Stále velká část zaměstnavatelů odmítá bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) příliš aktivně řešit a zpravidla do ní nechtějí investovat více, než je nezbytně nutné. Možná i proto je BOZP vůči zaměstnavatelům často propagována stylem: „BOZP se vyplatí!“, „Investujte do BOZP a ušetřete!“ Nedávno dokonce vznikla kampaň „CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA PREVENCI“ a to od veřejné výzkumné instituce zřizované Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Je to ale ta správná motivace?

O čem je BOZP?

Abychom mohli zaměstnavatele, ale i zaměstnance motivovat k plnění úkolů prevence rizik a respektování pravidel BOZP, nejprve si musíme uvědomit, o čem BOZP je a jaký je její smysl.

Je smyslem BOZP šetření nákladů? Troufám si říct, že není a že nikdo pravidla BOZP nevymýšlí a ani do praxe nezavádí z důvodu šetření nákladů.

BOZP je naopak oblastí, do které je nutné investovat a to často nemalé finanční, ale i lidské zdroje. Rozhodně nelze hledat přímou závislost mezi investicí do BOZP a snížením celkových nákladů. Řádné plnění povinností BOZP navíc bohužel v našem státně neznamená, že zaměstnavatel nemůže dostat sankci za preventivní kontrolu ze strany oblastního inspektorátu práce nebo sankci a následné postihy za proběhlý pracovní úraz. Řádné plnění povinností BOZP dokonce neznamená ani to, že pojišťovna nebude chtít po zaměstnavateli regresy.

Povinností plynoucích z právních předpisů je dnes tak mnoho, že snad vždy lze najít na straně zaměstnavatele nějaká pochybení.

Navíc investice do BOZP v podobě technických či technologických opatření, organizace práce nebo jen osobních ochranných pracovních pomůcek, mohou být často mnohem vyšší, než poměrně zanedbatelné sankce ukládané při preventivních kontrolách státními orgány.

Smyslem BOZP je v prvé řadě ochrana života a zdraví osob, kterých se dotýkají pracovní činnosti zaměstnavatele. BOZP má za úkol zajistit, aby zaměstnavatel svým podnikáním neublížil na zdraví či životě svým zaměstnancům, ale i všem ostatním osobám, se kterými přichází do kontaktu (externí zaměstnanci, návštěvy, lidé v okolí). Aby tento smysl mohl být naplněn, jsou často nutné nemalé investice.

Jak tedy zaměstnavatele motivovat k aktivní BOZP?

Spousta „bezpečáků“ hledá a vymýšlí způsoby, jak motivovat řadové zaměstnance k BOZP. Jsou to ale především zaměstnavatelé, kteří by si tuto motivaci zasloužili. Jak se říká: „Ryba smrdí od hlavy.“ Dokud zaměstnanci neuvidí, že zaměstnavatel k jejich zdraví přistupuje skutečně aktivně a odpovědně, nikdy to nebude zcela ono.

Jak tedy motivovat zaměstnavatele? Dost těžko.

V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že stát to za nás neudělá. Stát naopak dokáže značně demotivovat. Když i zaměstnavatel, který BOZP aktivně a smysluplně řeší, investuje do ní nemalé finanční prostředky, ve finále obdrží za marginální pochybení sankci v řádu desítek tisíc korun od oblastního inspektorátu práce, veškerá motivace je ta tam. Jediná podpora ze strany státu je tedy ta negativní.

Pokud to zaměstnavatel nemá přímo v sobě a BOZP sám nevnímá jako nepostradatelnou součást firemní kultury, lze jej přesvědčit opravdu jen dost těžko. Bohužel spousta zaměstnavatelů podnik, včetně zaměstnanců, vnímá jako tabulky a čísla. To nezbytné se udělá. Minimalizuje se pravděpodobnost sankcí. Celkově je však systém BOZP ve společnosti nefunkční.

Zaměstnavateli nesmí nikdy jít jen a čistě o maximalizaci zisků! Vždy musí jít o maximalizaci zisků při současném adekvátním zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Dokud však zaměstnavatel nevidí v zaměstnancích své kolegy a partnery. Dokud si neuvědomí, že i zaměstnanci mají životy, a že mají zdraví jen jedno. Dokud bude zaměstnavatel své zaměstnance brát jen jako položky. Do té doby bude i celá firemní BOZP dost pravděpodobně na mrtvém bodě.

Myšlení zaměstnavatelů je nutné přepnout z módu: „Jak to udělat, abychom nedostali sankci?“ na: „Jak to udělat, aby se nikdo nezranil?“

Zpět tedy k motivaci a jak na ni?

Znovu nutno zdůraznit, dost těžko. Zvláště těžká situace může být v případě firem, kde majitel zajišťováním chodu společnosti pověří jinou osobu a sám se zajímá jen o generovaný zisk. U takových firem je dost často zanedbávána nejen ryzí BOZP, ale i celková údržba budov a zařízení.

Co může tedy pomoci?

A jsme zpět u prvotního problému: „BOZP = šetření nákladů.“ Ano. Zdá se, že na tohle by někteří zaměstnavatelé mohli slyšet. Ale ono to není pravda.

BOZP by neměla šetřit, ale BOZP může generovat vyšší zisky.

Nezbývá tedy, než dlouhý přesvědčující proces zaměstnavatele, že opravdu úspěšné firmy o své zaměstnance skutečně pečují a hýčkají si je a to i v otázkách právě BOZP. Je potřeba BOZP podat jako konkurenční výhodu.

Firma, kde je BOZP opravdu nastavena tak, aby byla přínosem, má šanci získat kvalitnější zaměstnance. Stejně tak má větší šanci udělat lepší dojem na případné klienty a tím získat výhodnější zakázky.

Cítí-li se zaměstnanci bezpečně, cítí-li se, že je o ně postaráno, je větší šance, že budou podávat lepší pracovní výkony a budou méně dnů trávit v pracovní neschopnosti.

Je trochu škoda, že právě zaměstnanci se při pracovních pohovorech více neptají i na otázky BOZP. To by potom s motivací značně pomohlo.

Základem úspěchu však je zaměstnavatel s alespoň trochou empatie a lidskosti.

A jak jste na tom vy? Máte nebo jste sami zaměstnavatelem, pro kterého nejsou životy a zdraví osob na vedlejší koleji? Daří se vám zaměstnavatele k BOZP motivovat? Nebo s nimi bojujete a dlouze se dohadujete o každou korunu, kterou je nutné do BOZP investovat?

Tento článek jsem napsal na základě svých zkušeností coby osoby samostatně výdělečně činné, která nabízí zaměstnavatelům služby v oblastech BOZP a PO. Za svou praxi jsem se setkal již se stovkami zaměstnavatelů a musím zkrátka konstatovat, že pro většinu z nich je BOZP jen něco, co jim bere čas i peníze.

Velmi častou otázkou při úvodních jednáních s potencionálními klienty je: „Kolik to bude stát?“. Na této otázce by nebylo nic špatného. Každý chce vědět a má také právo vědět, kolik zaplatí. Já nemám problém odpovědět. Tazatelé však často vůbec nevědí, co je ono „to“ v jejich otázce. Nezajímají se a neptají se na rozsah služeb. Neptají se, co vše pro ně udělám. Zajímá je jen cena a tak nějak automaticky předpokládají, že za ni dostanou vše potřebné, pro vyhnutí se sankcím.

Celkový stav BOZP v ČR není úplně zdravý. Právě teď je ten nejvyšší čas, aby s motivací zaměstnavatelů – nejlépe tou pozitivní – začal pomáhat stát.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře