsou a často také musejí být delegovány na další osoby – odborníky. Vždy je ale důležité, aby i ředitel školy a vrcholové vedení školy, měli o činnostech dostatečný přehled.
Jednou ze základních a dost možná i nejdůležitějších povinností každého zaměstnavatele a vůbec provozovatele činností je, provádět tak zvanou prevenci rizik. Ve stručnosti jde o proces, při němž je nutno identifikovat existující nebezpečné faktory vyskytující se na pracovištích a při pracovních činnostech, vyhodnotit rizika z nich plynoucí, zda jsou přijatelná či nepřijatelná a v případě nepřijatelných rizik, navrhnout a implementovat vhodná bezpečnostní opatření.
Dle Zákoníku práce se prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Při provádění prevence rizik ředitelé škol spolupracují s osobami odborně způsobilými. Povinnost zajistit tuto osobu smluvně nebo v zaměstnaneckém poměru má každý zaměstnavatel, který zaměstnává 25 a více zaměstnanců.
Prevence rizik musí být trvalou a soustavnou činností, musí o ní být vedena dokumentace a s jejími výsledky (hodnocenými riziky a přijatými opatřeními proti jejich působení) je nutno seznámit všechny zainteresované osoby, tedy nejen zaměstnance, ale i žáky školy a případně i další osoby.
Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je ředitel školy povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí:
Důležitou a v praxi velmi často opomíjenou povinností je povinnost zaměstnavatelů, vzájemně se písemně informovat o rizicích a o přijatých opatřeních proti jejich působení.
V praxi jde o situace, kdy na pracoviště školy vstupují zaměstnanci jiných zaměstnavatelů a budou zde vykonávat své pracovní činnosti. Reálně tedy např. instalatéři, zedníci, malíři apod.
Ředitel školy musí ještě před zahájením činností těchto zaměstnanců, jejich zaměstnavateli, písemně předat informace o rizicích, kterým mohou být na pracovišti školy vystaveni (těch asi příliš nebude). Naopak by měl od zaměstnavatele (dodavatele) přijmout informace o rizicích, která zaměstnanci dodavatele vlivem svých pracovních činností na pracovištích školy budou vytvářet.
Zde opravdu záleží na konkrétním typu prací. Byť jsou někdy rizika až zanedbatelná, je určitě vhodné tuto povinnost vždy plnit.
Další s tím související povinností je, že zaměstnavatelé musejí písemnou dohodou určit toho z nich, který bude koordinovat provádění opatření k zajištění BOZP na společném pracovišti.
UPOZORNĚNÍ!
Pod tímto upozorněním se skrývá zajímavý článek, obsah, fotografie nebo video.
Přístup k tomuto obsahu mají pouze na webu registrovaní a přihlášené uživatelé.
Registrujte se / přihlaste se zdarma na našem webu a užijte si nejen tento, ale i mnohý další prémiový obsah.
Tento článek obsahuje hodnotné informace a jeho sepsání zabralo autorovi nemalou porci času.
Chcete-li autora podpořit, můžete tak učinit sdílením článku nebo např. zakoupením virtuálního poděkování.
Děkujeme za pochopení.
Žáci školy, zvláště potom ti mladiství, patří mezi zvláště ohroženou skupinu osob. Je proto potřeba úkoly a povinnosti BOZP plnit odpovědně a důsledně.
U každého žáka musí být před zahájením vzdělávání (konkrétně ještě před podáním přihlášky ke vzdělávání do příslušného oboru vzdělání), posouzena jeho zdravotní způsobilost ke vzdělávání. Zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel.
Výše uvedená prohlídka je povinná pro všechny uchazeče o studium!
Situace se poněkud komplikuje, pokud je součástí vzdělávání také praktické vyučování. V těchto případech je nutné provést ověření zdravotní způsobilosti i pro toto praktické vyučování a to vždy před prvním zařazením žáka na něj.
V praxi nastávají čtyři případy:
V případech uvedených v bodech 1. a 4. provede lékařskou prohlídku žáka smluvní pokytovatelem pracovnělékařských služeb právnické či podnikajících fyzické osoby, na jejímž pracovišti se praktické vyučování realizuje.
V případech uvedených v bodech 2. a 3. provede lékařskou prohlídku žáka smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb školy.
Pokud žák na praktickém vyučování vykonává rizikové práce, tedy práce zařazené do kategorie 2R, 3 nebo 4, pak musí absolvovat periodickou lékařskou prohlídku. Perioda prohlídky je 1 x ročně. Perioda se začíná počítat dnem vydání lékařského posudku před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu.
O každé provedené lékařské prohlídce musí být vystaven lékařský posudek s jednoznačným závěrem, dle kterého ředitel školy dále postupuje.
Žádný právní předpis přímo nedefinuje a neklade požadavky na školení a poučení žáků. Proto je možno vycházet např. ze Zákoníku práce, který zaměstnavateli ukládá povinnost zajistit mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.
Žáky je nutno seznámit, proškolit a poučit zejména o následujícím:
Obsah školení žáků by měl být stanoven např. v osnově školení, schválené ředitelem školy. Osnova nemusí být jen jedna. Ideální, pro přehlednost, je obsah školení tematicky rozdělit. Vzorové osnovy poučení žáků si můžete i zakoupit. Záznam školení je vhodné provést např. na prezenční listinu, ze které bude patrno, dle které konkrétní osnovy bylo školení provedeno a např. také krátkým záznamem v třídní knize.
Žáky může proškolit každý, kdo rozumí tématům daným osnovou školení žáků a koho k této činnosti pověří ředitel školy. V praxi to pak často bývá hromadné školení žáků prvních ročníků bezpečnostním technikem školy a následně doplněno o tematické školení třídních vyučujících a odborných vyučujících o konkrétní témata (např. řád chemické laboratoře).
Poučení žáků o bezpečnosti nemusí být jednorázový úkol, ale může být rozděleno do několika částí. Např. školení o řádu tělocvičny provede až vyučující TV, při zahájení první hodiny tělesné výchovy.
I když z žádného právního předpisu ČR neplyne povinnost školení žáků o bezpečnosti opakovat, je toto více než vhodné a doporučované.
Ideální je školení opakovat každým rokem.
Ani tuto povinnost žádný právní předpis přímo neukládá, ale metodický pokyn MŠMT doporučuje, aby bylo ověření znalostí školených žáků z bezpečnosti provedeno, je-li to odůvodněno rizikem činnosti. Dále potom v případě školení, u nichž tak stanoví právní předpisy (např. školení elektrikářů).
Je však nutno dodržet požadavek, aby poučení bylo provedeno vždy před zahájením konkrétní činnosti, pro niž se provádí!
Pokud činnosti, které při vzdělávání žák vykonává vyžadují používání osobních ochranných pracovních prostředků, pak je škola povinna žákovi tyto prostředky poskytnout. Škola poskytuje OOPP na základě vlastního seznamu, vypracovaného dle vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti.
Škola dále dbá, aby ochranné prostředky byly v použitelném stavu a kontroluje jejich používání žáky.
Problematika nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi ve školách žáky, je jednou z nejkomplikovanějších. Je více než doporučeno, aby ředitelé škol v této oblasti spolupracovali s odborně způsobilými osobami. I přesto je ale zbytečné podléhat “panice” a nakládání ve škole komplexně zakázat.
Prvním krokem k tomu, aby byla problematika NCHLaS ve škole zvládnuta správně a v souladu s právními předpisy, by vždy mělo být vytvoření jednotné evidence látek. Evidence by měla obsahovat alespoň následující údaje o látkách:
Žáci smí s NCHLaS nakládat jen při praktickém vyučování a vždy pod přímým dohledem nebo dozorem. A zde je trochu problém našich právních předpisů.
Školský zákon jasně říká, že dohled nebo dozor musí vykonávat osoba s odbornou způsobilostí dle § 44a, zákona č. 258/2000 Sb., úz. Což je poměrně náročné a často i celkem zbytečné. Taková osoba musí splnit předpoklady a složit zkoušku před komisí orgánu ochrany veřejného zdraví. Stejně tak mluví i vyhlášky MŠMT o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání.
Pak tu ale máme pro jistotu novelu nařízení vlády č. 361/2007 Sb., z ledna 2016. Nařízení vlády v novém § 12a mluví již trochu mírněji. Dle tohoto nařízení vlády platí, že mladiství žáci smějí pouze v rámci přípravy na povolání, v rozsahu nezbytném pro naplnění rámcových vzdělávacích programů a při zachování ochrany zdraví nakládat pod:
Ochrana těhotných mladistvých žákyň, mladistvých žákyň kojících a mladistvých žákyň do konce devátého měsíce po porodu výše uvedenými ustanoveními není dotčena. To znamená, že pro tyto zvlášť ohrožené skupiny mladistvých žákyň stále platí vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, v účinném znění.
Jak bylo výše napsáno, existuje vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích. Ředitel školy se nemusí touto vyhláškou řídit v problematice nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, pokud nejde o těhotné mladistvé žákyně, mladistvé žákyně kojící a mladistvé žákyně do konce devátého měsíce po porodu. Ostatní ustanovení vyhlášky jsou ale pro žáky závazná.
Vyhláška uvádí, které práce jsou zakázány mladistvým zaměstnancům. Závěrem však dodává, že tyto zákazy se nevztahují na práce, při nichž se mladiství zaměstnanci připravují na povolání, pokud jsou vykonávány pod soustavným odborným dozorem a organizací práce nebo jinými opatřeními je zajištěna dostatečná ochrana jejich zdraví.
Vyhláška je však velmi obsáhlá a je nad rámec tohoto článku ji zde citovat. Zakázané práce pro mladistvé najdete v § 5, vyhlášky.
Často problematické je také zajištění BOZP pro žáky na praxi (praktickém vyučování) ve firmách.
Žák nemá dostatečný právní status. Nejde o zaměstnance, protože nepracuje na základě pracovní smlouvy ani dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. Žák na praxi působí na základě písemné smlouvy uzavřené mezi školou a firmou, poskytující praxi.
