Problematika ochranného oplocení

Ochranné (bezpečnostní) oplocení kolem souborů strojních zařízení

Ochranné oplocení kolem souborů strojních zařízení (výrobní linky, automatizovaná pracoviště apod.) vyžaduje správné pochopení a následnou implementaci několika harmonizovaných norem. Pokud do problematiky proniknete, není to až tak složité, ale vždy je třeba požadavky norem pochopit a správně implementovat. Pokusím se to v několika krocích, pokud možno, stručně vysvětlit:

• nejdříve je třeba specifikovat všechna nebezpečná místa na všech zařízeních, která se v oplocené (chráněné) oblasti nachází; vhodné je vycházet z návodů k používání těchto zařízení, neboť v návodech mají být specifikována nebezpečná místa i zbytková rizika. Bohužel však z praxe vím, že v některých návodech k používání (pokud vůbec k daným zařízením existují) se tyto informace nevyskytují. Pak nezbývá než postupovat dle vlastních zkušeností a tato místa identifikovat vlastním úsudkem a pokud možno žádné nepřehlédnout
• následně je třeba dle prostorových možností pracoviště navrhnout půdorys ochranného oplocení
• nyní můžete přistoupit k měření; potřebujete změřit výšku každého identifikovaného nebezpečného místa (buď od podlahy nebo v případě používání nejrůznějších trvalých prostředků přístupu ke strojním zařízením (pracovní plošiny, lávky apod.) od pochůzných ploch) a vodorovnou vzdálenost k těmto místům
• podle ČSN EN ISO 13857: 2021 tabulka 2 („Dosah přes ochranné konstrukce“) určete potřebnou výšku ochranného oplocení; v některých případech je vhodné korigovat i původně navržené půdorysné uspořádání ochranného oplocení
• nezapomeňte řešit i výšku spodní hrany oplocení (od podlahy či pochůzné plochy), aby nebylo možné ochranné oplocení podlézt, nebo vložit dolní končetinu či jiným způsobem dosáhnout horní končetinou k nebezpečným místům (pozn.: může se to zdát pošetilé, ale řešil jsem mnoho úrazů, kdy si pracovník opravdu lehl na zem a naprosto nesmyslně se „vsoukal“ pod oplocením do nebezpečného prostoru). Tuto problematiku naleznete jednak v tabulce 7 (Dosah skrz otvory pravidelného tvaru dolními končetinami) v ČSN EN ISO 13857: 2021, jednak v tabulce 4 (Dosah skrz pravidelné otvory – osoby ve věku 14 let a výše) – sloupec „štěrbina“ (neboť pod ochrannou konstrukcí (pokud nesahá až k podlaze či pochůzné ploše) nemůže být otvor jiného tvaru než právě štěrbina)
• následně dle stejné normy ČSN EN ISO 13857: 2021 tabulka 4 (Dosah skrz pravidelné otvory – osoby ve věku 14 let a výše) určete velikost otvorů výplní ochranného oplocení; v případech omezeného prostoru a nutnosti maximálně přiblížit ochranné oplocení k nebezpečnému prostoru je možné využít i výplní zcela bez otvorů, např. z průhledného plného polykarbonátu (při jeho použití neopomeňte vyžadovat certifikát o netříštivosti použitého materiálu (obdobně jako okna automobilů))
• pokud použijete otvor jiného tvaru než štěrbina / čtverec / kruh (tedy otvor nepravidelného tvaru), orientujte se podle čl. 4.2.4.3 ČSN EN ISO 13857: 2021
• případně lze využít i různé doplňkové konstrukce omezující dosah horních končetin při dosahu skrz otvory; požadavky naleznete opět v ČSN EN ISO 13857: 2021 tabulka 3 (Dosah okolo s omezením pohybu) a tabulka 6 (Dosah okolo přídavných ochranných konstrukcí)
• dejte rovněž pozor na návaznosti ochranného oplocení na jiné pevné konstrukce poskytující ochranu (stojany strojů, ke kterým je ochranné oplocení příslušno, elektrické rozvaděče (často se používají jako doplněk ochrany, aby se ušetřilo za pole plotu) – zde se jedná vždy o dosahy skrze štěrbiny – viz tab. 4 ČSN EN ISO 13857: 2021. Uvádím několik příkladů z praxe, jak to být nemá:

Vstupy do prostoru chráněného ochranným (bezpečnostním) oplocením

Samostatnou kapitolou je pak řešení vstupů do oplocené oblasti.

