Osinek je přírodní materiál, patřící do skupiny vláknitých minerálů, tzv. silikátů. Pod tímto českým názvem jej však zná jen málokdo. Osinek je mnohem známější pod jeho světovým označením azbest. Azbest je prakticky zázračným materiálem. Je chemicky odolný, prakticky nehořlavý, velmi pevný, elektricky nevodivý. I proto byl po dlouhou řadu let značně oblíbený a jeho použití velmi široké. Pozitiva azbestu však zastiňuje jedna významná vada na kráse. Je to jeho nebezpečnost! Azbest může způsobovat celou řadu onemocnění, včetně rakoviny plic!

Výskyt azbestu

Azbest pro své vlastnosti našel využití především ve stavebnictví, ale i jiných oborech. Byly z něho vyráběny ohnivzdorné textilie, papír a desky, spojkové a brzdové obložení i osobní ochranné prostředky.

Azbest se vyskytuje ve dvou formách, které se liší svými vlákny.

Serpentiny (hadce)

Serpentiny mají spirálová vlákna. Neznámějším zástupcem je chrysolit neboli bílý azbest (CAS č. 12001-29-5). Právě chrysolit je nejčastějším původcem prachových emisí ve vzduchu.

Amfi boly (jinorázy)

Amfi boly mají vlákna rovná. Mezi amfi boly patří např.

  • amosit neboli hnědý azbest (CAS č. 12172-73-5);
  • krocodolit neboli modrý azbest (CAS č. 12001-28-4);
  • aktinolit (CAS č. 77536-66-4);
  • tremolit (CAS č. 77536-68-6);
  • anthofylit (CAS č. 77536-67-5).

Nebezpečí azbestu

Riziko azbestu spočívá v tom, že při nakládání s ním dochází k rozptylování extrémně malých a pevných azbestových vláken do ovzduší. Azbest tedy není nebezpečný při doteku, ale při vdechnutí! Uvolňování vláken prakticky nelze zabránit. Záleží na konkrétním druhu azbestového materiálu, ale často stačí jen běžná manipulace. I při minimálních oděrkách či nárazech může docházet k emisím nebezpečných vláken. Extrémně rizikové je potom jakékoliv vrtání, broušení nebo řezání azbestu!

Nebezpečná vlákna jsou natolik malá, že je nelze okem vidět. Nejedná se tedy o klasický prachový oblak, jako např. při řezání betonových tvárnic nebo manipulaci s cementem.

Azbestová vlákna jsou dlouhá, tenká, lámavá a vysoce odolná. Malá velikost vláken umožňuje azbestu proniknout při vdechování až do plic (hovoříme o tzv. respirabilních vláknech – vlákna o rozměrech délky větší než 5 µm, průměru menším než 3 µm a poměru délky k průměru větším než 3 : 1).

Při vdechnutí azbestu má tkáň snahu vlákno rozložit a vstřebat, aktivuje makrofágy a enzymy. Tím se vytváří zánětlivá reakce, která přetrvává i řadu let po ukončení expozice. Vdechování azbestových vláken může být příčinou zhoubných i nezhoubných onemocnění.

Mezi nezhoubná onemocnění náleží azbestóza = plicní fibróza a pleurální hyalinóza = postižení pohrudnice a poplicnice.

Mezi zhoubná onemocnění potom řadíme především rakovinu plic a maligní mezoteliom = rakovina pohrudnice, pobřišnice. Jsou však i odhady, že azbest může být příčinou vzniku rakoviny jícnu, hrtanu, dutiny ústní, žaludku, střeva a ledvin.

Všechna onemocnění vznikají po mnohaleté latenci (zpoždění) od začátku expozice. Riziko onemocnění trvá i po ukončení expozice. Azbest je prokázaný karcinogen 1. třídy.

Nemoci způsobené azbestem mohou být za podmínek nařízení vlády č. 290/1995 Sb., uznány jako nemoci z povolání.

S ohledem na nebezpečnost azbestu jsou pro práce s azbestem stanovena velmi přísná pravidla a omezení. V obecné rovině jsou práce s azbestem zakázány zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zákaz prací neplatí pro

  • výzkumné laboratorní práce,
  • analytické práce,
  • práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest,
  • práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest,
  • opravy a udržovací práce na stavbách obsahujících azbest;
  • práce s ojedinělou krátkodobou expozicí azbestu (viz vyhláška č. vyhláškou č. 394/2006 Sb.).

Níže, v tabulce 1 jsou uvedeny příklady stavebních materiálů s obsahem azbestu.

