Těhotenství
je přirozenou součástí života téměř každé ženy. Než se ale dítě narodí, čeká ji
ještě několik měsíců v pracovním procesu. A pro zaměstnavatele tato skutečnost
představuje řadu povinností a respektování práv budoucí matky.
O
těhotenství zaměstnankyně se nadřízený může dozvědět kdykoli. Zákoník práce a
ani jiný právní předpis totiž ženám nestanovuje žádné lhůty. Většina z nich
vyčkává s oznámením radostné noviny do čtvrtého měsíce, kdy je těhotenství
stabilní a snižuje se tak riziko potratu. Jiné si své tajemství nechávají pro
sebe ještě déle. Čím dříve ale žena graviditu oznámí, tím dříve se na ni
vztahují opatření na ochranu těhotných. A zaměstnavatel má zase více času na
hledání náhrady po dobu čerpání mateřské a následně rodičovské dovolené.
S oznámením
těhotenství by ale neměly otálet ženy, které vykonávají fyzicky namáhavé práce
nebo pracují na místech s výskytem chemických látek. V tu chvíli
totiž může být dojít k ohrožení plodu, na což pamatuje vyhláška Ministerstva
zdravotnictví č. 180/2015 Sb. Ta stanovuje dlouhý seznam prací, které jsou
gravidním ženám zakázány. I kdyby sama zaměstnankyně chtěla ve své práci
pokračovat, protože se cítí dobře, není to podle uvedené vyhlášky možné. Zaměstnavatel
je povinný přeřadit ji na jinou pozici, která by měla být finančně ohodnocená
jako ta předchozí. Pokud zaměstnavatel nemůže takový plat garantovat, měl by
ženu upozornit, aby si u České správy sociálního zabezpečení zažádala o tzv. vyrovnávací
příspěvek v těhotenství a mateřství. V případě, že neexistuje alternativní
varianta práce, tedy ženu v očekávání není kam přeřadit, odchází na
placené volno a poté následně na mateřskou dovolenou.
Nyní
ale k meritu věci, tedy k zakázaným pracím. Na jiné pracoviště musí být
zařazeny těhotné ženy, které dosud pracovaly s chemickými látkami (například
při výrobě léčiv nebo veterinárních přípravků obsahující hormony či antibiotika
nebo při výrobě výbušnin). Zákaz se vztahuje také na ženy pracující na jatkách
nebo ošetřovatelky zvířat vyžadujících zvláštní péči.
Jiné
pracovní místo čeká i na zdravotní sestry, které se dosud staraly o pacienty na
uzavřených odděleních psychiatrie nebo ty, jež pracovaly na jednotkách
intenzivní péče. Přeřazení na jinou pracovní pozici je souzeno také těm, které vykonávají
fyzicky náročné zaměstnání jako například poštovní doručovatelky nebo skladnice.
Kompletní přehled zakázaných pracích najdete zde.
Pokud žena nevykonává zakázanou práci, i tak může
skončit v práci dříve, než by možná sama chtěla. Důvodem je rizikové
těhotenství, na které ji odešle její lékař, a to z řady důvodů.
V prvním případě se jedná o chronická
onemocnění, která můžou ovlivnit graviditu – vysoký krevní tlak, cukrovka,
epilepsie a podobné.
Druhou skupinou jsou nové zdravotní skutečnosti,
které mohou ohrozit zdraví matky nebo vývoj plodu. Patří sem například
vícečetné těhotenství, krvácení či riziko předčasného porodu. Na rizikové
těhotenství lékaři posílají také ženy po umělém oplodnění.
Ale
i přes zdárný průběh ženina těhotenství, musí zaměstnavatel dodržovat řadu
povinností, které mu ukládá Zákoník práce. Podle něj nesmí gravidní ženy
pracovat na noční směny a konec je také přesčasovým hodinám.
Nadřízený
se musí připravit také na to, že těhotnou ženu může na služební cestu vyslat
jen v případě jejího souhlasu.
Další
povinností zaměstnavatele je, aby vyhověl požadavku na úpravu pracovní doby.
Ranní
nevolnosti totiž často vedou ženy k tomu, aby požádaly o pozdější příchod
do práce. Zaměstnankyně v pokročilejším stadiu gravidity zase naopak
upřednostňují dřívější odchod.
V období
těhotenství může docházet také k častějšímu čerpání tzv. home office neboli
práci z domova, a to u zaměstnání, která to umožňují. Je ale pouze na
nadřízeném, jestli prosbu o navýšení počtu home office nad rámec pracovní
smlouvy, vyslyší. Ze zákona tuto povinnost nemá. Většinou se ale jedná o vhodný
kompromis. Zaměstnankyně pracuje v klidu a pohodlí domova a přitom
vykonává práci, na kterou je nadřízený zvyklý.
Samotnou
kapitolou je odchod těhotné zaměstnankyně na mateřskou dovolenou. Lékaři
doporučují, aby tak učinila nejpozději šest až osm týdnů před porodem. Toto
období bývá náročné a žena by měla odpočívat, což se s pracovním
prostředím neslučuje. Výjimku ale mohou tvořit pracoviště s tzv. chill out
zónou, která slouží k odreagování a načerpání nových sil. Na takových
místech nechybí například velké sedačky nebo gymnastické míče na protažení
bolavých zad. Pokud se tedy zaměstnankyně cítí dobře a tyto relaxační plochy ji
stačí, může si odchod na mateřskou dovolenou oddálit.
 |
 |
