V České republice kouří 2 milióny lidí a většina
z nich si svůj nešvar neodpustí ani v práci. Problémy s kouřením na
pracovišti proto řeší nejedna firma. Stačí pozorovat hloučky kuřáků, které se
v pravidelných intervalech objevují před budovami, v nichž pracují. Časté
vybírání pauz je trnem v oku nekouřícím zaměstnancům, podle nich si kuřáci
čas strávený kouřením nenapracují. Jiným zase vadí, že jsou kuřáci cítit
nikotinem.
Podle Zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí. Kouřit by se tedy nemělo na pracovišti nebo v prostorech, kde jsou účinkům kouření vystaveni nekuřáci. Kuřáci proto opouští svá pracoviště a kouří venku.
Podle zmíněného zákoníku práce by si svůj zlozvyk měli dopřávat pouze v pauze určené na oddech. Tento nárok vzniká stejně jako u jejich kolegů nekuřáků nejdéle po 6 hodinách práce (u mladistvých po 4,5 hodinách), a to v celkové délce nejméně 30 minut. Realita ale bývá mnohdy jiná.
Některým kuřákům zákonem stanovené oddechové pauzy nestačí a na cigaretku si odskočí, jakmile na ni dostanou chuť, čehož si nejdříve všimnou jejich kolegové nekuřáci. A výzkumy jim dávají za pravdu. Podle nich má kuřák o 40 minut kratší pracovní dobu než nekuřák. Málokdo si totiž přestávky na nikotin napracuje a mezi oběma skupinami vznikají nerovné podmínky. A podnikatelům zase ekonomické ztráty.
Co firma, to jiný přístup ke kouřícím zaměstnancům. Někteří
zaměstnavatelé pauzy na nikotin neřeší a zřizují i speciální kuřárny, přestože
tuto povinnosti ze zákona nemají a jedná se tak o jejich vstřícný krok. Spoléhají
totiž na to, že pokud kuřák svoji vášeň ukojí, pauzy si přeci jen napracuje.
Druhá skupina zaměstnavatelů si však uvědomuje zdravotní rizika závislosti na nikotinu, která jdou ruku v ruce s ekonomickou stránkou podniku. Kouřící zaměstnanci jsou oproti svým kolegům nekuřákům náchylnější k nemocem. Výzkum Státního zdravotního ústavu ukázal, že lidé, kteří denně vykouří 20 a více cigaret, marodí průměrně 37 dní v roce. A na nemoci způsobené kouřením jako jsou například srdečně-cévní choroby, chronická onemocnění průdušek či různé nádory nebo infarkt, zemře v České republice ročně 22 tisíc lidí. Někteří zaměstnavatelé proto usilují o to, aby své zaměstnance závislosti na nikotinu zbavili.
Nejčastěji tím, že kouření na pracovišti a před ním zakáží.
Někteří kuřáci si ale pod vlivem abstinenčních příznaků poradí po svém. Svoji
soukromou kuřárnu si tajně zřídí v zakázaných místech. Schovávají se pod
různými přístřešky v okolí budovy firmy nebo pod stromy. Takové jednání
ale může často končit i požárem, a to při odhození nedopalku.
A ti, kteří se udrží a v práci nekouří, si svoji vášeň dopřejí po pracovní době a systematicky tak ničí své zdraví. Na druhou stranu stoupá procento kuřáků, jež se chtějí svého zlozvyku zbavit. Chybí jim ovšem vůle a tzv. první krok a i pocit, že jsou na to sami. Řešením mohou být tzv. programy na pomoc kuřákům, které firmy nabízí jako pracovní benefit. V praxi se jedná o odvykací a motivační kurzy, které mají kuřáky motivovat k tomu, aby se sami odnaučili kouřit. Ve většině případů celý kurz proplácí firma nebo na něj z větší části přispívá.
Kurzy většinou trvají jeden den po dobu 8 hodin a jsou koncipovány nenásilně tak, aby kuřáky nezastrašovaly, ale naopak jim ukázaly výhody života bez tabáku. Těch je celá řada. Převažuje zejména zvýšené sebevědomí (dokázal/a jsem přestat kouřit), svěží dech, lepší fyzická kondice a také ekonomické výhody. Když si kuřáci spočítají kolik ušetří, jsou motivováni ještě více. Sezení také upozorňují na to, jak překonat chuť zapálit si a nepovolit ve svém záměru zbavit se své závislosti. Firmy, které takové kurzy pořádají se chlubí, že mají až 80% úspěšnost.
Ještě donedávna byli nejohroženější skupinou zaměstnanci pracující v restauracích a pohostinstvích, kteří nekouřili. Servírky, číšníci či barmani byli každodenně vystavováni pasivnímu kouření, jehož projevy na sebe nenechaly dlouho čekat. Vznik nebo zhoršení astmatu, časté infekce dýchacích cest, ischemická choroba srdeční nebo i vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny plic. To je jen krátký výčet zdravotních potíží.
Právě pasivní kouření bylo důvodem zavedení tzv. protikuřáckého zákona, který vstoupil v platnost 31. května 2017. V rámci něj je zakázáno kouřit na zastávkách, na veřejnosti nebo v restauračních zařízeních. A jeho pozitivní dopady se projevují už dnes. Analýza Ministerstva zdravotnictví ukázala, že od uvedení zákona do praxe, se počet kuřáků snížil o 3,5 %.
 |
 |
