Špatná kvalita vzduchu ve vnitřních prostorách má na svědomí snížení produktivity až o 10 %. Jen v České republice to pro zaměstnavatele znamená každoroční ztrátu desítek milionů odpracovaných hodin – a miliard korun na obratu. Na vině je v drtivé většině případů špatná cirkulace vzduchu, způsobená znečištěnou ventilací.
Kvalitu vzduchu v kancelářských budovách ovlivňují desítky faktorů. Přítomnost zaměstnanců zvyšuje hladinu oxidu uhličitého, bakterií a různých patogenů. Z koberců a dalších tkanin se uvolňují mikrovlákna, z nábytku a elektroniky zase těkavé sloučeniny. A ze stavebních materiálů se vylučuje křemičitý prach a další částice, které mají na lidské zdraví a produktivitu silně negativní vliv.
Souhra všech těchto faktorů vede k tzv. syndromu nezdravých budov (v anglické literatuře označovaný jako Sick Building Syndrome – SBS), popsaný na konci 70. let minulého století. SBS ohrožuje až 60 % pracovníků a mezi jeho příznaky patří:
Se syndromem nezdravých budov se úzce pojí i tzv. Building Relating Illness (BRI) – tedy pocit nemoci s výše uvedenými příznaky, který se může vyskytnout krátce po vstupu do budovy. Pro SBS i BRI je typické, že je nelze klinicky spolehlivě identifikovat.
Významné zatížení zdraví nekvalitním ovzduším v interiéru (IAQ – indoor air quality) potvrzují zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle řady vědeckých studií jsou rizikové zejména jemné částice s průměrem pod 2,5 mikrometru (označované jako PM2,5 – Particulate Matter).
Časté vystavení těmto mikročásticím snižuje průměrnou dobu dožití o jeden rok a ročně stojí za předčasným úmrtím až 1 619 000 osob. Negativní vliv na zdraví mají přitom koncentrace, které byly ještě několik let zpět považovány za bezpečné.
Hlavním viníkem výše uvedených problémů je nedostatečná cirkulace vzduchu. Tu způsobuje především špatně vyčištěná ventilace a nevhodný filtrační systém.
Bez dostatečné péče se nečistoty z vnitřních prostor ve ventilačním potrubí usazují a brání efektivnímu odtahu. Koncentrace škodlivých látek stoupá a nemocnost zaměstnanců se zvyšuje.
Zásadní vliv má ale také systém filtrace. Na vzduch v interiéru má negativní vliv, pokud:
Při použití nesprávných filtrů se pak při nasávání vzduchu zvenku dostávají nečistoty přes jednotku přívodu vzduchu do interiéru.
Při udržování odpovídající IAQ je velkým problémem snižování energetické náročnosti budov. Tento trend sám má negativní vliv na fungování vybavení, které zajišťuje cirkulaci vzduchu. Energeticky nenáročné budovy – zejména velké office parky – jsou vybavené rekuperačními jednotkami, které vyžadují vysokou úroveň čistoty odsávacího potrubí a kvalitní filtrační systém.
Nedostatečným udržováním odtahů odpadního vzduchu (čistí se pouze to, co je vidět zvenku) dochází k úniku nečistot do interiéru a koncentrace škodlivin ještě zvyšují. Zejména v centrech metropolí a během smogových situací může špatně udržovaná ventilace mezi zaměstnanci eskalovat až v sérii vážných zdravotních problémů.
Ekonomický dopad nekvalitního vzduchu v kancelářích a dalších vnitřních prostorách vyčíslila už v roce 2002 studie finské organizace Finnish Society for Indoor Air Quality. Podle tehdejších výpočtů činila průměrná roční ztráta asi 2 500 eur na zaměstnance. Celkově pak nekvalitní interiérové ovzduší ukrojilo z finského HDP asi 2,3 miliardy €.
| Důsledky špatné kvality vzduchu v interiéru | Roční ztráty | Poznámka |
|---|---|---|
| vznik nových alergií a zhoršení stávajících | 1,18 miliardy € | znečištěný vzduch v budovách se podílel na zhoršení a rozvoji až třetiny alergických problémů |
| opuštění pracoviště kvůli nemoci (nemocenská) | 0,8 miliardy € | průzkum mezi 600 000 kancelářskými pracovníky, u 15 % způsobila nemoc špatná kvalita ovzduší |
| snížení pracovního výkonu | 0,2 miliardy € | snížení pracovní efektivity až o 10 % vinou špatné kvality vzduchu |
| dodatečné nakažení v nemocnici | 84 milionů € | polovinu případů infekce způsobila nevyčištěná ventilace |
| nádory plic | 34 milionů € | přibližně 450 případů ročně |
K podobným výsledkům dospěly i pozdější americké a dánské studie. Ohroženou skupinou jsou zejména pacienti s narušeným imunitním systémem, pro které může být fatální i obyčejná plísňová infekce.
Odstrašujícím příkladem je americká nemocnice Seattle Children’s Hospital. Nedostatečně vyčištěná ventilace a špatný filtrační systém zde během posledních let vedly k nejméně 6 úmrtím dětských pacientů. Příčinou smrti byla infekce sporami plísně Aspergillus, které způsobily alergickou reakci a selhání vnitřních orgánů.
Zanedbat nelze ani nebezpečí požáru, které se s hořlavými usazeninami ve ventilaci pojí. Rizikové jsou zejména gastronomické provozy a pracoviště s odtahem výbušných par, požár ale může postihnout i kancelářský ventilační systém.
V souhrnu představuje špatně vyčištěná (nebo nečištěná) vzduchotechnika závažné porušení hygienických předpisů, protipožárních opatření i zásad bezpečnosti práce (BOZP).
Problém nedostatečné cirkulace vzduchu vnitřních prostor řeší důkladné vyčištění odtahů. Jeho průběh se řídí normou ČSN EN 15780 pro větrání budov, vzduchovody a čistotu vzduchotechnických zařízení.
Z diagramu výše je patrné, že čištění ventilace předchází důkladná vizuální inspekce potrubí. Zjišťuje se, zda nákres vzduchotechnických odtahů, vývodů a dalších součástí odpovídá realitě a pořizují se fotografie (případně videozáznam) stavu ventilace před čištěním.
Součástí inspekce je odběr vzorků nečistot. Mechanicky nebo vysáváním se odebírají usazeniny z každých cca 50 metrů potrubí. V provozech, kde dochází ke kondenzaci olejů (gastronomie, automotive ad.) se zjišťuje tloušťka olejového kondenzátu; často se také testuje, zda ventilace nevhání do vnitřních prostor nečistoty a částice s mikroorganismy.
Při zjištění nedostatečné úrovně čistoty se přechází k vyčištění odtahového potrubí. Trendem posledních let je čištění pomocí suchého ledu (pevného oxidu uhličitého, který vzniká expanzí kapalného CO2 při teplotě -53 °C).
Tryskací stroj žene pelety tuhého oxidu na znečištěný povrch pod tlakem až 16 barů. Náraz pelet narušuje přilnavost nečistot k podkladu a až 800násobným zvětšením objemu – vlivem teploty – usazeniny z povrchu ventilace odtrhne. Samotný suchý led beze zbytků a vlhkosti sublimuje, odstraněné nánosy nečistot se vysají a odvezou k řízené likvidaci.
Pro moderní čištění potrubí se využívají robotická zařízení, vybavená kamerou a tryskou na suchý led. Do ventilace se vkládají revizním otvorem, vzduchotechniku přitom není potřeba rozebírat ani snášet – ovládání robota kontroluje operátor ze země.
Omezení provozu kanceláře či výroby jsou minimální; nezbytností je zajištění čistoty v okolí revizního otvoru a použití odsávacího systému s HEPA filtrem, který zachytí i velmi jemné částice.
Po dokončení údržby následuje předání protokolu o realizaci čištění a obrazové dokumentace o stavu před čištěním a po něm.
Opomíjená údržba ventilačních systémů způsobuje firmám astronomické finanční ztráty a jejich pracovníky ohrožuje na zdraví.
Zamysleme se nad tím, co dýcháme a jak zaměstnavatelé o pracovní prostředí pečují. Jaké je klima v nemocnici, která se prezentuje jako špičková, jak vypadají odtahy pětihvězdičkového luxusního hotelu? Máte s následky nevyčištěné vzduchotechniky zkušenosti i vy? Napište nám do komentářů.
 |
 |