Na žáky se při praktickém vyučování, dle § 65, Školského zákona, vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Uzavřená smlouva mezi školou a firmou, poskytující praktické vyučování pro žáky, musí obsahovat:
Školský zákon pouze stanové, že na žáky při praktickém vyučování se ve věci BOZP pohlíží jako na zaměstnance. Již ale neupravuje, kdo má které činnosti zajišťovat. Ideální tedy je, pokud smlouva mezi školou a firmou o zajištění praktického vyučování obsahuje i ustanovení o BOZP a o tom, kdo jednotlivé úkoly bude zajišťovat. Zejména je dobré neopomenout:
Při uzavírání smlouvy musí být s firmou jasně dohodnut rozsah a druh prací, aby bylo zajištěno , že žáci budou zaměstnáni pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a že jim bude při práci poskytnuta zvýšená péči.
Dle metodického pokynu MŠMT je firma povinna zajistit žákům bezpečnost a ochranu zdraví při pracovní činnosti ve stejném rozsahu, jako tomu je u vlastních zaměstnanců, s přihlédnutím k jejich věku, fyzickému a rozumovému rozvoji.
Kromě obecných zásad úrazové prevence jsou při některých činnostech dodržována další zvláštní pravidla. Je tomu tak zejména při
Ve všech takových případech klade škola zvýšený důraz na dodržování pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a zásad úrazové prevence pedagogickými pracovníky i žáky.
Důsledně je vyžadováno ukázněné chování žáků.
Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii.
Při pohybových a sportovních činnostech (míčové hry apod.) se účastníci řídí ustanoveními o bezpečnosti obsaženými v pravidlech pro příslušnou pohybovou činnost, danou věkovou skupinu a jejich modifikaci pro dané prostorové podmínky školy a ustanoveními soutěžních řádů daných sportů.
Při praktickém vyučování, praktické přípravě, sportovních a jiných činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího.
Vyučující nedovolí, aby se žák bez odložení nebo bez zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a jiných pro činnost nevhodných a nebezpečných předmětů účastnil příslušné činnosti.
Těmito ozdobnými, pro činnost nevhodnými a nebezpečnými předměty jsou například náramky, hodinky, náušnice, pearcing, náhrdelníky, prsteny ozdobné kroužky aj.
Žáci tyto předměty odkládají na určená místa, způsob zajištění předmětů stanoví ředitel ve školním řádu.
Žáci používají pracovní oděv nebo cvičební úbor a obuv a mají výstroj podle druhu vykonávané činnosti a podle pokynů učitele, který dodržování tohoto požadavku kontroluje.
Žák musí mít cvičební úbor, pracovní oděv a obuv v řádném a použitelném stavu.
Bezpečnost žáků při tělesné výchově zajišťuje pedagogický pracovník po
celou dobu vyučování.
Ve výjimečných případech pedagogický pracovník výuku dočasně přeruší a zajistí dozor zletilou osobou, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole.
Pedagogický pracovník:
Pedagogický pracovník při výuce tělesné výchovy přihlíží zejména k fyzické vyspělosti žáků, k jejich věku a předchozím zkušenostem.
Při pohybových činnostech v přírodních podmínkách je třeba volit terén a překážky úměrné věku, klimatickým podmínkám, rozumovému a fyzickému vývoji s přihlédnutím ke kvalitě výzbroje a výstroje žáků.
K zařazení sportovních odvětví, které nejsou podrobně rozvedeny ve školských vzdělávacích programech, musí mít pedagogický pracovník povolení ředitele školy a dodržovat bezpečnostní pravidla i metodické postupy pro danou věkovou kategorii platné v oblasti školního nebo svazového sportu.
Výuka plavání se uskutečňuje v zařízeních k tomu určených. Ředitel školy musí ověřit dodržování hygienických podmínek ze strany zařízení určeného pro výuku plavání, odbornou úroveň poskytované výuky, podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany žáků.
Při plavecké výuce se třída na základní škole dělí na skupiny, každou skupinu vede jeden vyučující.
Nejvyšší počet žáků-plavců ve skupině je 15, žáků-neplavců 10.
Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se počet řídí zvláštním předpisem (vyhláška č. 27/2016 Sb., úz).
Pedagogický pracovník má přehled o celém prostoru výuky a všech žácích, kteří se výuky účastní. Pedagogický pracovník pravidelně provádí v průběhu výuky překontrolování počtu žáků. Totéž se provádí při jejím zakončení.
Vyučující pedagogický pracovník věnuje zvláštní péči neplavcům. Jejich výcvik se provádí podle možnosti odděleně v bazénu s odpovídající hloubkou vody.
Odpovědnost za bezpečnost žáků při výuce plavání, která je realizována mimo školu, nesou pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na výuku plavání doprovázejí.
Za bezpečnost žáků při plavecké výuce ve školách, do doby jejich předání pedagogickým pracovníkům, jež vedou výuku, odpovídají pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na plaveckou výuku doprovázejí. Doprovázející pedagogický pracovník je přítomen po celou dobu výuky.
V dohodách uzavíraných o využívání cizích zařízení k plavecké výuce je nutno upravit ve smyslu těchto zásad podrobně povinnosti zaměstnanců zúčastněných stran, týkající se jejich odpovědnosti za bezpečnost žáků.
Pokud v celém průběhu výuky nemůže být zachován náležitý přehled o všech jeho žácích (účastnících), pedagogický pracovník plaveckou výuku přeruší.
Lyžařský výcvik je veden pedagogickými pracovníky, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich kvalifikaci si ověří ředitel školy. Práci instruktorů řídí vedoucí kurzu určený ředitelem školy, který též schvaluje plán výcviku. Vedoucí kurzu před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží.
Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků.
Za řádnou organizační přípravu kurzu odpovídá jeho vedoucí. Zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Při realizaci kurzu řídí činnost jednotlivých pracovníků, dbá na dodržování stanoveného programu praktické i teoretické části kurzu.
Účastníci kurzu jsou povinni dodržovat předpisy a pokyny vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví, včetně pravidel bezpečného pohybu na sjezdových a běžeckých tratích. U žáků se při lyžařském výcviku na základě zhodnocení rizik doporučuje používání lyžařských ochranných přileb.
Žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Při rozřazení do družstev se nevyžaduje od úplných začátečníků předvedení výkonu, který by byl nad jejich síly, ale zařadí se přímo do družstva. Tato hlediska jsou dodržována i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště též na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Družstvo má nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním postižením se počet snižuje vzhledem k charakteru postižení žáků a dalším okolnostem.
Péči o zdraví účastníků je povinen zajistit vedoucí kurzu nebo instruktor, který má pro tuto práci potřebné předpoklady, znalosti a případně i kvalifikaci. Účastní-li se kurzu více než 30 žáků do 15 let, je potřebné ustanovit zdravotníka; podrobnosti upravuje zvláštní předpis (§ 11, zákona č. 258/2000 Sb., úz).
Zpravidla třetí den lyžařského kurzu se doporučuje z hlediska zdravotního zařadit
odpočinkový půlden (viz § 8, vyhlášky č. 106/2001 Sb., úz) s aktivním programem a bez lyžařského nebo snowboardového výcviku.
Lanovky a vleky se používají jen pro organizovaný výcvik po řádném poučení o všech pravidlech a bezpečnostních předpisech o jízdě na vlecích a lanovkách. Během pobytu na horách je nutné dodržovat pokyny Horské služby a respektovat výstražné značky. Za nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota pod mínus 12°C apod.) se výcvik a horské výlety omezují, popřípadě nekonají.
Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti členů družstva. Zvýšená pozornost se věnuje výběru terénu pro začínající lyžaře, zvláště s bezpečným dojezdem.
Při výletu jedou žáci ve skupině v pravidelných odstupech, které se při snížené viditelnosti zkracují až na dotek. Skupina se řídí pokyny vedoucího přesunu (určuje vedoucí kurzu), který jede v čele. V závěru jede vždy zkušený lyžař. V průběhu akce se pravidelně provádí překontrolování počtu účastníků. Totéž se provádí při jejím zakončení. O trase a časovém plánu výletu musí být informován vedoucí kurzu a odpovědný zástupce ubytovacího zařízení.
Uvedené zásady se dodržují přiměřeně i při lyžařském výcviku konaném v hodinách tělesné výchovy v místě nebo blízkosti školy.
Do programu lyžařského kurzu je možno zařadit i výcvik na snowboardu, pokud jsou zároveň dodržována pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při jízdě na snowboardu. Při organizaci výcviku je nutno dbát na to, aby nedocházelo ke kolizi mezi účastníky obou výcviků.
Před zahájením kurzu musejí být účastníci poučeni školou o vhodné výstroji. Při nástupu na kurz je provedena určeným pedagogickým pracovníkem kontrola výstroje. Bez potřebného vybavení a výstroje nemohou být žáci do kurzu přijati. Zákonní zástupci žáka a zletilý žák předloží před odjezdem prohlášení o tom, že je žák zdravý.
Kurzy vedou pedagogičtí pracovníci, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich činnost řídí a kontroluje vedoucí kurzu. Zároveň kontrolují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Žáci se dělí do družstev podle výkonnosti. Družstvo má nejvíce 15 žáků, pokud není zvláštními předpisy a tímto pokynem stanoven pro některé činnosti počet nižší. Družstvo žáků škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami tvoří polovina nejvyššího počtu žáků třídy stanoveného zvláštním předpisem (viz vyhláška č. 27/2016 Sb., úz)
Počet pedagogických pracovníků nesmí být menší než počet družstev. Kurzy s počtem do 30 žáků musí doprovázet tři zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.
Pedagogičtí pracovníci a instruktoři jsou povinni dbát na úroveň pohybové vyspělosti, předchozí výcvik, výkonnost a zdravotní stav žáků. Během kurzu (výletu) přihlížejí k aktuálnímu počasí, zařazují včas a v přiměřené míře přestávky pro odpočinek. O trase a časovém plánu kurzu (výletu) musí být informován vedoucí kurzu, popřípadě odpovědný zástupce ubytovacího zařízení.
Před zahájením cyklistického kurzu ověří vedoucí kurzu:
V silničním provozu má družstvo maximálně 10 cyklistů, za které odpovídá vedoucí družstva.
Trasu přesunu volí vedoucí kurzu s ohledem na výkonnost a zdravotní stav žáků, na stav a frekvenci dopravy na komunikaci atd.
Při přesunech v rámci cyklistického kurzu za dopravního provozu musí být na začátku a na konci skupiny zletilá osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.
Před zahájením kurzu vodní turistiky zjistí vedoucí kurzu stupeň plavecké vyspělosti žáků. Vedoucí kurzu odpovídá za zhodnocení stavu sjízdnosti trasy.
Pedagogický pracovník odpovídá nejvýše za pět kanoí (kajaků) nebo za dvě pramice (rafty). Při obtížnějších podmínkách vedoucí kurzu počet lodí na jednoho pedagoga sníží.
Žáci jsou vybaveni při jízdě plovací vestou, při jízdě na divoké vodě nebo obtížně sjízdných propustech plovací vestou a přilbou. Pokud se v průběhu jízdy na divoké vodě podmínky zhorší nebo se zvýší riziko, vedoucí kurzu jízdu přeruší nebo sjíždění ukončí.
Při horské turistice je pedagogický pracovník povinen seznámit žáky s možným nebezpečím hrozícím v horách.
Při horských túrách se musí důsledně respektovat
Před začátkem túry pedagogický pracovník informuje vedoucího kurzu a odpovědného zástupce ubytovacího zařízení o směru, cíli túry a o předpokládaném čase návratu. Pedagogický pracovník hlásí těmto osobám, pokud to situace umožňuje, eventuální zdržení.
Na horskou túru doprovázejí družstvo nebo skupinu žáků vždy nejméně dvě zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.
Horolezecký výcvik, včetně základního kurzu, vede pedagogický pracovník, který odpovídá za činnost instruktora – člena Českého horolezeckého svazu při dodržení všech pravidel k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví stanovených horolezeckým svazem.
Koupání se uskutečňuje pouze na vyhrazených místech, kde není koupání zakázáno.
Pedagogický pracovník osobně předem ověří bezpečnost místa pro koupání, přesně vymezí prostor, kde se žáci mohou pohybovat (plavat) a učiní taková opatření, aby měl přehled o počtu koupajících se žáků ve skupině.
Skupina na jednoho pedagogického pracovníka je maximálně 10 žáků. Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se tento počet řídí zvláštním předpisem (vyhláška č. 27/2016 Sb., úz).
Po skončení koupání skupiny žáků a v jeho průběhu pedagogický pracovník kontroluje počet žáků.
Při bruslení organizovaném školou odpovídá za bezpečnost žáků učitel tělesné výchovy nebo dohled konající pedagog, který posoudí kvalitu plochy a případně i mantinelů. V případě bruslení na přírodním ledě posoudí tloušťku ledu z hlediska nosnosti.
Žáci bruslící na kolečkových bruslích používají ochranné prostředky zmírňující následky pádů (na kolena, na lokty, rukavice, přilbu).
Vysílající školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.
Po dobu vlastní soutěže přebírá náležitý dohled nad žáky organizátor soutěže. Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo přehlídky a zajišťuje podmínky pro bezpečnou účast žáků poskytnutím případných ochranných prostředků, náležitým vybavením laboratoří, jiných soutěžních míst a současně přihlédne k věku, fyzickému a rozumovému rozvoji žáků.
U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.
Školy odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují v rámci vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech. O konkrétních opatřeních a poučení žáků, případně jejich zákonných zástupců, se pořizuje před uskutečněním výjezdu záznam o poučení podepsaný jeho účastníky.
Přiměřeně se použijí opatření stanovená pro lyžařský výcvik a sportovně turistické kurzy.
Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří
Školy jsou povinny vykonávat podle zvláštních předpisů nad nezletilými žáky náležitý dohled. Kromě bezpečnostních hledisek zajišťují pedagogičtí pracovníci při dohledu nad žáky také výchovné působení (dále jen “dozor“), a to v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku a životním prostředí.
O zajištění náležitého dozoru rozhoduje ředitel školy. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména
Ředitel školy pověří dozorem pedagogického pracovníka, stanoví rozvrh dozoru nad žáky a vyvěsí ho na takovém místě, aby bylo možno při kontrolní činnosti snadno rozpoznat, který pedagogický pracovník dozor koná.
Pedagogický pracovník koná dozor nad žáky ve škole
Při zajišťování dozoru nad žáky se postupuje podle rozvrhu dozoru. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dozor.
Dozor ve škole začíná nejméně 20 minut před začátkem dopoledního a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí odchodem žáků ze školy po skončeném vyučování.
Zajištění dozoru nad žáky – strávníky v zařízení školního stravování přísluší vždy té právnické osobě, která vykonává činnost zařízení školního stravování. Způsob, jakým tento dohled bude zajištěn, je na rozhodnutí ředitele tohoto zařízení školního stravování.
Při akcích konaných mimo školu, kdy místem pro shromáždění žáků není škola, začíná dozor 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dozor končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí škola nejméně jeden den před konáním akce, buď zákonným zástupcům žáků, nebo přímo zletilým žákům.
Podle rozhodnutí ředitele školy mohou dozor konat vedle pedagogických pracovníků i jiné osoby, které jsou zletilé, plně způsobilé k právním úkonům a jsou v pracovněprávním vztahu ke škole. Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a ředitel školy o tomto poučení provede písemný záznam, který osoba pověřená dozorem podepíše.
Pedagogičtí pracovníci vykonávají podle pokynů ředitele dozor i mimo školu, např. při
Při akcích konaných mimo školu, kdy jsou jejich účastníci ubytováni v objektech jiných osob, dodržují žáci předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a předpisy o požární ochraně platné v těchto objektech. Žáci dodržují stanovený režim dne a pokyny vydané pro dobu nočního klidu. Za seznámení žáků s těmito pokyny a za kontrolu jejich dodržování odpovídá vedoucí akce nebo jím určený pedagogický pracovník. Vedoucí akce rozhodne o způsobu provádění dohledu v době nočního klidu.
Úrazům žáků se i při sebelepší prevenci nikdy nedá zcela zabránit. Naopak, úrazů bývá bohužel více než dost. A to nejenom v hodinách tělesné výchovy, ale i při jakýchkoliv jiných činnostech.
Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách.
Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu.
Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž byl úraz žáka hlášen, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu.
Škola je povinna vést evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
Evidence se vede v knize úrazů, dle § 1, vyhláška č. 64/2005 Sb., úz.
Podrobnější záznam o úrazu škola vyhotovuje, jde-li o:
Podoba záznamu o úrazu je uvedena v příloze k vyhlášce č. 64/2005 Sb., úz.
Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.
Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu
O úrazu nezletilého žáka podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci.
Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky.
O úrazu podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků, pokud škola nebo školské zařízení má takové pojištění sjednáno.
Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu:
také příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, popřípadě příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, pokud k úrazu došlo při praktickém vyučování žáků středních škol.
Podrobnosti hlášení úrazu jsou upraveny § 3, vyhlášky č. 64/2005 Sb., úz.
Záznam o úrazu:
zasílá škola nebo školské zařízení za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:
Záznam o smrtelném úrazu zasílá škola nebo školské zařízení do 5 pracovních dnů po provedeném ohlášení úrazu nebo aktualizaci záznamu:
Podrobnosti zaslání záznamu o úrazu jsou upraveny § 4, vyhlášky č. 64/2005 Sb., úz.
Ředitel školy je zaměstnavatelem a jako takový má dle ustanovení části páté, Zákoníku práce odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci svých zaměstnanců. Nejvýznamnější povinnosti jsou uvedeny níže v podkapitolách.
Kategorizace prací má vliv zejména na problematiku pracovnělékařských služeb. Význam je zejména v rozpoznání rizikových faktorů prací, díky čemuž může být správně zaměřena pracovnělékařská péče včetně lékařských prohlídek. Smyslem kategorizace prací je zejména předejít vzniku nemocí z povolání.
Každá práce musí být z hlediska rizikovosti zařazena do kategorií. Prací se rozumí např. “úklid”, “učitel”, “kuchař”, “ekonomka”, “ředitel školy” apod. Kategorií je celkem 5:
Práce se do kategorií zařazují z hlediska 13-ti rizikových faktorů, kterými jsou:
Tučně jsou zvýrazněny faktory, které zejména připadají v potaz ve školství. Dle typu a druhu výuky, se ale školy mohou setkat i s jinými.
Každý jeden faktor je nutno posoudit, analyzovat a na základě porovnání s mezními hodnotami pro něj uvedenými ve vyhlášce, pak stanovit kategorii práce pro daný faktor. Celková kategorie práce se potom rovná nejvyšší kategorii stanovené pro jednotlivé faktory.
Některé faktory je nutno hodnotit pomocí tzv. akreditovaných měření či hodnocení. Zejména potom prach, hluk, vibrace, chemické látky a směsi, fyzickou zátěž, pracovní polohu, zátěž teplem a zátěž chladem. Měření smí provádět pouze akreditovaná laboratoř. Ve školní praxi budou zásadní zejména práce jako je uklizeč(ka), školník, kuchař, pomocný kuchař apod.
Nutno také podotknout, že každá škola má práce nastaveny trochu jinak. Na některé má více zaměstnanců, něco deleguje, něco zase ne. I proto je důležité, vytvořit kategorizaci prací na konkrétní podmínky konkrétní školy.
O kategorizaci prací je nutno pořídit dokumentaci. Práce, zařazené do kategorie 2, je nutno ohlásit na místně příslušnou krajskou hygienickou stanici. V případě prací kategorie 3 a 4, se na hygienu podává návrh na zařazení. O pracích kategorie 1 postačí mít interní dokumentaci obsahující vyhodnocení rizikových faktorů.
