Oči má člověk jen dvě. Další nám již skutečně nenarostou. Každý úraz oka může znamenat nejen úplnou ztrátu zraku na něj, ale může také více či méně zhoršit vidění a to může být pro život dosti omezující. Úrazy očí nejsou ničím výjimečným a to i přesto, že jejich ochrana je poměrně snadná. K úrazům tak většinou dochází pro podcenění rizika. Tento článek se zabývá nejčastějšími mechanismy úrazů očí a možnými způsoby prevence.

Oko a jeho struktura

Druhy poranění očí

Mechanická poranění oka

Mechanická poranění se dělí do dvou skupin a to na poranění uzavřená a otevřená. Při otevřených dochází k poškození stěny oka v jeho plné tloušťce. Uzavřená poranění mohou mít stejně závažné následky, jako poranění otevřená.

Uzavřená poranění oka

Při uzavřeném poranění oka nedojde k poškození stěny oka v plné tloušťce. To znamená, že z oka neuniká sklivec a zejména, že na pohled nemusí být poranění patrné.

Zhmoždění oka

Ke zhmoždění oka dochází vlivem tupého údery. V praxi jde nejčastěji o údery pěstí nebo balonem, např. tenisovým, při sportu. Z pracovního hlediska jde často o důsledek provozních nehod, při nichž dojde k odletu větších částí. Např. uvolnění dílů ze strojů apod.

Některá poškození oka při zhmoždění se mohou projevit až s určitým zpožděním. Je proto lepší vždy vyhledat lékaře. Při zhmoždění může dojít k poškození prakticky všech částí oka!

Odření oka

K odření oka dojde vlivem kontaktu cizího předmětu přímo s okem. Předmět však nezasahuje do nitra oka. Typickým poraněním je eroze oční rohovky, která se projevuje pocitem cizího tělesa v oku a silnou bolestivostí. Naštěstí má rohovka velmi dobrou regenerační schopnost, přesto mohou mít tyto úrazy trvalé následky.

Otevřená poranění oka

Otevřená poranění oka jsou velmi vážná a mohou mít pro zrak fatální následky.

Prasknutí oka

K prasknutí dochází po zhmoždění oka, které je natolik silné, že oční bulbus nevydrží tlak a v nejslabším místě praskne. Projevovat se může zejména silnou bolestí, okamžitou ztrátou nebo poruchou zraku, případně též vytékající kapalinou z oka. Ještě nedávno bylo prasknutí oka důvodem k jeho kompletnímu odstranění. Dnes již medicína pokročila a lékaři se snaží dle možností oko zachovat i v případě trvalého poškození zraku.

Protržení oka

K tomuto poranění dochází zejména vniknutím cizího ostrého předmětu do oka. Tato poranění mají obecně špatnou prognózu, ale vždy záleží na velikosti cizího tělesa a místě jeho průniku do oka.

V některých případech může cizí tělísko zcela proniknout do oka („netrčí z oka ven“). Tyto případy mohou být zvlášť nebezpečné. Odstranění takových tělísek nemusí být snadné. V některých případech může také docházet k chemickým reakcím mezi tělískem a okem a to může působit další komplikace.

V praxi může jít např. o odletující části při třískovém obrábění, broušení, ofukování stlačeným vzduchem apod.

Chemická poranění očí

Chemická poranění očí lze rozdělit v zásadě do tří skupin.

Otravy

Přes oko může dojít k velmi efektivnímu vstřebání chemické látky do lidského organizmu a tím ke vzniku otravy. Samotné oko takovou látkou může, ale také nemusí být poškozeno.

Poleptání kyselinami

Při poleptání kyselinami dochází ke vzniku nekrózy tkání – jakési sraženiny, která brání dalšímu průniku kyseliny do hloubky oka. Obecně tak je poleptání kyselinou méně závažné, než poleptání zásaditou látkou.

Poleptání zásaditými látkami

V případě louhů není nekróza tvořena sraženinou, ale naopak zkapalněním. Louh tak pronikne mnohem hlouběji do oka a má potenciál způsobit závažnější poranění.

Poranění očí zářením

Záření je všude kolem nás a některé práce jsou přímo spojeny s používáním různých zdrojů záření. A právě i působení různých záření může způsobit poškození očí.

