Nakládáte při práci s hořlavými kapalinami? A zamysleli jste se skutečně někdy nad tím, jaká jsou s touto činností spojena rizika? Stačí jen malá neopatrnost, kdy vám lahev s kapalinou vypadne z rukou a může být v ohrožení celý objekt. Díky tomuto článku zjistíte, jak se zachovat v případě rozlití hořlavé kapaliny. Ale postupně. Nejprve něco málo k hořlavým kapalinám.

Co to je hořlavá kapalina?

Hořlavá kapalina je taková látka, která je kapalinou, suspenzí nebo emulzí a která při běžném atmosférickém tlaku 101 kPa splňuje současně tyto podmínky:

  • není při teplotě +35°C tuhá a ani pastovitá;
  • má při teplotě +50°C tlak nasycených par nejvýše 294 kPa;
  • má teplotu vzplanutí nejvýše +250°C;
  • lze u ní stanovit teplotu hoření.

Výše uvedené vám možná nepřijde úplně zřejmé. Ve své podstatě a hodně zjednodušeně řečeno, jde ale o látku, která je za běžných podmínek kapalná, není výbušná, lze snadno zapálit po přiblížení plamene a dokáže sama, i bez přítomnosti externího zdroje plamene, hořet.

Podstatné je, že hořlavé kapaliny se dle teploty vzplanutí dělí do několika tříd.

Teplota vzplanutí je nejnižší teplota, při které se za přesně definovaných podmínek vytvoří nad hladinou hořlavé kapaliny takové množství par, že jejich směs se vzduchem přiblížením plamene vzplane a ihned uhasne.

Je tedy zřejmé, že čím má hořlavá kapalina nižší teplotu vzplanutí, tím je snadněji zapalitelná a potencionálně i více nebezpečná! Dělení je následující:

  • I. třída nebezpečnosti – teplota vzplanutí do 21°C;
  • II. třída nebezpečnosti – teplota vzplanutí nad 21°C do 55°C;
  • III. třída nebezpečnosti – teplota vzplanutí nad 55°C do 100°C;
  • VI. třída nebezpečnosti – teplota vzplanutí nad 100°C do 250°C.

Jinak řečeno, při nakládání s hořlavými kapalinami I. třídy nebezpečnosti, je opravdu na místě velká míra pozornosti a jsou to právě ony, která nás v tomto článku budou zajímat.

Tím však nelze tvrdit, že by hořlavé kapaliny třídy II., III. a IV., nebezpečné nebyly.

Jak hořlavou kapalinu na pracovišti poznat?

Každé pracoviště, kde se nacházejí hořlavé kapaliny, musí být označeno příslušnou tabulkou [odst. (3), § 4, NV. č. 375/2017 Sb., úz]. Stejný symbol potom musí být i přímo na obale s kapalinou. Hořlavé kapaliny, ale obecně všechny nebezpečné chemické látky i směsi, musejí být vždy v označených obalech.

Dobré je také vědět, že prodejce / dodavatel nebezpečné chemické látky má povinnost, předat s látkou také bezpečnostní list. Bezpečnostní list je jakousi obdobou „návodu k obsluze“ a obsahuje informace o látce, včetně její nebezpečnosti, teploty vzplanutí a pokynů pro bezpečné zacházení.

Aktuálně používaný symbol pro označení hořlavých kapalin
Výstražná bezpečnostní tabulka informující o přítomnosti hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti

Může hořlavá kapalina „vybuchnout“?

Hořlavá kapalina sama o sobě nevybuchuje. Problém je se směsí výparů hořlavé kapaliny se vzduchem. A věřte, že při rozlití hořlavé kapaliny a vytvoření se její louže, vlivem velké plochy, dochází ke značným výparům. Pokud pak dojde k promísení výparů hořlavé kapaliny se vzduchem v určité koncentraci, vytváří se takzvaná výbušná atmosféra. Většina běžně používaných hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti schopnost vytvořit se vzduchem výbušnou atmosféru má!

Koncentraci par hořlavé kapaliny ve vzduchu, kdy k výbuchu může dojít, zjistíte v bezpečnostním listu. U ředidla to může být např. 1,3% až 7,8%. Dolní hranici označujeme jako dolní mez výbušnosti (DMV), horní potom horní mez výbušnosti (HMV). Meze jsou někdy označovány také jako hranice, zkratky potom DHV a HHV.

Jinak řečeno. Pokud jsou výpary hořlavé kapaliny ve vzduchu příliš koncentrované a je jich více, než je hodnota horní meze výbušnosti, k výbuchu nedojde. Analogicky s dolní mezí výbušnosti. To je však „laboratorní příklad“, vzdálený realitě. V reálných podmínkách totiž platí, že pokud je v některých místech oblak par hořlavé kapaliny koncentrovaný nad HMV, pak může být např. při okrajích pod DMV a v některých místech potom logicky mezi oběma mezemi a tedy i schopen výbuchu.

V praxi, pro laika, proto tyto údaje nehrají zásadní roli. Vždy počítejte s tím, že při rozlití hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti k výbuchu může dojít a že je výbušná atmosféra již vytvořena!

Běžně používané hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti

Mezi často se vyskytující a běžně používané hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti patří zejména ředidla, laky a barvy.

Možné způsoby iniciace hořlavé kapaliny

Přítomnost plamene není jediným iniciačním zdrojem, který může způsobit vzplanutí či vznícení hořlavé kapaliny (vznícení je hoření kapaliny vzniklé bez působení plamene, jen vysokou teplotou).

Mezi běžné iniciační zdroje paří zejména:

  • plamen (kouření, kahany, plynové hořáky kotlů, svařování apod.);
  • elektrické jiskry a oblouk včetně statické elektřiny (vypínače, elektromechanické ruční nářadí, pizoelektrické zapalovače apod.);
  • mechanické jiskry (např. při broušení);
  • žhavé částice (např. třísky nebo špony);
  • horké povrchy (pece, radiátory, přímotopy, místa strojů, kde dochází ke tření, žárovky);
  • lupa (např. nevhodně položené brýle, prasklé sklo apod.).

Podívejte se na video, jak snadno a rychle se může hořlavá kapalina vznítit: https://bozpforum.cz/2019/12/04/vzniceni-horlave-kapaliny-pri-cisteni-zdvihaci-plosiny/

Co dělat v případě rozlití hořlavé kapaliny?

Pokud již dojde k rozlití hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti, tedy např. z důvodu převrácení plechového obalu nebo dokonce roztříštění skleněné lahve a vytvoří se louže hořlavé kapaliny, je vhodné dodržet níže uvedený postup. Protože každá taková louže může být v případě iniciace hořlavých par nad ní vytvořených velmi nebezpečná. Hoření probíhá velmi intenzivně, za vysokých teplot. Navíc hašení hořlavých kapalin v otevřeném prostoru není zcela snadné a vlivem hašení může dojít sice k uhašení většiny rozlité kapaliny, ale její části mohou být „rozprsknuty“ po pracovišti a vytvořit tak další, samostatná ložiska požáru.

1/1. Co nejrychleji vyloučit všechny iniciační zdroje

Tím se rozumí nejen vypnutí všech jiskřících zařízení, uhašení otevřených plamenů, ale také zamezení přítomnosti budoucích zdrojů, např. v podobě vstupujících osob, které použijí vypínač osvětlení (přeskok elektrické jiskry) nebo do prostoru vstoupí se zapálenou cigaretou apod.

1/2. Uvědomit o incidentu osoby na pracovišti

O incidentu je nutné uvědomit všechny osoby na pracovišti a zamezit na pracoviště vstupu dalších osob. Čím méně osob bude vystaveno riziku požáru či výbuchu hořlavých par, tím lépe. Čím méně bude na pracovišti osob, tím menší pravděpodobnost iniciace.

1/3. Zajistit větrání

Čím silnější průvan na pracovišti bude, tím menší je šance, že dojde k vytvoření výbušné atmosféry nad louží rozlité hořlavé kapaliny. Větrání je proto velmi důležité. Otevřete co nejrychleji všechna okna a dveře.

Pokud nelze otevřít „do průvanu“, dejte si pozor nejen na riziko možného vzniku výbušné atmosféry, ale také na riziko inhalace výparů. Pro likvidaci může být nutné použít osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacích cest.

Výše uvedené body 1/3, 1/2 a 1/3 by měly probíhat ruku v ruce, dle možností téměř společně.

4. Zajistit likvidaci chemické látky

Pokud jde jen o menší únik např. ředidla, často dojde k jeho odpaření dříve, než je zlikvidován záměrným úkonem. V případě větších úniků je ale odborná likvidace správnou cestou k vytvoření opětovného bezpečí na pracovišti.

Hořlavá kapalina by měla být vždy likvidována v souladu s pokyny, uvedeným v bezpečnostním listu!

Níž uvedená doporučení tedy nelze nikdy uplatňovat v rozporu s pokyny výrobce / dodavatele hořlavé kapaliny!

Pro likvidaci můžete využít savé látky nebo textilní či sypké sorbenty.

Nezapomínejte na skutečnost, že hořlavá kapalina I. třídy nebezpečnosti, může být snadno iniciována i výbojem statické elektřiny – statickou jiskrou. K utírání kapaliny z povrchů proto nikdy nepoužívejte látky s umělými vlákny! Obecně je doporučeno, savou látku ke kapalině pouze přikládat, ponechat nasát a nesnažit se kapalinu pohybem látky stírat.

Sypké sorbenty zajistí opravdu dokonalé nasáknutí hořlavé kapaliny. Jejich aplikace a následný úklid je ale o něco pracnější. Při zametání použitého sorbentu, je opět nutné pamatovat na riziko vzniku statické jiskry!

Materiály, ať už látky nebo sypké sorbenty, znečištěné uniklou hořlavou kapalinou, je nutné bezpečně zlikvidovat. K tomu slouží uzavíratelné kovové nádoby a zajištění odvozu firmou specializující se na likvidaci nebezpečných odpadů.

Další doporučení závěrem

Riziko možného vzniku požáru nebo výbuchu při rozlití hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti rozhodně neberte na lehkou váhu. Nemusí jít nutně o výbuch, který by demoloval budovu. Stačí rychlé prohoření výparů kapaliny k tomu, aby zaměstnanec přišel o zrak. V lepším případě jen o obočí.

Velký pozor věnujte statické elektřině. Ta je velmi nenápadná a často podceňovaná, přesto však v kombinaci s hořlavými kapalinami I. třídy nebezpečnosti velmi riziková.

A pokud k požáru skutečně dojde?

Pokud i přes všechna opatření k požáru hořlavé kapaliny skutečně dojde, pak nezbývá, než se jej pokusit uhasit.

K hašení hořlavých kapalin se skvěle hodí pěnový přenosný hasící přístroj. Použit může být ale i přístroj práškový, sněhový nebo halotronový, případně speciální hasící přístroje určené pro hořlavé kapaliny.

Požár přístrojem tlačte od sebe. Dávejte si pozor na šlehající plameny – haste vždy z dostatečné vzdálenosti. Nepodceňujte riziko opětovného rozhoření se. Vždy si hlídejte svou únikovou cestu, kterou mějte při hašení ideálně za zády. Nezaprašte si únikovou cestu, při hašení práškem!

Pro hašení není vhodná voda. Hořlavé kapaliny tedy není vhodné hasit pomocí požárních nástěnných hydrantů, vodních hasících přístrojů a ani kbelíku s vodou.

Pokud by však mělo dojít na nejhorší, tak požárním hydrantem můžete zajistit takové ochlazování okolních hořlavých materiálů, že zabráníte jejich hoření. Pracoviště sice utopíte vodou, ale můžete tak předejít mnohem větším materiálním ztrátám a zejména, zachránit lidské životy a zdraví.

Pokud hasící přístroj nemáte k dispozici, posloužit může nehořlavý materiál, kterým požár udusíte. K tomu se může hodit hasící deka nebo např. písek.

V případě, kdy pro hašení nemáte žádné vhodné prostředky, můžete se pokusit požár zmírnit nebo alespoň zpomalit odstraněním hořlavým materiálů z jeho dosahu a rychlým voláním hasičského záchranného sboru na čísle 150!