Kategorizace prací je velmi náročný proces a určitě nelze jinak než doporučit, spolupracovat při ní s odborníkem. Více o kategorizaci např. v tomto článku: “Kategorizace prací – proč, kdy a jak práce kategorizovat?“
Každá škola musí ve zdravotních otázkách spolupracovat se smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Hlavními oblastmi spolupráce jsou:
Podrobný obsah pracovnělékařských služeb je uveden § 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., úz.
Pracovnělékařské prohlídky se provádějí u uchazečů o zaměstnání jako vstupní a následně u zaměstnanců jako periodické. Vstupní lékařská prohlídka se provádí rovněž u zaměstnanců převedených na jinou práci, pokud došlo i ke změně rizikovosti (kategorie práce z hlediska kteréhokoliv rizikového faktoru byla navýšena alespoň o 1).
Vstupní i periodická pracovnělékařská prohlídka se provádí na základě školou vypracované žádosti. Žádost obsahuje nejen informace o posuzované osobě, ale také informace o práci a její rizikovosti.
Na základě písemné žádosti lékař provede pracovnělékařskou prohlídku a na základě ní vyhotoví lékařský posudek. Z lékařského posudku musí být zřejmý jednoznačný závěr, zda je posuzovaná osoba:
Dle výsledků se ředitel školy musí rozhodnout, jak dále postupovat.
Periody pracovnělékařských prohlídek se odvíjejí zejména od věku zaměstnance a dále od rizikovosti práce, vyjádřené kategorií práce, ale dále také činnostmi, které konkrétní zaměstnanec bude vykonávat. Vyhláška č. 79/2013 Sb., úz v části II, přílohy 2., uvádí seznam činností, které představují tzv. riziko ohrožení zdraví a to nejen pro samotného zaměstnance, ale např. i pro osoby, jichž se dotýká jeho jednání při práci.
Mezi rizika ohrožení zdraví, se kterými se lze setkat ve školách, patří zejména:
U výše uvedených činností jsou kladeny vyšší nároky na lékařské prohlídky a zejména, periody pracovnělékařských prohlídek mohou být oproti ostatním zaměstnancům kratší.
V případě “běžného” učitele by perioda pracovnělékařské prohlídky měla být 1 x 4 roky pro zaměstnance mladší 50 let věku a 1 x 2 roky pro zaměstnance starší 50 let věku.
Vše je nutno probrat a nastavit ve spolupráci se smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rovněž s odborně způsobilou osobou v BOZP.
Dohled lékaře smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb školy, je nutný nejméně 1 x ročně. Dohled se provádí za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů. Během dohledu se rovněž provádí hodnocení rizik s využitím informací o míře expozice rizikovým faktorům při výkonu práce a výsledků analýzy výskytu nemocí z povolání, pracovních úrazů a nemocí souvisejících s prací.
V rámci dohledu dohledu ředitel školy a lékař spolupracují při vypracování návrhů pro školu na odstranění zjištěných závad, včetně návrhu na zajištění měření rizikových faktorů pracovních podmínek.
O dohledu musí být vypracována podrobná zpráva.
Každý zaměstnavatel je povinen, dle ustanovení Zákoníku práce, určit zaměstnance k poskytování první pomoci. Smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb provede školení těchto zaměstnanců v první pomoci a zpracuje pro školu návrh vybavení pracovišť prostředky pro poskytování první pomoci.
Doporučeno je, zajistit školení o poskytování první pomoci všem vyučujícím.
Smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb není jen od toho, aby vykonával lékařské prohlídky, jak si stále spousta zaměstnavatelů mylně myslí. Kromě výše uvedených povinností, je to zejména poradní orgán zaměstnavatele. Poradenstvím se rozumí poradenské činnosti:
Ředitel školy musí všem svým zaměstnancům zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zákoník práce mluví velmi obecně a řediteli školy ponechává poměrně volnou ruku. Ředitel školy tak musí zajistit zejména:
Školení by mělo být vždy tematicky zaměřené na konkrétní skupinu zaměstnanců. Nemělo by jít o jedno “hromadné školení.” Jiný obsah školení by měl být stanoven např. pro učitele a jiný pro školníky. Školit je nutno o právních a ostatních předpisech. Obsahem školení by tak měly být např.
Dle potřeby je nutno zajistit i odborná školení, jako např. školení topičů, obsluh tlakových nádob stabilních, školení svářečů, školení elektrikářů, školení obsluh křovinořezů, školení prací ve výškách apod.
Zcela nevhodnou formou školení je e-learning. Byť v dnešní době velmi oblíbený, doposud nedokáže naplnit požadavky Zákoníku práce. Může tak být vhodným doplňkem klasického školení, ne však jeho náhradou!
Jaké jsou druhy školení BOZP, se můžete dočíst v tomto článku: “Druhy školení bezpečnosti práce (BOZP)“
Přehled školení BOZP a PO je uveden níže v tabulce. Ne všechna musejí být pro konkrétní školu relevantní.
| Školení | Dle předpisu | Školitel | Perioda |
| I. Obecně závazná školení | |||
| Školení o právních a ostatních předpisech BOZP | odst. (2), (3), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | Není stanovena, určuje zaměstnavatel |
| Školení BOZP vedoucích zaměstnanců | - | - | - |
| Školení o práci v hluku | odst. (2), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp; odst. (3), § 9, NV. č. 272/2011 Sb., vzpp | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | Není stanovena, určuje zaměstnavatel |
| Školení zaměstnanců o používání poskytnutých OOPP | odst. (2), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp; odst. (3), § 3, NV. č. 495/2001 Sb., vzpp | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | Není stanovena, určuje zaměstnavatel |
| II. Školení ve vztahu k dopravním prostředkům | |||
| Školení řidičů firemních vozidel ("referentů") | - | - | - |
| Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů | § 46, zákona č. 247/2000 Sb., vzpp | Akreditované školící středisko | 1 x rok (7 hod) |
| Školení obsluh motorových manipulačních vozíků | - | - | - |
| Školení strojníků (obsluh pracovních strojů) | § 2, vyhlášky č. 77/1965 Sb., vzpp | Výcvikové středisko (MStvb.) | Není určena, stanovuje zaměstnavatel |
| III. Školení při pracech, představujících zvýšené riziko ohrožení zdraví | |||
| Školení prací ve výškách | Bod XI. přílohy k NV. č. 362/2005 Sb., vzpp | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | Není určena, stanovuje zaměstnavatel |
| Školení lešenářů | Bod 7, části VII, přílohy k NV. č. 362/2005 Sb., vzpp | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | Není určena, stanovuje zaměstnavatel |
| Školení svářečů | ČSN 05 0705 / ČSN EN 287-1(2) | Akreditovaná organizace | 1 x 2 roky |
| Školení obsluh motorových pil | - | - | - |
| Školení obsluh křovinořezů | - | - | - |
| IV. Školení obsluh vyhrazených technických zařízení | |||
| VI./1 Vyhrazená technická zařízení zdvihací | |||
| Školení jeřábníků | odst. (2), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | Není určena, stanovuje zaměstnavatel |
| Školení vazačů břemen | odst. (2), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | Není určena, stanovuje zaměstnavatel |
| Školení signalistů | odst. (2), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | Není určena, stanovuje zaměstnavatel |
| IV./2 Vyhrazená technická zařízení elektrická | |||
| Školení elektrikářů | odst. (2), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | Není určena, stanovuje zaměstnavatel |
| Školení elektrikářů: pracovníci seznámení | § 3, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | Organizací pověřený pracovník s odpovídající kvalifikací | Perioda není stanovena |
| Školení elektrikářů: pracovníci poučení | § 4, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | Obsluha: organizací pověřený pracovník s kvalifikací odpovídající charakteru činností. Práce: organizací pověřený pracovník s kvalifikací dle § 5 až 9, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | Perioda není stanovena |
| Školení elektrikářů: pracovníci znalí | § 5, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | Zaškolení: organizací pověřený pracovníck s kvalifikací odpovídající charakteru činností Přezkoušení: organizací pověřený pracovník s kvalifikací dle § 6 až 9, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | 1 x 3 roky |
| Školení elektrikářů: pracovníci pro samostatnou činnost | § 6, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | Přezkoušení: organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v § 7 až 9, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | 1 x 3 roky |
| Školení elektrikářů: pracovníci pro řízení činnosti | § 7, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | Přezkoušení: organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně jeden člen musí mít některou z kvalifikací uvedených v § 8 až 9, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | 1 x 3 roky |
| Školení elektrikářů: pracovníci pro řízení činnosti dodavatelským způsobem a pro řízení provozu | § 8, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | Přezkoušení: organizací pověřená tříčlenná zkušební komise, jejíž nejméně dva členové musí mít kvalifikaci dle § 7 nebo jeden člen kvalifikaci dle § 9, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | 1 x 3 roky |
| Školení elektrikářů: pracovníci pro provádění revizí | § 9, vyhlášky č. 50/1978 Sb., vzpp | Orgány státního dozoru | 1 x 5 let |
| IV./3 Vyhrazená technická zařízení tlaková | |||
| Školení obsluh tlakových nádob stabilních | odst. (2), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp ČSN 69 0012 | Revizní technik TNS / Osoba odpovědná za provz TNS | 1 x 3 roky |
| Školení osob nakládajících s tlakovými nádobami na plyny | odst. (2), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp ČSN 07 8304 | Není specifikován, určuje zaměstnavatel | 1 x 3 roky |
| Školení topičů kotlů 50 a více kW | § 14, vyhlášky č. 91/1993 Sb., vzpp | Zkušební komise (1x předseda, 1 x člen, 1 x revizní technik kotlů a v případě plyn zařízení též revizní technik plynových zařízení) | 1 x 5 let |
| IV./4 Vyhrazená technická zařízení plynová | |||
| Školení obsluh plynových zařízení | Odst. (2), § 5, vyhlášky č. 21/1979 Sb., vzpp | Revizní technik plynových zařízení | 1 x 3 roky |
| V. Školení o poskytování první pomoci | |||
| Školení zaměstnanců určených k poskytování první pomoci | odst. (6), § 102, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp | Smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb | Není stanovena, určuje zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem |
| VI. Školení zaměstnanců nakládajících s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi | |||
| Školení osob nakládajících s toxickými látkami | odst. (8), § 44a, zákona č. 258/2000 Sb., vzpp | Odborně způsobilá osoba podle § 44b, odst. (1), (2) nebo (7), zákona č. 258/2000 Sb., vzpp | 1 x rok |
| VI. Školení a odborná příprava požární ochrany | |||
| Školení o požární ochraně vedoucích zaměstnanců | § 16, § 16a, zákona č. 133/1985 Sb., vzpp; § 23, vyhlášky č. 246/2001 Sb. | Dle členění činností: odborně způsobilá osoba v PO / technik požární ochrany | 1 x 3 roky |
| Školení o požární ochraně zaměstnanců | § 16, § 16a zákona č. 133/1985 Sb., vzpp; § 23, vyhlášky č. 246/2001 Sb. | Dle členění činností: odborně způsobilá osoba v PO / technik požární ochrany / preventista požární ochrany / proškolený vedoucí zaměstnanec | 1 x 2 roky |
| Odborná příprava preventivních požárních hlídek | § 16, § 16a zákona č. 133/1985 Sb., vzpp; § 24, vyhlášky č. 246/2001 Sb., vzpp | Dle členění činností: odborně způsobilá osoba v PO / technik požární ochrany | 1 x rok |
| Odborná příprava preventistů požární ochrany | § 16, § 16a zákona č. 133/1985 Sb., vzpp; § 25, vyhlášky č. 246/2001 Sb., vzpp | Dle členění činností: odborně způsobilá osoba v PO / technik požární ochrany | 1 x rok |
Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a nesmí bránit při výkonu práce. Všechny OOPP musí být certifikovány – tj. musí u nich být ověřeno, že skutečně chrání před konkrétním rizikem.
Zaměstnanci mají na OOPP nárok v případě, že není možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce.
Ředitel školy je povinen zajistit provedení hodnocení rizik pro výběr a použití OOPP. Z tohoto hodnocení vzejde seznam poskytovaných OOPP. Seznam by měl obsahovat konkrétní OOPP, včetně přesného označení nebo typu. Nestačí uvádět např. pracovní obuv, pracovní rukavice. Je nutno OOPP konkrétně specifikovat, např. pracovní obuv kategorie O1 SRC (označení plynoucí z platných ČSN).
V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od ředitele školy jako OOPP též pracovní oděv nebo obuv.
Ředitel školy je povinen zajistit, aby byly OOPP udržovány v použivatelném stavu a vedoucí zaměstnanci aby kontrolovali jejich používání zaměstnanci.
OOPP přísluší zaměstnancům bezplatně. Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.
Ve škole je zejména vhodné pohlídat si praktické či odborné vyučování a pomocné profese, jako jsou školníci, kuchaři, řidiči apod.
Ředitel školy musí také brát v potaz, že poskytování OOPP proti rizikům by mělo být až jedno z posledních opatření. Vždy je nutné se zamyslet, zda nejde riziko omezit jinak, vhodněji nebo dokonce zcela vyloučit (např. přestat používat konkrétní nebezpečnou chemickou látku, namísto respirátorů zřídit odsávací digestoř apod.).
Ani školám se pracovní úrazy nevyhýbají. Naopak, jsou poměrně časté a v praxi může jít zejména o:
Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim
Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Ředitel školy, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
Všechny úrazy, které se stanou na pracovišti školy, je nutno evidovat v knize úrazů.
V případě smrtelných pracovních úrazů a úrazů, které způsobí zaměstnanci pracovní neschopnost delší, než tři kalendářní dny, vznikají další povinnosti.
V případě těchto úrazů se provádí:
Kompletní postup při pracovních úrazech je popsán v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., úz a není smyslem tohoto textu zde tento postup kopírovat.
Pro snadnější orientaci a usnadnění si práce při pracovních úrazech, rovněž můžete
Všechny pracovní úrazy musejí být odškodněny.
Nejprve je nutno rozhodnout o míře zavinění a případném zproštění se odpovědnosti ředitele školy za pracovní úraz. Ředitel školy se může zprostit zčásti nebo i zcela. Není to však úplně jednoduché. Podrobnosti upravuje § 270, Zákoníku práce.
Pokud se ředitel školy nezprostí odpovědnosti zcela, náleží zaměstnanci následující druhy náhrad:
V případě smrtelného pracovního úrazu potom tyto náhrady:
V ideálním případě za školu uhradí všechny náhrady pojišťovna, u níž je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za pracovní úrazy. Touto pojišťovnou je ze zákona buď Česká pojišťovna nebo Kooperativa pojišťovna.
Důležité je ale pamatovat na to, že povinnost nahradit škodu má ze zákona ředitel školy, nikoliv pojišťovna!
Požární ochrana je pro školy velmi aktuální téma. Rizika jsou značná a možnosti úniku často dosti omezené. Školy se často nacházejí ve starších objektech, což situaci vůbec nepomáhá. Požár může vzniknout téměř kdykoliv a kdekoliv.
Hlavní příčiny vzniku požáru mohou být především:
Ředitel školy musí proto provádět taková opatření požární ochrany, aby snížil riziko vzniku požáru na minimum a v případě, že už k požáru dojde, byly vytvořeny takové podmínky, aby ohrožení osob a majetku bylo minimální.
Ředitel školy ve věcech požární ochrany, ze zákona, vždy musí spolupracovat s osobou odborně způsobilou v požární ochraně nebo technikem požární ochrany!
Tato odborně způsobilá osoba pomůže řediteli školy celý systém řádně nastavit a splnit požadavky kladené na požární ochranu právními předpisy. Je však vhodné, aby ředitel školy měl o opatřeních požární ochrany přehled. Proto budou tyto požadavky níže popsány jen rámcově.
Všechny provozované činnosti (např. výuka, laboratorní práce, příprava pokrmů, skladování…) musejí být začleněny do jedné ze tří kategorií požárního nebezpečí a to konkrétně:
Činnosti školy by neměly spadnout do poslední třetí, požárně nejvíce rizikové kategorie (výjimečně se to stát může), ale v praxi jsou jen velmi zřídka v kategorii první, tedy kategorii z hlediska rizika vzniku požáru nejvíce přívětivé.
Pro každou kategorii činností jsou kritéria stanovena zákonem o požární ochraně. Reálné podmínky činnosti se tedy porovnají se zákonnými kritérii a na základě toho, se rozhodne.
Mezi kritéria, která školu řadí do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím, se řadí např.:
O začlenění je nutno vypracovat dokumentaci. Častou chybou je, že zpracovatelé začleňují pracoviště / objekty a nikoliv činnosti. Dokumentace by měla vždy obsahovat soupis všech činností, k nim přiřazená místa provozování, charakteristiky požárního nebezpečí a rozhodnutí o začlenění.
Od začlenění provozovaných činností do kategorií požárního nebezpečí, se odvíjí další opatření požární ochrany. Čím je kategorie vyšší, tím více povinností provozovateli vzniká!
Provozovatelé činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím mají ze zákona povinnost, pro tyto činnosti vypracovat dokumentaci požární ochrany.
Pro činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, není nutno dokumentaci zpracovávat. Postačí vedení požární knihy.
Dále bude stručně popsán význam jednotlivých dokumentů požární ochrany. Všechny dokumenty požární ochrany musí zpracovávat odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.
Dokumentací je provedeno a popsáno začlenění všech školou provozovaných činností, viz popis začlenění výše. V případě činností bez zvýšeného požárního nebezpečí není nutné tento dokument mít, ale je to více než doporučené.
Jde o hlavní rámcovou “směrnici” požární ochrany školy.
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje vytvoření vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se vychází z kategorií a rozsahu provozovaných činností.
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany vždy obsahuje přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným funkcím s uvedením požadované odborné kvalifikace nebo způsobilosti a dále například
Pro pracoviště, na nichž jsou vykonávány činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, je nutno vydat požární řád. Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na těchto pracovištích. Škola tak reálně může mít i několik požárních řádů pro různá pracoviště.
Požární řád zejména obsahuje:
Přílohou požárního řádu jsou
Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný a trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.
Jestliže požární řád se snaží zamezit vzniku požáru, pak požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru tak, aby důsledky požáru byly co nejpříznivější.
Požární poplachové směrnice obsahují zejména:
Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti. Ideální je vyvěsit je u všech vstupů do objektů a dále u všech vstupů na jednotlivá podlaží.
Požární evakuační plán se zpracovává v textové a grafické podobě. Povinnost zpracovat jej, platí pouze pro provozovatele činností se zvýšeným požárním nebezpečím, pro něž jsou stanoveny tzv. složité podmínky pro zásah a provozovatele činností s vysokým požárním nebezpečím.
Ředitelům škol a to i s ohledem na preventivní ustanovení Zákoníku práce lze doporučit, požární evakuační plán zpracovat vždy.
Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.
Požární evakuační plán obsahuje zejména:
Stejně jako požární evakuační plán, tak i dokumentace zdolávání požárů se zpracovává jen v případě činností se zvýšeným požárním nebezpečím, pro něž jsou stanoveny složité podmínky pro zásah a činnosti s vysokým požárním nebezpečím.
Dokumentace zdolávání požárů je dokumentem, tvořeným textovou a grafickou částí, který přesně popisuje, z hlediska požární ochrany, školu. Uvádí dělení objektu do požárních úseků, umístění únikových východů, požárně bezpečnostních zařízení, požárně nebezpečných předmětů apod. Tento dokument se dává ke schválení hasičům.
V případě požáru, má velitel zásahu dokumentaci zdolávání požáru k dispozici a může se tak lépe připravit na požární zásah.
Ohlašovnou požárů je místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany.
Pokud je škola vybavena místním rozhlasem, pak by obsluha ohlašovny požárů měla mít ovládání rozhlasu k dispozici.
Ředitel školy není povinen ohlašovnu požárů zřizovat. Pokud ji zřídí, pak se její činnost řídí řádem ohlašovny požárů.
Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby zdržující se na pracovištích školy, oznámení požáru na operační středisko hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním podmínkám obsahuje zejména:
Řád ohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárů a jeho obsah je součástí školení obsluhy ohlašovny požárů.
Školení požární ochrany se provádí pouze v případě činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím.
Dokumentaci o školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců a dalších osob tvoří
Pokud zaměstnavatel zřizuje preventivní požární hlídku, pak dokumentace školení obsahuje i část pro odbornou přípravu hlídky.
Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o:
Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví škola v dokumentaci: “Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany.”
Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.
Ředitel školy preventivní požární hlídku zřizuje zejména v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím.
Proto i zde je zcela zásadní, mít správně provedeno začlenění provozovaných činností.
Školení požární ochrany se provádí pouze v případě provozování činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím.
V praxi to pak může pro školu znamenat, že jí povinnost školit požární ochranu, vznikne jen u některých zaměstnanců. Pokud jsou činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím provozovány pouze v rámci školní knihovny, pak je nutno o požární ochraně školit pouze zaměstnance, kteří tuto činnost provozují nebo s ní přicházejí do kontaktu.
Podrobnosti školení o požární ochraně, jsou uvedeny níže v tabulce.
Druh školení Kdy / perioda Provádí (činnosti BZPN, ZPN) Provádí (činnosti s VPN) Školení PO (činnosti BZPN, dle Zákoníku práce) Při nástupu do zaměstnání / Ve lhůtě stanovené zaměstnavatelem Osoba určená zaměstnavatelem - Školení PO: Vedoucí zaměstnanci Při nástupu do funkce / 1 x 3 roky OZO PO / TPO OZO PO / TPO Školení PO: Zaměstnanci Při nástupu do zaměstnání / 1 x 2 roky Proškolený vedoucí zaměstnanec / preventista PO TPO / Proškolený vedoucí zaměstnanec Školení PO: Osoby pověřené zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době Před zahájením činností / 1 x rok Proškolený vedoucí zaměstnanec / preventista PO TPO / Proškolený vedoucí zaměstnanec Školení PO: Osoby, vykonávající činnosti se ZPN nebo VPN, které nejsou zaměstnanci (externisti) Před zahájením činností / 1 x 2 roky Proškolený vedoucí zaměstnanec / preventista PO TPO / Proškolený vedoucí zaměstnanec Školení PO: Osoby příležitostně se zdržující na pracovištích provozovatelů činností se ZPN nebo VPN nebo osoby, které s těmito činnostmi přicházejí do styku Dle způsobu stanoveného provozovatelem činností v dokumentaci požární ochrany Proškolený vedoucí zaměstnanec / preventista PO TPO / Proškolený vedoucí zaměstnanec Odborná příprava PO: Preventivní požární hlídky Před zahájením činností / 1 x rok OZO PO / TPO OZO PO Odborná příprava PO: Preventisti požární ochrany Před zahájením činností / 1 x rok OZO PO / TPO OZO PO Legenda:
BZPN - činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí;
ZPN - zvýšené požární nebezpečí;
VPN - vysoké požární nebezpečí;
OZO PO - odborně způsobilá osoba v požární ochraně;
TPO - technik požární ochrany.
Odborná příprava se provádí u zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky, pokud je zřízena nebo u preventistů požární ochrany. Což je funkce, která se v praxi již příliš nevyužívá. Jde o zaměstnance školy, odborně připraveného odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany, který částečně funkci těchto osob nahrazuje. Preventista požární ochrany zejména provádí preventivní požární prohlídky pracovišť a školí zaměstnance o požární ochraně.
Odborná příprava vždy zahrnuje teoretickou i praktickou část.
Podrobnosti odborné přípravy jsou uvedeny výše, v tabulce.
Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování:
Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných požárních závad. Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku.
Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních školy.
Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popřípadě i jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení.
Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje:
Preventivní požární prohlídky se provádějí v následujících lhůtách:
Kontrola dokumentace požární ochrany, včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek, a to
V dokumentu: “Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany” je ředitel školy, ve spolupráci s odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany, povinen stanovit požadavky na provádění cvičného požárního poplachu.
Cvičným požárním poplachem se prověřuje:
Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje. (tzv. KOPIS).
Cvičný požární poplach se vyhlašuje nejméně jednou za rok.
Cvičný požární poplach se dle právních předpisů vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu ke škole. Ideální však je, vyhlásit cvičný požární poplach alespoň na začátku každého školního roku pro všechny osoby ve škole, aby se i žáci, především žáci prvních ročníků, lépe seznámili se školou a možnostmi úniku.
Cvičný požární poplach musí být zapsán do požární knihy.
Při cvičném požárním poplachu je vhodné sledovat např.:
Dle stavebního zákona je každý vlastník objektu je povinen, po celou dobu provozu objektu, uchovávat a vést projektovou dokumentaci skutečného provedení objektu.
Zejména důležitým dokumentem je tzv. požárně bezpečnostní řešení, tedy ta část projektové dokumentace, která se věnuje požární ochraně objektu. V tomto dokumentu jsou stanoveny např. následující požadavky:
Ptáte-li se tedy např. na otázku: “Kolik je zapotřebí mít ve škole hasících přístrojů?”, pak správná odpověď je: “Dle požárně bezpečnostního řešení.”
Další podstatnou částí je např. projekt elektroinstalací, včetně určení vnějších vlivů. To jsou dokumenty důležité pro provedení revizí elektrických instalací ve škole.
K problémům dochází u starších budov, kdy se projektová dokumentace zpracovávala velmi jednoduše a požadavek na vypracování požárně bezpečnostního řešení ještě právními předpisy uložen nebyl (do roku 2001). Dříve existovala tzv. technická zpráva požární ochrany, tedy jakási obdoba požárně bezpečnostního řešení.
Pokud však dokumentace z jakéhokoliv důvodu chybí, je nutno ji dopracovat. Dopracování ale znamená, vytvoření dokumentace nové, dle v současné době platných předpisů a technických norem. Problém je v tom, že budova z osmdesátých let jen těžko obstojí před požadavky dnešních předpisů. Náklady, které by bylo nutno investovat do uvedení staršího objektu do souladu s dnešními předpisy mohou být extrémně vysoké.
Je to tedy začarovaný kruh ze kterého často nevede uspokojující cesta ven. Proto je důležité projektovou dokumentaci řádně opatrovat a archivovat. Pokud ji nemáte, ideálním řešením je kontaktovat stavební úřad a místní hasiče a dohodnout si s nimi další postup.
Pracoviště školy musejí být vybavena bezpečnostními a požárními tabulkami a značením, především potom:
Dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků kontrolují průběžně vedoucí zaměstnanci školy v rámci své působnosti a plnění úkolů v oblasti prevence rizik.
Pedagogičtí pracovníci kontrolují a vyžadují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, jakož i dodržování pokynů žáky.
Z pohledu zaměstnanců, má ředitel školy, resp. všichni vedoucí zaměstnanci povinnost přizpůsobovat bezpečnostní opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.
Ideální je, s ohledem na možnost zpětného prokázání, všechny kontroly ať již s pozitivním nebo negativním výsledkem evidovat a zapisovat. Forma záznamu není důležitá. Každý vedoucí zaměstnanec např. může mít deník nebo o každé kontrole vytvořit samostatný záznamový list.
Zaměstnanci pracující pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek nejen, že mohou přímo způsobit úraz sobě nebo jiným osobám, ale zejména, mohou negativně ovlivňovat rozvoj žáků.
Alkohol ani jiné návykové látky nelze samozřejmě tolerovat ani u žáků, ať již mladistvých nebo plnoletých.
Alkohol a jiné návykové látky by ani neměly být do školy vnášeny!
Ředitel školy, prostřednictvím písemně pověřených vedoucích zaměstnanců, může dát zaměstnancům pokyn k podrobení se orientační dechové zkoušce na alkohol nebo vyšetření na zjištění návykových látek v těle. Podrobnosti pro tyto zkoušky a vyšetření jsou stanoveny § 20 a následujícími, zákona č. 65/2017 Sb., úz.
V případě žáků je nutno podmínky zapracovat do školního řádu, ideální je přitom vycházet z právní úpravy pro zaměstnance, výše zmíněné.
Dle ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se zakazuje kouřit ve škole a školském zařízení.
Zaměstnancům je navíc zákoníkem práce zakázáno kouřit tam, kde by účinkům kouření vystavili nekuřáky.
Na základě požadavku zákoníku práce, je povinností ředitele školy, nejméně 1 x ročně organizovat tzv. roční prověrku BOZP.
Prověrka se organizuje na všech pracovištích a zařízeních školy v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Ředitel školy je povinen zjištěné nedostatky odstraňovat.
Do programu roční prověrky BOZP ředitel školy zahrne také kontrolu školních dílen, laboratoří, tělocvičen a tělocvičného nářadí a náčiní, školních hřišť, školních pozemků i dalších pracovišť školy užívaných žáky, včetně jejich vybavení.
Součástí roční prověrky BOZP při činnostech organizovaných školou je rovněž kontrola vybavení školy prostředky pro poskytnutí první pomoci, a to jak z hlediska obsahu, tak i lhůt jejich použitelnosti.
O prověrce je nutno pořídit prokazatelný záznam. Ideální je, vycházet ze zákonných požadavků na záznam preventivní požární prohlídky.
Všechny stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí (dále jen zařízení), která jsou používána při činnostech školy, je nutno kontrolovat, popř. také revidovat.
Dle požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb., úz, je nutné kontrolu provádět nejméně 1 x ročně!
Při kontrolách zařízení je rovněž důležité, respektovat a řídit se požadavky výrobců zařízení. Téměř v každém návodu k obsluze a používání zařízení, jsou uvedeny rovněž požadavky na provádění kontrol. Tyto jsou pro školu závazné! Týká se to všech zařízení, od PC, monitorů, přes rychlovarné konvice, tiskárny, až po stroje ve školních dílnách či motorová silniční vozidla.
