Pokud jako zaměstnavatel provozujete vyhrazené plynové zařízení, jste povinni stanovit obsluhu tohoto zařízení. Obsluhovat vyhrazená plynová zařízení však nemohou všichni zaměstnanci, ale jen ti, kteří splní stanovené podmínky. Tento článek by vám měl odpovědět, kdy potřebujete obsluhu vyhrazených plynových zařízení a jaké jí zajistit školení.
Nejprve je třeba vysvětlit, co to jsou vyhrazená plynová zařízení, ke kterým se požadavky na obsluhu vztahují.
Ne všechna plynová zařízení jsou vyhrazená.
Vyhrazená zařízení jsou ta, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob,
Přehled vyhrazených plynových zařízení a jejich řazení do skupin uvádí tabulka níže. Na konci článku potom najdete tabulku, která uvádí, která plynová zařízení nejsou vyhrazená.
SKUPINY VYHRAZENÝCH PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ | |
Skupina | Druh zařízení |
A | Zařízení pro výrobu a úpravu plynů |
B | Zařízení pro skladování plynů |
C | Zařízení pro plnění nádob plyny |
Tlakové stanice | |
Zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny | |
D | Zařízení pro zkapalňování a odpařování plynů |
E | Zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů |
F | Zařízení pro rozvod plynů |
G | Zařízení pro spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách |
H | Zařízení pro vypouštění hasebních plynů |
Dle míry nebezpečnosti, se vyhrazená plynová zařízení dělí do dvou tříd. Přehled tříd uvádí tabulka níže.
ZAŘAZENÍ VYHRAZENÝCH PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ DO TŘÍD |
I. TŘÍDA VYHRAZENÝCH PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ |
Zařízení pro plnění tlakových nádob topnými plyny |
Zařízení pro plnění tlakových nádob technickými plyny hořlavými, toxickými a žíravými s tlakem vyšším než 4 bary, acetylenem a ostatními plyny s tlakem 20 barů a vyšším |
Zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel |
Kompresorové stanice hořlavých plynů obsahujících kyslík s provozním tlakem vyšším než 0,05 baru, zejména hutní plyny |
Kompresorové stanice hořlavých, toxických a žíravých plynů s tlakem nad 4 bary, kompresorové stanice ostatních plynů s tlakem 20 barů a více |
Regulační stanice s tlakem vyšším než 4 bary |
Zařízení pro rozvod topných plynů s tlakem vyšším než 4 bary |
Zařízení pro rozvod technických plynů hořlavých, toxických a žíravých s tlakem vyšším než 4 bary, zařízení pro rozvod acetylenu s tlakem od 0,2 baru, zařízení pro rozvod plynů ostatních s tlakem 20 barů a vyšším |
Zařízení pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem vyšším než 3,5 MW |
Zařízení pro výrobu hořlavých plynů s jednotlivým výkonem vyšším než 100 m3/hod |
Zařízení na výrobu kyslíku s jednotkovým výkonem vyšším než 1500 m3/hod |
Zařízení pro spotřebu plynu spalováním ve veřejných budovách s prostorem pro shromažďování nejméně 200 osob se součtem jmenovitých výkonů plynových spotřebičů 1 MW a více v jedné stavbě |
Zařízení pro skladování toxických a žíravých plynů s objemem vyšším než 5 m3 |
Zařízení pro skladování inertních plynů s tlakem vyšším než 40 barů |
Zařízení pro skladování hořlavých plynů s uvolnitelným objemem v plynné fázi vyšším než 5000 m3, pro kapalný 1. ropný plyn v označení LPG vyšším než 20000 m3 2. zemní plyn v označení LNG vyšším než 50000 m3 |
II. TŘÍDA VYHRAZENÝCH PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ |
Ostatní vyhrazená plynová zařízení, která nejsou uvedena v třídě I, se zařazují do II. třídy. |
Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení před určením osoby k obsluze a kontrolám zajistí její seznámení včetně ověření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci souvisejících s vyhrazeným plynovým zařízením.
Odborně způsobilou osobou k obsluze vyhrazeného plynového zařízení podle zákona je fyzická osoba
Osnovu zaškolení a délku odborné praxe určí provozovatel vyhrazeného plynového zařízení ve spolupráci s revizním technikem, a to s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy vyhrazeného plynového zařízení.
Školení jako takové se opakovat nemusí, nicméně je to více než vhodné. Povinností je pouze provádět periodické ověření znalostí obsluhy.
Odborně způsobilá osoba k obsluze vyhrazeného plynového zařízení absolvuje pravidelné ověření znalostí v rozsahu vykonávaných činností při obsluze.
Ověřování znalostí obsluhy vyhrazeného plynového zařízení provádí revizní technik s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních pro danou skupinu a podskupinu vyhrazených plynových zařízení podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb.
Ověřování znalostí obsluhy se provádí u vyhrazených plynových zařízení
O výsledku ověření znalostí obsluhy musí být učiněn písemný záznam.
V případě změny na vyhrazeném plynovém zařízení, která má vliv na provozní požadavky, případně na provozní bezpečnost, je nutno provést bezodkladně doplnění a ověření znalostí obsluhy bez ohledu na stanovené periody.
Ověřování znalostí revizním technikem se nepožadují pro obsluhu vyhrazeného plynového zařízení vykonávající činnosti na zařízení pro rozvod plynů s tlakem nepřesahujícím 0,05 baru a se spotřebiči s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW, s výjimkou průmyslových tepelných zařízení, a pro manipulaci s plnicí koncovkou.
Manipulace s plnicí koncovkou při plnění plynů do dopravních prostředků se nepovažuje za obsluhu vyhrazeného plynového zařízení, ale za činnost prováděnou poučeným uživatelem.
Myslet je třeba na skutečnost, že plynová zařízení mohou být současně vyhrazenými tlakovými zařízeními, zejména potom kotle. Prostor kotle, tedy kotelna, zase může být tzv. nízkotlakou kotelnou. I na obsluhu těchto zařízení se váží zvláštní požadavky, ale o tom zase v dalším článku.
Také je dobré vědět, která zařízení již vyhrazenými nejsou a není tedy u nich nutné plnit zvláštní požadavky na obsluhu, které se vztahují na ta vyhrazená. Výčet nevyhrazených plynových zařízení je uveden v tabulce níže.
VYHRAZENÁ PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ NEJSOU |
Výrobní zařízení, ve kterých plyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt s výjimkou plynového hospodářství čistíren odpadních vod |
Zařízení chemických výrob, kde plyny vznikají jako meziprodukty, které se dále zpracovávají na jiné než plynné produkty |
Stavební objekty pro skladování tlakových nádob k dopravě plynů |
Skříně pro umístění tlakových stanic |
Jednotlivé tlakové nádoby k dopravě plynů |
Nádoby na plyny s vodním objemem do 0,22 litru |
Nádoby na plyny používané jako části strojů, například vstřikovací a spouštěcí lahve spalovacích motorů, jestliže jsou stále spojeny se zdrojem tlaku |
Lahve pracující jako odlučovače oleje |
Hydraulické akumulátory |
Nádoby na zkapalněné plyny s kritickou teplotou nižší než -10 °C, například kapalný vzduch, kapalný kyslík |
Nádoby na plyny s kritickou teplotou vyšší než -10 °C, ale nižší než +70 °C, dopravované v cisternách v kapalném stavu hluboko ochlazené, například oxid uhličitý nebo ethen |
Vzorkovací a kalibrační lahve do objemu 3 litry pro laboratorní účely, pro které platí právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci |
Zařízení, která jsou součástí samostatných pracovních strojů nebo přístrojů, anebo samostatné přenosné hasicí přístroje |
Samostatně pracující kompresory, které nejsou trvale napojeny na dlouhodobě provozované potrubí plynů |
Vývěvy |
Samostatně pracující lahvové regulátory a regulační zařízení, která jsou součástí jiné skupiny plynového zařízení |
Rozvody médií pro měřicí a regulační techniku |
Zařízení pro přepouštění plynů v rámci jednoho pracoviště |
Klimatizační zařízení |
Vzduchotechnické systémy, odtahy spalin a spalinové cesty |
Samostatně pracující hořáky na plynná paliva do 10 kW v uzavřeném prostoru, ve volném prostoru bez omezení, zejména laboratorní, sklářské kahany, svářecí a pájecí soupravy, a venkovní a campingové vybavení |
Zařízení, v nichž se plyny spotřebovávají jiným způsobem než spalováním, zejména zařízení procesu syntézy při výrobě čpavku, etanolu |
Rozvody vzduchu do provozního přetlaku 16 barů |
Palivové nádrže a plynové motory dopravních prostředků |