Není žádnou výjimkou, setkat se se situací, kdy odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik BOZP (dále jen OZO), byť v dobré víře, vyžadovala od pracovníků vykonávajících práce ve výškách a nad volnou hloubkou naprosto nesmyslnou výstroj, anebo jim naprosto nesmyslnou výstroj prostřednictvím zaměstnavatele pořídila. Důvodem bylo nepochopení ustanovení příslušné části nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, v účinném znění, anebo naprostou neznalostí těchto velmi specifických osobních ochranných pracovních prostředků.

Správné názvosloví anebo konec lidové tvořivosti!

Práce ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané z lana, mnohdy nesprávně označované jako horolezecké práce, bývají prováděny ve vertikálách v místech, kde přístup z lešení či pracovních plošin není možný, anebo s ohledem na povahu práce, její předpokládaný rozsah či dobu trvání není účelný nebo opodstatněný. Provádění takovýchto prací je upraveno jednak v příloze k výše zmíněnému nařízení vlády č. 362/2005 Sb., a dále pak normou ČSN EN 363 (Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy ochrany osob proti pádu).

Z nich pak vychází i jejich označení. Tím může být buď „přístup v závěsu na laně“ nebo „závěs na laně“ [čl. II., bod 6. přílohy k NV č. 362/2005 Sb.] anebo „systém lanového přístupu“ [body 3.2.1.3 a 4.2.3 v ČSN EN 363]. Občas se ještě lze setkat se starším označením jako „vertikální polohování“ (tento výraz přešel z francouzské literatury) či „horolezecká technika“, „speleologická technika“ nebo „technika průmyslového lezectví“ (se kterými pracovala vyhláška č. 324/1990 Sb., úz).

Poznámka

Ačkoliv si to spousta takzvaných instruktorů prací ve výškách či samozvaných lektorů prací ve výškách neuvědomuje, výraz „lanový přístup“ nemá (a nikdy neměl) oporu v žádném právním předpisu ČR. Na rozdíl od „horolezecké techniky“ nebo „techniky průmyslového lezectví“, které v minulosti upravovala vyhláška č. 324/1990 Sb., a v současnosti se stále objevují ve vyhlášce č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě (v sousedním Slovensku vyhláška č. 147/2013 Z.z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri stavebných pracach a pracach s nimi súvisiacích a podrobnosti o odbornej sposobilosti na výkon niektorych pracovnych činností stále používá pojmy jako „špeciálna horolezecká tecnika“, „speleologická technika“ a „technika priemyselného lezenia“).

Požadavky právního předpisu

Závěs na laně, resp. přístup v závěsu na laně (v terminologii ČSN EN 363 označovaný jako „lanový přístup“) je upraven v příloze k NV: č. 362/2005 Sb., konkrétně pak:

II. Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky

  1. Zaměstnavatel zajistí, aby zvolené osobní ochranné pracovní prostředky odpovídaly povaze prováděné práce, předpokládaným rizikům a povětrnostní situaci, umožňovaly bezpečný pohyb a aby byly pravidelně prohlíženy a zkoušeny v souladu s požadavky průvodní dokumentace; přitom smí být použity pouze osobní ochranné pracovní prostředky, které splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy.
  2. Podle účelu a způsobu použití se rozlišují
    • a) osobní ochranné pracovní prostředky pro pracovní polohování a prevenci proti pádům z výšky (pracovní polohovací systémy),
    • b) osobní ochranné pracovní prostředky proti pádům z výšky (systémy zachycení pádu).
  3. Osobní ochranné pracovní prostředky se používají samostatně nebo v kombinaci prvků a součástí systémů a v souladu s návody k používání dodanými výrobcem tak, že je
    • a) zaměstnanci zamezen přístup do prostoru, v němž hrozí nebezpečí pádu (1,5 m od volného okraje),
    • b) zaměstnanec udržován v pracovní poloze tak, že pádu z výšky je zcela zabráněno, nebo
    • c) pád bezpečně zachycen a zachyceného zaměstnance lze neprodleně a bezpečně vyprostit, popřípadě dopravit do bezpečného místa; k zachycení pádu musí dojít v dostatečné výšce nad překážkou (terénem, podlahou, konstrukcí apod.), aby se vyloučilo zranění zaměstnance.
  4. Zaměstnanec se musí před použitím osobních ochranných pracovních prostředků přesvědčit o jejich kompletnosti, provozuschopnosti a nezávadném stavu.
  5. Vhodný osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu, popřípadě pracovní polohovací systém, včetně kotevních míst, musí být určen v technologickém postupu. Pokud se jedná o práce, které zpracování technologického postupu nevyžadují, určí vhodný způsob zajištění proti pádu, respektive pracovního polohování, včetně míst kotvení, odborně způsobilý zaměstnanec pověřený zaměstnavatelem. Místo kotvení osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu musí být ve směru pádu dostatečně odolné.
  6. Přístupy v závěsu na laně a pracovní polohovací systémy lze používat jen v případech, kdy z posouzení rizik vyplývá, že práce může být při použití těchto prostředků vykonána bezpečně a že použití jiných prostředků není opodstatněné. S ohledem na související rizika, čas potřebný pro provedení práce a plnění ergonomických požadavků musí být přednostně používána sedačka s vhodnými doplňky.
  7. Použití závěsu na laně s prostředky pro pracovní polohování je dále možné, jen pokud
    • a) systém je tvořen nejméně dvěma nezávislými lany, přičemž jedno slouží jako nosný prostředek pro výstup, sestup a zavěšení v požadované poloze (pracovní lano) a druhé jako záložní (zajišťovací lano),
    • b) zaměstnanec používá zachycovací postroj, který je prostřednictvím pohyblivého zachycovače pádu, jenž sleduje pohyb zaměstnance, připojen k zajišťovacímu lanu,
    • c) k pohybu po pracovním laně se používají výhradně k tomu určené prostředky pro výstup a sestup (např. slaňovací prostředky) a připojení k pracovnímu lanu zahrnuje samosvorný systém k zabránění pádu zaměstnance, který ztratil kontrolu nad svými pohyby,
    • d) nářadí a další vybavení užívané při práci je přichyceno k postroji nebo k sedačce, popřípadě jinak zajištěno proti pádu,
    • e) práce je prováděna podle zpracovaného technologického postupu a pod dozorem tak, aby zaměstnanec konající práci mohl být v případě nouze neprodleně vyproštěn.

Vysvětlení pojmů použitých v právním předpisu

A co se pod uvedenými osobními ochrannými prostředky skrývá?

  • 5. místo kotvení OOPP, tedy kotevní bod, ke kterému se ukotví osobní ochranný pracovní prostředek (např. lano, smyčka, spojka). Musí být použitelný k danému účelu (umožnit připnutí spojky, uvázání lana, ovinutí smyčky) a mít ve směru zatížení dostatečnou únosnost. Nemusí jim nutně být kotvicí zařízení (ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu – Kotvicí zařízení či ČSN P CEN/TS 16415 Prostředky ochrany osob proti pádu – Kotvicí zařízení – Doporučení pro kotvicí zařízení v případě použití více než jednou osobou současně).
  • 6, 7. d) sedačka, častěji označovaná jako lavička není osobním ochranným pracovním prostředkem, ale spíše pomůckou, nepodléhající žádné certifikaci (uživatelé si ji mohou sami vyrobit). Umožňuje pracovníkovi visícímu v laně pohodlněji trávit delší čas ve visu, neboť ten nevisí v postroji, ale sedí na lavičce.
  • 7.a) pracovní lano – nízko-průtažné lano vyhovující požadavkům ČSN EN 1891 Osobní ochranné prostředky pro prevenci pádů z výšky – Nízko průtažná lana s opláštěným jádrem. Nejčastěji se užívají lana typu A (EN 1891 A) o průměru 10,5 – 11 mm.
  • 7.a) záložní / zajišťovací lano – může jím být buď nízko-průtažné lano (EN 1891), nebo jednoduché dynamické lano ČSN EN 892 Horolezecká výzbroj – Dynamická horolezecká lana – Bezpečnostní požadavky a zkušební metody, které v případě zachycení pádu většího průtahu snižuje rázovou sílu působící na tělo pracovníka a na další prvky podílející se na zachycení pádu (kotevní body, pohyblivý zachycovač pádu, postroj, atp.).
  • 7.b) zachycovací postroj – celotělový, případně kombinovaný postroj (kombinace sedacího postroje s hrudním dílem) splňující požadavky nory EN 361 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Zachycovací postroje. Připojovací bod, na postroji určený k zachycení pádu, musí být označen písmenem „A“.
  • 7.b) pohyblivý zachycovač pádu je OOP, nasazený na záložní lano, na němž volně následuje pracovníka v obou směrech a v případě, kdy dojde k překročení sestupové rychlosti (příp. pádu), zasekne se a neumožní další pohyb bez provedení záměrného ručního úkonu. Pokud je použit při závěsu na laně (lanovém přístupu), musí vyhovovat požadavkům ČSN EN 12841 A Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy lanového přístupu – nastavovací zatížení lana, typ A – nastavovací zařízení bezpečnostního vedení, v případě, zajištění například na žebříku či příhradové konstrukci (bez visu na pracovním laně) pak musí splňovat požadavky ČSN EN 353-2 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Část 2: Pohyblivé zachycovače pádu včetně poddajného zajišťovacího vedení.
  • 7.c) prostředky pro výstup – prostředky umožňující jednosměrný pohyb po laně, v lezecké terminologii označované jako blokanty. Užívají se většinou dva (v kombinaci ruční blokant a hrudní blokant, případně jen dva ruční blokanty). Blokanty musí splňovat normu ČSN EN 12841 B Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy lanového přístupu – Nastavovací zařízení lana, typ B – Stoupací zařízení pro pracovní vedení.
  • 7.c) prostředky pro sestup (slaňovací prostředky) – umožňují kontrolovaný sestup (slanění) po provedení záměrného ručního úkonu (např. stisknutí nebo zatažení regulační páky). Musí splňovat požadavky ČSN EN 12841 C Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy lanového přístupu – Nastavovací zařízení lana, typ C – Slaňovací zařízení pro pracovní vedení, případně ČSN EN 341, pokud by se jednalo o prostředky vyrobené před rokem 2012 (EN 341:1992 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky. Slaňovací zařízení).

Závěr

Použití pouze výše uvedených OOP proti pádu je pro potřeby praxe naprosto nedostatečné. Zákonodárce totiž stanovuje některé OOP, které je nutné mít (např. postroj a prostředky pro výstup), ale už neřeší, jak a čím mají být tyto OOP vzájemně spojeny. O tom ale až příště.