Snad úplně každá firma provozuje nějaká zařízení. Ať už jde o stroje, technická zařízení, přístroje, nářadí nebo technické vybavení pracoviště. V případě všech uvedených, musí být splněny podmínky pro jejich bezpečný provoz, zejména požadavky na provádění preventivních kontrol. Tento článek vás seznání s tím, jaké povinnosti to jsou a jak na jejich efektivní plnění

1. Znejte provozovaná zařízení

V prvé řadě je nutné přesně znát, jaká zařízení jsou na pracovištích nebo zaměstnanci provozována a obsluhována. Proč? Protože pokud nevíte, jaká zařízení jsou aktuálně v provozu, pak si nemůžete být ani jisti, zda jsou všechna provozovaná zařízení bezpečná! Že to zní logicky? To možná ano. Přesto byste se možná divili, kolik zaměstnavatelů nemá přehled o tom, jaká že zařízení jsou u nich aktuálně provozována.

V lepším případě to dopadne tak, že si inspektor práce na pracovišti vytipuje rádio, přinesené zaměstnance, ke kterému bude chtít vidět revizi. V tom horším případě bude chtít pojišťovna revizi nabíječky telefonu, která způsobila požár.

Evidence provozovaných zařízení

Zaveďte si nejlépe jednotnou evidenci všech provozovaných zařízení. Ideální je, pokud každému zařízení přiřadíte evidenční číslo. Tímto číslem fyzicky označíte samotné zařízení a uvedete jej také položce zařízení v evidenci. Tím bude zajištěna prokazatelnost. K fyzickému značení zařízení evidenčním číslem skvěle poslouží některá z ručních tiskáren.

Ruční tiskárna
Ruční tiskárna

Nyní přichází na řadu to nejhorší. Musíte zajistit takové podmínky, aby

  1. byla v evidenci všechna provozovaná zařízení,
  2. do evidence byla zahrnuta všechna nově pořízená zařízení
  3. z evidence byla vyjmuta všechna zařízení vyřazená z provozu.

Toto v praxi dělá snad největší problémy. Je nutno zajistit součinnost zejména všech vedoucích zaměstnanců. Je nutná důslednost. V praxi to zpravidla znamená, že nákup a vyřazení musí jít přes jednu konkrétní osobu nebo oddělení, které evidenci spravuje. Především musí být ukončen nekontrolovatelný nákup zařízení jednotlivými vedoucími nebo dokonce zaměstnanci.

Jednoduše musí platit, že zařízení, které není v evidenci, nesmí být provozováno!

Bez trvalých preventivních důsledných kontrol lze tohoto cíle dosáhnout jen obtížně.

Jaké údaje v evidenci uvádět?

Z praktického hlediska může být výhodné, v evidenci zařízení uvádět následující informace a údaje:

  • datum uvedení do provozu;
  • evidenční číslo zařízení;
  • označení zařízení (např. výrobce, typové označení);
  • druh zařízení (elektrické, tlakové, zdvihací, plynové, nářadí se spalovacím motorem, ruční nářadí apod.);
  • umístění zařízení (kde je zařízení provozováno – pracoviště, oddělení apod.);
  • odpovědnost za zařízení (kdo odpovídá za bezpečný provoz zařízení);
  • průvodní a provozní dokumentace (je k dispozici? Pokud ano, tak informace o místě uložení);
  • požadavky na obsluhu (nebo odkaz na relevantní předpis či dokument);
  • přehled kontrolních úkonů (nebo odkaz na relevantní předpis či dokument);
  • přehled úkonů údržby (nebo odkaz na relevantní předpis či dokument);
  • přehled revizí (nebo odkaz na relevantní předpis či dokument);
  • datum vyřazení.

Více informací o evidenci zařízení se můžete dočíst v následujícím článku: Systém evidence majetku pro účely BOZP a PO

2. Jaké kroky udělat při nákupu nového zařízení?

Velmi výhodné může být ustanovit odpovědnou osobu nebo osoby, za uvedení zařízení do provozu. Tato osoba by měla být tou první ve firmě, která zařízení „rozbalí z krabice.“ Ideální je, pokud má tato osoba dostatečné znalosti a zkušenosti z provozu zařízení. Může jí být např. vedoucí údržby. A co by tato osoba měla udělat?

  1. Pečlivě si prostudovat návod k obsluze zařízení (popř. i další související dokumentaci) nebo se s nechat seznámit s provozem zařízení dodavatelem / výrobcem.
  2. Ve spolupráci s osobou odborně způsobilou k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen OZO BOZP) provést identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik plynoucích ze zařízení.
  3. Ve spolupráci s vedoucím zaměstnancem a na základě hodnocení rizik vypracovat místní provozní bezpečnostní předpis pro zařízení, ve kterém se mimo uvedou:
    • pracovní technologické postupy pro používání zařízení;
    • pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele;
    • požadavky na obsluhu zařízení;
    • plány kontrol a údržby zařízení.
  4. Ve spolupráci s revizním technikem (pokud zařízení podléhá revizní činnosti) vypracovat harmonogram revizí zařízení a tento rovněž zapracovat do místního provozního bezpečnostního předpisu.
  5. Provést nebo zajistit provedení vstupní kontroly zařízení a tuto zadokumentovat, dle potřeby provést rovněž výchozí revizi zařízení.
  6. Označit zařízení evidenčním číslem.
  7. Označit průvodní a provozní dokumentaci zařízení evidenčním číslem zařízení.
  8. Zanést zařízení do evidence zařízení.
  9. Uložit průvodní a provozní dokumentaci zařízení a nejlépe vytvořit nebo zajistit její kopii, včetně digitální.
  10. Uvolnit zařízení do provozu a předat jej vedoucímu zaměstnanci.

Podobně, jak výše uvedeno, je nutno postupovat i u stávajících zařízení, pokud u nich již výše uvedené činnosti nebyly dříve provedeny.

Pozn.: Vypracování místního provozního bezpečnostního předpisu pro zařízení je povinností zaměstnavatele, na základě požadavku ustanovení § 4, nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

3. Provoz zařízení

Při provozu zařízení je nutné postupovat striktně dle průvodní a provozní dokumentace zařízení. Zejména tedy dle návodu k obsluze a dle zpracovaného místního provozního bezpečnostního předpisu zařízení.

Je velmi důležité, provádět kontrolní a preventivní činnost, uvedenou v návodu k obsluze (údržbě). V návodech je často seznam úkonů s uvedením jejich period. Např. 1 x denně, 1 x týdně, 1 x měsíčně nebo 1 x 10 motohodin, 1 x 50 motohodin apod. termíny těchto kontrolních a preventivních úkonů (např. mazání, čištění), je nutné striktně respektovat. Důvodem není jen to, že při jejich neprovádění může dojít k selhání zařízení nebo jeho části a tím ke vzniku úrazu nebo např. požáru. V případě nerespektování požadavků výrobce, pokud dojde k porušení zařízení, může být toto důvodem pro krácení pojistky vaší pojišťovnou.

U zařízení za 200 Kč se to může jevit zbytečné. Ale např. u výrobních zařízení v ceně několika milionů nebo velmi rizikových zařízení, tyto preventivní úkony nabývají skutečného významu!

Díky předem vypracovanému místnímu provoznímu bezpečnostnímu předpisu, budete mít přehled o všech preventivních úkonech. Nemusí jít přitom jen o povinnosti plynoucí z požadavků výrobce. Nad rámec výrobce si můžete stanovit další povinnosti, např. na základě vyhodnocení rizik. Také je nutné počítat s revizemi zařízení, jejichž povinnosti jsou upraveny zejména platnými technickými normami a vztahují se zejména na tzv. vyhrazená technická zařízení, tedy zařízení elektrické, tlaková, plynová a zdvihací.

Ideální může být, pro každé zařízení vytvořit kontrolní kartu, která může být zpracována formou „checklistu“ tak, aby co nejvíce usnadnila obsluze a údržbě zařízení činnost. Samozřejmě je v dnešní době možné, záznamy o kontrolách a údržbě vést elektronicky, což může při správném nastavení ještě více zrychlit a usnadnit administrativu s tím spojenou.

Dne nařízení vlády je nutné kontrolu všech zařízení provádět nejméně 1 x ročně! Kontroly se vztahují skutečně na všechny stroje, technická zařízení, přístroje, ale i na nářadí.

Nezapomínejte, že splnění všech úkonů musíte být schopni prokázat. Zejména byste měli být schopni prokázat, kdy, kdo a co provedl.

4. Vyřazení zařízení z provozu

Nikdy nevíte, kdy se vám informace o zařízení budou hodit. Je sice dobré mít přehled o tom, která zařízení již nejsou provozována, to ale neznamená, že musíte smazat celou historii zařízení.

Fyzicky zařízení zlikvidujte, dle předpisů a zvyklostí. Co se týče průvodní a provozní dokumentace, může být rozumné ji nějakou dobu uchovat, alespoň v elektronické podobě. Do evidence zařízení připište údaj o datu vyřazení.

Závěr

Splnění všech výše uvedených povinností zajistí, že provoz zařízení bude nejen bezpečný, ale rovněž spolehlivý. Pravidelné kontroly a řádná údržba zařízení pomůže předejít fatálním závadám, což zkrátí čas nutný na opravu zařízení. Zaměstnavatel díky plnění těchto úkolů bude „krytý“ před sankcemi ze strany oblastního inspektorátu práce, státního požárního dozoru a v případě škody také před krácením pojistky ze strany pojišťoven.

Naplnění všech výše popsaných úkolů není jednoduché. Vyžaduje to zejména odhodlání a součinnost všech zainteresovaných osob, kterými jsou především zaměstnavatel, vedoucí zaměstnanci, OZO BOZP, odborně způsobilá osoba v požární ochraně, revizní technici a odpovědné osoby za provoz konkrétních zařízení. Přesvědčit všechny a motivovat je ke společnému cíli, bývá často úkolem nejtěžším a tím i největší překážkou bezpečnému provozu zařízení.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře