Obecně se má za to, že brigádníci, tedy zaměstnanci pracující na základě dohod nemusejí na pracovnělékařskou prohlídku nebo jim stačí prohlídka od jejich registrujícího (obvodního) lékaře. Je tomu ale skutečně tak i v případě brigádníků v gastro provozech, tedy zejména restauracích a kavárnách, kterých zejména v létě, po otevření letních zahrádek rapidně přibývá?
Celá problematika je poměrně komplikovaná. Jak také jinak, v českém právním prostředí. Takže hezky krok za krokem.
Odpověď nalezneme v bodě 2., písm. b), odst. (1), § 59, zákona č. 373/2011 Sb., úz.
Zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou (pozn.: kategorie 2R, 3 nebo 4) nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy.
Jiným právním předpisem dle § 60, zákona č. 373/2011 Sb., úz je vyhláška č. 79/2013 Sb., která v příloze č. 2, části II., stanoví podmínky zdravotní způsobilosti pro zaměstnance vykonávající činnosti tzv. epidemiologicky závažné.
Epidemiologicky závažné činnosti patří do skupiny 14 činností, které představují tzv. riziko ohrožení zdraví.
Mezi další rizika ohrožení zdraví patří např. řízení firemních motorových vozidel, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby, dále potom např. obsluha tlakových nádob, noční práce a něktré další.
Definici činností závažných nalezneme v odst. (1), § 19, zákona č. 258/2000 Sb., úz a zní následovně:
Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,18) zpracování potravin18), uvádění potravin na trh18), výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů6a), provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže.
Poznámka 18 v definici odkazuje na čl. 3 body 2, 8, 16, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění , kde se uvádí následující:
„potravinářským podnikem“ veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin;
„uváděním na trh“ držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové;
„fázemi výroby, zpracování a distribuce“ jakákoli fáze včetně dovozu od prvovýroby potravin až po jejich skladování, přepravu, prodej nebo dodání konečnému spotřebiteli, popřípadě rovněž dovoz, produkce, výroba, skladování, přeprava, distribuce, prodej a dodávání krmiv.
V neposlední řadě nutno osvětlit, kdy brigádník smí na vstupní pracovnělékařskou prohlídku ke svému registrujícímu lékaři (obvodnímu) a kdy ke smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb zaměstnavatele.
Toto je definováno bodem 2., písm. a), odst. (1), § 59, zákona č. 373/2011 Sb., následovně:
Vstupní lékařskou prohlídku provádí registrující poskytovatel, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis20) jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b).
V odst. (2), písm. b), § 54 je potom uvedeno:
Může, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 (pozn. viz vysvětlení výše, kdy jde o práce, jejichž součástí jsou tzv. rizika ohrožení zdraví) nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak20).
Z výše uvedeného plyne, že i brigádníci v gastro provozu, pokud přicházejí do kontaktu s potravinami, musejí absolvovat vstupní pracovnělékařskou prohlídku u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele (“u firemního lékaře”).
Tato prohlídka neslouží primárně k ochraně zdraví zaměstnance – brigádníka, ale k ochraně veřejného zdraví.
Kupodivu neexistují nemoci, které by vylučovaly zdravotní způsobilost k činnosti epidemiologicky závažné, vyhláška pouze stanoví nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci jen na základě závěru odborného vyšetření a kterými jsou zejména:
Problém tedy zřejmě nezpůsobí případná nemoc z povolání, ale spíše otrava jídlem veřejnosti. Rozhodně je tedy potřeba, aby zaměstnavatelé byli obezřetní.
 |
 |