Ultrafialové záření

Ultrafialové záření vzniká typicky při svařování. Zdroje ultrafialového záření se však dnes používají v nejrůznějších odvětvích lidské činnosti. Onemocnění způsobené ultrafialovým zářením se zpravidla projevuje až po několika hodinách (cca 8 hodin) a mezi jeho příznaky patří bolest v očích, která může být až nesnesitelně krutá, otok víček, zarudnutí a v extrémních případech vznik puchýřků. Většina poranění se sama zhojí do 24 hodin a to i bez terapie. Ta proto často spočívá jen v podání zklidňujících přípravků.

Ionizující záření

V praxi by nebezpečné úrovni ionizujícího záření člověk být vystaven neměl. Mezi běžné zdroje ionizujícího záření patří zejména rentgeny a diagnostické přístroje. Tyto zpravidla neprodukují takové záření, které by mohlo přímo poškodit oko. V případě ozáření tak bývá problém spíše pro lidský organizmus jako celek. V případě, že bude zaměstnanec přeci jen vystaven vyšší úrovni ionizujícího záření, patří mezi nejcitlivější části oka oční čočka. Ta se může zakalit i několik let po ozáření. Vždy však záleží na druhu záření a absorbovaném množství.

Laserové záření

Laserů existuje více druhů. Některé mohou mít zanedbatelný vliv na lidské oko, jiné jej dokáží prakticky okamžitě nevratně poškodit. Vždy je nutné znát parametry laseru, se kterým bude práce vykonávána a dodržovat adekvátní bezpečnostní opatření.

Sluneční záření

K poškození oka vlivem slunečního záření může dojít zejména ve dvou případech. Dlouhý pobyt na přímém slunci bez ochrany očí nebo pohled přímo do slunce. K druhému případu dochází zejména při zatmění slunce. Poškození očí bývají spíše mírná a potíže samy odezní.

Tepelná poranění očí

K tepelnému poranění oka může dojít buď sálavým teplem nebo kontaktem oka s horkým materiálem. Ve druhém případě jde zpravidla o kombinovaný úraz, kdy dochází nejen k popálení oka, ale také k jeho mechanickému či chemickému poškození.

Praktické příklady rizik pro oči

Níže budou uvedeny nejčastější rizikové faktory a situace, vedoucí k poranění očí na pracovištích.

Mechanická rizika

  • obrábění a odlet částí obráběného materiálu (špony, piliny, třísky apod.);
  • montáže a odlet částí např. při úderech kladivem (drobné úlomky);
  • ofukování pomocí stlačeného vzduchu a odlet částí;
  • prachové emise (dřevovýroba, zpracování plastů, práce s kamenivem, práce se zeminou, práce na staveništi apod.)
  • údržba a odlet uvolněných částí proti hlavě.

Chemická rizika

  • nakládání s nebezpečnými chemickými látkami (laboratorní práce, výroba, úklidové práce apod.);
  • prachové emise zejména při stavebních pracích (např. cement, vápno);
  • údržba a výron kapaliny z uvolněných částí (např. hadice pod tlakem).

Poranění očí zářením

  • svařování bez použití osobních ochranných pracovních prostředků;
  • sledování prostoru, kde probíhá svařování a to například i pouze periferně;
  • podcenění rizika práce s laserem a nepoužití osobních ochranných pracovních prostředků;
  • podcenění rizika odrazu laserového paprsku;
  • dlouhé sledování silně osluněného prostředí (např. plavčíci sledující vodní hladinu) bez osobních ochranných pracovních prostředků.

Tepelná poranění

  • práce v blízkosti plamenů;
  • práce ve slévárnách;
  • práce při zpracování plastů tavením.

Způsoby ochrany očí před riziky

Pokud položíte někomu otázku: „Jak vyřešit ochranu očí před riziky?“, většinou se vám dostane odpovědi: „Použitím ochranných brýlí.“

Ano. Používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) může být jednou z cest. Nesmíme však zapomínat, že i v duchu Zákoníku práce, je poskytování OOPP, řekněme až krajním řešením.

Priorita při ochraně očí před riziky by vždy měla být dána, mimo jiné, těmto opatřením:

  1. omezování vzniku rizik;
  2. odstraňování rizik u zdroje jejich původu;
  3. nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky;
  4. přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany.

Pokud přijetí výše uvedených opatření není možné, nebo tato opatření stále nejsou dostatečná, je nutné přikročit k poskytnutí právě osobních ochranných pracovních prostředků.

Osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně očí před riziky

Dle typu rizik, se i osobní ochranné pracovní prostředky dělí do několika skupin.

Obličejový štít

Obličejové štíty, bohužel díky koronaviru, zažili poměrně velký boom. Obličejové štíty jsou vyráběny ve dvou provedeních a to buď jako celoobličejové, sahající až pod bradu nebo jako pološtíty, chránící zejména oči.

Štíty se dobře nosí. Nejsou tak těsně přiléhající k obličeji, jako ochranné brýle. Zpravidla jsou kompatibilní s dalšími ochrannými pracovními prostředky, jako je ochranná přilba, chrániče sluchu, prostředky k ochraně dýchacích cest a dokonce i ochranné brýle.

Obličejový štít dokáže skvěle chránit proti mechanickým částem nebo kapkám chemických látek, odletujícím proti obličeji. Nedokáže však ochránit před prachem, plyny a aerosoly.

Ochranné brýle

Ochranné brýle se dělí do dvou základních skupin:

  • klasické;
  • uzavřené.

Optická třída ochranných brýlí

Ochranné brýle jsou vyráběny ve třech optických třídách:

  1. nejvyšší třída pro nepřetržité používání;
  2. střední třída pro střídavé používání;
  3. nízká kvalita pro příležitostné používání.

Nutno konstatovat, že převážná většina běžně dostupných ochranných brýlí je vyráběna v nejvyšší 1. třídě.

Typy filtrů ochranných brýlí

Ochranné brýle se vybavují následujícími typy filtrů:

  • UV filtr (značka 2);
  • UV filtr s dobrým rozlišením barev (značka 2C);
  • Infračervený filtr (značka 4);
  • Sluneční filtr (značka 5);
  • Sluneční filtr s ochranou proti infračervenému záření (značka 6).

Zabarvení zorníku ochranných brýlí

Ochranné brýle mohou mít různé barvy zorníků („sklíček“). Každá barva přitom může být vhodná pro jiné použití. Používají se tyto barvy zorníků:

  • čirá (pro dostatečně osvětlené pracoviště bez rizika oslnění) – označení 1,2;
  • antireflexní (pro silně osvětlená pracoviště, napomáhá redukci odlesků) – označení 1,2;
  • žlutá (nedostatečně osvětlená pracoviště – rozjasňují) – označení 1,2;
  • oranžová (nedostatečně osvětlená pracoviště – zvyšují kontrast) – označení 1,2;
  • světle modrá (vhodné pro časté změny světelných podmínek) – označení 1,2;
  • světle zelená (vhodné pro laboratoře s umělým UV osvětlením) – označení 1,7;
  • stříbrné zrcadlo (vhodné pro časté změny světelných podmínek) – označení 1,7;
  • šedá (vhodné jako ochrana proti oslnění sluncem) – označení 2,5;
  • hnědá (vhodné jako ochrana proti oslnění sluncem) – označení 2,5;
  • červené zrcadlo (redukují zářivé a jasné světlo) – označení 3,1;
  • svářečské (pro svářečské práce) – označení 1,7/2/3/4/5/6.

Mechanická odolnost ochranných brýlí

Ochranné brýle jsou vyráběny s následující mechanickou odolností:

  • bez mechanické odolnosti (značka FT);
  • zvýšená pevnost filtrů (značka S);
  • náraz o nízké energii do 45 m/s při teplotách od -5°C do +55°C (značka F / FT);
  • náraz o střední energii do 120 m/s při teplotách od -5°C do +55°C (značka B / BT);
  • náraz o vysoké energii do 190 m/s při teplotách od -5°C do +55°C (značka A).

Provedení uzavřených ochranných brýlí

Uzavřené ochranné brýle se vyrábějí s následujícími ochrannými vlastnostmi nebo jejich kombinací:

  • ochrana proti kapkám a rozstřiku kapalin (značka 3);
  • ochrana proti hrubému prachu (značka 4);
  • ochrana proti plynu a jemnému prachu (značka 5);
  • krátký elektrický oblouk (značka 8);
  • roztavené kovy a horké částice (značka 9).

Celoobličejové masky

Celoobličejové masky poskytují dobrou ochranu před chemickými vlivy, zejména před plyny a aerosoly. Nejsou však určeny k ochraně před mechanickými riziky.

