Přátelskou a pohodovou atmosféru na pracovišti může snadno narušit agresivní zaměstnanec. Málokterá firma však konfliktního pracovníka přijme vědomě, protože při pracovním pohovoru se téměř všichni chovají podle očekávání. Co dělat, pokud se Váš podřízený začne projevovat hrubě a neurvale, vám poradíme na následujících řádcích.

Přijímací pohovor je situace, ve které se uchazeč snaží ukázat v co nejlepším světle. Kontroluje se, dává si pozor na co to, říká a snaží se působit přátelsky. Pro manažery a personalisty proto může být obtížné potencionálního agresora odhalit. Někdy ale můžou pomoci i nenápadné nonverbální projevy jako je časté těkání očima po místnosti, neudržení přímého očního kontaktu, občasné poklepávání po stole. Pokud ale nic takového nepředvádí, jen těžko lze předvídat jeho pozdější nevhodné chování. Nový zaměstnanec navíc dokáže své nervy udržet na uzdě po celou zkušební dobu, protože si uvědomuje, že by kvůli svému přirozenému jednání mohl v práci skončit ze dne na den. A to dopustit nechce. Po uplynutí zkušební doby, ale jeho chování, ať chce nebo nechce, vyplývá na povrch.

Dotyčný dá průchod svým dosud potlačovaným emocím například tím, že bouchne do stolu, pokaždé když dostane takový pracovní úkol, který nechce plnit. Mnohdy si také dosti nevybíravými způsoby před kolegy zanadává a ještě používá slova typu „já ho zabiji, to snad nemyslí vážně, to je debil,“ a jiné peprnější výrazy. Mnoho agresorů také pod vlivem svého vzteku vstane ze své pracovní židle a začne se po kanceláři pohybovat jako nervózní lev v kleci a vytváří tak na pracovišti negativní a dusnou atmosféru.

V takové chvíli by jeho kolegové měli zbystřit a oproti nevhodnému chování se ohradit. „Obecně platí, že vždy je nutné na agresivitu reagovat jednoznačně, asertivně a profesionálně. Pro agresivní chování nesmí být v práci místo. Okamžitá zpětná vazba by měla agresivitu zastavit,“ radí psycholog Tomáš Vašák.

Dalším poznávacím znamením cholerických zaměstnanců je také to, že se na rozdíl od svých kolegů častěji dopouští chyb, což je dáno jejich roztěkaností. To, že se jim něco nepovedlo, ale mazaně maskují. Přenáší vinu na druhé tím, že například poukazují na to, že dostali neúplné zadání nebo nekompletní podklady a dělají ze sebe obětní beránky. Dobře si totiž uvědomují, že jde tzv. „do tuhého“ a jejich pracovní přešlapy by mohly být hodnoceny negativně.

Pokud navíc agresor ví, že zadaný úkol není schopný splnit nebo se mu prostě do něj jen nechce, úkol odmítne. Nejdříve začínají klidně slovy: „Promiňte, toto já dělat nebudu“, když však vedení trvá na svém, agresor zvýší hlas, rozčílí se a poukazuje na nesmyslnost pracovního úkolu. Psychologové šéfům radí zachovat klidnou hlavu a trvat na splnění úkolu s tím, že je dotyčný v práci a má se chovat profesionálně. „Nicméně vždy doporučuji si aktéra, či aktéry následně pozvat „na kobereček“. Tam spíše než nějaké rozebírání příčin, které často nikam nevede, protože každý má svůj pohled na věc, jasně nastavit pravidla řešení konfliktu,“ dodává Vašák.

Oprávněné výtky ale některé jedince vyvedou z míry natolik, že začnou svoji práci nenávidět a chodí do ní pouze kvůli existenčnímu zajištění. A když už v práci musí trávit svůj čas, chtějí si své pracoviště uzpůsobit podle svého a začnou se chovat jako doma.

Což se ale neslučuje s chováním v kanceláři, kterou sdílí s ostatními kolegy. Týmovou atmosféru narušuje agresor různými naschvály jako je například hlasitý poslech oblíbené hudby, konzumování aromatických jídel typu syreček bez následného vyvětrání a svým kolegům natruc zavírá okna. Možnost jakéhokoli kompromisu zavrhuje a dochází tak ke konfliktům. Ostatním kolegům se chování dotyčného nelíbí, upozorní ho a to pak může vyústit až v příděl nadávek a výhrůžek.

V tu chvíli začnou ostatní podřízení na nevhodné chování svého kolegy upozorňovat nadřízené a ti by problém s hrubým a neohleduplným kolegou měli řešit. Pokud tak neučiní, může se jim tento přístup vymstít. „Na svých školeních opakovaně na mnoha příkladech ukazuji, že vztahy jsou nejčastější příčinou, proč lidé odcházejí ze zaměstnání. A pokud manažer nechává v týmu agresora, samozřejmě tím ohrožuje celý tým. Takový „toxický“ jedinec nejen, že otráví atmosféru v týmu, ale je také často příčinou horších výkonů, protože zbytek týmu řeší spíše jeho, než práci samotnou. V dnešní době velmi nízké nezaměstnanosti je pro ostatní členy týmu mnohem snazší si říci, že tohle se nedá vydržet a porozhlédnout se po lepším týmu. Takže šéf, který neřeší nevhodné chování jednoho pracovníka, může brzy řešit problém fluktuace a plnění celého týmu, a o to jistě žádný rozumný manažer nestojí,“ uzavírá psycholog Tomáš Vašák.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne s agresivním zaměstnancem ukončit pracovní poměr, měl by postupovat podle zákoníku práce. Konkrétně podle § 52, který umožňuje dát zaměstnanci výpověď v případě, že nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce. Tím je i ono odmítaní pracovních úkolů. Podle advokátů by měl nadřízený ve výpovědi navíc uvést, že byla udělena kvůli soustavnému porušování povinnost jako jsou drobné prohřešky proti nastavením pravidlům, od neplnění pracovních úkolů až po jejich nesprávné vypracování či vhodné chování na pracovišti, jeli definováno v pracovní smlouvě. Před podáním výpověď  je ale nutné zaslat zaměstnanci vytýkací dopis, v opačném případě je ukončení poměru napadnutelné u soudu.

V případě, že podřízený napadl svého kolegu či zaměstnance, je na místě přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru. I zde je potřeba být konkrétní, tedy popsat skutečnost jaká k výpovědi vedla a případně ji doplnit i o důkazní materiál jako je například lékařská zpráva napadeného, samozřejmě se skrytými osobními údaji kvůli opatření GDPR.

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno