Každý zaměstnavatel má nemalé povinnosti v oblasti požární ochrany (PO) a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Nejinak je tomu v případě ředitele střední školy. Zajištění BOZP žáků a zaměstnanců školy, by mělo patřit trvale mezi jeho priority.

Tento článek si klade za cíl, pomoci ředitelům a vedoucím zaměstnancům středních škol při zajištění BOZP a PO a zejména se v celé problematice lépe zorientovat. Jednotlivé úkoly BOZP i PO jsou a často také musejí být delegovány na další osoby – odborníky. Vždy je ale důležité, aby i ředitel školy a vrcholové vedení školy, měli o činnostech dostatečný přehled.

Obsah

Prevence rizik ve škole pro žáky, zaměstnance i ostatní osoby

Jednou ze základních a dost možná i nejdůležitějších povinností každého zaměstnavatele a vůbec provozovatele činností je, provádět tak zvanou prevenci rizik. Ve stručnosti jde o proces, při němž je nutno identifikovat existující nebezpečné faktory vyskytující se na pracovištích a při pracovních činnostech, vyhodnotit rizika z nich plynoucí, zda jsou přijatelná či nepřijatelná a v případě nepřijatelných rizik, navrhnout a implementovat vhodná bezpečnostní opatření.

Dle Zákoníku práce se prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Při provádění prevence rizik ředitelé škol spolupracují s osobami odborně způsobilými. Povinnost zajistit tuto osobu smluvně nebo v zaměstnaneckém poměru má každý zaměstnavatel, který zaměstnává 25 a více zaměstnanců.

Prevence rizik musí být trvalou a soustavnou činností, musí o ní být vedena dokumentace a s jejími výsledky (hodnocenými riziky a přijatými opatřeními proti jejich působení) je nutno seznámit všechny zainteresované osoby, tedy nejen zaměstnance, ale i žáky školy a případně i další osoby.

Princip přijímání opatření k předcházení rizikům ve školách

Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je ředitel školy povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí:

  • omezování vzniku rizik,
  • odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
  • přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
  • nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
  • nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
  • omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
  • plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
  • přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
  • provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
  • udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Vzájemné písemné se informování o rizicích mezi zaměstnavateli

Důležitou a v praxi velmi často opomíjenou povinností je povinnost zaměstnavatelů, vzájemně se písemně informovat o rizicích a o přijatých opatřeních proti jejich působení.

V praxi jde o situace, kdy na pracoviště školy vstupují zaměstnanci jiných zaměstnavatelů a budou zde vykonávat své pracovní činnosti. Reálně tedy např. instalatéři, zedníci, malíři apod.

Ředitel školy musí ještě před zahájením činností těchto zaměstnanců, jejich zaměstnavateli, písemně předat informace o rizicích, kterým mohou být na pracovišti školy vystaveni (těch asi příliš nebude). Naopak by měl od zaměstnavatele (dodavatele) přijmout informace o rizicích, která zaměstnanci dodavatele vlivem svých pracovních činností na pracovištích školy budou vytvářet.

Zde opravdu záleží na konkrétním typu prací. Byť jsou někdy rizika až zanedbatelná, je určitě vhodné tuto povinnost vždy plnit.

Další s tím související povinností je, že zaměstnavatelé musejí písemnou dohodou určit toho z nich, který bude koordinovat provádění opatření k zajištění BOZP na společném pracovišti.

Rizika pro žáky na jednotlivých pracovištích a v prostorech školy

Byť se to na první pohled nezdá, tak škola je plná rizik, která číhají nejen na zaměstnance, ale zejména, na samotné žáky! Jiná rizika naopak žáci vytvářejí svým nevhodným chováním. Níže v tematických podkapitolách proto budou popsána ta nejvýznamnější z nich, pro jednotlivé prostory školy.

Hromadné šatny

Největším problémem hromadných šaten je malý prostor a velký počet osob. Z toho také plynou zásadní rizika.

V šatnách dochází často k nedovolenému chování žáků, jako je např. šikana, rvačky, nedovolené manipulace s plamenem, kouření, ničení majetku školy, jako jsou šatní skříňky, dveře, hasící přístroje, odpadkové koše osvětlení a podobně.

Často také dochází k hygienickým rizikům, např. z důvodu zapadaných svačin za skřínky a následné hniloby, vzniku plísní apod.

  • Rizika nemožnosti včasného úniku žáků a možná opatření
    • nutnost striktního udržování volných únikových cest a nouzových východů – všechny východy musejí být v provozní době školy odemčeny!;
    • kvalitní únikové značení (fotoluminiscenční tabulky a nouzové osvětlení);
    • zveřejnění grafické přílohy požárního evakuačního plánu přímo v šatnách;
    • seznámení žáků s možnostmi úniku z hromadných šaten;
    • stanovení způsobu vyhlášení požárního poplachu pro hromadné šatny.
  • Rizika a opatření plynoucí z nevhodného a neukázněného chování žáků v šatnách
    • stanovit a vytvořit podmínky k provádění dostatečného dozoru nad žáky v šatnách (dostatečný počet poučeného personálu);
    • stanovení režimových opatření – nepouštět všechny žáky školy do šaten současně;
    • co nejvíce oddělit (časově, prostorově) nejnižší ročníky od nejvyšších ročníků kvůli šikaně;
    • instalovat do hromadných šaten detektory kouře;
    • dle možností vybavit společné prostory šaten kamerovým systémem;
    • pravidelně, nejlépe denně personálem dozoru provádět zběžné kontroly stavu přenosných hasících přístrojů – zejména zda nechybí pojistky.

Chodby a schodiště

Na chodbách se žáci zdržují zejména o přestávkách. Často ve velkých skupinkách. Dav může dodat pocit odvahy a vybízet k nedovolenému chování. Časté jsou např. krádeže pojistek hasících přístrojů. Rovněž může docházet k šikaně a fyzickému napadání se mezi žáky. Rizikem může být rovněž kluzká podlaha po provedeném úklidu.

  • Rizika a opatření plynoucí z neukázněného chování na chodbách a schodištích (zejména běh, různé taškařice, potyčky apod.)
    • stanovit a vytvořit podmínky k provádění dostatečného dozoru nad žáky na chodbách (dostatečný počet poučeného personálu);
    • pravidelně, nejlépe denně personálem dozoru provádět zběžné kontroly stavu přenosných hasících přístrojů – zejména zda nechybí pojistky.

Klasické třídy

I v klasických třídách na žáky mohou číhat rizika a úrazy nejsou žádnou vzácností. Níže jsou uvedena nejčastěji se vyskytující rizika a opatření proti jejich působení v klasických školních třídách:

  • Riziko poškození pohybového aparátu žáka vlivem dlouhodobého nevhodného sezení
    • vybavit třídy kvalitním školním nábytkem s odpovídající ergonomií;
    • poučit žáky o správném způsobu sezení u lavice;
    • dohlížet nad dodržováním zásad zdravého sezení žáky a netolerovat nevhodné polohy sedu.
  • Riziko zakopnutí o poškozenou podlahu (linoleum se vlivem neukázněného pohybu žáků může vzedmout a tvořit vlny, o které je snadné zakopnout)
    • netolerovat neukázněné chování žáků;
    • pravidelně kontrolovat stav podlah.
  • Riziko naražení se, pádu
    • stanovit jasná pravidla pro rozmístění třídního nábytku, zejména lavic tak, aby mezi lavicemi byly zachovány dostatečné šířky uliček;
    • šířka uličky mezi lavicemi musí být nejméně 1,1 m;
    • neumisťovat do třídy lavice na úkor dostatečného prostoru – respektovat velikost třídy.
  • Riziko poranění se o židličku nebo školní lavici (školní nábytek pod náporem žáků nemá nejdelší životnost)
    • netolerovat neukázněné chování žáků (houpání se na židličkách, sezení na lavicích apod.);
    • pravidelně kontrolovat stav židliček a lavic;
    • poškozené židličky a lavice bezodkladně opravovat nebo vyřazovat z používání (odstranit ze třídy).
  • Riziko poranění se o sklo
    • pokud možno nevybavovat třídy nábytkem se skleněnými plochami – prosklené skříně a vstupní prosklené dveře nahradit dveřmi plnými;
    • pravidelně kontrolovat stav skleněných výplní, výplně s prasklinami neprodleně opravit.
  • Riziko poranění se o tabuli
    • Pravidelně a řádně kontrolovat technický stav tabulí.
    • Poučit žáky o nutnosti manipulovat s tabulí jen pod dohledem učitele.

Počítačové učebny

V počítačových učebnách hrozí obdobná rizika, jako v klasických třídách, ale také další rizika, vycházející z povahy učebny a umístění počítačů. Nejvýznamnější z nich jsou uvedena níže:

  • Riziko poškození zdraví vlivem nedostatečné ergonomie práce u PC
    • vybavit učebnu kvalitním ergonomickým nábytkem, zejména židlemi;
    • vybavit učebnu kvalitními ergonomickými peripetiemi PC (zejména klávesnice a myš) a kvalitním monitorem (dostatečně nastavitelná výška);
    • poučit žáky o zásadách správné ergonomie práce u PC;
    • vyžadovat respektování zásad správné ergonomie práce u PC.
  • Rizika vyplývající z vybavení učebny PC
    • Zajistit vhodné umístění PC a vedení přívodních vodičů a kabelů tak, aby se tyto nestaly zdrojem zakopnutí nebo nemohly být poškozeny a nedošlo k úrazu elektrickým proudem.
  • Rizika vyplývající z práce na PC
    • poučit žáky o zásadách bezpečné práce na PC zejména s ohledem na kriminalitu na internetu, nevhodný obsah apod.;
    • kontrolovat a vyžadovat zásady bezpečné práce na PC.

Chemické a fyzikální laboratoře

Od klasických tříd se chemické a fyzikální laboratoře liší zejména používáním nebezpečných chemických látek a směsí a plynových kahanů. I z toho plynou zásadní rizika pro tyto školení prostory, kterými jsou především:

  • Riziko vzniku úrazu při nakládání s nebezpečnou chemickou látkou a směsí (NCHLaS)
    • musí být zcela zamezeno, aby mohli žáci s NCHLaS nakládat bez povolení vyučujícího a bez jeho dohledu;
    • NCHLaS je nutno uchovávat v originálních obalech, označeny příslušnou etiketou, nikdy ne v potravinářských obalech. NCHLaS musí být vždy uzamčeny, ideálně v samostatném skladu;
    • v laboratoři musí být vyvěšen řád laboratoře a musí zde být umístěny i bezpečnostní listy pro všechny NCHLaS;
    • v laboratoři musejí být vyvěšena písemná pravidla pro nakládání s NCHLaS;
    • žáci musejí být před nakládáním s NCHLaS poučeni o bezpečnosti práce s konkrétní látkou;
    • žáci musejí být při nakládání s NCHLaS vybaveni příslušnými osobními ochrannými pracovními prostředky, zejména dle pokynů výrobce látky.
  • Riziko vzniku úrazu při manipulaci s plynovým kahanem
    • musí být zcela zamezeno, aby mohli žáci s plynovými kahany nakládat bez povolení vyučujícího a bez jeho dohledu;
    • žáci musejí být před manipulací s plynovými kahany poučeni o bezpečnosti práce s nimi;
    • plynové kahany a všechno příslušenství k nim v četně zásobních plynových lahví musí být před použitím vždy pečlivě překontrolováno, zejména potom těsnost spojů;
    • dlouhé vlasy musejí být sepnuty do culíku, žáci musejí být poučeni o nutnosti nezapalovat kahan s obličejem v jeho blízkosti nebo nad ním.
  • Rizika plynoucí s manipulací s laboratorním sklem
    • všechno sklo užívané v laboratoři musí být laboratorní a používáno vždy jen pro stanovený účel;
    • všechno poškozené skleněné vybavení laboratoří musí být neprodleně vyřazeno z používání a spolehlivě a bezpečně zlikvidováno;
    • žáci musejí být před manipulací s laboratorním sklem poučeni o bezpečnosti práce s ním.

Tělocvična

Tělocvična je kapitola sama pro sebe. Právě při tělesné výchově totiž dochází totiž k největšímu počtu úrazů žáků. Většina úrazů plyne přímo z pohybové aktivity či sportu a není způsobena prostředím jako takovým. Důraz je tedy potřeba klást zejména na organizaci tělesné výchovy a dohled nad žáky.

