Novela pracovně lékařských služeb 2022 “polopatě!”

Vláda v rámci svého antibyrokratického balíčku provedla poměrně razantní změny vyhlášky č. 79/2013 Sb., upravující oblast pracovnělékařských služeb. Rozhodně se nejedná o změny kosmetického charakteru, ale o poměrně zásadní změny. A jelikož jde o vyhlášku komplikovanou a zásadní, nejeden by se v těchto změnách mohl ztratit. Co platilo dříve? Co platí dnes? Tento článek se vám pokusí změny srozumitelně objasnit.

Pro zachování přehlednosti a srozumitelnosti, se nebudu zaobírat drobnými změnami, které nemají při naplňování vyhlášky ze strany zaměstnavatelů, nikoliv ale “firemních lékařů”, zásadní dopady, nýbrž pouze změnami zásadními.

Rizika ohrožení zdraví / profesní rizika

Zdánlivě kosmetická úprava, avšak nutná pro pochopení dalšího textu.

Původní vyhláška uváděla v části II, přílohy č. 2, 14 rizik ohrožení zdraví (např. řízení motorových manipulačních vozíků, činnosti epidemiologicky závažné, jeřábníci, noční práce apod.).

Novelou dochází ke změně označení těchto rizik na tzv. profesní rizika.

Dohled na pracovišti

Dohled smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb na pracovištích se nově vykonává v periodě 1 x 3 roky, pokud:

• jde o práce kategorie 2R, 3 nebo 4;
• jde o práce, jejichž součástí je profesní riziko;
• jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy (např. držitelé zbrojních průkazů).

V případě ostatních prací kategorie 1 nebo 2 se dohled vykonává pouze v případě, kdy tak stanoví zaměstnavatel nebo si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb. Dříve byl i pro tyto práce povinný a vykonával se na pracovištích 1 x ročně, u prací zařazených do kategorie 1 potom v periodě 1 x 2 roky.

Periodické pracovnělékařské prohlídky

Nově není periodické pracovnělékařské prohlídky nezbytně nutné provádět u prací kategorie 1 a 2.

Výjimkou jsou případy, kdy:

• provedení prohlídky vyžaduje zaměstnavatel;
• provedení prohlídky vyžaduje zaměstnanec;
• součástí práce je profesní riziko (viz níže).

Periody pracovnělékařských prohlídek se nemění, viz přehledová tabulka:

V případě profesního rizika, je perioda 1 x 4 roky a 1 x 2 roky pro zaměstnance staršího 50 let, neplyne-li z kategorie práce perioda kratší.

Příklad 1

Účetní, jejíž práce je zařazena do kategorie 1 a kdy součástí této práce není profesní riziko, avšak i přesto zaměstnankyně vyžaduje provádění pracovnělékařských prohlídek, se těmto prohlídkám podrobí v periodě 1 x 6, resp. 1 x 4 roky, je-li starší 50 let.

Příklad 2

Účetní, jejíž práce je rovněž zařazena do kategorie 1, ale kdy součástí této práce je také profesní riziko, se pracovnělékařským prohlídkám musí podrobit povinně a to v periodě 1 x 4, resp. 1 x 2 roky, je-li starší 50 let, není-li pro konkrétní profesní riziko stanovena perioda kratší.

Příklad 3

Výrobní dělník, jehož práce je zařazena do kategorie 4, kdy součástí práce je také profesní riziko, se pracovnělékařským prohlídkám musí podrobit 1 x ročně, bez ohledu na svůj věk.

Pozor! Není to tak jednoduché!

Aby to však nebylo tak jednoduché, výše uvedené neplatí, pokud jiný právní předpis nebo příloha vyhlášky stanoví jinak!

Jiným právním předpisem může být např. “Atomový zákon”, který upravuje zdravotní způsobilost pracovníků v jaderné energetice nebo zákon o provozu na pozemních komunikacích, upravující zdravotní způsobilost řidičů “profesionálů”.

Příloha vyhlášky potom může stanovit odlišnou periodu pro některá profesní rizika. Např. pro noční práce je perioda pevně stanovena na 1 x 2 roky.

Mimořádné pracovnělékařské prohlídky

I oblast mimořádných pracovnělékařských prohlídek dostála jistých změn. Pro zaměstnavatele asi tou nejzásadnější je, že mimořádnou prohlídku již není nutné provádět, pokud došlo k přerušení výkonu práce na dobu delší než 6 měsíců z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.

Žádost o pracovnělékařskou prohlídku

Zaměstnavatelé musejí uchazeče o zaměstnání / zaměstnance na pracovnělékařské prohlídky odesílat na základě písemné žádosti.

Nově je upraveno a konkretizováno, že žádost musí obsahovat také informace o konkrétní pracovní činnosti a režimu pracovní doby. Tj. již není možné žádost jen odbýt uvedením profese, např. “automechanik”, ale je potřeba specifikovat konkrétní činnosti, které zaměstnanec vykonává.

Lékařský posudek

Lékařský posudek je součástí zdravotnické dokumentace, kterou vyhotovují smluvní poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Náležitosti lékařského posudku jsou nově mírně upraveny. Lékařský posudek po novele musí obsahovat:

1. identifikační údaje zaměstnavatele
2. údaje o 

   • pracovním zařazení posuzované osoby,
   • dále údaje o druhu práce a 
   • o konkrétní pracovní činnosti,
   • o režimu pracovní doby,
   • o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci,
   • o míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,

3. posudkový závěr;
4. identifikační údaje posuzujícího lékaře a jeho podpis a
5. termín provedení mimořádné prohlídky, je-li takový postup důvodný.

Aktualizovanou žádost a vzorový lékařský posudek můžete stanovat na tomto odkaze.

Rizikové faktory pracovních podmínek

Rizikové faktory pracovních podmínek dostály jen nepatrných změn.

V případě rizika hluku je doplněno, že ORL vyšetření postačuje provést jako orientační a namísto prahové tónové audiometrie je možné provést screeningovou audiometrii. Pro zaměstnavatele by to mělo znamenat nejen nižší náklady, ale zejména časovou úsporu.

U rizika celkové fyzické zátěže se nově objevuje morbidní obezita s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40, jakož to nemoc vylučují zdravotní způsobilost k práci.

Pro základní představu. V případě muže o výšce 180 cm, se bavíme o hmotnosti přibližně 130 kg a více, u ženy vysoké 165 cm potom o hmotnosti kolem 110 kg a více. BMI je pouze pomocný koeficient, vždy však musí jít o obezitu. Zejména někteří kulturisté mohou mít prostým výpočtem BMI blížící se ke 40 bodům, u těchto však nejde o obezitu.

Profesní rizika

Původní vyhláška uváděla 14 rizik ohrožení zdraví.

Novela vyhlášky potom uvádí následujících 11 profesních rizik:

1. Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob.
2. Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů.
3. Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků;
4. Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům.
5. Nakládání s výbušninami, opravy tlakových nádob a kotlů, obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, obsluha tlakových nádob stabilních a tlakových stanic technických plynů, obsluha a opravy turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), obsluha a opravy vysokonapěťových elektrických zařízení, práce na elektrických zařízeních podle jiných právních předpisů.
6. Práce v hlubinných dolech.
7. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu.
8. Práce záchranářů s výjimkou zdravotnických záchranářů.
9. Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí.
10. Noční práce: zaměstnanci pracující v noci podle písm. k), odst. (1), § 78, zákona č. 262/2006Sb., Zákoníku práce, v účinném znění.
11. Další práce nebo činnosti v profesním riziku, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb a práce zařazené do kategorie druhé, jejichž součástí jsou níže uvedené rizikové faktory pracovních podmínek podle části I.

Z novely vyhlášky tedy zela vypadla následující rizika ohrožení zdraví:

• Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona.
• Činnosti epidemiologicky závažné.
• Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby
• Hlasová zátěž.

Co by měl zaměstnavatel udělat?

Zaměstnavatel by měl:

• rozhodnout, zda bude provádět dohled na pracovištích, kde nově není povinný a případně v jaké periodě;
• překvalifikovat práce s ohledem na změnu profesních rizik;
• určit, které práce se nemusejí podrobit pracovnělékařským prohlídkám;
• rozhodnout, zda zaměstnanci prací, kteří se nemusejí podrobit pracovnělékařským prohlídkám, budou tyto prohlídky absolvovat (na žádost zaměstnanců / na žádost zaměstnavatele) a pokud ano, v jakých periodách;
• aktualizovat dokumentaci pro pracovnělékařské služby, zejména žádost o pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců / uchazečů o zaměstnání

Závěr

Jde o zásadní a novou změnu, která bude v následujících dnech hojně diskutována. Již nyní se objevují první otázky s nejasnými odpověďmi.

Není-li vám cokoliv zřejmé, neváhejte se zeptat v komentářích.

• O autorovi

Ing. Vít Hofman Specialista BOZP a PO

Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, technik požární ochrany Ing. Vít Hofman | SAW [IČO: 020 65 681]

Podnikající fyzická osoba Autor projektu BOZPforum.cz Motto: Kdybych dělal jen to, co umím, tak bych neuměl nikdy nic!

Web

https://www.sawuh.cz

E-mail

vit.hofman@sawuh.cz

follow me