Stále
více firem jde s dobou a navyšuje počet zaměstnanců se zdravotním postižením.
Řadě z nich tuto povinnost nařizuje zákon o
zaměstnanosti. Firmy zaměstnávající více než 25 pracovníků musí podle zákonného
předpisu zaměstnávat lidi se zdravotním handicapem a to ve výši čtyř
procent z celkového počtu zaměstnanců. Zdravotně omezeným pro výkon práce
se ale může stát i dosud zdravý jedinec, kterému plnění pracovních povinností
komplikuje úraz nebo nemoc. K zaměstnávání výše uvedených osob je nezbytné
vytvořit bezpečné pracoviště. Odměnou jim budou
státní příspěvky, daňové úlevy i status společensky odpovědného zaměstnavatele.
Zákon
o zaměstnanosti rozlišuje zdravotně omezené osoby podle míry poklesu jejich
pracovní schopnosti. Patří sem ti, kteří jsou zařazení od prvního do třetího
stupně invalidity a dále zdravotně znevýhodněné osoby.
Do
kategorie třetího stupně invalidity patří zaměstnanci, u nichž došlo k poklesu
pracovní schopnosti alespoň o 70 % oproti stavu před úrazem nebo před nemocí.
Druhý
stupeň invalidity přiznávají lékaři člověku, jehož pracovní schopnost se
snížila o 50 až 69 % oproti dosavadnímu stavu.
Invalidita
prvního stupně se týká osob, jejichž pracovní schopnost poklesla minimálně o 35
%, maximálně však o 49 %.
Zvláštní
skupinou jsou zdravotně znevýhodněné osoby, které mají zachovalou schopnost
pracovat, ale ve výkonu práce je výrazně omezuje jejich dlouhodobý nepříznivý
zdravotní stav. Jedná se například o osoby se stabilizovanou roztroušenou
sklerózou nebo epilepsií.
Zaměstnavatel
je podle zákoníku práce povinný na své náklady zajistit pro zdravotně postižené
bezpečené pracovní prostředí, a to pomocí technických a organizačních opatření.
V praxi se jedná o úpravu pracovních podmínek, úpravu pracoviště či zřízení
chráněných pracovních míst. V souvislosti s tím je potřeba připravit
speciální bezpečností značení a vzdělávat zdravotně postižené v oblasti bezpečnosti
práce a ochrany zdraví při práci.
Ačkoli se to na
první pohled může zdát jako složitý úkol, není tomu tak. Firmy si mnohdy ulehčí
už tím, že zřídí bezbariérový přístup do budovy. Dále stačí zapojit selský
rozum. Zaměstnance s tělesným postiženém umístit na pracovní místa
nacházející se v přízemí a pokud to není možné, nabídnout jim práci
z domova tzv. home office.
Pokud se
zaměstnavatel rozhodne zaměstnat zdravotně postižené, je na místě vytvořit ve
spolupráci s Úřadem práce tzv. chráněné pracovní místo. Zaměstnavatel díky
tomu získá finanční příspěvek na nákup nezbytného vybavení, na stavební úpravy
stávajících prostor pro zaměstnance s handicapem. Zaměstnavatel je na
základě toho povinný garantovat, že chráněné pracovní místo bude obsazené po
dobu tří let. Na tato místa navíc nemusí přijímat jen uchazeče z Úřadu
práce. Pracovní poměr může uzavřít i s osobou vzešlou z výběrového
řízení, které sám inicioval.
Zaměstnavatelé
mohou čerpat také příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného
pracovního místa. A pokud na těchto místech zaměstnávají více než 50 % osob se
zdravotním postižením, poskytuje jim stát příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné
úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a další náklady.
Všechny firmy
zaměstnávající osoby se zdravotním postižením, pak mohou uplatnit slevu na
dani.
 |
 |