  • Riziko úrazu způsobené prostředím tělocvičny
    • vybavit tělocvičnu vhodným sportovním povrchem. Starší tělocvičny s parketovým povrchem mohou být častým zdrojem pádů a úrazů s tím spojených;
    • řádně pečovat a udržovat povrch tělocvičny, dle pokynů výrobce nebo dle obecně známých standardů;
    • pravidelně kontrolovat povrch tělocvičny (např. přítomnost trhlin, prohlubní, výstupků, odchlípnutých částí, mastnot apod.);
    • všechna poškození bezodkladně opravovat nebo v jejich blízkosti vyloučit pohyb.
  • Riziko úrazu pro nevhodné ustrojení žáka
    • žáky je nutno předem poučit o vhodném ustrojení;
    • žáci musejí být pro konkrétní sportovní nebo pohybovou aktivitu v tělocvičně řádně ustrojeni, zejména musejí použít kvalitní sportovní obuv;
    • vhodné ustrojení je nutno průběžně kontrolovat, nevhodně ustrojené žáky vyloučit z výuky.
  • Riziko vzniku úrazu pro nevhodný způsob provedení sportovní či pohybové aktivity
    • žáky je nezbytné předem poučit o správném provádění sportovní či pohybové aktivity, stanovit jasná pravidla a seznámit je s nimi;
    • v průběhu provádění sportovní či pohybové aktivity kontrolovat dodržování správných postupů provádění a dodržování pravidel.
  • Riziko vzniku úrazu pro nevhodné či nedostatečné osvětlení
    • vybavit tělocvičnu kvalitním umělým osvětlením;
    • využívat umělé osvětlení prostoru v dostatečné intenzitě;
    • závady na osvětlení neprodleně odstraňovat.

Školní jídelna

Úrazy ve školní jídelně nejsou nikterak časté, přesto i toto prostředí, je zdrojem několika rizik, která stojí za zmínku.

  • Riziko uklouznutí na mokré či mastné podlaze
    • poučit žáky o nutnosti odstranit nebo hlásit každé znečištění podlahy v jídelně (zejména rozlité mastné polévky, omáčky mohou být zásadním zdrojem uklouznutí);
    • mít v jídelně připraveny prostředky k provedení rychlého úklidu a případného odmaštění podlahy;
    • personálně zajistit možnost provedení okamžitého úklidu v jídelně.
  • Riziko pořezání se o střepy rozbitého porcelánu nebo skla
    • obdobně jako výše, zajistit dostatečné personální a materiální zdroje k provedení okamžitého úklidu;
    • nikdy nenechat uklízet střepy samotné žáky, bez patřičného vybavení (rukami).

Technické prostory školy

Technickými prostory je myšlena např. plynová kotelna, strojovna výtahu, sklepní prostory, dílna údržby, serverovny, apod.

Do technických prostor musí být nejen žákům, ale i všem ostatním nepovolaným osobám, striktně zakázán vstup a na toto je potřeba upozornit bezpečnostní tabulkou.

Povinnosti ředitele školy vůči žákům školy

Žáci školy, zvláště potom ti mladiství, patří mezi zvláště ohroženou skupinu osob. Je proto potřeba úkoly a povinnosti BOZP plnit odpovědně a důsledně.

Lékařské prohlídky uchazečů o studium

U každého žáka musí být před zahájením vzdělávání (konkrétně ještě před podáním přihlášky ke vzdělávání do příslušného oboru vzdělání), posouzena jeho zdravotní způsobilost ke vzdělávání. Zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel.

Výše uvedená prohlídka je povinná pro všechny uchazeče o studium!

Lékařské prohlídky žáků školy v průběhu vzdělávání

Situace se poněkud komplikuje, pokud je součástí vzdělávání také praktické vyučování. V těchto případech je nutné provést ověření zdravotní způsobilosti i pro toto praktické vyučování a to vždy před prvním zařazením žáka na něj.

V praxi nastávají čtyři případy:

  1. Praktická výuka probíhá na pracovištích právnických či podnikajících fyzických osob, tedy mimo školu.
  2. Praktická výuka probíhá výhradně na pracovištích školy.
  3. Praktická výuka probíhá nejprve na pracovišti školy a následně také na pracovištích právnických či podnikajících fyzických osob.
  4. Praktická výuka probíhá nejprve na pracovištích právnických či podnikajících fyzických osob a následně také na pracovišti školy.

V případech uvedených v bodech 1. a 4. provede lékařskou prohlídku žáka smluvní pokytovatelem pracovnělékařských služeb právnické či podnikajících fyzické osoby, na jejímž pracovišti se praktické vyučování realizuje.

V případech uvedených v bodech 2. a 3. provede lékařskou prohlídku žáka smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb školy.

Periodické lékařské prohlídky žáků v průběhu vzdělávání

Pokud žák na praktickém vyučování vykonává rizikové práce, tedy práce zařazené do kategorie 2R, 3 nebo 4, pak musí absolvovat periodickou lékařskou prohlídku. Perioda prohlídky je 1 x ročně. Perioda se začíná počítat dnem vydání lékařského posudku před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu.

O každé provedené lékařské prohlídce musí být vystaven lékařský posudek s jednoznačným závěrem, dle kterého ředitel školy dále postupuje.

Školení a poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků školy

Žádný právní předpis přímo nedefinuje a neklade požadavky na školení a poučení žáků. Proto je možno vycházet např. ze Zákoníku práce, který zaměstnavateli ukládá povinnost zajistit mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

O čem tedy žáky školit?

Žáky je nutno seznámit, proškolit a poučit zejména o následujícím:

  • školní řád;
  • možná rizika a přijatá bezpečnostní opatření, se kterými se mohou žáci setkat ve škole, jejím okolí a při činnostech mimo školu (včetně např. nebezpečí od neznámých lidí, nebezpečí násilí a šikany, nebezpečí plynoucí z nálezů nebezpečných předmětů apod.);
  • zásady bezpečného chování ve škole;
  • právní předpisy vztahující se k jimi vykonávaným činnostem;
  • ostatní předpisy vztahující se k jimi vykonávaným činnostem, kterými jsou zejména:
    • technické normy;
    • vnitřní předpisy a pokyny školy;
    • návody k obsluze strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí;
    • bezpečnostní listy k nebezpečným chemickým látkám a směsím;
    • vnitřní řády;
    • řády dílen,
    • řády laboratoří,
    • řády odborných učeben a pracoven,
    • řády sportovních zařízení, tělocvičen a hřišť;
    • případně další dokumenty školy, které upravují požadavky na BOZ žáků.

Obsah školení žáků by měl být stanoven např. v osnově školení, schválené ředitelem školy. Osnova nemusí být jen jedna. Ideální, pro přehlednost, je obsah školení tematicky rozdělit. Vzorové osnovy poučení žáků si můžete i zakoupit. Záznam školení je vhodné provést např. na prezenční listinu, ze které bude patrno, dle které konkrétní osnovy bylo školení provedeno a např. také krátkým záznamem v třídní knize.

Kdo může žáky školit?

Žáky může proškolit každý, kdo rozumí tématům daným osnovou školení žáků a koho k této činnosti pověří ředitel školy. V praxi to pak často bývá hromadné školení žáků prvních ročníků bezpečnostním technikem školy a následně doplněno o tematické školení třídních vyučujících a odborných vyučujících o konkrétní témata (např. řád chemické laboratoře).

Poučení žáků o bezpečnosti nemusí být jednorázový úkol, ale může být rozděleno do několika částí. Např. školení o řádu tělocvičny provede až vyučující TV, při zahájení první hodiny tělesné výchovy.

Je nutné školení žáků opakovat?

I když z žádného právního předpisu ČR neplyne povinnost školení žáků o bezpečnosti opakovat, je toto více než vhodné a doporučované.

Ideální je školení opakovat každým rokem.

Musí být provedeno ověření znalostí školených žáků?

Ani tuto povinnost žádný právní předpis přímo neukládá, ale metodický pokyn MŠMT doporučuje, aby bylo ověření znalostí školených žáků z bezpečnosti provedeno, je-li to odůvodněno rizikem činnosti. Dále potom v případě školení, u nichž tak stanoví právní předpisy (např. školení elektrikářů).

Je však nutno dodržet požadavek, aby poučení bylo provedeno vždy před zahájením konkrétní činnosti, pro niž se provádí!

Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Pokud činnosti, které při vzdělávání žák vykonává vyžadují používání osobních ochranných pracovních prostředků, pak je škola povinna žákovi tyto prostředky poskytnout. Škola poskytuje OOPP na základě vlastního seznamu, vypracovaného dle vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti.

Škola dále dbá, aby ochranné prostředky byly v použitelném stavu a kontroluje jejich používání žáky.

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi žáky

Problematika nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi ve školách žáky, je jednou z nejkomplikovanějších. Je více než doporučeno, aby ředitelé škol v této oblasti spolupracovali s odborně způsobilými osobami. I přesto je ale zbytečné podléhat “panice” a nakládání ve škole komplexně zakázat.

Prvním krokem k tomu, aby byla problematika NCHLaS ve škole zvládnuta správně a v souladu s právními předpisy, by vždy mělo být vytvoření jednotné evidence látek. Evidence by měla obsahovat alespoň následující údaje o látkách:

  • označení látky (název);
  • nebezpečné vlastnosti látky (symboly, H, P věty);
  • způsob využití látky ve škole;
  • umístění látky ve škole;
  • maximální povolené množství;
  • druhy povolených obalů, ve kterých látka je (materiál, objem);
  • seznam látek, se kterými se nesmí látka společně skladovat;
  • speciální požadavky na látku (pokud nějaké jsou – např. zvláštní požadavky k poskytování první pomoci apod.).

Žáci smí s NCHLaS nakládat jen při praktickém vyučování a vždy pod přímým dohledem nebo dozorem. A zde je trochu problém našich právních předpisů.

Školský zákon jasně říká, že dohled nebo dozor musí vykonávat osoba s odbornou způsobilostí dle § 44a, zákona č. 258/2000 Sb., úz. Což je poměrně náročné a často i celkem zbytečné. Taková osoba musí splnit předpoklady a složit zkoušku před komisí orgánu ochrany veřejného zdraví. Stejně tak mluví i vyhlášky MŠMT o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání.

Pak tu ale máme pro jistotu novelu nařízení vlády č. 361/2007 Sb., z ledna 2016. Nařízení vlády v novém § 12a mluví již trochu mírněji. Dle tohoto nařízení vlády platí, že mladiství žáci smějí pouze v rámci přípravy na povolání, v rozsahu nezbytném pro naplnění rámcových vzdělávacích programů a při zachování ochrany zdraví nakládat pod:

  1. přímým soustavným dohledem odpovědné osoby, tedy např. vyučujícího učitele odborného předmětu s látkami a směsmi klasifikovanými nebo zatříděnými a kategorizovanými dle předpisů EU jako:
    • toxické;
    • akutní toxicita kategorie 3;
    • toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 2;
    • žíravé;
    • žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314;
    • vysoce hořlavé;
    • extrémně hořlavé;
    • hořlavé kapaliny kategorie 1 nebo 2;
    • hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2;
    • aerosoly kategorie 1;
  2. přímým soustavným dozorem osoby s odbornou způsobilostí dle § 44a, zákona č. 258/2000 Sb., úz s látkami a směsmi klasifikovanými nebo zatříděnými a kategorizovanými dle předpisů EU jako:
    • vysoce toxické;
    • akutní toxicita kategorie 1 nebo 2;
    • toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1.

Ochrana těhotných mladistvých žákyň, mladistvých žákyň kojících a mladistvých žákyň do konce devátého měsíce po porodu výše uvedenými ustanoveními není dotčena. To znamená, že pro tyto zvlášť ohrožené skupiny mladistvých žákyň stále platí vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, v účinném znění.

Respektování zakázaných prací pro mladistvé

Jak bylo výše napsáno, existuje vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích. Ředitel školy se nemusí touto vyhláškou řídit v problematice nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, pokud nejde o těhotné mladistvé žákyně, mladistvé žákyně kojící a mladistvé žákyně do konce devátého měsíce po porodu. Ostatní ustanovení vyhlášky jsou ale pro žáky závazná.

Vyhláška uvádí, které práce jsou zakázány mladistvým zaměstnancům. Závěrem však dodává, že tyto zákazy se nevztahují na práce, při nichž se mladiství zaměstnanci připravují na povolání, pokud jsou vykonávány pod soustavným odborným dozorem a organizací práce nebo jinými opatřeními je zajištěna dostatečná ochrana jejich zdraví.

Vyhláška je však velmi obsáhlá a je nad rámec tohoto článku ji zde citovat. Zakázané práce pro mladistvé najdete v § 5, vyhlášky.

Zajištění BOZP žáků na praxi ve firmách

Často problematické je také zajištění BOZP pro žáky na praxi (praktickém vyučování) ve firmách.

Žák nemá dostatečný právní status. Nejde o zaměstnance, protože nepracuje na základě pracovní smlouvy ani dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. Žák na praxi působí na základě písemné smlouvy uzavřené mezi školou a firmou, poskytující praxi.

Na žáky se při praktickém vyučování, dle § 65, Školského zákona, vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Uzavřená smlouva mezi školou a firmou, poskytující praktické vyučování pro žáky, musí obsahovat:

  • obsah praktického vyučování;
  • rozsah praktického vyučování;
  • podmínky pro konání praktického vyučování.