Povinnosti zaměstnavatele při likvidaci azbestu

V současné době je prodej a použití azbestu zakázáno. Zaměstnanci se tak s azbestem setkají nejčastěji při demolicích nebo opravách starších objektů. Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců nakládajících s azbestovými materiály, plyne zejména ze směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/148/ES, ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, v platném znění a následujících českých právních předpisů.

Hodnocení zdravotního rizika

Prvním krokem, který musí zaměstnavatel před zahájením prací učinit, je tzv. hodnocení zdravotního rizika.

Hodnocení zdravotního rizika při práci s azbestem zahrnuje

  1. ověření jeho přítomnosti na pracovišti a formu, v níž se nachází;
  2. předpokládaný rozsah práce s azbestem;
  3. dobu trvání práce s azbestem.

K ověření přítomnosti azbestu na pracovišti lze využít informace od vlastníka stavby nebo z jiných ověřitelných zdrojů, a pokud tyto informace nejsou dostupné, je nutné materiály, o nichž se má za to, že obsahují azbest, analyzovat.

Zřízení kontrolovaných pásem

Dle § 7, zákona č. 309/2006 Sb., je zaměstnavatel povinen zajistit, aby práce s azbestem byly v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 432/2003 Sb.,) vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor. Do kontrolovaných pásem mohou být zaměstnavatelem zařazeny i další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení azbestu, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců.

O kontrolovaných pásmech a zaměstnancích, kteří vstupují do kontrolovaných pásem, nebo zde konají práce výše uvedené práce, je zaměstnavatel povinen vést evidenci a ukládat ji po dobu stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 40, zákona č. 258/2000 Sb.).

Evidence obsahuje:

  1. jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a datum narození;
  2. název kontrolovaného pásma, den jeho zřízení a zrušení;
  3. charakteristiku vykonávané práce;
  4. účel vstupu a dobu pobytu v kontrolovaném pásmu;
  5. počet odpracovaných směn;
  6. výčet biologických činitelů, chemických látek a přípravků, se kterými se v kontrolovaném pásmu zachází, nebo jiných rizikových faktorů;
  7. záznam o mimořádných situacích a změnách údajů uvedených v evidenci s datem jejich provedení.

V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit.

Pro tyto účely zaměstnavatel vyhradí zvláštní prostory.

Do kontrolovaného pásma se přísně zakazuje vstupu nepovolaným osobám, proto je vhodné celý perimetr kontrolovaného pásma označit příslušnou páskou a bezpečnostními tabulkami.

Vstupovat do kontrolovaného pásma je možné jen s osobními ochrannými pracovními prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu.

V kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství zaměstnanci, a to ani z důvodu přípravy na povolání, dále těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu.

Pracovní prostor vymezený kontrolovaným pásmem musí být, pokud možno, vzduchotěsně oddělen od okolního prostředí. K oddělení se použijí například foliové materiály, které jsou k sobě a k jiným povrchům spolehlivě lepeny vhodnými lepícími prostředky.

Ideální je vytvoření podtlaku pracovního ovzduší, aby v případě porušení izolace prostoru nedošlo k úniku azbestových vláken či prachu ven z prostoru, ale pouze k nasátí okolního vzduchu do pracovního prostoru.

U vstupů / východů z pracovního prostoru je vhodné zřídit dekontaminační zónu. Dekontaminační zóna je takový prostor, který je oddělen jak od okolního prostoru, tak i od pracovního prostoru a umožní bezpečné odložení např. oděvů, bez rizika zanesení azbestových vláken mimo kontrolované pásmo.

Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu

Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu jsou práce stanovené zvláštním právní předpisem, při nichž je nižší riziko a pro které platí mírnější opatření.

Za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu se považují práce

  1. související s údržbou na sebe nenavazující a krátkodobé, při nichž se pracuje pouze s nedrolivými materiály;
  2. spojené s odstraňováním nerozrušených a nedrolivých materiálů, v nichž je azbest pevně zakotven v pojivu, nebo
  3. při zapouzdřování materiálů obsahujících azbest nebo jejich potahování ochrannými prostředky proti uvolňování azbestu.

Výše uvedené práce se považují za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu za předpokladu, že z hodnocení rizik a z určení expozice zaměstnanců azbestu v podmínkách práce vyplývá, že přípustný expoziční limit nebude překročen.

Přitom lze použít výsledky měření koncentrace azbestu v pracovním ovzduší, která byla provedena již dříve na jiných pracovištích, při obdobném druhu a podmínkách práce a obdobných materiálech obsahujících azbest.

Za práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí se považuje i měření koncentrací azbestu v ovzduší a odběr vzorků materiálů ke stanovení přítomnosti a koncentrace azbestu.

Hlášení o provádění prací s azbestem

Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví (místně příslušné krajské hygienické stanici) takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu.

Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně ohlášených údajů nebo změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.

Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu.

Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., úz).

Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Náležitosti hlášení o provádění prací s azbestem

Hlášení o provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí, zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest, musí obsahovat

  1. obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, u právnické osoby a u podnikající fyzické osoby její jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání;
  2. počet exponovaných osob;
  3. místo výkonu prací, jejich povahu, termín započetí prací a pravděpodobnou dobu jejich trvání, druh a množství azbestu, vymezení kontrolovaného pásma a způsob zajištění místa výkonu prací proti vstupu nepovolaných osob;
  4. technologické postupy, které budou používány v zájmu omezení expozice osob prachu azbestu;
  5. technická a organizační opatření k zajištění ochrany zdraví osob vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště, kde dochází nebo může docházet k expozici azbestu;
  6. vybavení osob pracujících v kontrolovaném pásmu ochranným pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím, místo a způsob jejich ukládání, zajištění jejich čištění, praní a kontroly jejich funkčnosti po použití, popřípadě způsob jejich likvidace;
  7. rozsah a způsob uplatňování režimových opatření, zejména zákazu jídla, pití a kouření v prostorech, kde je nebezpečí expozice azbestu;
  8. způsob manipulace s odpady obsahujícími azbest, popis určených prostředků a způsob technologie jejich sbírání a odstraňování z pracoviště;
  9. identifikační údaje poskytovatele pracovnělékařských služeb v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb;
  10. jméno a příjmení a kvalifikace osoby odpovědné za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
  11. způsob zajištění kontroly koncentrace azbestu v pracovním ovzduší a způsob zajištění dokumentace o evidenci expozice jednotlivých osob azbestu.
Hlášení prací s azbestem pro KHS

Stáhněte si profesionálně připravené vzorové ohlášení prací s azbestem pro orgán ochrany veřejného zdraví – místně příslušnou krajskou hygienickou stanici.

Hlášení dle stavebního zákona

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, v níž je obsažen azbest.

Ohlášení obsahuje

  • základní údaje o stavbě,
  • předpokládaný termín započetí a ukončení prací,
  • způsob odstranění stavby,
  • identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací,
  • statistické ukazatele u budov obsahujících byty.

Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení, připojí k ohlášení

  • dokumentaci bouracích prací,
  • závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná zvláštními právními předpisy,
  • vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

Doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě se připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem.

Minimální bezpečnostní opatření při práci s azbestem

Jestliže z hodnocení rizik vyplývá, že koncentrace azbestu v pracovním ovzduší je nebo může být překročena, je nutné provádět měření nejméně každé 3 měsíce a dále vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny vykonávané práce.

Četnost měření může být snížena na jednou za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu, viz tabulka níže.

Při odstraňování stavby nebo její části, v níž byl použit azbest nebo materiál obsahující azbest, musí být dodržena tato minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnance:

  1. technologické postupy používané při zacházení s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest musí být upraveny tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do pracovního ovzduší;
  2. azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny před odstraňováním stavby nebo její části, pokud z hodnocení rizika nevyplývá, že expozice zaměstnanců azbestu by byla při tomto odstraňování vyšší;
  3. odpad obsahující azbest musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a ukládán do neprodyšně utěsněného obalu opatřeného štítkem obsahujícím upozornění, že obsahuje azbest;
  4. prostor, v němž se provádí odstraňování azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest, musí být vymezen kontrolovaným pásmem;
  5. zaměstnanec v kontrolovaném pásmu musí být vybaven pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Pracovní oděv musí být ukládán u zaměstnavatele na místě k tomu určeném a řádně označeném. Po každém použití musí být provedena kontrola, zda není pracovní oděv poškozen, a provedeno jeho vyčištění. Je-li pracovní oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny poškozené části nelze pracovní oděv znovu použít. Pokud praní nebo čištění pracovního oděvu neprovádí za těchto podmínek zaměstnavatel sám, přepravuje se k praní nebo čištění v uzavřeném kontejneru;
  6. pro zaměstnance musí být zajištěno sanitární a pomocné zařízení potřebné s ohledem na povahu práce.

Před odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části, musí být vypracován plán prací s údaji o

  1. místu vykonávané práce;
  2. povaze a pravděpodobném trvání práce;
  3. pracovních postupech používaných při práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest;
  4. zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnance vykonávajícího práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti;
  5. opatřeních k ochraně zdraví při práci.

Po ukončení prací spojených s odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části musí být provedeno kontrolní měření úrovně azbestu v pracovním ovzduší, nejde-li o práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu. V práci pak lze pokračovat, je-li zjištěná hodnota azbestu v pracovním ovzduší nižší než přípustný expoziční limit.

Výše uvedená opatření musí být přijata i pro jiné práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) pro nakládání s azbestem

Při nakládání s materiály, které obsahují azbest, je bezpodmínečně nutno používat následující osobní ochranné pracovní prostředky:

  • ochranné pracovní brýle prachotěsné (dle ČSN EN 166);
  • filtrační polomasku s filtrem kategorie FFP3 (dle ČSN EN 149 + A1) nebo
  • celo obličejovou masku s filtrem kategorie P3 nebo systém s přívodem vzduchu;
  • pracovní rukavice střední, 27 cm nebo dlouhé (dle charakteru prováděných prací gumové nebo pogumované; dle ČSN EN 388; ČSN EN 420 + A1; ČSN EN 374);
  • jednorázovou ochrannou pracovní kombinézu s kapucí, typu 5 (dle ČSN EN ISO 13688, ČSN EN ISO 13982-1);
  • pracovní boty vysoké (holinky) kategorie O1 SRC nebo bezpečnostní boty vysoké, kategorie S3 SRC (dle ČSN EN ISO 20347 nebo dle ČSN EN ISO 20345).
Místní provozní bezpečnostní předpis pro práce s azbestem

Stáhněte si profesionálně připravený místní provozní bezpečnostní předpis pro likvidaci azbestu a materiálů obsahujících azbest.

Praktické tipy pro likvidaci azbestu

V pracovním prostoru (kontrolovaném pásmu) se nesmí jíst, pít a ani kouřit. Pro tyto účely je nutné, aby vedoucí prací vyhradil zvláštní prostory.

Zaměstnanci nesmí pracovní prostor opouštět v osobních ochranných pracovním prostředcích (OOPP), čímž by mohlo dojít k úniku azbestových vláken usazených na OOPP mimo kontrolované pásmo. K bezpečnému sundání OOPP slouží tzv. dekontaminační zóny.

Při nakládání s azbestovými materiály je nutné přednostně volit takové postupy, při kterých nedojde k narušení těchto materiálů. Pokud je nutné provádět narušení materiálů obsahujících azbest, musí být přednostně použito ručního nářadí. Použití elektromechanických nářadí a strojů je velmi rizikové a musí být využito až jako poslední možnost.

Při provádění prací, při nichž dochází k narušení materiálů obsahujících azbest, je ideální využít speciálního průmyslového vysavače pro azbest a dle možností odsávat vzduch včetně azbestových vláken z místa narušení materiálu.

Materiály obsahující azbest musejí být dle možností, před nakládáním s nimi, dostatečně vlhčeny vodou, s přídavkem smáčedla (saponátu) nebo k tomu určenými speciálními chemickými látkami a směsmi, aby se snížilo riziko úniku azbestových vláken do ovzduší.

Odpad obsahující azbest musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a ukládán do neprodyšně utěsněného obalu opatřeného štítkem obsahujícím upozornění, že obsahuje azbest. S likvidovanými kusy materiálů, obsahujících azbest, musí být nakládáno co možná nejšetrněji, zejména je nutné zamezit jejich pádům z výšky, lámání a drolení. Tyto materiály je nutno opatrně vkládat do označených plastových pytlů. Z pytlů při jejich zavírání nesmí být prudce vytlačován vzduch. Plné pytle je nutno šetrně, ale spolehlivě uzavřít a takto uzavřené vložit do dalšího pytle, s dostatečně tlustou stěnou z tuhého plastu.

Větší kusy předmětů, které se nevejdou do pytlů, se uchovávají neporušené, v celku, a takto se zabalí alespoň do dvou vrstev polyethylenu.

Úklid pracoviště musí probíhat tzv. bezprašnými metodami, jako je stírání nebo vysávání speciálním vysavačem pro azbest. Nepřípustné je zametání.

Azbestový odpad je nutno z pracoviště opatrně vynést a vhodit do předem připravených speciálních kontejnerů na azbestový odpad. Odpad je dále nutno postoupit oprávněné firmě k likvidaci, podle zákona o odpadech.

Izolační materiál, zejména izolační fólie a lepící materiál, se po skončení prací opatrně sundají a to způsobem, kdy se tyto fólie balí tak, aby strana fólie, která byla uvnitř kontrolovaného pásma, byla zabalena “dovnitř”. S těmito pomocnými materiály, stejně jako s jednorázovými kombinézami (OOPP), se nakládá, jako s materiály obsahujícími azbest.

Další zásady při provádění prací

Pro opuštění pracovního prostoru, aby byla zajištěna maximální bezpečnost zaměstnance, je vhodné respektovat níže uvedená pravidla.

Zaměstnanec v dekontaminační zóně v uvedeném pořadí: 

  1. sundá obuv;
  2. svleče jednorázovou pracovní kombinézu a to tak, že tuto obrátí “naruby”;
  3. svleče pracovní rukavice;
  4. sundá ochranné brýle;
  5. opláchne se čistou vodou;
  6. sundá prostředek na ochranu dýchacích cest;
  7. omyje si řádně obličej v místě pod maskou.

Práce je vždy nutno provádět v co možná nejmenším počtu pracovníků, avšak v takovém počtu, aby mohly být práce provedeny v co možná nejkratším termínu.

Školení o práci s azbestem

Osnova školení - azbest

Stáhněte si profesionálně připravenou, vzorovou osnovu pro školení zaměstnanců exponovaných azbestu.

Pro zaměstnance, který je nebo může být exponován azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, musí být zajištěno v pravidelných intervalech školení, které umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné prevence ohrožení zdraví, a to zejména o

  1. vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně součinného účinku kouření;
  2. typech materiálů nebo předmětů, které mohou obsahovat azbest;
  3. činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu;
  4. významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbestu;
  5. bezpečných pracovních postupech, ochranných opatřeních a kontrole jejich dodržování;
  6. výběru vhodného osobního ochranného pracovního prostředku k ochraně dýchacích cest včetně podmínek jeho používání;
  7. správných pracovních postupech při mimořádné události spojené s únikem azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, při údržbě nebo opravě;
  8. pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených prachem obsahujícím azbest;
  9. správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest;
  10. pracovnělékařských službách poskytovaných v rozsahu daném poskytovatelem pracovnělékařských služeb u exponovaného zaměstnance.

Nakládání s odpady z azbestu

Nakládání s odpady obsahujícími azbest blíže upravuje zákon o odpadech.

Původce odpadů obsahujících azbest a oprávněná osoba, která nakládá s odpady obsahujícími azbest, jsou povinni zajistit, aby při tomto nakládání nebyla z odpadů do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna.

Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty. Provozovatel skládky je povinen zajistit, aby se částice azbestu nemohly uvolňovat do ovzduší.

Rizika v praxi

Celý systém kolem azbestu je značně nedokonalý. Správná likvidace azbestu je nejen odborně náročná a vyžaduje značné zkušenosti a vybavení, ale také značně finančně nákladná. Nákladné je i předání azbestového odpadu k likvidaci oprávněné osobě, které začíná zpravidla na ceně 6000 Kč/tuna.

V praxi tak běžně dochází k situacím, kdy azbest bez jakýchkoliv opatření likviduje ze stavby samotný majitel objektu nebo běžná stavební firma a následný azbestový odpad v lepším případě zakope nebo uloží na zahradě, v tom horším vyveze na černou skládku za obec. Lidé si vůbec neuvědomují rizika azbestu a potřebu přijmout zvláštní bezpečnostní opatření nebo je kvůli ceně záměrně ignorují a přitom riskují nejen vlastní životy a zdraví, ale také životy a zdraví osob v okolí.

Dnes je zcela běžné, zejména na vesnicích, vidět opravy starých střech, kdy je nebezpečný azbest rozebírán zaměstnanci bez jakýchkoliv osobních ochranných prostředků a celé azbestové díly jsou házeny do kontejneru nebo přímo na zem, kde se rozstříští a uvolní nebezpečné emise. Lze předpokládat, že takto rekonstruovaný objekt bude azbestovými vlákny zamořen a pro jeho obyvatele velmi nebezpečný.

I orgány ochrany veřejného zdraví se jeví jako bezzubé. O likvidaci azbestu se prakticky nemají jak dozvědět. Pokud zaměstnavatel neohlásí práce s azbestem, jedinou možností je např. udání od sousedů. K tomu dochází však jen zřídka kdy, protože povědomí o rizicích azbestu je velmi nízké, rizika jsou značně podceňována a přece „nebudu udavač!“ Otázkou také je, co udělá orgán ochrany veřejného zdraví, pokud udání obdrží? Stihne adekvátně reagovat? Nebo se dostaví až týden, měsíc po provedení prací? Pak možná udělí nějakou směšnou sankci, ale ohrožení životů a zdraví již vrátit nedokáže!

Vždy se proto zamýšlejte, s jakými materiály pracujete. Rizika azbestu se neprojeví hned. Možná za 10, 15, 20 nebo i 30 let. Ale pak můžete své lehkomyslnosti velmi litovat!

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře