Znát svá práva a povinnosti je důležitý předpoklad k výkonu bezpečné a zdraví neohrožující práce. Ne všem zaměstnancům jejich zaměstnavatelé práva řádně sdělí seznámí je s nimi. Na druhou stranu, jsou povinnosti někdy dost přitaženy za vlasy. Tento článek proto shrnuje a popisuje základní práva a povinnosti tak, jak plynou ze Zákoníku práce.
O povinnostech zaměstnanců je slyšet neustále. Zaměstnanec musí! Zaměstnanec nesmí! Ale zaměstnanci mají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, také svá práva. Tato práva jsou dost zásadní, významná a je dobré je znát. Takže si je připomeneme.
Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Co víc k tomu dodat? Jsme vyspělý moderní stát. Každý si zaslouží ochranu svého života a zdraví. Každá má právo vracet se z práce zdráv.
Zaměstnanec má právo na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Tyto informace musí být pro zaměstnance srozumitelné.
Hrozí-li při výkonu práce rizika, která mohou poškodit zdraví zaměstnance, pak je nutné, aby zaměstnavatel proti jejich působení přijal opatření. Zaměstnanec musí být o těchto rizicích informován, stejně jako musí být informován právě o přijatých opatřeních.
Informace musí být srozumitelná. To znamená, že se nesmí jednat o vysoce odbornou informaci, která by byla nad rámec možností chápání zaměstnance a informace musí být věcná a srozumitelná. Nesmí se např. jednat o odborný a obsáhlý text. Informace musí být také poskytnuta v jazyku, kterému zaměstnanec rozumí.
Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
Velmi důležité právo, kterého se bohužel spousta zaměstnanců bojí domáhat. Pokud např. vedoucí zaměstnanec zadá zaměstnanci úkol, který je nad jeho fyzické schopnosti, praktické schopnosti, znalosti či dovednosti nebo není v souladu s jeho zdravotním stavem, zaměstnanec by se měl okamžitě ozvat. Buď žádat doplňující informace, doškolení, zacvičení, dovybavení potřebnými prostředky nebo osobními ochrannými pracovními prostředky, případně si vyžádat kolegy o pomoc nebo zkrátka úkol odmítnout splnit.
V praxi může jít o stav, kdy vedoucí zaměstnance postaví k nebezpečnému, např. kovoobráběcímu stroji, který zaměstnanec vidí poprvé v životě. Vedoucí zaměstnanci během pár minut mu poskytne základní informace a sdělí požadovaný počet výrobků za směnu. To je bohužel stále častá praxe. Zaměstnanec se pak u stroje trápí a tápe, co a jak udělat nebo nedělat. To by se stávat nemělo. Pokud si zaměstnanec není jistý, že dokáže stroj bezpečně obsluhovat, měl by takovou práci odmítnout a žádat o doškolení.
Nebezpečná situace může nastat např. v případě zaměstnanců, trpících závratěmi, kterým zaměstnavatel zadá pracovní úkol ze žebříku apod.
Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Další právo, ale i povinnost, které je v praxi dosti často zanedbáváno. Zejména potom část druhá, výše uvedené citace. Že zaměstnanci musejí respektovat zaměstnavatelem stanovená pravidla, je snad zřejmé. Zaměstnavatel by měl dodržování pravidel kontrolovat a vyžadovat. V případě neshod, sjednat nápravu.
Velmi důležité ale je, aby zaměstnavatel vytvořil zaměstnancům podmínky pro řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vedoucí zaměstnanci, kteří si často plnění pracovních úkolů zaměstnanců ani nezkusili nebo jen krátce, zkrátka nikdy nemohou vidět nedostatky či rizika těchto konkrétních prací. Zaměstnanec, který práci dělá každý den 8 hodin (nebo i déle), na ni má zcela jiný pohled, než jeho vedoucí zaměstnanec sledující ji pouze zpovzdálí.
Je proto nutné, umožnit zaměstnancům vznášet připomínky k vykonávané práci, umožnit jim diskusi o práci a do ní zahrnout i oblast BOZP. Zpětnou vazbu od zaměstnanců je nutné brát vždy vážně a případné podněty řádně prošetřit.
Velmi vhodné může být, uložit vedoucím zaměstnancům povinnost, konkrétní práce si prakticky vyzkoušet po dostatečně dlouhou dobu.
Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.
Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.
Pokud se tedy zjistí, že zaměstnanec nemá dostatečnou znalost právních a ostatních předpisů BOZP, nelze jej nadále považovat za kvalifikovaného k práci a tedy by mu ani výkon práce neměl být umožněn! Takový zaměstnanec musí být doškolen, přeřazen na jinou práci nebo propuštěn.
Zaměstnanec je povinen účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí.
Žádné výmluvy, že není čas, že se nestíhá práce. Zorganizuje-li zaměstnavatel školení BOZP, zaměstnanci se jej musejí zúčastnit. Neproškolený zaměstnanec není způsobilý vykonávat práci. Pokud se zaměstnanec školení nezúčastní ze své vlastní vůle, může jít o překážku na jeho straně, která bude mít za následek neplacené volno a to až do organizace dalšího školení!
Zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy.
Ano, pracovnělékařské prohlídky jsou skutečně povinné. Zaměstnanec si nemůže zvolit vlastního lékaře. Nemůže si ani zvolit, kdy na prohlídku půjde. Vše záleží na zaměstnavateli, který celý systém pracovnělékařských služeb nastavuje v souladu s předpisy.
Zaměstnanec je povinen dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele.
Jinak řečeno… zaměstnanci se nemusejí řídit předpisy, které nebyly obsahem školení BOZP nebo se kterými nebyli jinak seznámeni či o nich proškoleni. To ovšem neznamená, že se mohou na pracovišti chovat “nebezpečně.” Stále pro ně platí povinnost: “Řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti!”
Tato povinnost např. znamená po pracovišti neběhat, nedělat kanadské žertíky, nezatloukat elektrickou vrtačkou hřebíky nebo si na kopírce nekopírovat pozadí.
Zaměstnanec je povinen dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu.
Zaměstnanec by neměl nikdy vymýšlet vlastní pracovní postupy. To je někdy těžké zejména u kreativních prací, kde se toto přímo po zaměstnanci vyžaduje. Vždy by však práce zaměstnance měla určitým způsobem podléhat schválení a dohledu vedoucího zaměstnance.
Zaměstnanci dále nesmí při práci využívat např. vlastní, z domu přinesené pracovní prostředky. To platí i pro rádia, kterými často na pracovištích oživují atmosféru. Stejně tak osobní ochranné pracovní prostředky. Není možné namísto zaměstnavatelem poskytnuté ochranné obuvi, používat svou vlastní, z domu přinesenou obuv.
Velmi důležitá povinnost se týká ochranných zařízení, která zaměstnanci nesmí měnit a vyřazovat z provozu. To se týká zejména ochranných krytů. Zaměstnanec nikdy nesmí demontovat ochranný kryt a používat zařízení bez něj!
Zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
Zcela jednoznačné ustanovení a povinnost. Nutno podotknout, že často jsou v přímém rozporu s touto povinností kuřácká stanoviště zřízená u vstupů do objektu, kudy procházejí také nekuřáci!
Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno.
Sládci mohou být v klidu. Alespoň z hlediska právních předpisů. Při práci totiž skutečně mohou být pod vlivem. Horší je to s ohledem na jejich zdraví, zejména na závislost na alkoholu a riziko vzniku rakoviny z alkoholu.
Alkoholický nápoj si mohou dopřát také zaměstnanci v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, jako jsou např. skláři nebo zaměstnanci vysokých pecí, sléváren apod. Běžně se však nápoj s odpovídajícím obsahem alkoholu v ČR koupit nedá a každý odpovědný zaměstnavatel by se měl snažit riziko alkoholismu potlačovat a tyto nápoje neposkytovat. Jsou mnohem kvalitnější ochranné nápoje, než nízkoalkoholická nebo nealkoholická piva.
Zaměstnanec je povinen oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení.
Chybějící kryt, poškozená podlaha, nesvítící světlo, špinavé okno, nefunkční vypínač, poškozená izolace elektrického kabelu, nedostatečný tah odsávací jednotky a mnohé další závady, které zaměstnanci nesmí ignorovat, ale musejí je ohlásit svému vedoucímu zaměstnanci.
Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.
Ne na konci směny, že ráno došlo k úrazu. Ne v pondělí, že v pátek došlo k úrazu. Ne, že před hodinou došlo k úrazu. Ale bezodkladně! Prakticky ihned. Jedinou přednost zde má ošetření a první pomoc! Samozřejmě, že pokud je úraz natolik vážný, že jej úrazem postižený zaměstnanec nemůže hlásit, povinnost odpadá. V takovém případě musí úraz ohlásit bezodkladně jeho svědci.
Zaměstnanec je povinen s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách státních orgánů.
K povinnosti není příliš co dodat. Pokud např. oblastní inspektorát práce při kontrole odhalí na pracovištích nedostatky, tyto musejí být bez zbytečného odkladu odstraněny. A zaměstnanci mají povinnost, pokud je to v jejich silách, se na odstranění podílet.
Typicky např. zatarasený hlavní uzávěr elektrické energie uloženým materiálem. Zaměstnanci pracoviště mají povinnost, tento materiál přeskladnit na jiné, vhodné místo.
Zaměstnanec je povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Pokyn k podrobení se nemůže dát každý vedoucí zaměstnanec, ale pouze ten, který je písemně určený zaměstnavatelem. To zejména z toho důvodu, aby nedocházelo ze strany vedoucích zaměstnanců k šikaně svých podřízených a aby se zajistila určitá kvalita prováděných zjištění.
S vymáháním svého práva by se zaměstnanec měl obrátit na následující osoby a instituce a to v uvedeném pořadí:
Pokud jako zaměstnanci budete své povinnosti porušovat, hrozí vám zejména:
 |
 |