Školský zákon pouze stanové, že na žáky při praktickém vyučování se ve věci BOZP pohlíží jako na zaměstnance. Již ale neupravuje, kdo má které činnosti zajišťovat. Ideální tedy je, pokud smlouva mezi školou a firmou o zajištění praktického vyučování obsahuje i ustanovení o BOZP a o tom, kdo jednotlivé úkoly bude zajišťovat. Zejména je dobré neopomenout:

  • kdo za školu předá firmě platný lékařský posudek žáka;
  • kdo zajistí žákům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP;
  • kdo informuje žáka o kategorii práce, kterou bude při praktické výuce vykonávat;
  • kdo poskytne žákům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP);
  • kdo poskytne žákům mycí, čistící a desinfekční prostředky (MČDP);
  • kdo poskytne žákům ochranné nápoje (ON), pokud jsou zapotřebí;
  • kdo bude OOPP, MČDP a ON hradit;
  • jak a kdo zajistí žákům poskytnutí první pomoci na pracovišti;
  • kdo bude žáky při výkonu praktické výuky kontrolovat, zda dodržují stanovená opatření BOZP;
  • kdo a jakým způsobem bude u žáků provádět orientační zkoušky na alkohol a jiné návykové látky;

Při uzavírání smlouvy musí být s firmou jasně dohodnut rozsah a druh prací, aby bylo zajištěno , že žáci budou zaměstnáni pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a že jim bude při práci poskytnuta zvýšená péči.

Dle metodického pokynu MŠMT je firma povinna zajistit žákům bezpečnost a ochranu zdraví při pracovní činnosti ve stejném rozsahu, jako tomu je u vlastních zaměstnanců, s přihlédnutím k jejich věku, fyzickému a rozumovému rozvoji.

Zajištění bezpečnosti žáků při některých činnostech souvisejících s vyučováním

Kromě obecných zásad úrazové prevence jsou při některých činnostech dodržována další zvláštní pravidla. Je tomu tak zejména při

  • výuce některých odborných předmětů se zvýšeným rizikem ohrožení zdraví a života,
  • praktickém vyučování,
  • praktické přípravě při výuce
    • tělesné výchovy,
    • koupání,
    • plavání,
    • lyžování,
  • sportovních a turistických akcích.

Ve všech takových případech klade škola zvýšený důraz na dodržování pokynů, právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, pokynů a zásad úrazové prevence pedagogickými pracovníky i žáky.

Důsledně je vyžadováno ukázněné chování žáků.

Žák musí mít k dispozici svůj průkaz zdravotní pojišťovny nebo jeho kopii.

Při pohybových a sportovních činnostech (míčové hry apod.) se účastníci řídí ustanoveními o bezpečnosti obsaženými v pravidlech pro příslušnou pohybovou činnost, danou věkovou skupinu a jejich modifikaci pro dané prostorové podmínky školy a ustanoveními soutěžních řádů daných sportů.

Při praktickém vyučování, praktické přípravě, sportovních a jiných činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího.

Vyučující nedovolí, aby se žák bez odložení nebo bez zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a jiných pro činnost nevhodných a nebezpečných předmětů účastnil příslušné činnosti.

Těmito ozdobnými, pro činnost nevhodnými a nebezpečnými předměty jsou například náramky, hodinky, náušnice, pearcing, náhrdelníky, prsteny ozdobné kroužky aj.

Žáci tyto předměty odkládají na určená místa, způsob zajištění předmětů stanoví ředitel ve školním řádu.

Žáci používají pracovní oděv nebo cvičební úbor a obuv a mají výstroj podle druhu vykonávané činnosti a podle pokynů učitele, který dodržování tohoto požadavku kontroluje.

Žák musí mít cvičební úbor, pracovní oděv a obuv v řádném a použitelném stavu.

BOZP žáků při tělesné výchově

Bezpečnost žáků při tělesné výchově zajišťuje pedagogický pracovník po
celou dobu vyučování.

Ve výjimečných případech pedagogický pracovník výuku dočasně přeruší a zajistí dozor zletilou osobou, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole.

Pedagogický pracovník:

  • vydává jasné, přesné a žákům srozumitelné povely a pokyny,
  • kontroluje bezpečnost a funkčnost tělocvičného nářadí a náčiní před zahájením výuky.

Pedagogický pracovník při výuce tělesné výchovy přihlíží zejména k fyzické vyspělosti žáků, k jejich věku a předchozím zkušenostem.

Při pohybových činnostech v přírodních podmínkách je třeba volit terén a překážky úměrné věku, klimatickým podmínkám, rozumovému a fyzickému vývoji s přihlédnutím ke kvalitě výzbroje a výstroje žáků.

K zařazení sportovních odvětví, které nejsou podrobně rozvedeny ve školských vzdělávacích programech, musí mít pedagogický pracovník povolení ředitele školy a dodržovat bezpečnostní pravidla i metodické postupy pro danou věkovou kategorii platné v oblasti školního nebo svazového sportu.

BOZP žáků při výuce plavání

Výuka plavání se uskutečňuje v zařízeních k tomu určených. Ředitel školy musí ověřit dodržování hygienických podmínek ze strany zařízení určeného pro výuku plavání, odbornou úroveň poskytované výuky, podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany žáků.

Při plavecké výuce se třída na základní škole dělí na skupiny, každou skupinu vede jeden vyučující.

Nejvyšší počet žáků-plavců ve skupině je 15, žáků-neplavců 10.

Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se počet řídí zvláštním předpisem (vyhláška č. 27/2016 Sb., úz).

Pedagogický pracovník má přehled o celém prostoru výuky a všech žácích, kteří se výuky účastní. Pedagogický pracovník pravidelně provádí v průběhu výuky překontrolování počtu žáků. Totéž se provádí při jejím zakončení.

Vyučující pedagogický pracovník věnuje zvláštní péči neplavcům. Jejich výcvik se provádí podle možnosti odděleně v bazénu s odpovídající hloubkou vody.

Odpovědnost za bezpečnost žáků při výuce plavání, která je realizována mimo školu, nesou pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na výuku plavání doprovázejí.

Za bezpečnost žáků při plavecké výuce ve školách, do doby jejich předání pedagogickým pracovníkům, jež vedou výuku, odpovídají pedagogičtí pracovníci, kteří žáky na plaveckou výuku doprovázejí. Doprovázející pedagogický pracovník je přítomen po celou dobu výuky.

V dohodách uzavíraných o využívání cizích zařízení k plavecké výuce je nutno upravit ve smyslu těchto zásad podrobně povinnosti zaměstnanců zúčastněných stran, týkající se jejich odpovědnosti za bezpečnost žáků.

Pokud v celém průběhu výuky nemůže být zachován náležitý přehled o všech jeho žácích (účastnících), pedagogický pracovník plaveckou výuku přeruší.

BOZP žáků při lyžařském výcviku

Lyžařský výcvik je veden pedagogickými pracovníky, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich kvalifikaci si ověří ředitel školy. Práci instruktorů řídí vedoucí kurzu určený ředitelem školy, který též schvaluje plán výcviku. Vedoucí kurzu před odjezdem na lyžařský výcvik upozorní na nutnost seřízení bezpečnostního vázání lyží.

Žáci prokáží seřízení bezpečnostního vázání lyží potvrzením servisu, popř. čestným prohlášením zákonných zástupců nebo svým v případě zletilých žáků.

Za řádnou organizační přípravu kurzu odpovídá jeho vedoucí. Zajišťuje vhodný objekt, dopravu, poučení žáků o předpisech a pokynech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Při realizaci kurzu řídí činnost jednotlivých pracovníků, dbá na dodržování stanoveného programu praktické i teoretické části kurzu.

Účastníci kurzu jsou povinni dodržovat předpisy a pokyny vedoucí k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví, včetně pravidel bezpečného pohybu na sjezdových a běžeckých tratích. U žáků se při lyžařském výcviku na základě zhodnocení rizik doporučuje používání lyžařských ochranných přileb.

Žáci jsou rozděleni do družstev podle své výkonnosti a zdravotního stavu. Při rozřazení do družstev se nevyžaduje od úplných začátečníků předvedení výkonu, který by byl nad jejich síly, ale zařadí se přímo do družstva. Tato hlediska jsou dodržována i v průběhu výcviku, při výběru místa výcviku, zvláště též na sjezdových tratích a za ztížených podmínek, na zledovatělém povrchu, za snížené viditelnosti a podobně. Družstvo má nejvýše 15 členů, u žáků se zdravotním postižením se počet snižuje vzhledem k charakteru postižení žáků a dalším okolnostem.

Péči o zdraví účastníků je povinen zajistit vedoucí kurzu nebo instruktor, který má pro tuto práci potřebné předpoklady, znalosti a případně i kvalifikaci. Účastní-li se kurzu více než 30 žáků do 15 let, je potřebné ustanovit zdravotníka; podrobnosti upravuje zvláštní předpis (§ 11, zákona č. 258/2000 Sb., úz).

Zpravidla třetí den lyžařského kurzu se doporučuje z hlediska zdravotního zařadit
odpočinkový půlden (viz § 8, vyhlášky č. 106/2001 Sb., úz) s aktivním programem a bez lyžařského nebo snowboardového výcviku.

Lanovky a vleky se používají jen pro organizovaný výcvik po řádném poučení o všech pravidlech a bezpečnostních předpisech o jízdě na vlecích a lanovkách. Během pobytu na horách je nutné dodržovat pokyny Horské služby a respektovat výstražné značky. Za nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota pod mínus 12°C apod.) se výcvik a horské výlety omezují, popřípadě nekonají.

Výcvik se provádí v terénu, který odpovídá lyžařské vyspělosti členů družstva. Zvýšená pozornost se věnuje výběru terénu pro začínající lyžaře, zvláště s bezpečným dojezdem.

Při výletu jedou žáci ve skupině v pravidelných odstupech, které se při snížené viditelnosti zkracují až na dotek. Skupina se řídí pokyny vedoucího přesunu (určuje vedoucí kurzu), který jede v čele. V závěru jede vždy zkušený lyžař. V průběhu akce se pravidelně provádí překontrolování počtu účastníků. Totéž se provádí při jejím zakončení. O trase a časovém plánu výletu musí být informován vedoucí kurzu a odpovědný zástupce ubytovacího zařízení.

Uvedené zásady se dodržují přiměřeně i při lyžařském výcviku konaném v hodinách tělesné výchovy v místě nebo blízkosti školy.

Do programu lyžařského kurzu je možno zařadit i výcvik na snowboardu, pokud jsou zároveň dodržována pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při jízdě na snowboardu. Při organizaci výcviku je nutno dbát na to, aby nedocházelo ke kolizi mezi účastníky obou výcviků.

BOZP žáků při sportovně turistických kurzech

Před zahájením kurzu musejí být účastníci poučeni školou o vhodné výstroji. Při nástupu na kurz je provedena určeným pedagogickým pracovníkem kontrola výstroje. Bez potřebného vybavení a výstroje nemohou být žáci do kurzu přijati. Zákonní zástupci žáka a zletilý žák předloží před odjezdem prohlášení o tom, že je žák zdravý.

Kurzy vedou pedagogičtí pracovníci, kteří odpovídají za činnost instruktorů. Jejich činnost řídí a kontroluje vedoucí kurzu. Zároveň kontrolují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Žáci se dělí do družstev podle výkonnosti. Družstvo má nejvíce 15 žáků, pokud není zvláštními předpisy a tímto pokynem stanoven pro některé činnosti počet nižší. Družstvo žáků škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami tvoří polovina nejvyššího počtu žáků třídy stanoveného zvláštním předpisem (viz vyhláška č. 27/2016 Sb., úz)

Počet pedagogických pracovníků nesmí být menší než počet družstev. Kurzy s počtem do 30 žáků musí doprovázet tři zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.

Pedagogičtí pracovníci a instruktoři jsou povinni dbát na úroveň pohybové vyspělosti, předchozí výcvik, výkonnost a zdravotní stav žáků. Během kurzu (výletu) přihlížejí k aktuálnímu počasí, zařazují včas a v přiměřené míře přestávky pro odpočinek. O trase a časovém plánu kurzu (výletu) musí být informován vedoucí kurzu, popřípadě odpovědný zástupce ubytovacího zařízení.

Pravidla BOZP při cyklistickém kurzu

Před zahájením cyklistického kurzu ověří vedoucí kurzu:

  • povinné vybavení,
  • technický stav jízdních kol (včetně povinnosti mít ochrannou přilbu) a
  • znalosti žáků o pravidlech silničního provozu, bez jejichž znalosti se žáci nemohou kurzu zúčastnit.

V silničním provozu má družstvo maximálně 10 cyklistů, za které odpovídá vedoucí družstva.

Trasu přesunu volí vedoucí kurzu s ohledem na výkonnost a zdravotní stav žáků, na stav a frekvenci dopravy na komunikaci atd.

Při přesunech v rámci cyklistického kurzu za dopravního provozu musí být na začátku a na konci skupiny zletilá osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.

Pravidla BOZP při kurzu vodní turistiky

Před zahájením kurzu vodní turistiky zjistí vedoucí kurzu stupeň plavecké vyspělosti žáků. Vedoucí kurzu odpovídá za zhodnocení stavu sjízdnosti trasy.

