Bouřka sebou přináší hned několik rizikových faktorů, které mohou člověka ohrožovat na životě a zdraví. Jde především o silný vítr, blesky, ale také vydatné srážky. Pokud vás bouřka zastihne na nevhodném místě, skutečně vám během chvíle může jít i o život! Patří tato rizika také do problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? Měli by se zaměstnavatelé bouřkami a ochranou svých zaměstnanců před nimi zabývat? Nejen o tom pojednává právě tento článek.

Video níže zachycuje pozorování bouřek ze 7. 6. 2020 na Jižní Moravě.

Jak na riziko bouřek pohlížejí právní předpisy?

Lze jednoznačně konstatovat že úrazy zaměstnanců způsobené bouřkami, ať už vlivem blesků, silného větru nebo deště, rozhodně mohou naplnit definici pracovního úrazu dle zákoníku práce.

Rizika plynoucí z bouřek tedy rozhodně můžeme považovat za rizika spadající pod zákoník práce. Dle ustanovení odst. (4), § 102, platí následující:

Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

U drtivé většiny profesí lze rizika působená bouřkami považovat za přijatelná a není nutné je nijak významně řešit. Pokud se zaměstnanci pohybují i venku, může být vhodné při školeních BOZP zmínit zásady bezpečného chování při bouřce. Rozhodně ale existují profese, u nichž rizika bouřek podceněna být nemohou a zaměstnavatel musí přijímat opatření. Jaké to jsou?

Profese zvlášť ohrožené bouřkami

Obecně jde zejména o profese, při nichž se zaměstnanci vyskytují ve volném terénu, pracují ve výškách nebo naopak, pracují v podzemních uzavřených prostorách, které mohou být zaplaveny.

Mezi ohrožené profese patří například:

  • tesaři;
  • pokrývači;
  • elektrotechnici satelitní techniky, antén apod.;
  • kominíci;
  • obsluha zdvihacích plošin;
  • geodeti;
  • lesníci;
  • myslivci;
  • pracovníci rybářství;
  • plavčíci;
  • obsluha golfového hřiště;
  • obsluha odlehlých pracovišť (např. vysílačů, rozhleden apod.);
  • horská a lesní stráž;
  • čističi kanalizačních zařízení;
  • obsluha ČOV.

Další právní předpisy upravující BOZP při bouřkách

Konkrétně bouřky řeší jen opravdu minimum právních předpisů.

Bouřky nebo blesky jsou zmíněny v předpisech Českého báňského úřadu. Např. vyhláška č. 202/1995 Sb., uvádí:

„Práce na elektrickém zařízení pod napětím nesmí být prováděny v prostorách těsných, vlhkých, mokrých, v prostorách se zvýšenou agresivitou, dále na všech pracovištích venku za deště, bouřky, mlhy, vichřice a sněžení, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak“.

Vyhláška č. 72/1988 Sb., řeší ochranu roznětů výbušnin používaných při báňské činnosti. Podobně také vyhláška č. 288/2015 Sb., řeší ochranu roznětů ohňostrojů před blesky a ve svém § 11 uvádí následující:

„K ochraně před nežádoucím vlivem atmosférické elektrické energie vedoucí odpalovač ohňostrojů před zahájením přípravy elektrického roznětu až do počátku odpalování pyrotechnických výrobků vhodným způsobem zjišťuje výskyt a přibližování bouřky. Při bouřce, při jejím přibližování nebo lze-li ji očekávat, se elektrický roznět nesmí připravovat“.

Nakonec tu máme nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, které v příloze, v bodě IX. zmiňuje požadavky na přerušení prací ve výškách při bouři.

Jiné právní předpisy, které by nějakým způsobem upravovaly BOZP při bouřkách, neexistují. Jak nařízení vlády o BOZP při práci na staveništích, tak i nařízení vlády o BOZP při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, bouřky ignorují. Vše tedy záleží na vyhodnocení rizik ze strany zaměstnavatele a přijetí adekvátních opatření k omezení rizika.

Hlavní rizika bouřek

K bouřkám se často pojí silná blesková aktivita, silný vítr a vydatný déšť. Všechny tyto rizikové faktory mohou být potencionálním problémem a rizikem pro zaměstnance.

Blesky

Říká se, že jeden ze tří milionů blesků uhodí do člověka. Šance tedy není příliš velká. Ale rapidně roste, pokud jste při bouřce v otevřeném terénu, držíte se kovového předmětu nebo jste kovovými předměty, např. šperky, ověšeni. Málo kdo však ví, že odhadem až 90% lidí, zasažených bleskem, přežije. To ale nemusí být žádná výhra. Blesk zpravidla způsobí vážné popáleniny, často na zádech a ramenou a trvalé následky na zdraví. Blesk rozhodně dokáže i zabíjet a dost často nejen osobu, kterou zasáhne, ale i osoby v blízkosti.

Jak snížit pravděpodobnost zasažení bleskem?

Jste-li venku, jste vystaveni riziku zásahu bleskem. Dle místa, kde se nacházíte (např. louka / les), je riziko vyšší nebo nižší, ale stále existuje. Pokud pozorování blesků něco dokazují, tak skutečnost, že blesk uhodí kamkoliv se mu zachce. Ani bleskosvody nezraručují 100% ochranu. Můžete stát na louce, kousek od vzrostlého stromu a blesk dokáže udeřit přesně mezi vás a strom. Dostatečnou ochrannou před blesky jsou budovy, chráněné bleskosvody nebo motorová vozidla, pokud zavřete všechny dveře a okna.

Naopak velmi riziková místa, ze kterých byste se při bouřce, resp. ještě před bouřkou, měli co nejrychleji klidit, jsou:

  • otevřený terén;
  • vyvýšená místa;
  • železné konstrukce a jejich bezprostřední okolí (např. sloupy el. vedení, osvětlení apod.);
  • osamělé stromy a v jejich blízkost;
  • vodní plochy (např. na lodích);
  • podmáčená půda;
  • okraje vodních ploch;
  • okraje potoků a řek;
  • okraje lesů;
  • malé jeskyně;
  • převisy nízkých skal (u nás prakticky všechny);
  • menší osamocená stavení bez hromosvodu (např. staré hájenky nebo turistické altány);
  • rozpadlé objekty;
  • turistické stany;

Za bouřky netelefonujte a nedržte žádné kovové předměty.

Pokud vás bouřka překvapí v otevřeném terénu, rozhodně nepokračujte v chůzi! Jste-li ve skupině, rozdělte se od sebe na vzdálenost nejméně 10 m. Spojte chodidla, dřepněte si, rukama obejměte své nohy. Rozhodně si nesedejte nebo nelehejte na zem.

Bouřka je nejnebezpečnější do vzdálenosti 3 km! To znamená, zhruba 9 sekund mezi bleskem a hromem! V úkrytu nebo bezpečné poloze však zůstaňte alespoň do vzdálenosti bouřky 10 km, tedy 30 sekund mezi bleskem a hromem.

Blesk nedávno zasáhl např. policisty na čtyřkolce. Zajímavé případy údery blesků, kdy měli lidé velké štěstí, si můžete prohlédnout na tomto videu:

Silný vítr

Bouřky jsou zpravidla doprovázeny i silným větrem, někdy dokonce vichřicí. I ten může být vážným rizikovým faktorem!

Zejména je nutné počítat s padajícími kusy stromů nebo i celými stromy, padajícími částmi strhaných střech, padajícími sloupy elektrického vedení nebo i veřejného osvětlení a jinými padajícími nebo odletujícími konstrukcemi a předměty.

Někdy může být velmi těžké, najít v přírodě ideální úkryt před blesky a současně i silným větrem, neboť se zpravidla vzájemně vylučují. Největším rizikem je pohyb v blízkosti vzrostlých stromů nebo elektrického vedení. Především pak vedení, v jehož blízkosti jsou vzrostlé stromy. Spadená větev stromů může vedení shodit a hrozí tak i úraz elektrickým proudem. Hustý les může být poměrně dobrým úkrytem před blesky, ale silný vítr jej dokáže rychle proměnit ve smrtící past!

Pozor! Velké riziko hrozí i motoristům, kteří často průjezd kolem stromořadí podceňují. V lepším případě padající větev jen poničí vozidlo, v horším může dojít k dopravní nehodě.

Již při rychlosti větru 62 – 74 km/hod může být velmi obtížná chůze a hrozí rizika od padajících předmětů. Vítr rychlosti 75 – 88 km/hod může demolovat střechy a komíny. Rychlost větru 89 – 102 km/hod může být kritická i pro vzrostlé stromy, které mohou být celé vyvráceny nebo zlomeny. Vichřice má rychlost větru 103 – 117 km/hod a způsobuje rozsáhlé pustošení. Předměty mohou být odváty do značných vzdáleností. U nás výjimečný orkán má rychlost větru vyšší než 118 km/hod a má opravdu ničivé účinky. Při takovém větru nejste prakticky nikde venku v bezpečí!

Již při rychlosti 28,8 km/hod musejí být přerušeny některé práce ve výškách (práce na zavěšených pracovních plošinách, pojízdných lešeních, žebřících nad 5 m výšky práce a při použití závěsu na laně u pracovních polohovacích systémů) a při rychlosti 39,6 km/hod potom všechny práce ve výškách! Rychlost větru lze sledovat online, pomocí meteorologických aplikací.

Co dokáže napáchat silný vichr, je patrno z následujícího videa:

Vydatné deště a bleskové povodně

Vydatné deště jsou zpravidla nepříjemné, ne však přímo život ohrožující. To ale neplatí pro situace, kdy se zaměstnanci nacházejí např. v kanalizačních zařízeních nebo v těžkém terénu (např. na skalách). Suché kanály mohou být během chvíle zcela zatopeny. Především v horách, se mohou rychle objevit silné proudy vody. Voda může utrhnout svahy. Hrozí tedy nejen utopení se, ale také uklouznutí, pády, sesunutí či zavalení. Při pobytu ve sklepních prostorech, které se rychle plní vodou, může dojít také k úrazu elektrickým proudem.

Někdy mohou být deště natolik vydatné, že způsobí bleskovou povodeň a do problémů se může dostat prakticky kdokoliv.

Jaká opatření může zaměstnavatel přijmout?

Zaměstnavatel větru ani dešti neporučí, to je jisté. Proto by měla opatření spočívat zejména v prevenci a zajištění toho, aby se zaměstnanci do rizikové situace při bouřce vůbec nedostali. A pokud už se do ní dostanou, tak aby věděli, jak se zachovat.

Opatření by tedy měla spočívat zejména v tom, že zaměstnavatel (vedoucí zaměstnanec) bude sledovat meteorologickou situaci a dle ní plánovat práce. Buď je konkrétní směnu vůbec nepovolit nebo je zavčas přerušit. Dnes existuje spousta online nástrojů pro předpověď počasí a sledování aktuálních družicových snímků. Člověk nemusí být profesionální meteorolog, aby jim porozuměl. Ono se někdy stačí podívat jen z okna a je jasno. Navíc dnes není zásadním problémem sledovat aktuální počasí přímo v mobilním telefonu a zaměstnance jím vybavit. Rovněž je důležité udržovat se zaměstnanci kontakt.

Velmi dobré informace poskytuje např. web in-pocasi.cz:

Provozovatel nabízí i mobilní aplikace.

Vždy je nutné počítat s nejhorším, že budou zaměstnanci zastiženi bouřkou v rizikové oblasti. V takovém případě může být důležitá možnost jejich rychlé evakuace. Zejména pokud jde o lesní, horské či jiné terénní pracoviště nebo podzemní prostory. Druhou variantou je pečlivé plánování možnosti úkrytu pro zaměstnance.

Prioritní však je rizika nepodceňovat a včas reagovat. Raději to „zabalit“ zbytečně, než „balit“ za bouřky. Bouřková mračna se mohou někdy pohybovat i rychlostí přesahující 100 km/hod a dokáží nemile překvapit. Pokud se tak stane, každý by měl vědět, jak se zachovat.

Proto by měl zaměstnavatel své zaměstnance, kteří mohou být bouřkou ohroženi, řádně poučit o zásadách chování při bouřce, o způsobu komunikace, sledování bouřkové aktivity a o nutnosti přerušit nebezpečné práce a opustit zavčasu ohrožený prostor. Výstup a sestup na některé vysoké komíny nebo vysílače, může i zkušeným lezcům trvat hodinu nebo i déle. Dvě hodiny jsou rozhodně dost dlouhá doba na to, aby se počasí dokázalo nemile pokazit. Takové práce musejí být pečlivě naplánovány na bezpečné dny.

Riziky plynoucí z bouřek, ale i jiných mikroklimatických jevů, rozhodně do BOZP patří a je nutné se jimi zabývat!

Překvapila vás někdy nemile bouřka? Podělte se o své zážitky v komentářích pod článkem.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Vložené zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře