Na úvod jednoduchá otázka. Kdo zodpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) na pracovišti? Zaměstnavatel? Vedoucí zaměstnanec? “Bezpečák” nebo snad samotní zaměstnanci. Pokud odpovídáte a domníváte se, že odpovědnými za BOZP jsou vedoucí zaměstnanci, pak se domníváte správně. Odpovědnost vedoucího zaměstnance za BOZP je uložena zákonem.
Je na místě zde citovat krátké, ale za to věcné ustanovení odst. (2), § 101, Zákoníku práce:
“Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.”
Ale popořadě.
Definici vedoucího zaměstnanec rovněž uvádí Zákoník práce a to hned v § 11 následovně:
“Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.”
Zákoník práce naneštěstí neukládá zaměstnavateli povinnost, sjednat s vedoucími zaměstnanci tzv. manažerskou pracovní smlouvu nebo vedoucího do funkce jmenovat.
V praxi je tak nutno považovat za vedoucího zaměstnance každého, jenž je zaměstnavatelem oprávněn, byť jedinému zaměstnanci:
Dle právní judikatury dokonce vedoucí zaměstnanec ani nemusí fakticky mít podřízené zaměstnance, pokud je pracovní pozice podřízeného neobsazená.
V případě generálního ředitele nebo např. stavbyvedoucího, zpravidla o pozici vedoucího zaměstnance není pochyb. Ale v praxi jsou časté také případy, kdy např. obsluha stroje, tedy za běžných okolností řadový zaměstnanec, dostane od zaměstnavatele k dispozici “brigádníka” na výpomoc a pokyn k starosti se o něj. Nebo dlouholetá účetní, jelikož s růstem firmy práci již plně nezvládá, dostane mladou kolegyni na “zaučení.” Aniž by bylo cokoliv písemně ujednáno, tak nějak se počítá s tím, že zkušená účetní bude nově nastupující kolegyni ukládat pracovní úkoly, organizovat a řídit práci a samozřejmě i kontrolovat její práci. Čímž je postavena do role vedoucí zaměstnankyně.
Povinnosti vedoucích zaměstnanců opět definuje Zákoník práce. Tyto povinnosti plynou tedy ze zákona a je bezpředmětné, zda jsou či nejsou ujednány v pracovní smlouvě, jmenování nebo jiném vnitřním předpise zaměstnavatele. Pro každého vedoucího zaměstnance jsou závazné.
Vedoucí zaměstnanci jsou povinni:
Z výše uvedených povinností vedoucích zaměstnanců, plynoucích přímo ze Zákoníku práce je zřejmé, že mezi ty základní patří i povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Pravdou je, že vedoucí zaměstnanci toto neradi slyší. Nutno rovněž, znovu, zopakovat, že zákonné povinnosti nelze, v rámci firmy, žádným způsobem obcházet nebo zrušit!
Níže bude proto uvedeno, co vše by si měl každý vedoucí zaměstnanec u svých podřízených zaměstnanců pohlídat:
Vedoucí zaměstnanci při zajištění výše uvedených úkolů spolupracují s odborníky, kterými jsou zejména:
Že odpovědnost vedoucího zaměstnance za zajištění BOZP svých podřízených zaměstnanců není jen jakási formalita, dokládají dva ukázkové příklady.
Zaměstnanci, stavební dělníci, si při práci udělali přestávku, sedli si na světlík zakrytý plechem. Plech se pod nimi propadl a oni spadli z výšky 10 m. Těžce zraněný zaměstnanec zaměstnavatele žaloval u soudu a domáhal se náhrady škody.
Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, který byl ve prospěch zaměstnance. Ke zrušení došlo mimo jiné na základě toho, že předák, na úrazem postižené zaměstnance, před samotným úrazem zvolal: “Kurva, nelezte tam na ty světlíky, můžete sletět.” – i tento značně formální ústní pokyn byl nejvyšším soudem shledán jako závazný pokyn BOZP.
Z případu je jasně patrné, jak významnou roli mají vedoucí zaměstnanci při řízení BOZP a jak je důležité, z jejich pozice, vydávat správné pokyny BOZP.
Celý judikát: 21 Cdo 2141/2011
Primářka nemocnice v Rumburku byla odsouzena na dva roky podmíněně, s odkladem na zkušební dobu tří let, za ublížení na zdraví pěti pacientkám.
K ublížení na zdraví došlo důsledkem skryté vady jednoho z přístrojů, provozovaného na oddělení primářky.
Soud jasně řekl, že primářka je za ublížení odpovědná, protože přístroj ponechala na operačním sále v provozu, aniž by si byla jistá, že není nebezpečný.
Povinností vedoucího zaměstnance je nejen vědět, že dané zařízení má provedeny platné revize a kontroly, ale vedoucí zaměstnanec také musí znát výsledky těchto revizí a kontrol a zajistit odstranění případných závad.
Ano. Vedoucí zaměstnanci jsou i trestně odpovědní. Trestní zákoník uvádí několik trestných činů, které ve vztahu k BOZP přicházejí v úvahu.
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.
(1) Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
Obecně vzato spíše ne. Vedoucí zaměstnanci mnohých firem se mylně domnívají, že odpovědnost za BOZP je na bedrech odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů prevence rizik (“bezpečáka”).
Sami se o BOZP prakticky nestarají. Školení si jdou jen tak odsedět nebo často “podepsat.” Navržená opatření vnímají spíše negativně, jako něco, co je obtěžuje. Nemají zájem na zlepšování stavu, na komunikaci a projednávání opatření BOZP.
Nutno ale podotknout, že dnešní BOZP je postavena tak, že se bez aktivní účasti a zapojení se všech vedoucích zaměstnanců neobejde. Není to o vytvoření “papírů” a každoročním školení. Je to o soustavné, usilovné, denní práci.
Jste vedoucími zaměstnanci? Vnímáte svou odpovědnost? Řešíte úkoly BOZP? Podělte se o své zkušenosti v komentářích.
 |
 |