Svářecí kukly

Svářecí kukly jsou zvláštními ochrannými prostředky, určenými primárně pro svářeče, jako ochrana zejména před zářením ze svařování. Ochranný filtr je buď klasický nebo se spínavým světelným prostupem (samostmívací).

První pomoc při úrazech očí

První pomoc je nutné přizpůsobit mechanismu vzniku úrazu. V první řadě by tedy mělo být zjištění, co úraz zapříčinilo. Zda odlet mechanické části nebo jde o chemické poranění.

První pomoc při mechanických poraněních

První pomoc spočívá v tišení bolesti. Bolest se sníží, pokud je oko v klidu, nepohybuje se. Toho lze docílit jen tak, že se obě oči – nejen poraněné oko, překryjí sterilním krytím, které by mělo být v každé lékárničce. Tato krytí se následně zafixují např. trojcípým šátkem. Důležité je překrýt obě oči, čímž dojde k omezení jejich pohybu. Takto ošetřeného zraněného následně transportujeme k lékaři nebo mu přivoláme zdravotnickou záchrannou službu.

Výjimkou je úraz oka, ke kterému dojde vnikem drobných prachových částí. V takovém případě by mělo nejprve dojít k vypláchnutí očí. K tomu lze využít tekoucí kohoutkovou vodu, pitnou vodu postupně odlévanou např. z PET lahve nebo některý z profesionálních produktů určených pro výplachy očí.

První pomoc při chemických poraněních

V případě chemických poranění, tedy při kontaktu oka s nebezpečnou chemickou látkou nebo směsí, je nutné vždy postupovat dle pokynů pro první pomoc výrobce konkrétní chemické látky, které jsou uvedeny v bezpečnostním listu. Pro některé látky je dokonce nutné mít k dispozici speciální roztoky pro jejich neutralizaci a omezení rozsahu poškození oka.

Obecně však, v případě poleptání platí zásada, že oko je nutné důkladně a po dostatečně dlouhou dobu vyplachovat. Zasažené oko se nesmí mnout a mělo by se držet otevřené a to i za cenu mírného násilí.

Výplach je opět možný pod proudem kohoutkové tekoucí vody, pod proudem vody rozlévané z PET lahve nebo pomocí profesionálních přípravků pro výplach očí. Tyto profesionální přípravky mohou obsahovat také neutralizační roztoky, které pomáhají normalizovat kyselé či zásadité pH.

Proč k úrazům očí dochází a jak jim zabránit?

Rizika odletu částí nebo chemických látek proti očím jsou zpravidla poměrně dobře předvídatelná. Ke spoustě úrazů očí tak dochází vlivem podcenění rizika na straně zaměstnance. Není přitom důležité, zda od zaměstnavatele měl či neměl k dispozici adekvátní ochranné prostředky. Pokud si je zaměstnanec rizika vědomý a ochranný prostředek nemá k dispozici, má takovou práci přerušit a informovat o tom vedoucího.

I přesto spousta zaměstnanců svůj zrak riskuje. Bez ochrany zraku sledují z blízka obrábění, ofukují stlačeným vzduchem, přelévají nebezpečné chemické látky či směsi nebo dokonce svařují. Buď riziko zcela ignorují nebo doufají, že jim reflexi budou stačit.

V některých případech ale zaměstnanci ochranu zraku nepoužijí, protože:

  • je jim nošení ochranných brýlí nepohodlné (některé brýle některým osobám mohou způsobovat silné bolesti hlavy);
  • mají brýle poškozené;
  • používají dioptrické brýle a ochranné brýle nejsou s těmito kompatibilní;
  • nemají brýle k dispozici na pracovišti, kde hrozí rizika.

Pro prevenci je tedy nezbytně nutné:

  • zdůrazňovat zaměstnancům nutnost ochrany zraku a závažnost hrozících rizik;
  • provádět na pracovišti vhodná opatření o omezení rizik;
  • poskytovat zaměstnancům vhodné osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně zraku;
  • sledovat, zda jsou poskytnuté osobní ochranné pracovní prostředky vhodné a účinné;
  • kontrolovat používání osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnanci;
  • sjednávat nápravu při zjištění, že zaměstnanci osobní ochranné pracovní prostředky nepoužívají.
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře