Nejen nedávné tragické události, ke kterým došlo koncem roku 2019 v Prešově a 8. srpna v Bohumíně, donutí člověka zamyslet se nad tím, jak se při požáru bytového domu správně zachovat. Tento článek nastiňuje možnosti prevence a chování při požáru tak, aby pravděpodobnost přežití byla co nejvyšší!
Hlavním rizikem je samozřejmě samotná výška objektu, která hraje zásadní roli při evakuaci osob. Výška ale není jediným rizikem bytových domů. Mezi další rizikové faktory, které ztěžují možnosti evakuace nebo požární zásah, patří zejména:
Dá se říct, že čím je objekt novější, resp. modernější, tím je z hlediska požární ochrany bezpečnější.
Už přítomnost chráněné únikové cesty nebo zřízení dvou únikových cest, může být v otázce života a smrti zcela zásadní. Vybavení objektu požárními hlásiči zase může značně urychlit dobu do požárního zásahu.
Uvažujme variantu, že bydlíte ve vyšších patrech, zaslechnete z chodby nějaké výkřiky, zkrátka paniku ostatních obyvatel domu, vyběhnete na chodbu, podívat se co se děje a zjistíte, že někde pod vámi hoří byt. V tom horším případě ucítíte kouř přímo ve vašem bytě. Co teď?
Prioritou by měl být vždy únik, tedy evakuace. Pokud je však již chodba a schodišťový prostor zakouřený, nelze tuto variantu doporučit. Uniknout se rozhodněte jen v případě, že jste si zcela jistí, že uniknout dokážete. Tedy zejména v případě, kdy jde o chráněnou únikovou cestu nebo objekt disponuje více únikovými cestami.
Nikdy neprobíhejte zakouřeným prostorem!
Pokud už se v kouři ocitnete, platí následující zásady:
Velmi snadno můžete podcenit své schopnosti. Jeden nádech kouře může rozhodnout o vašem životě či smrti! To, že únikový východ vidíte, ještě nutně neznamená, že k němu dokážete doběhnout!
A co únik na střechu? Dobrý nebo špatný nápad? Únik na střechu by měl patřit mezi poslední možnosti záchrany. Kouř se velmi rychle bude valit zespodu nahoru. Pokud vaše a vyšší patra ještě nejsou zakouřena, ale vidíte kouř pod sebou, může jít o sekundy, kdy se situace radikálně změní! Navíc otevřením dveří či průlezu na střechu vytvoříte komínový efekt, čímž pohyb kouře a přísun kyslíku pro požár ještě umocníte. Dalším negativem je, že zvýšíte výšku, ze které vás hasiči budou muset zachraňovat.
Pokud je úniková cesta již zakouřená, nezbude vám jiná možnost, než zůstat v bytě. Na videu níže jde vidět, že požár dokáže pohltit doslova celý objekt!
Nyní je velmi důležité zamezit průniku kouře do bytu. Čím dřív, tím líp. Co nejpečlivěji utěsněte vchodové dveře. Pomoci mohou namočené textilie, lepící páska, různé silikony, pěny, tmely.
Myslete však také na to, že dveře musejí jít opět otevřít. Vyhněte se proto lepidlům nebo i jiným technikám izolace, které by otevření bránily!
Dejte vědět hasičům, že jste zůstali v bytě uvězněni. Volejte tísňovou linku 150, kde oznamte polohu vašeho bytu a počet uvězněných osob v něm. Rovněž dejte veliteli zásahu na vědomí, o který byt jde, znamením do okna či na balkon. Cokoliv nestandardního, výrazného, pověste z okna či balkonu.
Zavřít se na balkoně může být výhodné, ale pouze v případě, že nehoří přímo pod vámi nebo není balkon jinak ohrožen plameny či zplodinami hoření. Pokud však balkon nemáte nebo byste na něm byli ohroženi, utěsněte všechna okna a zamezte tak vzniku průvanu, aby nedošlo k nasávání kouře z chodby do bytu!
Během čekání na záchranu si můžete připravit mokré textilie, např. deky nebo peřiny. Řádně je ve vaně či sprchovém koutě namočte. Oblečte se tak, abyste měli dlouhé rukávy a nohavice. Namočte i sami sebe. Připravte si mokrou textilii, kterou v případě potřeby použijete jako improvizovanou ochranu dýchacích cest. Ideální je použít navlhčené roušky z kapesníku, froté ručníku, utěrky nebo kusu flanelové látky.
