V pátek 18. 12. 2020 ráno, v Plzeňském Prazdroji, došlo ke smrtelnému pracovnímu úrazu řidiče kamionu. Řidiče srazil vysokozdvižný motorový manipulační vozík při nakládce jeho kamionu. Řidič utrpěl velmi vážná poranění a krátce po převozu do nemocnice zemřel. Ihned po úraze se objevily spekulace o tom, kdo je za tento incident odpovědný. Nejeden vinil řidičku motorového vozíku, další vinili zaměstnavatele a poslední skupina se přikláněla k tomu, že odpovědný je přímo úrazem postižený zaměstnanec. Policie již došla k závěru. Tento článek blíže rozebere pracovní úraz a povinnosti jednotlivých zúčastněných stran.
Celý úrazový děj zachytila bezpečnostní kamera a jde vidět na následujícím, cenzurovaném videu (přesto zvažte, zda jste připraveni jej shlédnou):
Video je omezeno věkem, proto je nutné jej přehrát přímo na YouTube – klikněte proto na odkaz na tmavém poli: “Přehrát na YouTube” nebo na tento odkaz.
Zkusím situaci patrnou z videa, trochu rozebrat.
Řidič zaparkoval a zajistil nákladní vozidlo s návěsem a přívěsem ve vyznačeném nákladovém prostoru. Přední kolo je zajištěno klíny.
Řidič odplachtoval návěs i přívěs a stoupl si k zadní části návěsu, z odplachtované strany. Přitom použil reflexní vestu, kterou však neměl oblečenou řádným způsobem (není zapnutá a proto je její viditelnost omezena).
Návěs i přívěs již obsahují ložený materiál. V návěsu jsou patrné pivní sudy na paletách. V přívěsu jsou potom bedny s lahvovým pivem na paletách. Lze tedy předpokládat, že nakládka již probíhala před začátkem dostupného videa a řidič se tedy v prostoru nakládky pohyboval již delší dobu. Jde však jen o dedukci a nepotvrzenou skutečnost, neověřitelnou z volně dostupných zdrojů.
Náhle přijíždí motorový vysokozdvižný manipulační vozík, který řídí 29 letá řidička. Vozík jede popředu, s materiálem před sebou. Loženým materiálem je paleta s bednami s lahvovým pivem. Vozík je vybaven bočními výstražnými doplňkovými červenými světly. Vozík svítí i předními a zadními světly. Přední světla jsou prakticky neúčinná, protože svítí do loženého materiálu. Zda je vozík vybaven přídavnou zvukovou signalizací není z videa zřejmé.
V tom řidič popojde mírně dopředu směrem ke kabině nákladního vozidla a tím vstoupí přímo do cesty manipulačnímu vozíku, jehož řidička zakládala paletu do místa návěsu, v té chvíli situované přímo za řidičem. Tím došlo ke kolizi a vzniku smrtelného pracovního úrazu.
Z videa lze dále usuzovat, že smrtelným úrazem postižený zaměstnanec vidí přijíždějící vozík. Řidič stojí u nákladního vozidla tak, že se dívá prakticky směrem na vozík a je jen velmi nepravděpodobné, že by si jeho přítomnost neuvědomoval. Až naprosto krátce před stočením vozíku směrem k řidiči, tento otočí hlavu směrem ke kabině nákladního vozidla a udělá několik kroků, čímž se dostane přímo do kolizní dráhy vozíku.
Stále však vozíku nevěnuje pozornost, nesnaží se utéci či jinak uniknout, přestože si jeho velmi blízké přítomnosti musí být vědom.
Lze usuzovat, že se úrazem postižený zaměstnanec domníval, že řidička motorového manipulačního vozíku loženou paletu s přepravkami s lahvovým pivem uloží na přívěs, k již uložené totožné paletě a nikoliv na návěs, k paletám se sudy. To je možná důvodem, proč úrazem postižený zaměstnanec přestal věnovat pozornost nad vozíkem. Pravděpodobně si totiž vůbec neuvědomil, že by se mohl dostat do kolizní dráhy a počítal s tím, že vozík jede k zadní části soupravy, zcela mimo něj.
Řidička manipulačního vozíku smrtelným úrazem postiženého zaměstnance přes ložený materiál nemohla vidět a s ohledem na směr jejího příjezdu je nanejvýše pravděpodobné, že jej nemohla vidět ani dříve.
V této kapitole se pokusím rozebrat povinnosti zaměstnavatele plynoucí z právních předpisů, které mají podobným incidentům zamezit.
Předpokládám, že úrazem postižený zaměstnanec – řidič nákladního vozidla, nebyl zaměstnancem pivovaru, ale zaměstnancem smluvního dopravce.
Dle odst. (1), § 102, Zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům a dle odst. (1), § 101, Zákoníku práce dále platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.
Sražení osob dopravními prostředky, včetně manipulačních motorových vozíků, je bezpochyby rizikem, se kterým musí zaměstnavatel počítat a musí přijmout taková opatření, aby bylo toto riziko vyloučeno nebo sníženo na přijatelnou úroveň.
Dle ustanovení odst. (3), (4), § 102, Zákoníku práce, má zaměstnavatel povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.
Z ustanovení odst. (5), § 101, Zákoníku práce dále plyne, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Tedy i na externí řidiče.
Dle ustanovení odst. (3), § 3, nařízení vlády č. 168/2002 Sb., má zaměstnavatel povinnost vypracovat místní provozní bezpečnostní předpis, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích.
Dle bodu 1., přílohy č. 1, nařízení vlády č. 168/2002 Sb., je zaměstnavatel dále povinen zajistit způsob organizace práce a pracovních postupů při provozování silniční dopravy, obsluze dopravních prostředků a pracovních činností, při nichž se používají dopravní prostředky, tak, aby
Dále na základě ustanovení odst. (3) a (4), § 101, Zákoníku práce, platí, že v případech, kdy plní na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů (řidička vozíku zaměstnanec pivovaru, řidič nákladního vozidla zaměstnanec dopravce), jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti.
Kromě toho zúčastnění zaměstnavatelé musejí na základě písemné dohody pověřit zaměstnavatele, který koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.
Zúčastnění zaměstnavatelé jsou dále povinni:
Na základě výše uvedených povinností je zřejmé, že zaměstnavatel musí zajistit organizaci práce tak, aby ke srážce vozíku s řidičem nemohlo dojít.
V praxi se zejména uplatňuje opatření, kdy řidič přistaví a zajistí nákladní vozidlo, toto odplachtuje, popř. jinak připraví na nakládku a odebere se na bezpečné místo jemu stanovené provozovatelem areálu. Tímto místem může být někdy přímo kabina nákladního vozidla, jindy jde o vyhrazený prostor v blízkosti vozidla, aby řidič nad průběhem nakládky mohl dohlížet. Ze strany bezpečnosti je však nejlepším řešením prostor situován zcela mimo místo nakládky, ze kterého je řidiči bez povolení a vědomí zamezeno přístupu k místu nakládky.
Jako ideální se jeví odpočinková místnost s přístupe k sociálnímu zázemí s možností občerstvení (např. kávovar, automat na teplé / studené nápoje, automat na jídlo apod.), která je vybavena televizí s puštěným kamerovým záznamem průběhu nakládky.
Samozřejmostí je bezpečnostní opatření v podobě požadavku na oděv s vysokou viditelností, v praxi zpravidla reflexní vestu.
Zaměstnavatel tato opatření musí mít popsány v místním provozním bezpečnostním předpise, dle nařízení vlády č. 168/200S Sb. Jelikož se tato opatření vztahují i na zaměstnance jiných zaměstnavatelů, měl by dle Zákoníku práce tyto zaměstnavatele písemně informovat o možných rizicích a o jím přijatých opatřeních.
Tedy zaměstnavatel úrazem postiženého řidiče měl s předstihem dostat písemně informace o rizicích a o přijatých opatřeních od pivovaru a s nimi měl bez zbytečného odkladu seznámit konkrétního řidiče.
V praxi se toto samozřejmě pojišťuje i tak, že řidič je před vjezdem do areálu opětovně seznámen s riziky a bezpečnostními opatřeními pracovníkem zaměstnavatele (zpravidla přímo na vozové vrátnici).
Aby byla i zbytková rizika v maximální míře omezena, je nutností, aby byla určena odpovědná osoba za řízení a koordinaci nakládky / vykládky. Toto je defakto povinnost plynoucí jak ze Zákoníku práce (odst. (3), § 101), tak i z nařízení vlády č. 168/2002 Sb. (příloha č. 1, bod 1., písm. a)).
Tato osoba by nad bezpečným prováděním nakládky / vykládky měla dohlížet a dle potřeby sjednat neprodleně nápravu.
Řidič – zaměstnanec, je povinen podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření, na základě ustanovení odst. (4), § 106, Zákoníku práce.
Jedním z takových opatření může být pokyn zaměstnavatele, aby zaměstnanec dodržoval opatření stanovená firmou, kde bude probíhat nakládka, která tento zaměstnavatel od jiného obdržel formou písemných informací o rizicích a o přijatých opatřeních.
Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci (tedy mimo jiné, respektovat bezpečnostní pokyny, které obdrží při vjezdu do areálu).
Zaměstnanec je povinen
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v případě, kdy řidič obdržel bezpečnostní pokyny (např. po odplachtování odejít do bezpečného místa), ať už od svého zaměstnavatele nebo od provozovatele areálu, měl se jimi řídit.
Zůstává tak otázka, z jakého důvodu se řidič zdržoval v místě nakládky a proč nebyl provozovatelem areálu z místa vykázán.
Z videa není patrné, že by řidička motorového manipulačního vozíku pochybila a porušila právní či ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Není ani pravdou, že by řidička s ohledem na ložený materiál musela s vozíkem couvat, aby viděla do směru jízdy. Takové počínání jí žádný právní předpis nenařizuje.
Lze jen spekulovat, zda měl zaměstnavatel nějak ošetřen “impulz” pro řidičku, kdy již může vjet do prostoru s nákladním vozidlem a zahájit nakládku. Zde pravděpodobně mohla chybět zpětná vazba, kdy nikdo neprověřil, zda je řidič nákladního vozidla již na bezpečném místě, mimo prostor nakládky. V ideálním případě by měla totiž nakládka začít až ve chvíli, kdy je řidič, ale i všechny ostatní osoby, prokazatelně mimo prostor nakládky.
Na videu je také patrné, že chvíli před úrazem přijíždí další nákladní vozidlo, které zastaví bezprostředně za vozidlem smrtelným úrazem postiženého řidiče. Řidič tohoto vozidla pravděpodobně z kabiny také vystoupí a tím se rovněž dostane do prostoru ohroženého nakládkou.
Přečtěte si obsáhlé a komplexní informace o bezpečnosti provozu motorových manipulačních vozíků.
Ze závěrů vyšetřování prováděného Policií ČR plyne, že ze strany řidičky motorového manipulačního vozíku nejde o trestný čin a že tato za dopravní nehodu nemůže. Naopak, ze závěrů plyne, že úrazem postižený zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy a je tak viníkem tohoto úrazu (zdroj: https://plzensky.denik.cz).
Z mého pohledu je však ještě nutné prošetřit, zda nenese díl odpovědnosti také provozovatel areálu (skutečnost, že nakládka probíhala i za situace, kdy se v ohroženém prostoru pohyboval řidič totiž může naznačovat nedostatečnost stanovených opatření) a zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance (zda bez zbytečného odkladu řidiči předal informace o rizicích a o přijatých opatření, které obdržel od provozovatele areálu).
Otázkou také je, zda provozovatel areálu poskytl informace o rizicích a o přijatých opatřeních zaměstnavateli řidiče a zda určil osobu, která řídila a koordinovala provádění nakládky.
Jde o velmi nešťastnou událost, kdy vlivem chvilkové nepozornosti došlo k tragédii největší.
Opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou tu mimo jiné proto, aby právě rizika plynoucí z chyby lidského faktoru eliminovala nebo alespoň omezila na přijatelnou mez.
Nutno však podotknout, že zejména s ohledem na obrovské množství rizik prací (rizik je prakticky nekonečně mnoho) a obrovské množství povinností plynoucích z právních a ostatních předpisů BOZP, není nastavení systému bezpečnostních opatření tak, aby byl zcela neprůstřelný, prakticky reálné.
Tento článek nemá být tedy v žádném případě kritikou některé ze zúčastněných stran. Článek je spíše popisem události z pohledu požadavků právních předpisů a zejména informací pro ty z vás, kteří dopravu na svých pracovištích provozujete, abyste podobným událostem mohli včasným přijetím vhodných opatření předejít. Článek má rovněž vyvrátit mnohé, zcela zcestné, konspirační či jinak nevhodné názory objevující se v diskusích vedených nad tímto úrazem.
Případné věcné názory, připomínky, informace k úrazu, zkušenosti z nakládek / vykládek na pracovištích a další relevantní informace, prosím sdílejte v komentářích pod článkem.
 |
 |
