Chtějí nebo nechtějí lidé dodržovat právní předpisy?
Odpověď je: „Jak kdy a jak se jim to zrovna hodí!“

Soused nasadí strom na hranici pozemku nebo pravidelně ruší noční klid a člověk se hned začnete ohánět vyhláškami a občanským zákoníkem. Tentýž člověk ale jen o chvíli později jeden za prací a v obci se řítí rychlostí 60 km/hod, mimo obec 110 km/hod. V zaměstnání se ochranné brýle a chrániče sluchu nasazují vždy až těsně před „bezpečákem“, po práci se koupe v bazénu napuštěném z vodovodu a špekáčky se opékají i navzdory extrémním suchům a vyhlášenému obecnímu zákazu. To je dnes běžná realita.


Skvělou ukázkou byl nedávný průzkum respektování dopravních předpisů řidiči na příjezdech do města Břeclav.

Na ulici Lednická bylo změřeno 186 279 vozidel, přičemž povolenou rychlost překročilo 70 448 z nich (37,8%).
158 vozidel zde překročilo rychlost více než 100 km/h!

Měření proběhlo i na ulici Bratislavská, kde bylo změřeno 294 979 vozidel, přičemž povolenou rychlost zde překročilo dokonce 166 032 z nich (56,3%)!
Rychlost větší než 100 km/h byla zjištěna v 484 případech!

V průměru tak téměř polovina řidičů nerespektovala maximální povolenou rychlost.

Nutno podotknout, že u velkého procenta řidičů, kteří rychlost respektovali lze předpokládat, že vzhledem k dopravní situaci ani rychleji jet nemohli (např. pomalu jedoucí kamion apod.).

Řídit 100% dle předpisů je velmi náročné a při zachování požadavku na plynulost provozu téměř nemožné. Přesto řidič, který se snaží v maximální možné míře dopravní předpisy respektovat, se často nestačí dění kolem něj divit. Rychlost je jen zlomkem z nebezpečných způsobů počínání řidičů. Nezastavování na stopkách, nedodržování bezpečné vzdálenosti, nedávání přednosti v jízdě, nepoužívání „blinkrů“, např. i při předjíždění cyklisty, nebezpečné předjíždění, nesprávné řazení se do jízdních pruhů, nerespektování jízdních pruhů, nezařazení se doleva či doprava při odbočování, nedávání přednosti zprava, nesprávné svícení a další.

Nejde však jen o to, že ostatní řidiči předpisy nerespektují, ale dokonce správně, bezpečně a ohleduplně jedoucího řidiče považují za „nepřítele“, kterého je nutné za každou cenu a co nejdříve předjet, často i velmi riskantním manévrem, nejdříve však „vyblikat“ a „vytroubit.“

Porušení předpisů je vidět u řidičů všech typů vozidel. Možná nejvíce zamrzí ze stran řidičů profesionálů – nákladních vozidel či autobusů nebo dokonce i ze strany Policie ČR. Velmi běžné a také značně zarážející je naprosté pohrdání předpisy ze stran množství zahraničních řidičů.

Proč na dopravní předpisy většina řidičů rezignovala?

Určitě je velké procento řidičů, kteří dopravní předpisy řádně neznají a tak je ani nemohou řádně dodržovat. Avšak znalost rychlostních limitů či povinnosti „zastavit na stopce“ jsou natolik známé, že jejich porušování musí být záměrné.

Proč řidič bez problémů jede rychlostí 120 km/hod v úseku, kde je max 90 km/hod a o chvíli později stojí na červenou, přestože je křižovatka přehledná a zcela prázdná? Proč řidič, který pravidelně „nezastavuje na stopce“, vás nepředjede v přehledném úseku, kde je plná čára?

Je to pohodlnost? Je to o tom, že řidiči považují dopravní předpisy za zbytečné? Není náhodou čas je zrušit a jako prvního nechat jet toho silnějšího?

A co ostatní předpisy?

Podobná ochota porušovat předpisy jako na silnicích, je i v ostatních oblastech. Kde kdo

  • ochotně zaplatí „bez faktury“;
  • ochotně dá či přijme menší „úplateček“;
  • do knihy jízd napíše svou osobní cestu jako pracovní;
  • poruší režim vycházek na nemocenské;
  • si stáhne nelegálně film…

A co předpisy BOZP?

I v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci existuje velká ochota zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů, k porušování předpisů BOZP. Přestože tyto předpisy mají chránit život a zdraví zaměstnance, jejich porušováním se pracuje často „jednodušeji“, rychleji, snadněji.

Kde je tedy příčina?

Výše nastíněné ukazuje, že hlavní příčina v ochotě porušovat předpisy je vlastní prospěch. Ve vozidle to může být rychlejší příjezd nebo zkrátka pohlazení vlastního ega pocitem z předjetí toho pomalejšího. Prospěch může být často finanční. V případě bezpečnosti pak jde o jakési osobní pohodlí na úkor ne příliš pravděpodobného pracovního úrazu.

Jak z toho ven a chceme z toho vůbec ven?

Poslední, avšak asi nejzásadnější otázkou je: „Jak porušování předpisů omezit či zastavit?“ Reálně? Nijak. Jedním z řešením může být vytvořit více benevolentní předpisy. Opačnou alternativou je značně zpřísnit kontroly dodržování předpisů a udělované sankce.

Současný stav přímo nahrává porušování. Proč? Předpisů a povinností z nich plynoucích je neskutečně mnoho. Opravdu ne každý může znát vše. Kontrol je málo. Kontroly jsou často laxní. Sankce jsou symbolické.

Ve vztahu k BOZP si opravdu jen málo který zaměstnavatel dovolí striktně kontrolovat dodržování předpisů a z porušování vyvozovat patřičné důsledky. Proč? Protože často sám předpisy porušuje, protože se bojí, že přijde o zaměstnance, porušování si není vědom nebo se zkrátka bojí, že přijde o zaměstnance.

Co si o porušování předpisů myslíte vy? Má smysl mít zákony, které stejně většina nerespektuje?

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře