Úklid, resp. pořádek na pracovišti k bezpečnosti a ochraně zdraví neodmyslitelně patří. Kde je nepořádek, snadněji dojde k úrazu. Nepořádek také může způsobit vážnější průběh úrazu. Nejde však jen o úrazy. Nepořádek může být i zdrojem požárů nebo usnadnit přenos požáru po pracovišti. Čistá a uklizená pracoviště mají navíc pozitivní vliv nejen na psychiku osob na pracovištích, ale celkovou produktivitu práce. Je proto nanejvýše důležité, stanovit úklidu pracovišť jasná pravidla a tuto oblast v žádném případě nepodceňovat.

Úklid a požadavky právních předpisů BOZP

Úklid pracovišť je pro bezpečnost opravdu důležitý a i proto se mu věnuje hned několik předpisů z oblasti BOZP.

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP

Zaměstnavatel je povinen zajistit aby:

  • v prostorách určených pro práci;
  • na chodbách;
  • na schodištích a jiných komunikacích;
  • v prostorách pro osobní hygienu;
  • v prostorách pro převlékání;
  • v prostorách pro odkládání osobních věcí;
  • v prostorách pro odpočinek;
  • v prostorách pro stravování;
  • na únikových cestách a východech a na dopravních komunikacích k nim včetně přístupových cest;

byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění [písm. e), odst. (1), § 2, zákona č. 309/2006 Sb., úz].

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP určuje, kde je nutné úklid provádět. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., úz potom upřesňuje, jak často je takový úklid nutno provádět a to následovně.

Denně je nutno provádět úklid pracoviště a sanitárních a pomocných zařízení na pracovišti s technologickým zdrojem

  • prachu,
  • chemických látek nebo směsí,
  • látek uvedených v § 16 (karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci) nebo
  • jiných zdrojů znečištění

jako nedílné součásti technologického procesu nebo jako sekundárních produktů z technologického procesu.

Dle zpracovaného harmonogramu zaměstnavatele na pracovišti bez technologického zdroje prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 a jiných zdrojů znečištění [§ 55a, NV. č. 361/2007 Sb., úz].

Pokud se na pracovištích nakládá s karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, musí zaměstnavatel zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlahy, stěn a povrchů pracoviště [písm. i), odst. (3), § 18, NV. č. 361/2007 Sb., úz].

Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění [odst. (9), § 45, NV. č. 361/2007 Sb., úz].

Čištění osvětlovacích otvorů a osvětlovacích soustav se provádí:

  • na pracovišti bez technologického zdroje prachu a chemických látek minimálně jednou za 2 roky;
  • na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních produktů z technologického procesu zpravidla dvakrát ročně a
  • na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součásti technologického procesu zpravidla čtyřikrát ročně.

Lhůty pro čištění se mohou rovněž stanovit podle činitele znečištění upraveného v české technické normě (ČSN 73 0580-1) pro denní a umělé osvětlení [odst. (10), § 45, NV. č. 361/2007 Sb., úz]. .

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

Dle požadavků výše uvedených právních předpisů víme, kde a jak často je nutno provádět úklid pracovišť. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., úz dále upřesňuje, kdo tento úklid musí zajišťovat a provádět a ukládá zaměstnavateli povinnost, před uvedením pracoviště do provozu a používání zajistit určení osob, k jejichž povinnostem patří zajišťovat údržbu, úklid a čištění pracoviště [písm. a), odst. (3), § 3, NV. č. 101/2005 Sb., úz].

Nařízení vlády dále upřesňuje, že pokud jde o pracoviště s výskytem prachu a škodlivin v pracovním ovzduší, musí vybavení pracoviště umožňovat snadnou údržbu, čištění prostorů a provádění úklidových prací [bod 4.1, přílohy NV. č. 101/2005 Sb., úz].

Dále je zaměstnavateli uložena povinnost zajistit prostředky pro úklid, čištění a údržbu vnitřních prostor a pro venkovní údržbu [bod 5.3, přílohy NV. č. 101/2005 Sb., úz].

A opět i v tomto nařízen vlády je odkaz na harmonogram úklidu zaměstnavatele: „Lhůty pro provádění úklidu, čištění a údržby komunikací stanoví zaměstnavatel a uvede ve vnitřním předpisu“ [bod 5.3, přílohy NV. č. 101/2005 Sb., úz].

Co je dobré ještě vědět?

Za připomenutí stojí také požadavek staré vyhlášky, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce technických zařízení a sice povinnost používat předepsané pracovní pomůcky při úklidu obráběcího stroje [odst. (9), § 54, vyhlášky č. 48/1982 Sb., úz].

Ruční úklid velkých ploch, čištění oken, patří do třídy práce IIIa, podle celkového průměrného energetického výdeje [část A, přílohy 1, NV. č. 361/2007 Sb., úz]. To má vliv zejména na poskytování ochranných nápojů a hodnocení zátěže teplem.

Další požadavky na úklid v případě epidemiologicky závažných činností

Pro epidemiologicky závažné činnosti platí zpřísněné požadavky. Není cílem článku tyto zde podrobněji rozebírat, proto jen stručný seznam:

Rizika při provádění úklidových prací

Při provádění úklidových prací hrozí celá řada rizik a často velmi významných, která rozhodně není radno podceňovat. Rizika navíc neohrožují jen zaměstnance, kteří úklid přímo zajišťují, ale i ostatní osoby, které se na uklízených pracovištích pohybují. V této kapitole budou ta nejzásadnější rizika popsána. Text však nelze chápat jako kompletní výčet všech rizik vznikajících při úklidových pracích.

Fyzická námaha

Pokud je úklid prováděn stroje, fyzická námaha jako rizikový faktor do jisté míry odpadá. Ale většina úklidových prací se bez manuální „dřiny“ neobejde.

Fyzická námaha je nezanedbatelným rizikovým faktorem, který ohrožuje všechny úklidové pracovníky. Ať už jde o celkovou fyzickou námahu, spojenou např. s přenášením úklidových prostředků (nejen manipulace s vědrem s vodou a čistícími prostředky, ale v praxi často také manipulace s břemeny, které je nutno pro řádný úklid zdvihnout, přesunout apod.) a nebo lokální fyzickou námahu, vznikající zejména s dlouhodobou prací s mopem.

Ochrana před těmito riziko ne vždy úplně existuje. Lepší organizace práce a vhodné pracovní pomůcky jistě pomohou. Důležitá je ale zejména prevence. Informování zaměstnanců o rizicích, doporučené uvolňovací, protahovací cvičení a řádné provádění preventivních pracovnělékařských prohlídek.

Vhodný úklidový vozík uleví od fyzické námahy

Snížit fyzickou námahu rozhodně pomůže strojní zařízení pro úklid. Dále se hodí manipulační vozíky pro úklidové prostředky. Pokud jde o objekty s více podlažími bez výtahu, vozík by měl být pro každé podlaží. Značně snížit fyzickou námahu může také pomoci zřízení více výlevek či kohoutků pro napouštění vody.

Pracovní poloha

Podobně jako u fyzické námahy, i pracovní poloha je rizikový faktor, kterému ne vždy v případě úklidových prací lze předejít. I práce s mopem či metlou nutí zaměstnance k pohybu ve strnulém předklonu. Často je nutné uklízet a čistit taková místa, kdy je nutné zaujímat podmíněně přijatelné a často i nepřijatelné pracovní polohy.

Prevence tedy opět spočívá zejména ve vhodné organizaci práce, zajištění vhodných pracovních pomůcek a prevenci v podobě osvěty a pracovnělékařských prohlídek.

Nebezpečné chemické látka a směsi

Úklid a nebezpečné chemické látky a směsi
Úklid a nebezpečné chemické látky a směsi

Čištění je neodmyslitelně spojeno s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi – tedy čistícími a desinfekčními prostředky.

Tyto látky jsou často dráždivé, žíravé a někdy také hořlavé. Je nanejvýše důležité, aby zaměstnanci znali konkrétní látky, jejich rizikovost a věděli, jak se proti jejich negativnímu působení chránit. Důležité je respektovat pokyny výrobců látek, které jsou uvedené v bezpečnostními listu k látce a ve zkrácené formě také na etiketě. S těmito musejí být zaměstnanci prokazatelně seznámeni.

Pro látky, které jsou zvlášť nebezpečné, je nutno zajistit zpracování tzv. písemných pravidel pro nakládání, která musejí být projednána s místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí a která se zveřejní na pracovišti. Jde o jakýsi výpis toho nejdůležitějšího z bezpečnostních listů.

Zaměstnanci musejí mít k dispozici vhodné osobní ochranné pracovní prostředky. Nejde přitom jen o pracovní rukavice, odolné vůči konkrétní látce. V praxi je často nutné používat také vhodnou obuv, oděv a ochranné brýle nebo celoobličejový ochranný štít.

Některé látky, zejména silné desinfekční prostředky, mohou vylučovat práci těhotných zaměstnankyň a matek, do konce devátého měsíce po porodu nebo mladistvých zaměstnanců.

Velmi důležité je také nebezpečné chemické látky uchovávat v originálních obalech nebo obalech, určených pro látky a řádně označených. Látky nesmí být nikdy přelévány do potravinářských obalů!

Biologické činitele

Záleží od provozu. Nerozebírejme zde biologické laboratoře, které podléhají zvláštnímu režimu. Ale obecně. Úklidoví pracovníci se zkrátka setkávají s odpadními materiály, které mohou být zdroji biologických činitelů, např. virů hepatitidy, ale i řadě jiných.

Jako prevence slouží zejména informovanost zaměstnanců o riziku, poučení o nutnosti a způsobech provádění osobní hygieny, samozřejmě ve spojení se zajištěním prostorů a prostředků pro osobní hygienu a v neposlední řadě poskytnutí kvalitních a dostatečných osobních ochranných pracovních prostředků.

Rizika působení prachů

Ne všechny prostory jsou bezprašné. Prachu je při úklidu nutné věnovat zvláštní obezřetnost. Riziko by mělo být vyhodnoceno a v rámci hodnocení zjištěno, jakým prachům jsou zaměstnanci případně exponování. Dle toho je nutno přijmout adekvátní ochranná opatření. V praxi jde nejčastěji o používání osobních ochranných pracovních prostředků k ochraně dýchacích cest v podobě respirátorů nebo filtračních polomasek s odpovídajícími filtry.

Opravdu je ale důležité, ochranné prostředky neposkytovat jen tak „ledabyle“, ale mít jistotu, že skutečně chrání před konkrétním prachem. Něco jiného je papírový prach, prach zemní, prach dřevní a úplně jinou ligou potom je azbestový prach!

Zaměstnance je nutno poučit nejen o riziku, ale i o zásadách používání poskytnutých osobních ochranných pracovních prostředků. Správně si nasadit respirátor neumí úplně každý. U mužů může být např. překážkou i strniště či plnovous na tváři. Vše toto je nutno zaměstnancům zdůraznit.

Zvláštní upozornění nutno věnovat výměně sáčku či filtru vysavače, která se často podceňuje a tato činnost může být zdrojem značných emisí nebezpečných prachů!

Riziko pádu z výšky a do hloubky

Další riziko, které k úklidovým pracím neodmyslitelně patří – riziko pádu z výšky nebo do hloubky. Nejde jen o čištění oken, ale často tak čištění různých technologií, strojů, osvětlení apod. K pádu však nejčastěji dojde při úklidu kanceláří, např. utírání poliček ve výšce, kdy zaměstnanec ke zvýšení místa práce použije nedovolený prostředek – židli.

Mytí oken pomocí OOPP
Mytí oken pomocí OOPP

Rizika je nutno řádně vyhodnotit a přijmout adekvátní opatření. Pokud není možné zajistit bezpečnost pomocí kolektivní ochrany, přichází na řadu individuální ochrana v podobě osobních ochranných pracovních prostředků.

Pokud zaměstnanci potřebují pro práci žebřík nebo schůdky, měli by být samozřejmě řádně seznámeni s bezpečným způsobem jejich použití a tyto prostředky musejí být v řádném stavu, pravidelně kontrolovány.

Riziko úrazu elektrickým proudem

Většina běžných elektrických zařízení a spotřebičů má v pokynech výrobce uvedeno, čistěte suchou hadrou. Někteří výrobci připouštějí čištění vlhkou hadrou. Na čem se ale shoduje drtivá většina výrobců je skutečnost, že elektrická zařízení musí být před čištěním a úklidem odpojeno od zdroje elektrického proudu.

I v této oblasti je nutno provést hodnocení rizik a přijmout vhodná opatření. Také je nutné zajistit podmínky pro úklid a čištění zařízení – tedy aby tato mohla být před čištěním vypnuta. A pokud nemohou, tak přijmout taková opatření, aby k úrazu elektrickým proudem nedošlo.

Zaměstnance úklidu je nutno o rizicích a opatřeních řádně poučit a seznámit je s nimi.

Samostatnou kapitolou jsou potom pohyblivé a poddajné přívody elektrické energie. Tyto přívody musí být kladeny a používány tak, aby nemohlo dojil k jejich poškození, byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení a zabezpečeny proti zkroucení žil. Zaměstnance je nutno o tomto opět poučit a to zejména ve spojitosti s používání vysavače. Pro úklid průmyslu by samozřejmě měl být k dispozici kvalitní průmyslový vysavač, nikoliv běžný domácí spotřebič. Aby se v praxi nestávalo, že natažená šňůra visí přes cestu a nejen, a někdo o ni zakopne.

Riziko uklouznutí

Vytírání podlahy je další neodmyslitelnou součástí úklidových prací. Mokrá a vlhká podlaha = kluzká podlaha. Zaměstnanci úklidu musejí být proti riziku uklouznutí chránění pracovní obuví s protiskluznými vlastnostmi (značení SRC). A ostatní osoby? Ideální je, pokud se do kontaktu s vlhkou podlahou vůbec nedostanou do styku. Ne vždy však je možné úklid provádět v mimoprovozní době a ne vždy lze zabránit haváriím či nečekaným návštěvám. Je proto potřeba riziko omezit na přijatelnou úroveň. Toho lze dosáhnout zejména pomocí upozornění. V praxi se často používají bezpečnostní „A“ cedule. Ty však nejsou tou nejideálnější variantou. Člověk je snadno obejde, přehlédne nebo o ně dokonce zakopne.