Aby bylo možno kontroly efektivně provádět, mohl být vytvořen systém kontrol a žádné zařízení ze systému neuniklo, je velmi důležité vytvořit si jednotnou evidenci provozovaných zařízení.
Všechna zařízení v evidenci by měla mít unikátní identifikační číslo. Ať už výrobní číslo od výrobce nebo číslo přiřazené školou. Vždy je důležité, aby kontrolní protokol šel spárovat s konkrétním zařízením. A v tom právě unikátní číslo může velmi pomoci.
Evidenci by měla vést pokud možno jedna osoba. Ve chvíli, kdy bude jakékoliv zařízení do školy zakoupeno, vždy půjde nákup právě přes tuto osobu, která zařízení ihned zanese do evidence. Obdobně i informace o vyřazení, se musí dostat k osobě vedoucí evidenci. Evidence by tak měla obsahovat všechna školou provozovaná zařízení.
Pokud bude někdo pověřen např. provedením kontroly regálů, jednoduše mu bude z evidence předán seznam všech regálů provozovaných školou. Žádný regál tak při kontrole nebude vynechán. Pokud bude navíc evidence obsahovat i informaci o umístění zařízení, značně to usnadní kontrolní činnost.
Na základě evidence zařízení, by měl být rovněž vypracován harmonogram provádění revizí zařízení.
Dále v podkapitolách jsou uvedeny požadavky na provádění revizí technických zařízení.
Při provádění revizí vyhrazených technických zařízení elektrických, musí škola spolupracovat s revizním technikem elektrických zařízení.
Vyhrazenými elektrickými zařízeními jsou, zjednodušeně řečeno, všechna elektrická zařízení na jiné, než bezpečné napětí. V praxi se dá říct, že to jsou ta zařízení, která se zapínají do zásuvek. Vyhrazená elektrická zařízení jsou uvedena v § 2, vyhlášky č. 73/2010 Sb., úz.
Periody revizí elektrického zařízení záleží vždy na konkrétním typu a způsobu použití zařízení a rovněž na prostředí, ve kterém jsou používány. Přehled úkonů a period je uveden v tabulkách níže.
| Lhůty pravidelných revizí elektrického zařízení podle ČSN 33 0300 | |
| Druh prostředí | Lhůty revizí (1 x ...) |
| Normální základní | 5 let |
| Studené, horké, vlhké, prašné s prachem nehořlavým, se zvýšenou korozní agresivitou, s biologickými škůdci | 3 roky |
| Mokré, s extrémní korozní agresivitou | 1 rok |
| Pasivní s nebezpečím požáru, s otřesy, | 2 roky |
| Pasivní s nebezpečí výbuchu | 2 roky |
| Venkovní pod přístřeškem | 4 roky |
| Lhůty pravidelných revizí stanovené podle druhu prostoru se zvýšeným ohrožení osob | |
| Umístění elektrického zařízení | Lhůty revizí (1 x ...) |
| Prostory určené ke shromažďování více než 250 osob (sportovní a kulturní zařízení, obchodní domy, stánky hromadné dopravy, apod.) | 2 roky |
| Rekreační střediska, školy, mateřské školy, jesle, hotely a jiná ubytovací zařízení | 3 roky |
| Zděné obytné a kancelářské budovy (kanceláře, byty, rodinné a bytové domy) | 5 let |
| Objekty nebo části objektů provedené ze stavebních hmot stupně hořlavosti C2, C3 (podle ČSN 73 0823) | 2 roky |
| Pojízdné a přenosné prostředky | 1 rok |
| Prozatímní zařízení stanoviště | 6 měsíců |
| Lhůty pravidelných revizí zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, dle dříve platné ČSN 341390 | |||
| Druh objektu | Lhůty revizí (1 x ...) | ||
| Objekty s prostory s prostředím s nebezpečím výbuchu nebo požáru, objekty konstruované ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3 | 2 roky | ||
| Ostatní | 5 let | ||
| Lhůty pravidelných revizí systému ochrany před bleskem a přepětím dle ČSN 62305-03 | |||
| Ochranná úroveň | Vizuální kontrola | Celková revize | Kritické systémy - úplná revize |
| I, II velké budovy | 1 x za rok | 1 x za 2 roky | 1 x za rok |
| III, IV malé budovy | 1 x za 2 roky | 1 x za 4 roky | 1 x za rok |
| Skupina elektrických spotřebičů | Třída | Nepřipevněné spotřebiče a nářadí držené v ruce | Ostatní nepřipevněné spotřebiče |
| A - spotř. poskytované formou pronájmu | Před vydáním provozovateli nebo uživateli a dále podle skupiny jejich užívání. | ||
| B - spotř. používané ve venkovním prostoru. | Třída I | 1 x za 3 měsíce | 1 x za 6 měsíců |
| Třída II a III | 1 x za 6 měsíců | ||
| C - spotř. používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách | Třída I | 1 x za 6 měsíce | 1 x za 24 měsíců |
| Třída II a III | 1 x za 12 měsíců | ||
| D - spotř. používané ve veřejně přístupných prostorách | Třída I | 1 x za 12 měsíců | 1 x za 24 měsíců |
| Třída II a III | |||
| E - spotř. používané při administrativní činnosti | Třída I | 1 x za 12 měsíců | 1 x za 24 měsíců |
| Třída II a III |
Zaměstnanci, kteří elektrická zařízení obsluhují, musejí být k této činnosti proškoleni.
Zaměstnanci, kteří provádějí práce na elektrických zařízeních (např. montáž, opravy, údržby, měření apod.), musejí mít pro tuto činnost zvláštní odbornou způsobilost.
Mezi nejčastěji školou provozovaná vyhrazená tlaková zařízení patří tlakové nádoby stabilní, kterými jsou expanzní nádoby kotlů a vzdušníky kompresorů a dále také kotle. Vyhrazená tlaková zařízení jsou uvedena v § 2, vyhlášky č. 18/1979 Sb., úz.
Při provozu vyhrazených tlakových zařízení, musí škola spolupracovat s revizním technikem tlakových zařízení.
Přehled hlavních úkonů a period revizí a kontrol tlakových nádob stabilních, je uveden v tabulkách níže.
| Druh činnosti | Předpis | Lhůta |
| Výchozí revize | ČSN 69 0012, čl. 90 | Před uvedením do provozu |
| První provozní revize | ČSN 69 0012, čl. 91 | Do 2 týdnů od uvedení do provozu |
| Provozní revize | ČSN 69 0012, čl. 91 | 1 x rok |
| Vnitřní revize | ČSN 69 0012, čl. 93,94 | 1 x 5 let |
| Zkouška těsnosti | ČSN 69 0012, čl. 107 | 1 x 5 let |
| Tlaková zkouška | ČSN 69 0012, čl.117+ | Tlaková zkouška |
| + Vyhláška č. 18/1979 Sb., §7 | 1 x 9 let | + Vyhláška č. 18/1979 Sb., §7 |
| Kontrola: zařízení ke sledování stavu hladiny - dálkový ukazatel stavu hladiny, regulátor, registrační přístroj stavu hladiny | ČSN 69 0012, čl. 45a | 1 x 6 měsíců |
| Kontrola: zařízení ke sledování stavu hladiny - signalizační zařízení mezních stavů | ČSN 69 0012, čl. 45b | 1 x měsíc |
| Kontrola: zařízení ke sledování stavu hladiny – nádoby s pracovní tekutinou působící agresivně a tekutiny způsobující nánosy vnitřního povrchu nádob | ČSN 69 0012, čl. 45c | 1 x týden |
| Kontrola: zařízení ke sledování stavu hladiny – přímé stavoznaky | ČSN 69 0012, čl. 45d | 1 x rok |
| Kontrola: tlakoměr umístěný přímo na nádobě | ČSN 69 0012, čl. 47a | 1 x 3 měsíce |
| Kontrola: tlakoměr umístěný přímo na nádobě, která je vybavena dálkovým přenosem tlaku do panelu | ČSN 69 0012, čl. 47b | 1 x 6 měsíců |
| Kontrola: tlakoměr umístěný na nádobě, která je součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve které není v pohotovostním stavu přetlak | ČSN 69 0012, čl. 47c | 1 x 6 měsíců |
| Kontrola: kontrolní tlakoměr | ČSN 69 0012, čl. 50 | 1 x 2 roky |
| Kontrola: činnost dálkových tlakoměrů, signalizačních tlakoměrů, automatických regulátorů a dálkových registračních přístrojů | ČSN 69 0012, čl. 51 | 1 x měsíc |
| Kontrola: průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky – nádoby s pracovním přetlakem do 4 Mpa nebo s teplotou pracovní tekutiny do 300°C | ČSN 69 0012, čl. 54a | 1 x měsíc |
| Kontrola: průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky – nádoby, které obsahují jedovaté, žíravé nebo jinak nebezpečné tekutiny a u nádob s pracovním přetlakem nad 10 MPa | ČSN 69 0012, čl. 54b | 1 x rok |
| Kontrola: průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky – ostatní nádoby | ČSN 69 0012, čl. 54c | 1 x 4 měsíce |
| Kontrola: průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky – nádoby, kde je před pojistným ventilem osazena průtržná membrána (náhradní pojistné zařízení) | ČSN 69 0012, čl. 54d | 1 x rok; po každém protržení membrány |
| Kontrola: průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky – nádoby, které jsou součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak | ČSN 69 0012, čl. 54 | 1 x 6 měsíců; Po každém použití přístroje |
| Kontrola: průchodnost pojistných ventilů, jejichž konstrukce neumožní nadlehčení kuželky | ČSN 69 0012, čl. 55 | 1 x rok |
| Kontrola: provozní teploměry | ČSN 69 0012, čl. 64 | 1 x 2 roky; při každém podezření na nesprávnou funkci teploměru |
| Kontrola: kontrolní teploměr | ČSN 69 0012, čl. 66 | 1 x 2 roky |
| Kontrola: signalizační teploměry | ČSN 69 0012, čl. 67 | 1 x měsíc |
| Kontrola: dálkové teploměry | ČSN 69 0012, čl. 68 | 1 x měsíc |
Přehled period revizí a kontrol kotlů a kotelen, uvádí následující tabulka.
| Druh činnosti | Předpis | Lhůta |
| První provozní revize kotle | ČSN 07 0710 | Do 14ti dnů ode dne zahájení provozu kotle |
| Provozní revize | ČSN 07 0710, čl. 96 | Nejpozději po 3 měsících provozu kotle |
| Vnitřní revize | ČSN 07 0710, čl. 98 | Provádí se nejpozději po jednom roce provozu |
| Zkouška těsnosti | ČSN 07 0710, čl. 117 | Provádí se po každé vnitřní revizi |
| Tlaková zkouška | ČSN 07 0710, čl. 124 + vyhl. č. 18/1979 Sb., úz | Minimálně 1 x 9 let od předchozí tl. zkoušky |
| Odborná prohlídka nízkotlaké kotelny | Vyhl. č. 91/1993 Sb., úz, § 16 | 1 x ročně |
Tlakové zařízení smí obsluhovat pouze ředitelem určená a proškolená obsluha. Revizní technik dle konkrétního typu zařízení, poskytne bližší informace.
