Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a praxe při jejich poskytování je různá, často však, bohužel, na hony vzdálená od toho, co vyžadují právní předpisy.
Poznáváte následující spojení? Tu máš rukavice a makej. Nebudeš tu chodit v teniskách, vezmi si z domu pevnou obuv. Měj při té práci alespoň dioptrické brýle. Vypadáš jak “prase”, oper si ty montérky aspoň jednou za rok!
Ve finále je tak v ohrožení jak zaměstnanec, kterému hrozí riziko vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, tak i samotný zaměstnavatel, za neplnění svých povinností.
Tento článek vám přiblíží, na co si dát pozor a jak na poskytování osobních ochranných pracovních prostředků dosáhnout souladu s právními předpisy.
Pro pořádek, bude asi na úvod vhodné vysvětlit, co je a co není osobní ochranný pracovní prostředek. Protože skutečně ne každá rukavice, ne každá bota, ne každé montérky jimi jsou!
Osobní ochranný pracovní prostředek je takový prostředek, který byl vyroben k ochraně zdraví při práci a k této činnosti i posouzen. Že posouzením prošel, je doloženo vydáním ES prohlášení o shodě. Vy, jako uživatelé, ale žádné prohlášení o shodě nepotřebujete. Vám postačí, že je výrobek, tedy konkrétní kus OOPP, označen značkou CE. Pokud jde o ochranné prostředky, které opravdu zamezují vzniku smrtelných úrazů – např. úvazky proti pádu z výšky, tak se značka CE ještě doplňuje číslem notifikované osoby (tedy číslem “zkušebního ústavu”).
Samotnou dokumentací – ES prohlášením o shodě, musí zejména disponovat výrobce, resp. dovozce OOPP na trh a ten tyto doklady předkládá ke kontrole České obchodní inspekci.
Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce.
Osobní ochranné pracovní prostředky dělíme dle toho, jakou část našeho těla chrání. Jsou to zejména OOPP pro ochranu:
Pokud tedy chcete zaměstnanci poskytnout obuv, rukavice, ochranné brýle, chrániče sluchu, montérky nebo jakékoliv jiné ochranné pomůcky, prak rozhodně volte nákup ve specializované prodejně. Tam budete mít nejen jistotu, že prodávané prostředky jsou skutečně OOPP s CE, ale také vám personál ochotně a zejména odborně poradí.
Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany (např. ochranné zábradlí, odsávání, zástěny ke snížení prachu nebo hluku apod.) nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky.
V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.
Musejí vaši zaměstnanci používat bezpečnostní obuv? Zkuste namísto ní vyzkoušet bezpečnostní návleky Bennon:
Zda jsou rizika dostatečně omezena, je čistě na rozhodnutí zaměstnavatele (více o hodnocení rizik). Ten má povinnost, v případě, kdy zaměstnává více než 25 zaměstnanců, hodnocení rizik zajišťovat odborně způsobilou osobou. Pokud má méně zaměstnanců, záleží na jeho znalostech.
Při hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků se postupuje zejména podle přílohy č. 1 k NV. č. 495/2001Sb., úz.
Nařízení vlády ve své příloze vyžaduje, aby zaměstnavatel zvážil 21 typů rizikových faktorů a to vůči jednotlivým těla zaměstnance.
Mezi rizikové faktory patří např. pád z výšky, bodné rány, škrábance, uklouznutí, hluk, vibrace, teplo, chlad, prachy, dýmy, plyny, páry nebo bakterie a viry.
Někdy k hodnocení rizik postačí pouhá znalost prací a pracoviště (např. riziko uklouznutí). Jindy, např. v případě hluku nebo vibrací, je nutné provést měření rizikových faktorů.
Zkrátka platí, že v případě, kdy konkrétní rizikový faktor dostatečně neznáte, musíte zjistit jeho vlastnosti a podstatu.
Např. u chemických látek to nemusí nutně znamenat nákladné měření koncentrací v ovzduší. Někdy může stačit prostudování bezpečnostního listu nebo vyžádání si dodatečných informací od výrobce. Látka může být nebezpečná jen kontaktem s lidskou pokožkou, nikoli vdechnutím.
Pro hodnocení rizik můžete využít přímo tabulku z přílohy nařízení vlády, nebo si vytvořit vlastní tabulku či metodiku, které by ale měla být v souladu s požadavky a doporučeními právě nařízení vlády č. 495/2001 Sb., úz.
Jako pomoc při poskytování OOPP, řekněme, jako taková nápověda, vám může skvěle posloužit příloha č. 3, k NV. č. 495/2001 Sb., úz, která uvádí práce a činnosti, které vyžadují poskytování ochranných prostředků a konkrétní OOPP k těmto činnostem.
Ochranné prostředky musí
Častý případ, který v praxi nastává, tak je s ochrannými brýlemi. Pomalu každý druhý zaměstnanec má vadu zraku a musí používat vlastní, dioptrické brýle. Z výše uvedených povinností zaměstnavatele ale jasně plyne, že zaměstnanci musí zajistit OOPP – ochranné brýle, které budou v dioptrickém provedení nebo takové, které budou kompatibilní s dioptrickými brýlemi zaměstnance (zaměstnanec bude mít nasazeny dvoje brýle). To může být v praxi často velmi nákladné a je dobré s tím počítat.
Další problémy jsou s ochrannou obuví. Poměrně velké % zaměstnanců má jedno chodidlo větší, než druhé. I tomu je nutno přizpůsobit poskytované OOPP.
Osobní ochranné pracovní prostředky přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.
Dle vyhodnocení rizik je tedy nutno vypracovat seznam poskytovaných OOPP. Tento opět bude sloužit, mimo jiné, kontrolním orgánům.
Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků musí zaměstnavatel stanovit na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků.
Stanovení výše uvedeného je nutné dokumentovat, pro pozdější případné dokazování a doložení kontrolním orgánům.
Zaměstnavatel má však i další, velmi oblíbenou, zajímavou a důležitou povinnost dle Zákoníku práce a to povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.
Nestačí tedy zaměstnanci osobní ochranné pracovní prostředky poskytnout a nechat na jeho uvážení, zda je při práci využije, či nikoliv. Jak se ostatně často děje. Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanci OOPP skutečně používali!
Ale aby v tom zaměstnavatel nebyl úplně sám, zaměstnanci mají naproti tomu povinnost používat stanovené osobní ochranné pracovní prostředky.
Veškeré náklady spojené se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), tedy i poskytování OOPP, hradí zaměstnavatel. Náklady nesmí přímo ani nepřímo přenášet na zaměstnance. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.
To znamená, že není možná praxe: “Na, tady máš 500 stovek a udělej to bez úvazku!”
Zaměstnavatel je také povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.
Tj. zaměstnanec musí mít všechny potřebné OOPP poskytnuty zcela zdarma a navíc, zaměstnavatel musí zaměstnanci zdarma zajišťovat údržbu OOPP. Tedy praní, případné opravy apod.
Pokud zaměstnavatel požaduje, aby si zaměstnanci prali poskytnuté OOPP sami, doma, měl by jim poskytnout finanční prostředky:
Mnohem lepší variantou pro zaměstnavatele tedy je, zajistit hromadné praní nebo praní na pracovišti, ve firemní pračce a v pracovní době.
Mají zaměstnanci k dispozici vše, co pro práci potřebují? Podělte se v komentářích o postřehy ze svých pracovišť.
 |
 |