Mnohem lepší variantou mohou být jsou vytyčovací sloupky s natahovací bezpečnostní páskou. Zaměstnance, který provádí úklid, si zkrátka „zapáskuje“ tu část pracoviště, kde provádí mytí a přitom ponechá dostatečný prostor suché podlahy pro pohyb osob. Až umytá podlaha uschne, pásku přehodí.

Rizika vzniku dopravní nehody

Není zde myšleno dopravní nehody dle zákona o silničním provozu. Úklid a čištění pozemních komunikací je téma na samostatný článek. Jde spíše o nehody ve spojení vnitrozávodní dopravy (především manipulační motorové vozíky) a zaměstnance provádějícího úklid nebo čistícího samojízdného stroje s ostatními osobami na pracovišti.

Úklidový stroj KÄRCHER

Zde jsou primární organizační opatření. Ideální je stav, kdy se na uklízeném pracovišti po dobu úklidu nepohybují ostatní osoby a ani dopravní prostředky. To je však v praxi velmi obtížné zajistit. Proto je nutno přijímat vhodná bezpečnostní opataření.

Chodce dle potřeby vybavit výstražnými oděvy (např. reflexní vestou) ke zvýšení viditelnosti. Dopravním prostředků zase stanovit pravidla provozu v místním provozně bezpečnostním předpise pro dopravní prostředky. Důležité je také vhodné stanovení dopravních komunikací a komunikací pro chodce. Křižovatky se může vyplatit opatřit dopravními zrcadly. Velmi může pomoci instalace tzv. bluespot světel na motorové vozíky, zřízení optické signalizace na pracovištích nebo pořízení moderních antikolizních systémů.

V případě používání čistících strojů je snad samozřejmostí, že zaměstnanci, kteří je obsluhují, musejí být řádně seznámení s návodem k obsluze a ideálně i prakticky zacvičeni!

Úrazy ve spojení s dopravními nehodami jsou často velmi vážné, proto v této oblasti nic neponechejte na náhodě!

Rizika plynoucí z mikroklimatických podmínek

Horko, zejména v letních měsících, je tak nějak zřejmým rizikovým faktorem. Jako opatření poslouží zejména omezení doby práce na přímém slunečním záření, bezpečnostní přestávky, poskytování ochranných nápojů, poskytování prostředků k ochraně před slunečním zářením, jako např. čepice – kšiltovka, sluneční ochranné brýle nebo opalovací krém s vysokým UV faktorem.

Podobná opatření platí i při práci v chladu – zimě. Tedy omezovat dobu práce, poskytovat bezpečnostní přestávky, kdy se zaměstnanec může ohřát v ohřívárně a poskytovat kvalitní zimní oděvy a prostředky, včetně zimní čepice a zimních rukavic.

Úklid není jen hygiena, ale i organizace!

Úklid pracovišť zdaleka není jen o hygieně a čištění, ale i o systému a organizaci!

Nepořádek a zbytečně hromaděný materiál, jak bylo řečeno v úvodu, může představovat značná rizika pro osoby na pracovišti. Ať už jde o riziko zakopnutí, uklouznutí nebo riziko vzniku a šíření požáru.

Několikrát již jsem v této příležitosti připomínal pracovní úraz administrativního pracovníka v kanceláři, který uklouzl na prázdné EUR složce, pohozené na podlaze s kobercem kanceláře. Při pádu se rukou snažil chytit stolu. To se mu však nepodařilo a před-zápěstí si napíchl na ostrý roh stolu, čímž si způsobil velkou, hlubokou otevřenou ránu s masivním krvácením.

Na pracovišti by mělo být jen to, co souvisí s provozem a nezbytně nutném množství. To, co je na pracovišti, musí být utříděno a systematicky organizováno. K dosažení tohoto stavu velmi pomáhá tzv. metoda 5S, která vychází z následujících principů:

  1. Seiri: Vytřídění a odstranění nepotřebných věcí
  2. Seiso: Vyčištění pracoviště
  3. Seiton: Uspořádání potřebných věcí
  4. Seiketsu: Ustanovit pravidla
  5. Shitsuku: Všechny body dodržovat a vylepšovat.

Slovo závěrem

Úklid je často podceňovanou, ale velmi důležitou součástí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Určitě tuto problematiku nepodceňujte. Velké procento úrazů souvisí právě s úklidem, ať již přímo či nepřímo. Článek vám snad udělal jasno v základních povinnostech a rizicích, která se k úklidu vztahují. Tak a teď už hurá do úklidu!