Velké množství škol je vytápěno centrálním vytápěním s plynovými kotly. Plynové zařízení patří ale do skupiny zařízení, představující zvýšenou míru ohrožení lidských životů a zdraví. Proto je mu nutno věnovat náležitou péči. Přehled hlavních kontrolních úkonů a revizí, je uveden v tabulce níže.
| Druh revize / kontroly | Lhůta |
| Výchozí revize | před uvedením zařízení do provozu |
| Kontrola | 1 x ročně |
| Provozní revize | 1 x 3 roky |
| Servisní prohlídka spotřebičů | 1 x ročně |
Plynová zařízení smí obsluhovat pouze zaměstnanci pověření k této činnosti ředitelem školy a proškoleni revizním technikem plynových zařízení. Školení není potřeba pro menší lokální spotřebiče.
Ve školách ve většině případů nejsou provozovány jeřáby a ani zdvihací plošiny, proto tato skupina nebude v textu dále řešena. Mezi nejčastěji školami provozovaná zdvihací zařízení ale patří výtahy.
U výtahů je nutno provádět pravidelně kontrolní prohlídky a inspekce a to v závislosti na druhu výtahu a stáří výtahu, viz tabulka níže.
| Výtahy určené pro dopravu osob nebo nákladů | Provozní prohlídka (PP)* | Odborná prohlídka (OP)* | Odborná zkouška (OZ)* | První inspekční prohlídka* | Perioda inspekčních prohlídek* |
| Výtahy uvedené do provozu před 1.1.1993 | |||||
| Výtahy v budovách s převažujícím volným přístupem veřejnosti | 1 x 2 týdny | 1 x 2 měsíce | 1 x 3 roky | ||
| Výtahy v budovách používaných převážně uživateli budovy s omezeným přístupem veřejnosti | 1 x 2 týdny | 1 x 3 měsíce | 1 x 3 roky | ||
| Výtahy uvedené do provozu po 31.12.1992 | |||||
| Výtahy v budovách s převažujícím volným přístupem veřejnosti | 1 x 2 týdny | 1 x 3 měsíce | 1 x 3 roky | ||
| Výtahy v budovách používaných převážně uživateli budovy s omezeným přístupem veřejnosti | 1 x 2 týdny | 1 x 4 měsíce | 1 x 3 roky | ||
| Nákladní výtahy a malé nákladní výtahy | |||||
| Nákladní výtahy a malé nákladní výtahy | 1 x 6 měsíců | 1 x 6 let | |||
| Rozdělení výtahů dle uvedení do provozu | |||||
| Výtah uvedený do provozu před 1.1.1993 (před účinností ČSN EN 81-1,2:1993) | 3 roky od poslední OZ | 1 x 6 let | |||
| Výtah uvedený do provozu před 1.5.1999 (před účinností ČSN EN 81-1,2:1999) | 6 let od poslední OZ | 1 x 6 let | |||
| Výtah uvedený do provozu po 1.5.1999 (po účinnosti ČSN EN 81-1,2:1993) | 9 let od poslední OZ | 1 x 6 let |
Škola musí být vybavena věcnými prostředky požární ochrany v souladu s projektovou dokumentací. Pokud projektová dokumentace chybí, je nutno vyhodnotit požadavky na potřebu věcných prostředků.
Věcnými prostředky požární ochrany jsou:
Zpravidla je škola vybavena z věcných prostředků požární ochrany vybavena pouze hasícími přístroji, jsou ale i výjimky, kdy z projektové dokumentace nebo nařízení hasičů plyne nutnost mít i další prostředky.
Všechny výše uvedené věcné prostředky požární ochrany je nutno nejméně 1 x ročně kontrolovat.
Kontroly provozuschopnosti věcných prostředků smí provádět jen odborně způsobilé osoby nebo technici požární ochrany, případně i s další požadovanou způsobilostí.
Stejně jako u věcných prostředků požární ochrany, tak i požárně bezpečnostními zařízeními musí být škola vybavena v souladu s projektovou dokumentací.
Požárně bezpečnostními zařízeními jsou:
I u požárně bezpečnostních zařízení je nutno nejméně jednou ročně provádět kontrolu provozuschopnosti.
Kontrolu provozuschopnosti smí provádět pouze osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany, dle potřeby i s další kvalifikací, dle požadavků výrobce zařízení.
Pro některá zařízení ale platí přísnější požadavky. Např. u elektrické požární signalizace (EPS) je kromě ročních kontrol nutno provádět i měsíční zkoušky ústředny a půlroční kontrolu zařízení, která EPS ovládá. Dále např. v případě nouzového osvětlení, je rovněž nutné vést deník nouzového osvětlení a do něj zapisovat měsíční kontroly, v případě osvětlení s centrálním zdrojem, dokonce i kontroly četnější.
Nářadí se spalovacím motorem, ve školách typicky sekačky a křovinořezy, někdy také motorové pily, často unikají z revizních plánů, protože nejde o zařízení ani elektrická, tlaková a ani plynová.
Přesto je nutné i u těchto provádět kontroly stavu. Postupuje se dle návodu k obsluze. Nejdelší interval pro kontrolu může být 1 x ročně, ale výrobce zpravidla stanoví kontroly mnohem četnější.
I veškeré ruční nářadí je nutné kontrolovat. Opět se postupuje dle pokynů výrobce, která jsou však často, velmi strohé nebo žádné. Důležité je, aby všechny osoby, které s ručním nářadím zacházejí byly poučeny o nutnosti provést kontrolu před použitím.
Vedoucí pracoviště, na němž je nářadí používáno, potom může 1 x ročně, např. v rámci roční prověrky BOZP, provést důkladnější kontrolu ručního nářadí.
I zde je důležité mít aktuální evidenci používaného nářadí, aby se na některé nezapomnělo.
U tělocvičného nářadí a ostatního náčiní se kromě jeho běžných kontrol v hodinách tělesné výchovy (před použitím) a v rámci prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provádějí i odborné technické kontroly nejméně jednou za rok, pokud nestanovil výrobce lhůtu kratší. Návod k obsluze je i zde velmi důležitým dokumentem a je nutno jej respektovat.
Technické kontroly provádí revizní technik v oblasti tělocvičného zařízení a zařízení dětských hřišť.
Kontroly laboratorního vybavení a skla nejsou podrobněji popsány v právních předpisech. Platí prakticky totéž, jako u všeho ostatního. Vybavení je nutno kontrolovat vždy před použitím, dále je nutno respektovat návod k obsluze výrobce a jinak provádět kontroly nejméně 1 x ročně.
Zejména jakkoliv naprasknuté či poškozené laboratorní sklo musí být ihned vyřazeno z používání.
Vedoucí laboratoře musí v ideálním případě mít k dispozici evidenci veškerého vybavení laboratoře a kontroly si pohlídat.
Všechny regály musejí být označeny evidenčním štítkem s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci.
Regály je nutno kontrolovat v souladu s pokyny výrobce, uvedené v návodu a nebo nejméně 1 x ročně.
Kontrolu regálů může provést ředitelem školy pověřený zaměstnanec, např. školník. Ředitel by však měl vybrat vždy dostatečně odborně znalého a technicky zdatného pracovníka.
Ani žebříkům se kontroly nevyhnout. I zde platí povinnost kontrol v souladu s pokyny výrobce, uvedené v návodu a nebo nejméně 1 x ročně.
Kontrolu žebříků může provést ředitelem školy pověřený zaměstnanec, např. školník. Ředitel by však měl vybrat vždy dostatečně odborně znalého a technicky zdatného pracovníka.
Na kontrolu tabulí nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky. Opět platí povinnost respektovat pokyny výrobce a provádět nejméně roční kontroly provozuschopnosti.
Rovněž důležité ale je, provádět kontroly tabulí, zejména jejich upevnění na zdi, denně, vždy před použitím.
Škola a osoba, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování nebo praktická příprava,
Podle závažnosti úrazu a s ohledem na věk zraněného žáka, případně další okolnosti, zajistí škola jeho doprovod do zdravotnického zařízení a zpět nebo domů, popřípadě do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči.
O události a provedených opatřeních informuje neprodleně zákonného zástupce žáka. Doprovodem může být pouze zletilá osoba, osoba plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole.
Opatření k zajištění první pomoci provede škola i při školních akcích konaných mimo školu.
Škola by měla mít k dispozici a vést níže uvedenou dokumentaci BOZP a PO. Rozsah je uveden v obecnější rovině a musí být přizpůsoben podmínkám konkrétní školy.
Níže budou v bodech, stručně, uvedeny zdroje možných komplikací ve školách, které je dobré si pohlídat a se kterými spousta škol bojuje.
Pokud se vám článek líbil a pomohl vám, pomozte i vy nám. Kupte poděkování v hodnotě, kterou si sami vyberete a podpořte tak tento web, děkujeme.
 |
 |