Hasiči vás s největší pravděpodobností dojdou vyvést z bytu pomocí únikových masek nebo dýchacích přístrojů. Poslouchejte proto, zda nebuší na dveře a buďte připraveni otevřít. Druhou možností, pokud by chodba byla příliš zasažena požárem je, že vás hasiči evakuují pomocí zdvižné plošiny nebo vysunovacího požárního automobilového žebříku. Kontrolujte proto i okna, zda se takové zařízení neblíží. Nesnažte se na hasiče na žebříku či v plošině zbytečně mávat nebo křičet, skrze otevřené okno. Zejména emotivní a psychicky náročné pro vás může být, pokud hasiči zachraňují obyvatele nad vámi. Zbytečným křikem nic neuspíšíte, naopak vytvoříte ještě více stresovou situaci pro všechny zúčastněné a otevřeným oknem vytvoříte podmínky pro průnik kouře do bytu!
Poslední možností, pokud půjde o velmi rozvinutý požár, jako je zachyceno na videu níže, je, že vám hasiči připraví seskokovou matraci. Jde o poslední a značně riskantní řešení, které je určeno zejména obyvatelům bytu tak zasaženého požárem, že už jiné alternativy nejsou možné.
Před seskokem se pokuste sednout si na parapet nebo okraj balkonu. Seskočte tak, abyste pokud možno dopadli na záda. Při seskoku držte tělo zpevněné. Bradu přitiskněte na hruď. Ruce spojte a položte si je na břicho. Stejně tak drže u sebe i nohy, mírně pokrčené v kolenou. Nesnažte se při seskoku mávat či kopat. Dle seskokové výšky byste se mohli otočit a dopadnout na matraci nevhodným způsobem.
Seskokovými matracemi nemusejí disponovat všechny jednotky požární ochrany. Navíc matrace jsou dle typu omezeny co do maximální výšky seskoku, zpravidla 23 m. Výjimečně jsou matrace určeny až ke skokům ze 40 m (cca 13 nadzemní podlaží). Bezpečí při seskoku není zaručeno. Trefit se z výšky např. 35 metrů do matrace rozměrů cca 8,5 x 8,5 m nemusí být lehké ani pro profesionálního kaskadéra! Navíc příprava matrací vyžaduje dostatek času. Na matrace tak rozhodně nespoléhejte!
Tento článek nebude popisovat možnosti prevence ve smyslu zabránění vzniku požáru. Toho lze v bytovém domě dosáhnout jen velmi těžko. Vždy je nutné předpokládat, že někde v domě může požár vzniknout. Popsána tedy budou ta preventivní opatření, kterými si můžete v případě nastalého požáru zachránit život!
Zůstat uvězněný ve vysokém patře hořícího objektu je noční můrou. Pokud se vám do bytu začne valit kouř, jste v opravdu vážných problémech! Nemusí vás přitom ještě ohrožovat ani horko a ani přímo plameny. V zakouřeném bytě se dlouho vydržet nedá. A nepomůže ani otevřít okna. Průvan naopak způsobí, že kouře bude v bytě ještě více. Pak máte v zásadě jen tři možnosti:
První dvě možnosti určitě zkoušet nechcete. Avšak únik přes zakouřené schodiště se může také rovnat jisté smrti. Při požáru, ve stresu, pokud navíc začnete být fyzicky aktivní – běhat, tak vydržíte se zadrženým dechem sotva pár sekund. Už první nádech hustého, často “plastového” kouře vás donutí silně kašlat. Tím vdechujete kouře více a více. Po chvíli už ztrácíte vědomí. Jdete do kolen, leháte, umíráte.
Existuje však jedna pomůcka, která vám proběhnutí zakouřené chodby umožní. Jde o únikovou masku / kuklu. Tyto masky vám umožní dýchat až po dobu 15 minut, což by měla být dostatečná doba k tomu, abyste se dostali do bezpečí.
Masky jsou skladné, snadno a rychle použitelné, s životností až 16 let. Sofistikovanějším řešením, avšak pro případ evakuace skoro až zbytečným, je potom dýchací únikový přístroj.
Problém nastane ve chvíli, kdy cestou narazíte na plameny nebo je kouř natolik horký, že jej nelze bezpečně proběhnout.
V této oblasti to pro běžného civilistu není vůbec jednoduché. Možnosti jsou v zásadě tři:
Profesionální obleky a prostředky proti ohni jsou nejen velmi drahé, ale také jejich použití (oblečení) vyžaduje určité zkušenosti. Navíc pro dokonalou ochranu je potřeba tyto obleky kombinovat s dalšími prostředky (obuv, rukavice, krční límce, tělní vrstva nehořlavého oděvu apod.). Jejich použití pro únik se tedy nejeví pro “běžného civilistu” jako ideální volba.
Improvizovaným prostředkem může být mokrá spodní vrstva obalená nehořlavou vrstvou (např. požární dekou). Tyto prostředky mohou poskytnout alespoň částečnou ochranu a oddálit popáleniny.
Rukavice proti teplu mohou také značně pomoci s unikem. Např. už jen držet na sobě jimi požární deku.
Řešení zejména pro otrlé a nebojácné povahy v dobré fyzické kondici. Ale je to varianta, která rozhodně stojí za zmínku. Díky únikovému provazovému žebříku nebo lanu získáte druhou únikovou cestu. Pokud je ta hlavní nepoužitelná, může to být vaše výhra.
Toto řešení má však svá omezení. Zejména nesmí hořet pod vámi tak, abyste byli nuceni lézt přes plameny šlehající z okna. Pak se nabízí možnost, proběhnout do sousedního bytu a zkusit to odtamtud.
Dalším omezením je, že provazový žebřík musí být k čemu zajistit. Na toto je dobré myslet předem. Může jít o zajištěnou tyč ve futrech, masivní kus nábytku nebo zkrátka k tomuto účelu připravený bod. Provazový žebřík nemusí být snadné použít v případě, že je veden přímo po fasádě objektu a mezi jednotlivými příčkami a stěnou domu nevzniká dostatečná mezera pro ruce a nohy. S tímto neduhem počítají požární únikové provazové žebříky. Ty jsou však zpravidla těžší a vyrábějí se v kratší délce.
Lézt po provazovém žebříku je velmi fyzicky náročné! Chce to zkušenosti a umět si zachovat chladnou hlavu. Opravdu to nedokáže každý. Dívat se na krajinu z masivní rozhledny je opravdu něco jiného, než dávat nohu přes okenní parapet ve 12 patře. Lano je ještě obtížnější. Lano bez dalšího zajištění může být extrémně rizikové. Použití slaňovací techniky zase vyžaduje zkušenosti a výcvik.
S přibývající výškou podlaží je toto řešení nebezpečnější a obtížnější. Dobře zvažte, zda pro vás může být vhodné. Provazové žebříky se běžně prodávají v délce až 35 m, což odpovídá cca desátému patru. Lana potom seženete v délce 50 i více metrů. Na trhu dnes již existují i systémy určené přímo k evakuaci.
Pokud jste v nižším podlaží, např. 1., 2., dle typu objektu možná až třetí, vhodnějším řešením může být pevný rozkládací žebřík.
Evakuace pomocí provazového žebříku nebo lana by měla přijít na řadu až jako poslední možnost! Prioritně by měla být snaha objekt opustit stanovenou únikovou cestou nebo počkat na evakuaci ze strany hasičů. Použití provazového žebříku nebo lana může být životu nebezpečné!
Prioritou, abyste v bytě dokázali vydržet co nejdéle, je zamezit pronikání kouře do bytu, ideálně také zabránit průniku požáru. Ideální pro vás proto budou požární kouřotěsné dveře. Pokud celý byt nevytváří funkční požární úsek, nelze na funkci požárních kouřotěsných dveří zcela spoléhat. Rozhodně ale šance zvyšují!
Požární kouřotěsné dveře se označují zkratkou EI-SC s udáním požární odolnosti v minutách. Volte nejméně 30 min. Posledním symbolem se značí typ požární konstrukce, kdy D1 značí nehořlavý systém, který je ideální. Účel tedy splní dveře s označením EI-SC 30 DP1.
Levnější řešení, než požární dveře, ve vztahu ke kouři podobně efektivní, může být protipožární pěna. Jde o “klasickou” montážní pěnu ve spreji s dávkovací trubičkou, která po aplikaci značně napění a přilne k povrchu. Protipožární pěna je oproti běžné odolná vůči ohni.
Pomocí této pěny můžete poměrně rychle utěsnit kterékoliv dveře v bytě. Nejen tedy ty vstupní, ale i dveře do konkrétní místnosti. Tím můžete získat drahocenný čas navíc!
Zůstanete-li uvězněni v bytě, je důležité to co nejdříve dát na vědomí hasičům.
Voláním pomocí mobilního telefonu na tísňovou linku 150 nic nezkazíte. Důležité ale také je, dát o sobě vědět přímo veliteli hasičů na místě zásahu a nespoléhat na to, že se mu rychle dostane přesných informací z operačního střediska.
Buďte na toto připraveni. Skvěle může posloužit nehořlavá látka s velkým nápisem: “POMOC!” o velikosti např. 1 x 1 metru. Pokud seženete nehořlavou látku, bude to jen dobře. Nápis můžete provést už svépomoci, dle vašich možností.
Na horní stranu látky si můžete našít očka k jejímu vyvěšení, naproti tomu dolní konce vybavíte závažím. Na parapetní desce si připravíte háčky. Za běžných okolností můžete mít látku smotanou či poskládanou někde v blízkosti okna. V případě požáru ji pak můžete velmi rychle za háčky vyvěsit. Závaží zajistí, že bude napnutá a dobře čitelná. Po vyvěšení je důležité opět zavřít okno a tím zamezit vzniku “průvanu”, který by mohl nasávat kouř z chodby!
Velitel zásahu tak bude okamžitě vědět, který byt rozhodně potřebuje pomoct!
Požární hlásič zajistí jediné. Že budete o případném požáru včas vědět a budete mít o to více času reagovat!
Po dohodě se sousedy (společenstvím) může být ideální dát hlásič na chodbu, před vstupní dveře. Pokud je však v domě hodně kuřáků, může to být řešení “o nervy!” Pak se spokojte alespoň s hlásičem uvnitř bytu, např. na chodbě.
Volte kvalitní hlásiče. Nesnažte se ušetřit pár stokorun. Kvalitní hlásič nejen, že déle vydrží a nebudete nuceni často měnit baterie, ale zejména omezí hlášení planých poplachů!
V bytě by měl být dostatečný hlásič kouřový. Můžete však zvolit i kombinovanou variantu, např. s detekcí nárůstu teploty.
Pokud bydlíte v bytovém výškovém domě a ne zrovna v prvním nadzemní podlaží, pak je určitě dobré, s případným požárem počítat a být co nejlépe připraveni. Zvažte, které z výše uvedených opatření je pro vás ještě snesitelné a realizovatelné. Alespoň teoretická příprava také neuškodí. Sedněte si někdy celá domácnost a proberte případné možnosti a chování při požáru.
Co by ale mělo být vaší prioritou? Zajistit, aby byl k objektu snadný příjezd. Parkujícími vozidly nebyly zablokovány příjezdové cesty a nástupní plochy pro požární techniku. Stejně tak je důležité, aby se na únikových cestách a schodištích pokud možno nenacházeli žádné hořlavé předměty, které budou nejen šířit požár samotný, ale také budou při požáru produkovat množství nebezpečného kouře!
Objekt musí mít zajištěný požární “dohled”, zejména je nutné, aby odborně způsobilá osoba, technik požární ochrany nebo preventista požární ochran nejméně jednou ročně a v některých případech dokonce 1 x 6 měsíců (např. pokud objekt slouží současně jako ubytovna) nebo i 1 x 3 měsíce (např. v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m) prováděli tzv. preventivní požární prohlídky. Výsledky prohlídek se evidují v požární knize. Při prohlídce odborník prověří kompletní stav objektu ve vztahu k požární ochraně a upozorní na všechny případné závady.
Ověřte si proto, zda ve vašem objektu tyto prohlídky probíhají!
Stejně tak se zajímejte o požární bezpečnost vašeho objektu. Např. jakými požárně bezpečnostními zařízeními je vybaven, zda je dělen do požárních úseků, zda obsahuje chráněnou únikovou cestu apod. Tyto věci můžete probrat např. při jednání společenství vlastníků.
Řešíte aktivně prevenci požární ochrany, pokud bydlíte ve výškovém objektu? Jak? Podělte se v komentářích.
 |
 |