Můžete řešit buď jednokřídlou brankou, dvoukřídlou bránou, posuvným polem, světelnou závorou nebo nášlapnou rohoží citlivou na tlak. Při řešení již musíte určit správnou úroveň vlastností PL_r  (resp. bezpečností kategorii) dle ČSN EN ISO 13849-1: 2017, kapitola 6 + příloha A, resp. kategorii SIL dle ČSN EN 61508 ed. 2: 2011. Teprve nyní můžete přistoupit k vlastnímu řešení vstupů:

• pokud použijete jednokřídlou branku, pak musíte zvolit vhodné blokování a jištění (význam pojmů viz ČSN EN ISO 14119: 2014); většinou vám vyjde požadovaná úroveň vlastností PL_r  „e“ nebo „d“ (proto píši o blokování a jištění) a vy při řešení sáhnete buď po standardní klice doplněné o bezpečnostní elektromagnetický zámek příslušné bezp. kategorie a zapojený podle příslušných předpisů (jedná se zejména o degradaci prvků  PL_r  „e“ na PL_r  „d“ při nesprávném zapojení, nebo použijete již přímo kliku s integrovaným bezp. zámkem, což většina výrobců a dodavatelů bezpečnostního oplocení nabízí. Doporučuji použít řešení s únikovým tlačítkem z vnitřní strany, aby osoba pohybující se uvnitř ohrazené plochy mohla v případě uvedení zařízení do chodu uniknout.  Příklad kliky s integrovaným bezp. zámkem:

• pozn.: bezpečnostní elektromagnetický zámek = takový „koncový spínač“, který nedovolí otevření branky (krytu) před zastavením všech nebezpečných pohybů, které se odehrávají uvnitř chráněné oblasti; bezpečnostní koncový spínač = takový spínač, který dovolí otevření branky (krytu) kdykoli;  po otevření však vyšle signál k zastavení nebezpečných pohybů v režimu nouzového zastavení – tady byste však potřebovali ještě měření doběhu dle požadavků ČSN EN ISO 13855: 2010).
• zamezení situace, kdy jsou zařízení uvnitř ohrazené plochy uvedena do chodu jinou osobou  (která se před spuštěním neubezpečila, že v chráněné oblasti se nenachází žádná osoba) je možné zamezit důsledným používáním LOTO systému

• pokud použijete dvoukřídlou bránu, platí vše výše uvedené, musíte však ještě řešit kontrolu uzavření druhého křídla, a to buď nejlépe a nejvhodněji (také nejlevněji) vhodnou mechanickou vazbou (myšleno: bez uzavření jednoho křídla nelze detekovat blokování a jištění druhého křídla) nebo pokud výše uvedené není možné, musí být uzavření křídla detekováno minimálně bezp. koncovým spínačem (už ne zámkem) tak, aby spuštění zařízení v ohrazené ploše nebylo možné bez uzavření i tohoto křídla (zapojení musí opět splňovat požadavky dané úrovně vlastností PL_r  (bezpečnostní kategorie). A dejte pozor na štěrbiny vznikající mezi křídly brány, aby byly splněny požadavky tab. 4 ČSN EN ISO 13857: 2021

• pokud použijete posuvné pole, platí vše jako pro jednokřídlou branku. Opět dejte pozor na štěrbiny vznikající mezi posuvným polem a pevnou částí oplocení. Musí být splněny požadavky tab. 4 ČSN EN ISO 13857: 2021. Příklad nesprávného řešení:

• pokud použijete světelnou závoru, musíte znát minimální bezpečnou vodorovnou vzdálenost, která je v tomto případě závislá na doběhu zařízení, které je chráněno, resp. je nejblíže ke světelné závoře. Výpočet minimální bezpečné vzdálenosti na základě měření doběhu stanovuje ČSN EN ISO 13855: 2010. Toto řešení moc nedoporučuji, a to ze dvou důvodů: jednak dochází k častému zastavování zařízení v chráněné oblasti neúmyslným protnutím světelných paprsků, jednak minimální bezpečná vzdálenost vychází díky připočítávané konstantě 1200 mm (pro ochranu vstupu celého těla, nikoli pouze horních končetin) poměrně velká a řešení je prostorově náročné. Navíc máte povinnost měření doběhu kontrolovat (tzn. opakovaně měřit) každých 12 měsíců, což vše jen dále prodražuje. Výška detekčního pole světelné závory se pak určuje dle tab. 1 ČSN EN ISO 13855: 2010 (POZOR !! – liší se od tab. 4 ČSN EN ISO 13857: 2021). Samozřejmostí je použití světelných závor stanovené úrovně vlastností PL_r  dle ČSN EN ISO 13849-1: 2017, kapitola 6 + příloha A, resp. kategorii SIL dle ČSN EN 61508 ed. 2: 2011 a jejich zapojení splňující totéž.

• pokud použijete nášlapnou rohoží citlivou na tlak, platí vše jako pro světelné závory

Požadavky na elektrická bezpečnostní zařízení pro ochranná (bezpečnostní) oplocení

Jak jsem již uvedl výše, elektrické zapojení (ať již bezp. elmag. zámků, bezp. spínačů, světelných závor nebo rohoží) musí splňovat požadavky stanovené úrovně vlastností PLr  dle ČSN EN ISO 13849-1: 2017, kapitola 6 + příloha A, resp. kategorii SIL dle ČSN EN 61508 ed. 2: 2011, dále pak  ČSN EN 60204-1 ed. 3: 2019 (Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů Část 1: Všeobecné požadavky) a souvisejících a musí být propojeno se všemi zařízeními uvnitř oblasti chráněné ochranným plotem a dalšími případnými zařízeními tvořících takto jeden ucelený celek (např. lis + tvářecí linka chráněná oplocením), což řeší ČSN EN ISO 11161: 2007 (Bezpečnost strojních zařízení – Integrované výrobní systémy – Základní požadavky), která je velmi často opomíjena.

Vzhledem k tomu, že všechna zařízení tvořící jeden ucelený celek musí být propojena (řídící systém nesmí dovolit otevření vstupů při neuzavřených bránách / musí všechna zařízení zastavit v režimu nouzového zastavení při otevření / přerušení paprsků / nášlapu na rohož apod.) jedná se o zásah do bezpečnostních obvodů všech těchto zařízení, a to musí být nějakým způsobem zkontrolováno (že tyto zásahy nesnížily původní deklarovanou bezpečnost jednotlivých zařízení) a validováno. A tím je vystavení ES-Prohlášení o shodě dle požadavků §13 zákona 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů a příslušných požadavků NV 176/2008 Sb. na takový celek, který je dle norem nazýván integrovaný výrobní systém, a proto je tak důležitá výše uvedená ČSN EN ISO 11161: 2007 (Bezpečnost strojních zařízení – Integrované výrobní systémy – Základní požadavky). Nezapomeňte, že k vystavení ES-Prohlášení o shodě je třeba technická dokumentace, která mimo jiné musí obsahovat elektrické schema zapojení, specifikaci použitých prvků a zejména analýzu rizik (samozřejmě pro všechny existenční fáze zařízení, minimálně však pro fáze provoz / seřizování / čištění a údržba / vyhledání a odstranění závady). Jedná se o analýzu rizik dle ČSN EN ISO 12100: 2011, nikoli o analýzu rizik dle požadavků zákona 258/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona 205/2020 Sb.).

Řešení přítomnosti pracovníků v oblasti chráněné bezpečnostním oplocením a zamezení uvedení zařízení uvnitř této oblasti do chodu

Další samostatnou kapitolou je pak řešení přítomnosti pracovníků v chráněné oblasti a zamezení uvedení zařízení uvnitř chráněné oblasti do chodu během přítomnosti pracovníků v této oblasti.

To je ve většině případů řešeno pomocí místního provozního bezpečnostního předpisu, kde musí být jasně uvedeno, kdy a za jakých podmínek je dovolena přítomnost osob v chráněném prostoru (např. seřizování, zavádění nového pásu do linky apod. při splnění všech dalších podmínek (např. snížená rychlost apod.)), a co je povinna provést osoba uvádějící celý systém do (ve většině případů) trvalého či automatického chodu. To je, kromě jiného, povinnost přesvědčit se, že se v chráněném prostoru nenachází žádná osoba.

Jak vidíte ze všeho výše uvedeného, není „plot jako plot“. Problematika je to poměrně široká, zahrnuje použití mnoha norem a právních předpisů.

Zpracovávám (nebo jsem nápomocen při zpracování) řešení ochranných oplocení výrobních celků (integrovaných výrobních systémů). Touto problematikou (a nejen tou, ale veškerou problematikou spojenou se zajištěním bezpečnosti práci na strojních zařízeních) se zabývám více jak 20 let (z toho jako jmenovaný soudní znalec 15 let).

Všem klientům se osvědčil (při řešení problematiky ochranného oplocení) postup pomoci při návrhu řešení a po jeho realizaci zpracování „Zprávy o ověření bezpečnostních požadavků ochranného oplocení“ včetně ověření bezpečnostních funkcí. Taková zpráva pak slouží jako jeden z podkladů pro vystavení ES-Prohlášení o shodě, resp. jako příloha k Analýze rizik (dle ČSN EN ISO 12100: 2011).

Pro svoje klienty zpracovávám i výše zmíněné místní provozní bezpečnostní předpisy související s bezpečným používáním zařízení.

• Author Details

Ing. Luboš Jaroušek

Soudní znalec jmenován Krajským soudem v Brně Spr 1169/2007 v oboru technický stav strojů a zařízení a bezpečnosti jejich provozu a odborný technický poradce v oboru technický stav strojů a zařízení a bezpečnosti jejich provozu.

http://www.znalec-ingjarousek.cz

http://www.znalec-ingjarousek.cz

[email protected]

lubos.jarousek@bozpforum.cz