Pedagogický pracovník odpovídá nejvýše za pět kanoí (kajaků) nebo za dvě pramice (rafty). Při obtížnějších podmínkách vedoucí kurzu počet lodí na jednoho pedagoga sníží.

Žáci jsou vybaveni při jízdě plovací vestou, při jízdě na divoké vodě nebo obtížně sjízdných propustech plovací vestou a přilbou. Pokud se v průběhu jízdy na divoké vodě podmínky zhorší nebo se zvýší riziko, vedoucí kurzu jízdu přeruší nebo sjíždění ukončí.

Pravidla BOZP při kurzu horské turistiky

Při horské turistice je pedagogický pracovník povinen seznámit žáky s možným nebezpečím hrozícím v horách.

Při horských túrách se musí důsledně respektovat

  • momentální zdravotní stav žáků,
  • aktuální podmínky (zejména povětrnostní),
  • značení a
  • pokyny Horské služby.

Před začátkem túry pedagogický pracovník informuje vedoucího kurzu a odpovědného zástupce ubytovacího zařízení o směru, cíli túry a o předpokládaném čase návratu. Pedagogický pracovník hlásí těmto osobám, pokud to situace umožňuje, eventuální zdržení.

Na horskou túru doprovázejí družstvo nebo skupinu žáků vždy nejméně dvě zletilé osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole, přičemž minimálně jedna osoba musí být pedagogickým pracovníkem.

Pravidla BOZP při horolezeckém výcviku

Horolezecký výcvik, včetně základního kurzu, vede pedagogický pracovník, který odpovídá za činnost instruktora – člena Českého horolezeckého svazu při dodržení všech pravidel k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví stanovených horolezeckým svazem.

BOZP žáků při koupání

Koupání se uskutečňuje pouze na vyhrazených místech, kde není koupání zakázáno.

Pedagogický pracovník osobně předem ověří bezpečnost místa pro koupání, přesně vymezí prostor, kde se žáci mohou pohybovat (plavat) a učiní taková opatření, aby měl přehled o počtu koupajících se žáků ve skupině.

Skupina na jednoho pedagogického pracovníka je maximálně 10 žáků. Pro žáky škol a tříd samostatně určených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se tento počet řídí zvláštním předpisem (vyhláška č. 27/2016 Sb., úz).

Po skončení koupání skupiny žáků a v jeho průběhu pedagogický pracovník kontroluje počet žáků.

BOZP žáků při bruslení

Při bruslení organizovaném školou odpovídá za bezpečnost žáků učitel tělesné výchovy nebo dohled konající pedagog, který posoudí kvalitu plochy a případně i mantinelů. V případě bruslení na přírodním ledě posoudí tloušťku ledu z hlediska nosnosti.

Žáci bruslící na kolečkových bruslích používají ochranné prostředky zmírňující následky pádů (na kolena, na lokty, rukavice, přilbu).

BOZP žáků při soutěžích a přehlídkách

Vysílající školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.

Po dobu vlastní soutěže přebírá náležitý dohled nad žáky organizátor soutěže. Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo přehlídky a zajišťuje podmínky pro bezpečnou účast žáků poskytnutím případných ochranných prostředků, náležitým vybavením laboratoří, jiných soutěžních míst a současně přihlédne k věku, fyzickému a rozumovému rozvoji žáků.

U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

BOZP žáků při zahraničních výjezdech

Školy odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují v rámci vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech. O konkrétních opatřeních a poučení žáků, případně jejich zákonných zástupců, se pořizuje před uskutečněním výjezdu záznam o poučení podepsaný jeho účastníky.

Přiměřeně se použijí opatření stanovená pro lyžařský výcvik a sportovně turistické kurzy.

Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří

  • předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka a
  • mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a
  • pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo
  • v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo potvrzení tento průkaz nahrazující.

Dozor nad žáky a kontrolní činnost

Školy jsou povinny vykonávat podle zvláštních předpisů nad nezletilými žáky náležitý dohled. Kromě bezpečnostních hledisek zajišťují pedagogičtí pracovníci při dohledu nad žáky také výchovné působení (dále jen “dozor“), a to v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku a životním prostředí.

O zajištění náležitého dozoru rozhoduje ředitel školy. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména

  • k vykonávané činnosti,
  • věku žáků a
  • jejich rozumovému rozvoji (vyspělosti),
  • dopravním a jiným rizikům.

Ředitel školy pověří dozorem pedagogického pracovníka, stanoví rozvrh dozoru nad žáky a vyvěsí ho na takovém místě, aby bylo možno při kontrolní činnosti snadno rozpoznat, který pedagogický pracovník dozor koná.

Pedagogický pracovník koná dozor nad žáky ve škole

  1. před vyučováním,
  2. po vyučování,
  3. o přestávkách mezi dvěma vyučovacími hodinami,
  4. podle potřeby při přechodu žáků z jedné budovy školy do druhé budovy školy, do školní jídelny, školní družiny apod.

Při zajišťování dozoru nad žáky se postupuje podle rozvrhu dozoru. Jestliže ředitel školy povolí žákům pobyt ve škole před vyučováním, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním nebo po vyučování, zabezpečí jejich dozor.

Dozor ve škole začíná nejméně 20 minut před začátkem dopoledního a 15 minut před začátkem odpoledního vyučování a končí odchodem žáků ze školy po skončeném vyučování.

Zajištění dozoru nad žáky – strávníky v zařízení školního stravování přísluší vždy té právnické osobě, která vykonává činnost zařízení školního stravování. Způsob, jakým tento dohled bude zajištěn, je na rozhodnutí ředitele tohoto zařízení školního stravování.

Při akcích konaných mimo školu, kdy místem pro shromáždění žáků není škola, začíná dozor 15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dozor končí na předem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí škola nejméně jeden den před konáním akce, buď zákonným zástupcům žáků, nebo přímo zletilým žákům.

Podle rozhodnutí ředitele školy mohou dozor konat vedle pedagogických pracovníků i jiné osoby, které jsou zletilé, plně způsobilé k právním úkonům a jsou v pracovněprávním vztahu ke škole. Tyto osoby musí být řádně poučeny o povinnostech dozoru a ředitel školy o tomto poučení provede písemný záznam, který osoba pověřená dozorem podepíše.

Pedagogičtí pracovníci vykonávají podle pokynů ředitele dozor i mimo školu, např. při

  • praktickém vyučování,
  • praktické přípravě,
  • kurzech,
  • exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů,
  • účasti na soutěžích, přehlídkách popřípadě při jejich přípravě a
  • na jiných akcích organizovaných školou.

Při akcích konaných mimo školu, kdy jsou jejich účastníci ubytováni v objektech jiných osob, dodržují žáci předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a předpisy o požární ochraně platné v těchto objektech. Žáci dodržují stanovený režim dne a pokyny vydané pro dobu nočního klidu. Za seznámení žáků s těmito pokyny a za kontrolu jejich dodržování odpovídá vedoucí akce nebo jím určený pedagogický pracovník. Vedoucí akce rozhodne o způsobu provádění dohledu v době nočního klidu.

Evidence a odškodnění úrazů žáků školy

Úrazům žáků se i při sebelepší prevenci nikdy nedá zcela zabránit. Naopak, úrazů bývá bohužel více než dost. A to nejenom v hodinách tělesné výchovy, ale i při jakýchkoliv jiných činnostech.

Definice úrazu žáka

Úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách.

Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu.

Evidence a objasnění úrazů žáků

Vedoucí zaměstnanec školy, jemuž byl úraz žáka hlášen, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu.

Škola je povinna vést evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

Evidence se vede v knize úrazů, dle § 1, vyhláška č. 64/2005 Sb., úz.

Podrobnější záznam o úrazu škola vyhotovuje, jde-li o:

  1. úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, nebo
  2. smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely této vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu;
  3. jiný úraz, než uvedený v bodě 1. a 2., pokud tak žádá zákonný zástupce žáka;
  4. úraz, u nějž je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.

Podoba záznamu o úrazu je uvedena v příloze k vyhlášce č. 64/2005 Sb., úz.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.

Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu

  1. pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo
  2. v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu.

Ohlášení úrazu žáka

O úrazu nezletilého žáka podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci.

Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

O úrazu podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení pojišťovně, u které je škola pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků, pokud škola nebo školské zařízení má takové pojištění sjednáno.

Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu podá hlášení o úrazu:

  • jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, nebo
  • smrtelném;
  • u nějž je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem;

také příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, popřípadě příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, pokud k úrazu došlo při praktickém vyučování žáků středních škol.

Podrobnosti hlášení úrazu jsou upraveny § 3, vyhlášky č. 64/2005 Sb., úz.

Zasílání záznamu o úraze žáka

Záznam o úrazu:

  • jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, nebo
  • u nějž je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem;

zasílá škola nebo školské zařízení za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

  1. zdravotní pojišťovně žáka a
  2. České školní inspekci.

Záznam o smrtelném úrazu zasílá škola nebo školské zařízení do 5 pracovních dnů po provedeném ohlášení úrazu nebo aktualizaci záznamu:

  1. zřizovateli,
  2. zdravotní pojišťovně žáka,
  3. České školní inspekci a
  4. místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

Podrobnosti zaslání záznamu o úrazu jsou upraveny § 4, vyhlášky č. 64/2005 Sb., úz.

Povinnosti ředitele školy vůči zaměstnancům školy

Ředitel školy je zaměstnavatelem a jako takový má dle ustanovení části páté, Zákoníku práce odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci svých zaměstnanců. Nejvýznamnější povinnosti jsou uvedeny níže v podkapitolách.

Zařazení prací do kategorií

Kategorizace prací má vliv zejména na problematiku pracovnělékařských služeb. Význam je zejména v rozpoznání rizikových faktorů prací, díky čemuž může být správně zaměřena pracovnělékařská péče včetně lékařských prohlídek. Smyslem kategorizace prací je zejména předejít vzniku nemocí z povolání.

Každá práce musí být z hlediska rizikovosti zařazena do kategorií. Prací se rozumí např. “úklid”, “učitel”, “kuchař”, “ekonomka”, “ředitel školy” apod. Kategorií je celkem 5:

  • práce kategorie 1 – práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví;
  • práce kategorie 2 – práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců;
  • práce kategorie 2R – práce kategorie 2, u níž orgán ochrany veřejného zdraví rozhodl, že je prací rizikovou.
  • práce kategorie 3 – práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., úz, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací;
  • práce kategorie 4 – práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Práce se do kategorií zařazují z hlediska 13-ti rizikových faktorů, kterými jsou:

  1. prach;
  2. chemické látky a směsi;
  3. hluk;
  4. vibrace;
  5. neionizující záření;
  6. fyzická zátěž;
  7. pracovní poloha;
  8. zátěž teplem;
  9. zátěž chladem;
  10. psychická zátěž;
  11. zraková zátěž;
  12. práce s biologickými činiteli;
  13. práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.

Tučně jsou zvýrazněny faktory, které zejména připadají v potaz ve školství. Dle typu a druhu výuky, se ale školy mohou setkat i s jinými.

Každý jeden faktor je nutno posoudit, analyzovat a na základě porovnání s mezními hodnotami pro něj uvedenými ve vyhlášce, pak stanovit kategorii práce pro daný faktor. Celková kategorie práce se potom rovná nejvyšší kategorii stanovené pro jednotlivé faktory.

Některé faktory je nutno hodnotit pomocí tzv. akreditovaných měření či hodnocení. Zejména potom prach, hluk, vibrace, chemické látky a směsi, fyzickou zátěž, pracovní polohu, zátěž teplem a zátěž chladem. Měření smí provádět pouze akreditovaná laboratoř. Ve školní praxi budou zásadní zejména práce jako je uklizeč(ka), školník, kuchař, pomocný kuchař apod.

Nutno také podotknout, že každá škola má práce nastaveny trochu jinak. Na některé má více zaměstnanců, něco deleguje, něco zase ne. I proto je důležité, vytvořit kategorizaci prací na konkrétní podmínky konkrétní školy.

O kategorizaci prací je nutno pořídit dokumentaci. Práce, zařazené do kategorie 2, je nutno ohlásit na místně příslušnou krajskou hygienickou stanici. V případě prací kategorie 3 a 4, se na hygienu podává návrh na zařazení. O pracích kategorie 1 postačí mít interní dokumentaci obsahující vyhodnocení rizikových faktorů.

Kategorizace prací je velmi náročný proces a určitě nelze jinak než doporučit, spolupracovat při ní s odborníkem. Více o kategorizaci např. v tomto článku: Kategorizace prací – proč, kdy a jak práce kategorizovat?

Pracovnělékařské služby

Každá škola musí ve zdravotních otázkách spolupracovat se smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Hlavními oblastmi spolupráce jsou:

  • pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců a žáků (při praktické výuce);
  • dohled lékaře na pracovištích školy a nad pracovními činnostmi;
  • školení první pomoci;
  • poradenství v oblasti péče o zdraví.

Podrobný obsah pracovnělékařských služeb je uveden § 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., úz.

Pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců

Pracovnělékařské prohlídky se provádějí u uchazečů o zaměstnání jako vstupní a následně u zaměstnanců jako periodické. Vstupní lékařská prohlídka se provádí rovněž u zaměstnanců převedených na jinou práci, pokud došlo i ke změně rizikovosti (kategorie práce z hlediska kteréhokoliv rizikového faktoru byla navýšena alespoň o 1).

Vstupní i periodická pracovnělékařská prohlídka se provádí na základě školou vypracované žádosti. Žádost obsahuje nejen informace o posuzované osobě, ale také informace o práci a její rizikovosti.

Na základě písemné žádosti lékař provede pracovnělékařskou prohlídku a na základě ní vyhotoví lékařský posudek. Z lékařského posudku musí být zřejmý jednoznačný závěr, zda je posuzovaná osoba:

  • zdravotně způsobilá;
  • zdravotně způsobilá s podmínkou;
  • zdravotně nezpůsobilá;
  • dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost.

Dle výsledků se ředitel školy musí rozhodnout, jak dále postupovat.

Periody pracovnělékařských prohlídek se odvíjejí zejména od věku zaměstnance a dále od rizikovosti práce, vyjádřené kategorií práce, ale dále také činnostmi, které konkrétní zaměstnanec bude vykonávat. Vyhláška č. 79/2013 Sb., úz v části II, přílohy 2., uvádí seznam činností, které představují tzv. riziko ohrožení zdraví a to nejen pro samotného zaměstnance, ale např. i pro osoby, jichž se dotýká jeho jednání při práci.

Mezi rizika ohrožení zdraví, se kterými se lze setkat ve školách, patří zejména:

  • práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky (resp. všichni učitelé automaticky dle vyhlášky vykonávají činnost s rizikem ohrožení zdraví!);
  • činnosti epidemiologicky závažné (příprava pokrmů ve školní kuchyni, narušení integrity lidské kůže, např. v případě kadeřníků, kosmetiček apod.);
  • řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby;
  • obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, obsluha tlakových nádob stabilních;
  • hlasová zátěž (opět vyučující).

U výše uvedených činností jsou kladeny vyšší nároky na lékařské prohlídky a zejména, periody pracovnělékařských prohlídek mohou být oproti ostatním zaměstnancům kratší.

V případě “běžného” učitele by perioda pracovnělékařské prohlídky měla být 1 x 4 roky pro zaměstnance mladší 50 let věku a 1 x 2 roky pro zaměstnance starší 50 let věku.

Vše je nutno probrat a nastavit ve spolupráci se smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rovněž s odborně způsobilou osobou v BOZP.

Dohled lékaře na pracovištích školy

Dohled lékaře smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb školy, je nutný nejméně 1 x ročně. Dohled se provádí za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů. Během dohledu se rovněž provádí hodnocení rizik s využitím informací o míře expozice rizikovým faktorům při výkonu práce a výsledků analýzy výskytu nemocí z povolání, pracovních úrazů a nemocí souvisejících s prací.

V rámci dohledu dohledu ředitel školy a lékař spolupracují při vypracování návrhů pro školu na odstranění zjištěných závad, včetně návrhu na zajištění měření rizikových faktorů pracovních podmínek.

O dohledu musí být vypracována podrobná zpráva.

Školení první pomoci

Každý zaměstnavatel je povinen, dle ustanovení Zákoníku práce, určit zaměstnance k poskytování první pomoci. Smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb provede školení těchto zaměstnanců v první pomoci a zpracuje pro školu návrh vybavení pracovišť prostředky pro poskytování první pomoci.

Doporučeno je, zajistit školení o poskytování první pomoci všem vyučujícím.

Poradenství v oblasti péče o zdraví

Smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb není jen od toho, aby vykonával lékařské prohlídky, jak si stále spousta zaměstnavatelů mylně myslí. Kromě výše uvedených povinností, je to zejména poradní orgán zaměstnavatele. Poradenstvím se rozumí poradenské činnosti:

  1. v problematice ergonomie včetně fyziologie práce, psychologie práce, režimu práce a odpočinku, stanovení výkonových norem,
  2. při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť a dalších zařízení zaměstnavatele,
  3. při zavádění nových technologií, látek a postupů, z hlediska jejich vlivu na pracovní podmínky a zdraví zaměstnanců,
  4. při úpravách pracovních míst, včetně míst pro zaměstnance se zdravotním postižením,
  5. při výběru technických, technologických a organizačních opatření a výběru osobních ochranných pracovních prostředků,
  6. v problematice pitného režimu a poskytování ochranných nápojů,
  7. v problematice pracovní rehabilitace,
  8. při výcviku a výchově zaměstnanců v oblasti ochrany a podpory zdraví při práci, správných pracovních návyků a při rekvalifikaci zaměstnanců nezpůsobilých vykonávat dosavadní práci,
  9. při identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik při práci a při zařazování prací do kategorií podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví,
  10. při zpracování plánu pro řešení mimořádných událostí,
  11. k návrhům opatření k nápravě v případě zjištění závad, které mohou vést u zaměstnanců k poškození zdraví,
  12. spočívající v provádění školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v první pomoci a zpracování návrhu vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci pro zaměstnavatele.

Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP

Ředitel školy musí všem svým zaměstnancům zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zákoník práce mluví velmi obecně a řediteli školy ponechává poměrně volnou ruku. Ředitel školy tak musí zajistit zejména:

  • stanovení obsahu školení (např. formou osnov školení. Osnova školení by měla obsahovat nejen všechny předpisy, které jsou obsahem školení, ale také jejich konkrétní části – paragrafy, články, odstavce apod. Nestačí v osnově uvádět např.: zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Jen zákoník práce se dá vzhledem k jeho rozsahu, školit i několik dní. Je proto nutno vymezit přesný rozsah a konkrétní, pro školené zaměstnance relevantní paragrafy.);
  • stanovení rozsahu školení – doby školení (ředitel školy by měl pro školení jasně vymezit dostatečný čas. Vše záleží na obsáhlosti osnovy školení).
  • stanovení period opakovaného školení (zákonem není stanoveno, doporučená perioda je nejvýše 1 x 2 roky);
  • stanovení osoby (nebo osob), která školení provede;
  • stanovení způsobu ověření znalostí školených (musí být provedeno, nejsnadnější cestou je zvolit formu zkušebního testu);
  • stanovení způsobu vedení záznamů školení (např. prezenční listina + záznam testu a stanovení osoby a místa, kde budou uloženy).

Školení by mělo být vždy tematicky zaměřené na konkrétní skupinu zaměstnanců. Nemělo by jít o jedno “hromadné školení.” Jiný obsah školení by měl být stanoven např. pro učitele a jiný pro školníky. Školit je nutno o právních a ostatních předpisech. Obsahem školení by tak měly být např.

  • návody k obsluze konkrétních strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, včetně dopravních prostředků a pracovních pomůcek, které zaměstnanci při práci obsluhují nebo používají;
  • bezpečnostní listy k nebezpečným chemickým látkám a směsím, se kterými zaměstnanci při práci nakládají;
  • vnitřní předpisy školy, včetně pokynů k zajištění BOZP.

Dle potřeby je nutno zajistit i odborná školení, jako např. školení topičů, obsluh tlakových nádob stabilních, školení svářečů, školení elektrikářů, školení obsluh křovinořezů, školení prací ve výškách apod.

Zcela nevhodnou formou školení je e-learning. Byť v dnešní době velmi oblíbený, doposud nedokáže naplnit požadavky Zákoníku práce. Může tak být vhodným doplňkem klasického školení, ne však jeho náhradou!

Jaké jsou druhy školení BOZP, se můžete dočíst v tomto článku: “Druhy školení bezpečnosti práce (BOZP)

Přehled školení BOZP a PO je uveden níže v tabulce. Ne všechna musejí být pro konkrétní školu relevantní.

Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a nesmí bránit při výkonu práce. Všechny OOPP musí být certifikovány – tj. musí u nich být ověřeno, že skutečně chrání před konkrétním rizikem.

Zaměstnanci mají na OOPP nárok v případě, že není možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce.

Ředitel školy je povinen zajistit provedení hodnocení rizik pro výběr a použití OOPP. Z tohoto hodnocení vzejde seznam poskytovaných OOPP. Seznam by měl obsahovat konkrétní OOPP, včetně přesného označení nebo typu. Nestačí uvádět např. pracovní obuv, pracovní rukavice. Je nutno OOPP konkrétně specifikovat, např. pracovní obuv kategorie O1 SRC (označení plynoucí z platných ČSN).

V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od ředitele školy jako OOPP též pracovní oděv nebo obuv.

Ředitel školy je povinen zajistit, aby byly OOPP udržovány v použivatelném stavu a vedoucí zaměstnanci aby kontrolovali jejich používání zaměstnanci.

OOPP přísluší zaměstnancům bezplatně. Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

Ve škole je zejména vhodné pohlídat si praktické či odborné vyučování a pomocné profese, jako jsou školníci, kuchaři, řidiči apod.

Ředitel školy musí také brát v potaz, že poskytování OOPP proti rizikům by mělo být až jedno z posledních opatření. Vždy je nutné se zamyslet, zda nejde riziko omezit jinak, vhodněji nebo dokonce zcela vyloučit (např. přestat používat konkrétní nebezpečnou chemickou látku, namísto respirátorů zřídit odsávací digestoř apod.).

Evidence a odškodnění pracovních úrazů

Ani školám se pracovní úrazy nevyhýbají. Naopak, jsou poměrně časté a v praxi může jít zejména o:

  • uklouznutí na náledí před školou nebo na lyžařském výcviku;
  • úrazy při úklidu, jako je pád ze žebříku, uklouznutí na mokré podlaze;
  • drobné tržné a řezné rány při údržbě objektů;
  • úrazy elektrickým proudem;
  • popálení se v kuchyni;
  • pády a nevhodná došlápnutí na schodech;
  • pořezání se o rozbité laboratorní sklo;
  • úrazy ve školních dílnách apod.

Definice pracovního úrazu

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim

  • nezávisle na jeho vůli;
  • krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů
  • při plnění pracovních úkolů nebo
  • v přímé souvislosti s ním (co to je přímá souvislost definují §§ 273 a 274, Zákoníku práce).

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Povinnosti ředitele školy při pracovním úrazu

Ředitel školy, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.

Všechny úrazy, které se stanou na pracovišti školy, je nutno evidovat v knize úrazů.

V případě smrtelných pracovních úrazů a úrazů, které způsobí zaměstnanci pracovní neschopnost delší, než tři kalendářní dny, vznikají další povinnosti.

V případě těchto úrazů se provádí:

  • vyhotovení záznamu o úraze;
  • ohlášení pracovního úrazu;
  • zaslání a předání záznamu o úraze;
  • dle potřeby vyhotovení záznamu o úraze – hlášení změn;
  • zaslání a předání záznamu o úraze – hlášení změn.

Kompletní postup při pracovních úrazech je popsán v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., úz a není smyslem tohoto textu zde tento postup kopírovat.

Pro snadnější orientaci a usnadnění si práce při pracovních úrazech, rovněž můžete

Náhrada škody při pracovním úrazu

Všechny pracovní úrazy musejí být odškodněny.

Nejprve je nutno rozhodnout o míře zavinění a případném zproštění se odpovědnosti ředitele školy za pracovní úraz. Ředitel školy se může zprostit zčásti nebo i zcela. Není to však úplně jednoduché. Podrobnosti upravuje § 270, Zákoníku práce.

Pokud se ředitel školy nezprostí odpovědnosti zcela, náleží zaměstnanci následující druhy náhrad:

  1. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (Pozor! Pokud zaměstnanec nesouhlasí s vyplacením náhrady po skončení pracovní neschopnosti, je nutno vyplácet průběžně, měsíčně!);
  2. náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti;
  3. náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění;
  4. účelně vynaložené náklady spojené s léčením;
  5. náhrada věcné škody.

V případě smrtelného pracovního úrazu potom tyto náhrady:

  1. náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem;
  2. náhrada nákladů na výživu pozůstalých;
  3. jednorázové odškodnění pozůstalých;
  4. náhrada věcné škody.

V ideálním případě za školu uhradí všechny náhrady pojišťovna, u níž je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za pracovní úrazy. Touto pojišťovnou je ze zákona buď Česká pojišťovna nebo Kooperativa pojišťovna.

Důležité je ale pamatovat na to, že povinnost nahradit škodu má ze zákona ředitel školy, nikoliv pojišťovna!

Povinnosti na úseku požární ochrany

Požární ochrana je pro školy velmi aktuální téma. Rizika jsou značná a možnosti úniku často dosti omezené. Školy se často nacházejí ve starších objektech, což situaci vůbec nepomáhá. Požár může vzniknout téměř kdykoliv a kdekoliv.

Hlavní příčiny vzniku požáru mohou být především:

  • závada na elektrickém spotřebiči nebo instalaci;
  • rychlovarná konvice ponechaná na své základně;
  • nedovolená manipulace s plamenem žáky nebo i jinými osobami;
  • zacházení s plynovým kahanem v laboratořích;
  • kouření;
  • svařování, ať už při výuce nebo při údržbě objektů;
  • požár od zaparkovaného automobilu atd.

Ředitel školy musí proto provádět taková opatření požární ochrany, aby snížil riziko vzniku požáru na minimum a v případě, že už k požáru dojde, byly vytvořeny takové podmínky, aby ohrožení osob a majetku bylo minimální.

Ředitel školy ve věcech požární ochrany, ze zákona, vždy musí spolupracovat s osobou odborně způsobilou v požární ochraně nebo technikem požární ochrany!

Tato odborně způsobilá osoba pomůže řediteli školy celý systém řádně nastavit a splnit požadavky kladené na požární ochranu právními předpisy. Je však vhodné, aby ředitel školy měl o opatřeních požární ochrany přehled. Proto budou tyto požadavky níže popsány jen rámcově.

Začlenění provozovaných činností

Všechny provozované činnosti (např. výuka, laboratorní práce, příprava pokrmů, skladování…) musejí být začleněny do jedné ze tří kategorií požárního nebezpečí a to konkrétně:

  1. činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí;
  2. činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím;
  3. činnosti s vysokým požárním nebezpečím.

Činnosti školy by neměly spadnout do poslední třetí, požárně nejvíce rizikové kategorie (výjimečně se to stát může), ale v praxi jsou jen velmi zřídka v kategorii první, tedy kategorii z hlediska rizika vzniku požáru nejvíce přívětivé.

Pro každou kategorii činností jsou kritéria stanovena zákonem o požární ochraně. Reálné podmínky činnosti se tedy porovnají se zákonnými kritérii a na základě toho, se rozhodne.

Mezi kritéria, která školu řadí do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím, se řadí např.:

  • činnosti v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší (archivy, knihovny);
  • činnosti ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob (stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2)
  • činnosti ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace;
  • činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, tj.:
    • činnosti v objektech a zařízeních administrativních, školských o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty (chráněná úniková cesta musí být požárně oddělena od zbytku objektu – u starších objektů je toto jen zřídka kdy!);
    • ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty;
    • ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob.

O začlenění je nutno vypracovat dokumentaci. Častou chybou je, že zpracovatelé začleňují pracoviště / objekty a nikoliv činnosti. Dokumentace by měla vždy obsahovat soupis všech činností, k nim přiřazená místa provozování, charakteristiky požárního nebezpečí a rozhodnutí o začlenění.

Od začlenění provozovaných činností do kategorií požárního nebezpečí, se odvíjí další opatření požární ochrany. Čím je kategorie vyšší, tím více povinností provozovateli vzniká!

Vypracování dokumentace požární ochrany

Provozovatelé činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím mají ze zákona povinnost, pro tyto činnosti vypracovat dokumentaci požární ochrany.

Pro činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, není nutno dokumentaci zpracovávat. Postačí vedení požární knihy.

Dále bude stručně popsán význam jednotlivých dokumentů požární ochrany. Všechny dokumenty požární ochrany musí zpracovávat odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.

Dokumentace o začlenění provozovaných činností

Dokumentací je provedeno a popsáno začlenění všech školou provozovaných činností, viz popis začlenění výše. V případě činností bez zvýšeného požárního nebezpečí není nutné tento dokument mít, ale je to více než doporučené.

Stanovení organizace požární ochrany

Jde o hlavní rámcovou “směrnici” požární ochrany školy.

Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje vytvoření vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se vychází z kategorií a rozsahu provozovaných činností.

Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany vždy obsahuje přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným funkcím s uvedením požadované odborné kvalifikace nebo způsobilosti a dále například

  1. příkazy, zákazy a pokyny k zabezpečení požární ochrany,
  2. stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost osob,
  3. vymezení požadavků na údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení,
  4. určení systému provádění preventivních požárních prohlídek,
  5. stanovení požadavků na provádění cvičného požárního poplachu,
  6. požadavky na zpracování požárního evakuačního plánu nebo dokumentace zdolávání požárů,
  7. zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
  8. určení ohlašoven požárů.

Požární řád

Pro pracoviště, na nichž jsou vykonávány činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, je nutno vydat požární řád. Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na těchto pracovištích. Škola tak reálně může mít i několik požárních řádů pro různá pracoviště.

Požární řád zejména obsahuje:

  1. stručný popis vykonávané činnosti
  2. charakteristiky požárního nebezpečí provozované činnosti,
  3. požárně technické charakteristiky látek a jejich nejvýše přípustné množství,
  4. stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem,
  5. vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení, průběh, přerušení a ukončení činnosti,
  6. stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob zabezpečení volných únikových cest,
  7. jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.

Přílohou požárního řádu jsou

  • pokyny pro činnost preventivní požární hlídky a
  • přehled o umístění
    • výstražných a bezpečnostních značek,
    • věcných prostředků požární ochrany a
    • požárně bezpečnostních zařízení.

Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný a trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.

Požární poplachové směrnice

Jestliže požární řád se snaží zamezit vzniku požáru, pak požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru tak, aby důsledky požáru byly co nejpříznivější.

Požární poplachové směrnice obsahují zejména:

  1. postup osoby, která zpozoruje požár,
  2. způsob a místo ohlášení požáru,
  3. způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance,
  4. postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru),
  5. telefonní číslo ohlašovny požárů,
  6. telefonní čísla tísňového volání,
  7. telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody.

Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti. Ideální je vyvěsit je u všech vstupů do objektů a dále u všech vstupů na jednotlivá podlaží.

Požární evakuační plán

Požární evakuační plán se zpracovává v textové a grafické podobě. Povinnost zpracovat jej, platí pouze pro provozovatele činností se zvýšeným požárním nebezpečím, pro něž jsou stanoveny tzv. složité podmínky pro zásah a provozovatele činností s vysokým požárním nebezpečím.

Ředitelům škol a to i s ohledem na preventivní ustanovení Zákoníku práce lze doporučit, požární evakuační plán zpracovat vždy.

Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.

Požární evakuační plán obsahuje zejména:

  1. určení osoby, která bude organizovat evakuaci,
  2. místo, ze kterého bude evakuace řízena,
  3. určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,
  4. určení cest a způsobu evakuace,
  5. určení místa, kde se evakuované osoby budou soustřeďovat,
  6. určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,
  7. způsob zajištění první pomoci postiženým osobám,
  8. určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál,
  9. určení způsobu střežení evakuovaného materiálu,
  10. grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.

Dokumentace zdolávání požárů

Stejně jako požární evakuační plán, tak i dokumentace zdolávání požárů se zpracovává jen v případě činností se zvýšeným požárním nebezpečím, pro něž jsou stanoveny složité podmínky pro zásah a činnosti s vysokým požárním nebezpečím.

Dokumentace zdolávání požárů je dokumentem, tvořeným textovou a grafickou částí, který přesně popisuje, z hlediska požární ochrany, školu. Uvádí dělení objektu do požárních úseků, umístění únikových východů, požárně bezpečnostních zařízení, požárně nebezpečných předmětů apod. Tento dokument se dává ke schválení hasičům.

V případě požáru, má velitel zásahu dokumentaci zdolávání požáru k dispozici a může se tak lépe připravit na požární zásah.

Řád ohlašovny požárů

Ohlašovnou požárů je místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany.

Pokud je škola vybavena místním rozhlasem, pak by obsluha ohlašovny požárů měla mít ovládání rozhlasu k dispozici.

Ředitel školy není povinen ohlašovnu požárů zřizovat. Pokud ji zřídí, pak se její činnost řídí řádem ohlašovny požárů.

Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby zdržující se na pracovištích školy, oznámení požáru na operační středisko hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním podmínkám obsahuje zejména:

  1. povinnosti obsluhy (ověřování spojení, ovládání požárně bezpečnostních zařízení apod.),
  2. seznam důležitých telefonních čísel (operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, pohotovostních služeb, vedoucích zaměstnanců apod.),
  3. způsob oznámení vzniklého požáru nebo výjezdu vlastní jednotky požární ochrany operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje,
  4. způsob vyhlášení požárního poplachu včetně přivolání pomoci a vyrozumění vedoucích zaměstnanců a dalších osob,
  5. náhradní opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků nebo požárně bezpečnostních zařízení.

Řád ohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárů a jeho obsah je součástí školení obsluhy ohlašovny požárů.

Dokumentace o školení a odborné přípravě požární ochrany

Školení požární ochrany se provádí pouze v případě činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím.

Dokumentaci o školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců a dalších osob tvoří

  • tematický plán školení
  • časový rozvrh školení a
  • záznam o provedeném školení, který obsahuje
    • název školy,
    • datum školení,
    • náplň školení,
    • způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření,
    • dobu trvání školení,
    • seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob,
    • jména a podpisy osob, které školení provedly, včetně
    • prohlášení o oprávněnosti k provedení školení.

Pokud zaměstnavatel zřizuje preventivní požární hlídku, pak dokumentace školení obsahuje i část pro odbornou přípravu hlídky.

Požární kniha

Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o:

  • provedených preventivních požárních prohlídkách,
  • školení zaměstnanců a jiných osob,
  • odborné přípravě preventivních požárních hlídek,
  • vzniklých požárech,
  • uskutečnění cvičného požárního poplachu,
  • kontrole dokumentace požární ochrany,
  • kontrole, údržbě nebo opravě požárně bezpečnostního zařízení.

Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví škola v dokumentaci: “Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany.”

Zřízení preventivní požární hlídky

Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.

Ředitel školy preventivní požární hlídku zřizuje zejména v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím. 

Proto i zde je zcela zásadní, mít správně provedeno začlenění provozovaných činností.

Školení požární ochrany

Školení požární ochrany se provádí pouze v případě provozování činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím.

V praxi to pak může pro školu znamenat, že jí povinnost školit požární ochranu, vznikne jen u některých zaměstnanců. Pokud jsou činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím provozovány pouze v rámci školní knihovny, pak je nutno o požární ochraně školit pouze zaměstnance, kteří tuto činnost provozují nebo s ní přicházejí do kontaktu.

Podrobnosti školení o požární ochraně, jsou uvedeny níže v tabulce.

Odborná příprava požární ochrany

Odborná příprava se provádí u zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky, pokud je zřízena nebo u preventistů požární ochrany. Což je funkce, která se v praxi již příliš nevyužívá. Jde o zaměstnance školy, odborně připraveného odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany, který částečně funkci těchto osob nahrazuje. Preventista požární ochrany zejména provádí preventivní požární prohlídky pracovišť a školí zaměstnance o požární ochraně.

Odborná příprava vždy zahrnuje teoretickou i praktickou část.

Podrobnosti odborné přípravy jsou uvedeny výše, v tabulce.

Preventivní požární prohlídky

Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování:

  • stavu zabezpečení požární ochrany ve škole,
  • způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a
  • prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných požárních závad. Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku.

Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních školy.

Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popřípadě i jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení.

Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje:

  1. datum provedení,
  2. označení objektu a pracoviště,
  3. zjištěné skutečnosti,
  4. navržená opatření,
  5. stanovení způsobu a termínů jejich splnění,
  6. jméno a podpis osoby, která záznam provedla,
  7. jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby,
  8. záznam o splnění navržených opatření.

Preventivní požární prohlídky se provádějí v následujících lhůtách:

  1. v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce,
  2. v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, nejméně jednou za 6 měsíců,
  3. v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, nejméně jednou za rok.

Kontrola dokumentace požární ochrany

Kontrola dokumentace požární ochrany, včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek, a to

  • nejméně jednou za rok nebo
  • po každém požáru anebo
  • po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah.

Cvičný požární poplach

V dokumentu: “Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany” je ředitel školy, ve spolupráci s odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany, povinen stanovit požadavky na provádění cvičného požárního poplachu.

Cvičným požárním poplachem se prověřuje:

  • účinnost opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích,
  • úplnost a správnost požárního evakuačního plánu.

Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje. (tzv. KOPIS).

Cvičný požární poplach se vyhlašuje nejméně jednou za rok.

Cvičný požární poplach se dle právních předpisů vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu ke škole. Ideální však je, vyhlásit cvičný požární poplach alespoň na začátku každého školního roku pro všechny osoby ve škole, aby se i žáci, především žáci prvních ročníků, lépe seznámili se školou a možnostmi úniku.

Cvičný požární poplach musí být zapsán do požární knihy.

Při cvičném požárním poplachu je vhodné sledovat např.:

  • organizaci evakuace, zda převládá chaos nebo je evakuace správně řízena;
  • rychlost a plynulost evakuace;
  • správný směr evakuace a volba vhodných nouzových východů;
  • zda došlo u vypnutí elektrického proudu ve škole, uzavření hlavního přívodu plynu a hlavního uzávěru vody atd.

Projektová dokumentace objektu a požárně bezpečnostní řešení

Dle stavebního zákona je každý vlastník objektu je povinen, po celou dobu provozu objektu, uchovávat a vést projektovou dokumentaci skutečného provedení objektu.

Zejména důležitým dokumentem je tzv. požárně bezpečnostní řešení, tedy ta část projektové dokumentace, která se věnuje požární ochraně objektu. V tomto dokumentu jsou stanoveny např. následující požadavky:

  • vedení únikových cest;
  • umístění nouzových východů;
  • rozdělení objektu do požárních úseků;
  • vybavení objektu požárně bezpečnostními zařízeními;
  • vybavení objektu věcnými prostředky požární ochrany, včetně hasících přístrojů;
  • stanovení odstupových vzdáleností od objektu atd.

Ptáte-li se tedy např. na otázku: “Kolik je zapotřebí mít ve škole hasících přístrojů?”, pak správná odpověď je: “Dle požárně bezpečnostního řešení.”

Další podstatnou částí je např. projekt elektroinstalací, včetně určení vnějších vlivů. To jsou dokumenty důležité pro provedení revizí elektrických instalací ve škole.

K problémům dochází u starších budov, kdy se projektová dokumentace zpracovávala velmi jednoduše a požadavek na vypracování požárně bezpečnostního řešení ještě právními předpisy uložen nebyl (do roku 2001). Dříve existovala tzv. technická zpráva požární ochrany, tedy jakási obdoba požárně bezpečnostního řešení.

Pokud však dokumentace z jakéhokoliv důvodu chybí, je nutno ji dopracovat. Dopracování ale znamená, vytvoření dokumentace nové, dle v současné době platných předpisů a technických norem. Problém je v tom, že budova z osmdesátých let jen těžko obstojí před požadavky dnešních předpisů. Náklady, které by bylo nutno investovat do uvedení staršího objektu do souladu s dnešními předpisy mohou být extrémně vysoké.

Je to tedy začarovaný kruh ze kterého často nevede uspokojující cesta ven. Proto je důležité projektovou dokumentaci řádně opatrovat a archivovat. Pokud ji nemáte, ideálním řešením je kontaktovat stavební úřad a místní hasiče a dohodnout si s nimi další postup.

Vybavení pracovišť bezpečnostním značením a tabulkami

Pracoviště školy musejí být vybavena bezpečnostními a požárními tabulkami a značením, především potom:

  • zákazovými značkami
    • místa, kde je vstup nepovolaným osobám zakázán;
    • místa, kde je zakázáno kouření;
    • místa, kde je zakázána manipulace s otevřeným plamenem nebo jinými zdroji zapálení;
    • místa, kde je zakázáno hašení vodními a pěnovými hasicími přístroji;
    • místa zákazu vjezdu dopravních prostředků;
  • výstražnými značkami
    • místa, kde hrozí pád, zakopnutí, uklouznutí, zřícení;
    • místa zúžených profilů a podchodných výšek;
    • místa, kde hrozí popálení o horké povrchy;
    • místa, kde hrozí úraz z důvodu vtažení, pořezání, stlačení, ustřižení;
    • místa, kde hrozí nebezpečí chemických látek (žíraviny, hořlaviny, výbušné látky a plyny);
    • místa, kde hrozí pád předmětů z výšky;
    • zařízení, na kterých se pracuje;
    • místa se zvýšeným nebezpečím úrazu;
    • místa, kde hrozí výbuch či požár;
    • sklad hořlavých kapalin;
    • upozornění na přítomnost elektrického zařízení;
  • příkazovými značkami
    • místa, kde je nutno používat OOPP;
    • místa, kde je ochranný kryt možno sejmout jen po vypnutí zařízení a kde jinak hrozí zvýšené riziko úrazu;
    • místa, kde jsou vypínače, které je nutno vypnout v nebezpečí;
    • zařízení, na kterých se pracuje upozorněním: „Nezapínej“;
  • informačními značkami:
    • hlavní vypínač elektrického proudu a podřadné vypínače elektrického proudu;
    • hlavní uzávěr vody a další uzávěry vody;
    • hlavní uzávěr topení a další uzávěry topení;
    • směry cest k uzávěrům energií;
    • místa, kde jsou uloženy tlakové nádoby na plyny;
    • místa, kde jsou umístěny svařovací soupravy, stanoviště svářecí soupravy;
    • maximální počet umístěných tlakových lahví;
    • druh umístěných tlakových lahví;
    • místo umístění prázdných tlakových lahví;
    • místo umístění plných tlakových lahví;
    • místo první pomoci;
    • lékárničku první pomoci;
    • místo s telefonem pro přivolání první pomoci;
    • regály maximální povolenou nosností buňky a počtem buněk ve sloupci;
    • sklady maximální nosností podlahy (… kg/m2);
  • únikovými značkami
    • únikové cesty a směry úniku;
    • únikové východy, nouzové východy;
    • úniková schodiště;
    • únikové žebříky;
    • evakuační výtahy;
    • výtahy, které nesmějí být použity k evakuaci osob;
  • požárními značkami
    • přenosné hasicí přístroje;
    • nástěnné hydranty;
    • podzemní a nadzemní hydranty;
    • požární suchovody;
    • požární žebříky;
    • další hasící prostředky;
    • ohlašovny požárů;
    • požární dveře – zavírej;
    • požární potrubí;
    • tlačítkové hlásiče požáru;
    • požární hadice;
    • popř. další zařízení a místa požární ochrany;
  • bezpečnostním značením
    • dopravní komunikace;
    • zúžené profily;
    • vjezdy pro dopravní prostředky;
    • nebezpečné hrany, schody;
    • snížené profily, zejména podchodné profily.

Kontrolní činnosti na úseku BOZP ve škole

Dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků kontrolují průběžně vedoucí zaměstnanci školy v rámci své působnosti a plnění úkolů v oblasti prevence rizik.

Pedagogičtí pracovníci kontrolují a vyžadují dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, jakož i dodržování pokynů žáky.

Z pohledu zaměstnanců, má ředitel školy, resp. všichni vedoucí zaměstnanci povinnost přizpůsobovat bezpečnostní opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Ideální je, s ohledem na možnost zpětného prokázání, všechny kontroly ať již s pozitivním nebo negativním výsledkem evidovat a zapisovat. Forma záznamu není důležitá. Každý vedoucí zaměstnanec např. může mít deník nebo o každé kontrole vytvořit samostatný záznamový list.

Kontroly na přítomnost alkoholu a jiných návykových látek

Zaměstnanci pracující pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek nejen, že mohou přímo způsobit úraz sobě nebo jiným osobám, ale zejména, mohou negativně ovlivňovat rozvoj žáků.

Alkohol ani jiné návykové látky nelze samozřejmě tolerovat ani u žáků, ať již mladistvých nebo plnoletých.

Alkohol a jiné návykové látky by ani neměly být do školy vnášeny!

Ředitel školy, prostřednictvím písemně pověřených vedoucích zaměstnanců, může dát zaměstnancům pokyn k podrobení se orientační dechové zkoušce na alkohol nebo vyšetření na zjištění návykových látek v těle. Podrobnosti pro tyto zkoušky a vyšetření jsou stanoveny § 20 a následujícími, zákona č. 65/2017 Sb., úz.

V případě žáků je nutno podmínky zapracovat do školního řádu, ideální je přitom vycházet z právní úpravy pro zaměstnance, výše zmíněné.

Kouření ve škole

Dle ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se zakazuje kouřit ve škole a školském zařízení.

Zaměstnancům je navíc zákoníkem práce zakázáno kouřit tam, kde by účinkům kouření vystavili nekuřáky.

Roční prověrka BOZP

Na základě požadavku zákoníku práce, je povinností ředitele školy, nejméně 1 x ročně organizovat tzv. roční prověrku BOZP.

Prověrka se organizuje na všech pracovištích a zařízeních školy v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Ředitel školy je povinen zjištěné nedostatky odstraňovat.

Do programu roční prověrky BOZP ředitel školy zahrne také kontrolu školních dílen, laboratoří, tělocvičen a tělocvičného nářadí a náčiní, školních hřišť, školních pozemků i dalších pracovišť školy užívaných žáky, včetně jejich vybavení.

Součástí roční prověrky BOZP při činnostech organizovaných školou je rovněž kontrola vybavení školy prostředky pro poskytnutí první pomoci, a to jak z hlediska obsahu, tak i lhůt jejich použitelnosti.

O prověrce je nutno pořídit prokazatelný záznam. Ideální je, vycházet ze zákonných požadavků na záznam preventivní požární prohlídky.

Revize a kontroly technických zařízení

Všechny stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí (dále jen zařízení), která jsou používána při činnostech školy, je nutno kontrolovat, popř. také revidovat.

Dle požadavků nařízení vlády č. 378/2001 Sb., úz, je nutné kontrolu provádět nejméně 1 x ročně!

Při kontrolách zařízení je rovněž důležité, respektovat a řídit se požadavky výrobců zařízení. Téměř v každém návodu k obsluze a používání zařízení, jsou uvedeny rovněž požadavky na provádění kontrol. Tyto jsou pro školu závazné! Týká se to všech zařízení, od PC, monitorů, přes rychlovarné konvice, tiskárny, až po stroje ve školních dílnách či motorová silniční vozidla.

Aby bylo možno kontroly efektivně provádět, mohl být vytvořen systém kontrol a žádné zařízení ze systému neuniklo, je velmi důležité vytvořit si jednotnou evidenci provozovaných zařízení.

Všechna zařízení v evidenci by měla mít unikátní identifikační číslo. Ať už výrobní číslo od výrobce nebo číslo přiřazené školou. Vždy je důležité, aby kontrolní protokol šel spárovat s konkrétním zařízením. A v tom právě unikátní číslo může velmi pomoci.

Evidenci by měla vést pokud možno jedna osoba. Ve chvíli, kdy bude jakékoliv zařízení do školy zakoupeno, vždy půjde nákup právě přes tuto osobu, která zařízení ihned zanese do evidence. Obdobně i informace o vyřazení, se musí dostat k osobě vedoucí evidenci. Evidence by tak měla obsahovat všechna školou provozovaná zařízení.

Pokud bude někdo pověřen např. provedením kontroly regálů, jednoduše mu bude z evidence předán seznam všech regálů provozovaných školou. Žádný regál tak při kontrole nebude vynechán. Pokud bude navíc evidence obsahovat i informaci o umístění zařízení, značně to usnadní kontrolní činnost.

Na základě evidence zařízení, by měl být rovněž vypracován harmonogram provádění revizí zařízení.

Dále v podkapitolách jsou uvedeny požadavky na provádění revizí technických zařízení.

Vyhrazená technická zařízení elektrická

Při provádění revizí vyhrazených technických zařízení elektrických, musí škola spolupracovat s revizním technikem elektrických zařízení.

Vyhrazenými elektrickými zařízeními jsou, zjednodušeně řečeno, všechna elektrická zařízení na jiné, než bezpečné napětí. V praxi se dá říct, že to jsou ta zařízení, která se zapínají do zásuvek. Vyhrazená elektrická zařízení jsou uvedena v § 2, vyhlášky č. 73/2010 Sb., úz.

Periody revizí elektrického zařízení záleží vždy na konkrétním typu a způsobu použití zařízení a rovněž na prostředí, ve kterém jsou používány. Přehled úkonů a period je uveden v tabulkách níže.




Zaměstnanci, kteří elektrická zařízení obsluhují, musejí být k této činnosti proškoleni.

Zaměstnanci, kteří provádějí práce na elektrických zařízeních (např. montáž, opravy, údržby, měření apod.), musejí mít pro tuto činnost zvláštní odbornou způsobilost.

Vyhrazená technická zařízení tlaková

Mezi nejčastěji školou provozovaná vyhrazená tlaková zařízení patří tlakové nádoby stabilní, kterými jsou expanzní nádoby kotlů a vzdušníky kompresorů a dále také kotle. Vyhrazená tlaková zařízení jsou uvedena v § 2, vyhlášky č. 18/1979 Sb., úz.

Při provozu vyhrazených tlakových zařízení, musí škola spolupracovat s revizním technikem tlakových zařízení.

Přehled hlavních úkonů a period revizí a kontrol tlakových nádob stabilních, je uveden v tabulkách níže.

Přehled period revizí a kontrol kotlů a kotelen, uvádí následující tabulka.

Tlakové zařízení smí obsluhovat pouze ředitelem určená a proškolená obsluha. Revizní technik dle konkrétního typu zařízení, poskytne bližší informace.

Vyhrazená technická zařízení plynová

Velké množství škol je vytápěno centrálním vytápěním s plynovými kotly. Plynové zařízení patří ale do skupiny zařízení, představující zvýšenou míru ohrožení lidských životů a zdraví. Proto je mu nutno věnovat náležitou péči. Přehled hlavních kontrolních úkonů a revizí, je uveden v tabulce níže.

Plynová zařízení smí obsluhovat pouze zaměstnanci pověření k této činnosti ředitelem školy a proškoleni revizním technikem plynových zařízení. Školení není potřeba pro menší lokální spotřebiče.

Vyhrazená technická zařízení zdvihací

Ve školách ve většině případů nejsou provozovány jeřáby a ani zdvihací plošiny, proto tato skupina nebude v textu dále řešena. Mezi nejčastěji školami provozovaná zdvihací zařízení ale patří výtahy.

U výtahů je nutno provádět pravidelně kontrolní prohlídky a inspekce a to v závislosti na druhu výtahu a stáří výtahu, viz tabulka níže.

Kontrola provozuschopnosti věcných prostředků požární ochrany

Škola musí být vybavena věcnými prostředky požární ochrany v souladu s projektovou dokumentací. Pokud projektová dokumentace chybí, je nutno vyhodnotit požadavky na potřebu věcných prostředků.

Věcnými prostředky požární ochrany jsou:

  • hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
  • osobní ochranné prostředky,
  • prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
  • prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou,
  • prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,
  • požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
  • spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,
  • hasiva a příměsi do hasiv,
  • požární příslušenství,
  • přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).

Zpravidla je škola vybavena z věcných prostředků požární ochrany vybavena pouze hasícími přístroji, jsou ale i výjimky, kdy z projektové dokumentace nebo nařízení hasičů plyne nutnost mít i další prostředky.

Všechny výše uvedené věcné prostředky požární ochrany je nutno nejméně 1 x ročně kontrolovat.

Kontroly provozuschopnosti věcných prostředků smí provádět jen odborně způsobilé osoby nebo technici požární ochrany, případně i s další požadovanou způsobilostí.

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení

Stejně jako u věcných prostředků požární ochrany, tak i požárně bezpečnostními zařízeními musí být škola vybavena v souladu s projektovou dokumentací.

Požárně bezpečnostními zařízeními jsou:

  • zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
  • zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
  • zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
  • zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
  • zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
  • zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
  • náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů,
  • zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.

I u požárně bezpečnostních zařízení je nutno nejméně jednou ročně provádět kontrolu provozuschopnosti.

Kontrolu provozuschopnosti smí provádět pouze osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany, dle potřeby i s další kvalifikací, dle požadavků výrobce zařízení.

Pro některá zařízení ale platí přísnější požadavky. Např. u elektrické požární signalizace (EPS) je kromě ročních kontrol nutno provádět i měsíční zkoušky ústředny a půlroční kontrolu zařízení, která EPS ovládá. Dále např. v případě nouzového osvětlení, je rovněž nutné vést deník nouzového osvětlení a do něj zapisovat měsíční kontroly, v případě osvětlení s centrálním zdrojem, dokonce i kontroly četnější.

Nářadí se spalovacím motorem

Nářadí se spalovacím motorem, ve školách typicky sekačky a křovinořezy, někdy také motorové pily, často unikají z revizních plánů, protože nejde o zařízení ani elektrická, tlaková a ani plynová.

Přesto je nutné i u těchto provádět kontroly stavu. Postupuje se dle návodu k obsluze. Nejdelší interval pro kontrolu může být 1 x ročně, ale výrobce zpravidla stanoví kontroly mnohem četnější.

Ruční nářadí

I veškeré ruční nářadí je nutné kontrolovat. Opět se postupuje dle pokynů výrobce, která jsou však často, velmi strohé nebo žádné. Důležité je, aby všechny osoby, které s ručním nářadím zacházejí byly poučeny o nutnosti provést kontrolu před použitím.

Vedoucí pracoviště, na němž je nářadí používáno, potom může 1 x ročně, např. v rámci roční prověrky BOZP, provést důkladnější kontrolu ručního nářadí.

I zde je důležité mít aktuální evidenci používaného nářadí, aby se na některé nezapomnělo.

Tělocvičné nářadí a pomůcky

U tělocvičného nářadí a ostatního náčiní se kromě jeho běžných kontrol v hodinách tělesné výchovy (před použitím) a v rámci prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provádějí i odborné technické kontroly nejméně jednou za rok, pokud nestanovil výrobce lhůtu kratší. Návod k obsluze je i zde velmi důležitým dokumentem a je nutno jej respektovat.

Technické kontroly provádí revizní technik v oblasti tělocvičného zařízení a zařízení dětských hřišť.

Laboratorní vybavení

Kontroly laboratorního vybavení a skla nejsou podrobněji popsány v právních předpisech. Platí prakticky totéž, jako u všeho ostatního. Vybavení je nutno kontrolovat vždy před použitím, dále je nutno respektovat návod k obsluze výrobce a jinak provádět kontroly nejméně 1 x ročně.

Zejména jakkoliv naprasknuté či poškozené laboratorní sklo musí být ihned vyřazeno z používání.

Vedoucí laboratoře musí v ideálním případě mít k dispozici evidenci veškerého vybavení laboratoře a kontroly si pohlídat.

Regály

Všechny regály musejí být označeny evidenčním štítkem s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci.

Regály je nutno kontrolovat v souladu s pokyny výrobce, uvedené v návodu a nebo nejméně 1 x ročně.

Kontrolu regálů může provést ředitelem školy pověřený zaměstnanec, např. školník. Ředitel by však měl vybrat vždy dostatečně odborně znalého a technicky zdatného pracovníka.

Žebříky

Ani žebříkům se kontroly nevyhnout. I zde platí povinnost kontrol v souladu s pokyny výrobce, uvedené v návodu a nebo nejméně 1 x ročně.

Kontrolu žebříků může provést ředitelem školy pověřený zaměstnanec, např. školník. Ředitel by však měl vybrat vždy dostatečně odborně znalého a technicky zdatného pracovníka.

Školní tabule a další prostředky

Na kontrolu tabulí nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky. Opět platí povinnost respektovat pokyny výrobce a provádět nejméně roční kontroly provozuschopnosti.

Rovněž důležité ale je, provádět kontroly tabulí, zejména jejich upevnění na zdi, denně, vždy před použitím.

První pomoc ve škole

Škola a osoba, na jejímž pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování nebo praktická příprava,

  1. zajistí, aby byly vytvořeny podmínky pro včasné poskytnutí první pomoci a lékařského ošetření při úrazech a náhlých onemocněních;
  2. odpovídá za vhodné rozmístění lékárniček první pomoci s potřebným vybavením;
  3. rovněž zajistí, aby se zásadami poskytování první pomoci byli seznámeni žáci a všichni zaměstnanci školy.
  4. na vhodných místech umístí seznam telefonních čísel zdravotnických zařízení včetně zdravotnických zařízení zajišťujících dopravu raněných, nemocných a rodiček;
  5. o provedených opatřeních informuje kromě pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy i žáky.

Podle závažnosti úrazu a s ohledem na věk zraněného žáka, případně další okolnosti, zajistí škola jeho doprovod do zdravotnického zařízení a zpět nebo domů, popřípadě do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči.

O události a provedených opatřeních informuje neprodleně zákonného zástupce žáka. Doprovodem může být pouze zletilá osoba, osoba plně způsobilá k právním úkonům a v pracovněprávním vztahu ke škole.

Opatření k zajištění první pomoci provede škola i při školních akcích konaných mimo školu.

Dokumentace BOZP a PO školy

Škola by měla mít k dispozici a vést níže uvedenou dokumentaci BOZP a PO. Rozsah je uveden v obecnější rovině a musí být přizpůsoben podmínkám konkrétní školy.

Základní, výchozí a projektová dokumentace školy

  • Kolaudační rozhodnutí ke všem stavbám školy.
  • Schválená projektová dokumentace skutečného provedení objektů.
    • Požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) nebo dříve technická zpráva požární ochrany.
  • Dokumentace o určení vnějších vlivů působících na elektrická zařízení.
  • Výchozí revize technických zařízení.
  • Školní řád.

Dokumentace požární ochrany

  • Dokumentace o začlenění provozovaných činností.
  • Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany.
  • Požární řád(y).
  • Požární poplachové směrnice.
  • Požární evakuační plán.
  • Dokumentace zdolávání požárů.
  • Řád ohlašovny požárů.
  • Dokumentace o školení a odborné přípravě požární ochrany.
  • Požární kniha.
  • Doklady o kontrolách provozuschopnosti:
    • věcných prostředků požární ochrany;
    • požárně bezpečnostních zařízení.
  • Provozní kniha EPS.
  • Deník kontrol nouzového osvětlení.
  • Záznamy preventivních požárních prohlídek.
  • Záznamy kontroly dokumentace požární ochrany.
  • Záznamy cvičných požárních poplachů.
  • Stanovení podmínek požární bezpečnosti při svařování.
  • Dokumentace ochrany před výbuchem.

Dokumentace BOZP ve vztahu k pracovištím školy

  • Místní řád skladu.
  • Provozní řády učeben, včetně tělocvičny, posilovny apod.
  • Řád chemické / fyzikální laboratoře.
  • Dohled lékaře na pracovištích školy.
  • Záznamy ročních prověrek BOZP.

Dokumentace BOZP ve vztahu k provozovaným strojům, technickým zařízením, přístrojům a nářadí ve škole

  • Písemná pověření
    • osob odpovědných za zařízení;
    • obsluhy zařízení;
  • Místní provozní bezpečnostní předpis:
    • k provozovaným strojům;
    • k provozovaným dopravním prostředkům;
    • pro křovinořezy a sekačky;
  • Provozní knihy
    • výtahů;
    • tlakových nádob stabilních;
    • kotelen;
    • plynových zařízení.
  • Revizní a kontrolní zprávy:
    • elektrických zařízení (instalace, bleskosvody, spotřebiče, nářadí, prodlužovací kabely);
    • tlakových nádob stabilních, včetně deníku;
    • plynových zařízení;
    • plynových kotelen;
    • zdvihacích zařízení, včetně výtahů;
    • žebříků;
    • regálů;
    • laboratorního vybavení;
    • tělocvičného nářadí;
    • dalších zařízení a vybavení.

Dokumentace BOZP ve vztahu k nebezpečným chemickým látkám a směsím ve škole

  • Bezpečnostní listy k nebezpečným chemickým látkám a směsím.
  • Písemná pravidla pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi.

Dokumentace BOZP ve vztahu k zaměstnancům školy

  • Kategorizace prací.
  • Žádosti o lékařské prohlídky.
  • Lékařské posudky.
  • Dokumentace k hodnocení rizik.
  • Informace o rizicích pro jiné zaměstnavatele.
  • Dokumentace k poskytování OOPP.
  • Osnovy školení BOZP.
  • Záznamy školení BOZP.

Dokumentace BOZP ve vztahu k žákům školy

  • Lékařské posudky o zdravotní způsobilosti žáků.
  • Osnovy poučení žáků o BOZ.
  • Záznamy o poučení žáků o BOZ.
  • Dokumentace k poskytování OOPP žákům.

Na co si dát ještě pozor?

Níže budou v bodech, stručně, uvedeny zdroje možných komplikací ve školách, které je dobré si pohlídat a se kterými spousta škol bojuje.

  • pořádání exkurzí ve škole (řádně organizačně zajistit a to zejména s ohledem na přístup do nebezpečných a technických míst a s ohledem na možnosti úniku);
  • přenosné hasící přístroje musí mít rukojeť maximálně 1,5 m nad podlahou a musejí být vždy zajištěny proti pádu;
  • žáci často kradou pojistky od hasících přístrojů, možností, byť drahou, je pořízení skříní, do kterých se hasící přístroje umístí;
  • fotoluminiscenční únikové značení musí být umístěno na podlaze nebo co nejblíže jejímu povrchu a nikoliv ve výši očí;
  • častým zdrojem školních úrazů je nedovolená manipulace s výukovými pomůckami a stroji (např. na průmyslové škole Charpyho kladivo);
  • velmi rizikovou činností je mytí oken (práce ve výškách) – pro tuto činnost je nutno zajistit vhodné pracovní pomůcky a osobní ochranné pracovní pomůcky a riziko pádu vyloučit;
  • požární dveře musejí být trvale zavřené, mimo dobu nutnou pro použití a je zcela nepřípustné, požární dveře blokovat v otevřené poloze např. klíny, nebo uvázáním za kliku apod.!
  • zejména levnější požární dveře dokáží žáci velmi snadno poškodit, zpravidla “vyrvat” panty. Oprava je možná jen po dohodě s výrobcem. Po laické opravě není garantována požární odolnost!
  • nouzové osvětlení je nutné pravidelně zkoušet a jako požárně bezpečnostní zařízení neprodleně opravovat. Oranžová kontrolka značí závadu!
  • bezpečnost a ochrana zdraví při práci, musí být dle školského zákona zakomponována do výuky, v praxi je toto naplněno zpravidla jen velmi formálně a laxně;
  • ideální je do výuky všech žáků zakomponovat i laickou první pomoc.

Kupte poděkování pro BOZPforum.cz

Pokud se vám článek líbil a pomohl vám, pomozte i vy nám. Kupte poděkování v hodnotě, kterou si sami vyberete a podpořte tak tento web, děkujeme.

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno