Zaměstnavatel musí na pracovišti vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky. A právě zaměstnanci, kteří jsou pod vlivem návykových látek, na bezpečné pracoviště nepatří. Kontrola zaměstnanců na návykové látky, včetně alkoholu, by tak měla být součástí preventivních činností každého zaměstnavatele. Kontroly však nesmí být zneužívány a musí probíhat dle přesně daných pravidel, aby byly výsledky prokazatelné. Tento článek vás s těmito pravidly seznámí.

Co to jsou návykové látky?

Návykovou látkou se rozumí alkohol, tabák, omamné a psychotropní látky a jiné látky s psychoaktivními účinky, jejichž užívání může vést nebo se podílet na vzniku a rozvoji duševních poruch a poruch chování.

Seznamy návykových látek jsou uvedeny v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., úz.

Jakou formou může zaměstnavatel zaměstnance kontrolovat?

Zaměstnavatel smí u zaměstnanců provádět tzv. orientační vyšetření.

Orientačním vyšetřením se rozumí dechová zkouška nebo vyšetření slin nebo stěru z kůže nebo sliznic, včetně jejich odběru, za účelem zjištění obsahu alkoholu nebo jiné návykové látky v těle.

Do kompetence zaměstnavatele tedy nespadají jen orientační dechové zkoušky, ale také další vyšetření. Na druhou stranu, např. odběr moči nebo krve již v kompetenci zaměstnavatele není.

Kdy smí být orientační vyšetření provedeno?

Dle zákoníku práce platí, že orientační vyšetření smí nařídit jen zaměstnavatelem písemně pověřený vedoucí zaměstnanec.

Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba

  1. u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek,
  2. u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek,
  3. u které je důvodné podezření, že přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky,
  4. která je mladší 18 let a u níž je důvodné podezření, že
    • alkoholický nápoj požila nebo jí byl v rozporu s tímto zákonem prodán nebo podán alkoholický nápoj nebo jí byla konzumace alkoholického nápoje jinak umožněna, nebo
    • jinou návykovou látku užila, nebo jí bylo užití jiné návykové látky umožněno,
  5. která je ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody, nebo
  6. která vykonává ústavní ochranné léčení, anebo ambulantní ochranné léčení protialkoholní nebo protitoxikomanické.

Dle zákona musí u zaměstnanců existovat důvodné podezření. Co to ale je, to už zákon nespecifikuje.

Důvodné podezření na přítomnost návykových látek

Ideální, k předejití případným problémům je, pokud si zaměstnavatel interním pokynem definuje, co považuje za důvodné podezření.

Mezi znaky důvodné podezření může patřit např.

  • někdo zaměstnance viděl pít podezřelou kapalinu nebo požívat podezřelou látku;
  • nadnesená nálada,
  • zvýšené sebevědomí,
  • zvýšená hovornost,
  • podnikavost,
  • zvýšená družnost,
  • zmenšen sociální zábrany;
  • poruchy pozornosti;
  • agresivní chování;
  • poruchy chůze – chůze o široké bázi,
  • pády,
  • zarudlé spojivky;
  • zápach alkoholu z úst;
  • nadměrné pocení;
  • zvracení.

Zaměstnanec se odmítne podrobit orientačnímu vyšetření nebo toto není možné provést. Co teď?

V praxi mohou nastat případy, kdy není možné orientační vyšetření zaměstnance provést. Může být chyba v metodě, přístroji nebo dokonce může být natolik ovlivněn návykovou látkou, že nedokáže spolupracovat. Časté jsou také případy, kdy zaměstnanec orientační vyšetření odmítá nebo se snaží dokonce utéct.

Odborné lékařské vyšetření

Ve výše uvedených případech, přichází na řadu tzv. odborné lékařské vyšetření. Odborným lékařským vyšetřením se rozumí cílené klinické vyšetření lékařem, včetně odběru biologického materiálu.

Odběrem biologického materiálu se potom rozumí odběr vzorku

  • žilní krve,
  • moči,
  • slin,
  • vlasů nebo
  • stěru z kůže nebo sliznic,

s výjimkou odběru biologického materiálu pro orientační vyšetření.

Odborné lékařské vyšetření provádí poskytovatel zdravotních služeb, který splňuje podmínky pro provedení tohoto vyšetření v rámci jím poskytovaných zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách.

Odborné lékařské vyšetření tedy nemůže provádět každý poskytovatel. Podrobnosti zjistíte u svého smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Zaměstnavatel má povinnost, zajistit zaměstnanci dopravu do místa odborného lékařského vyšetření!

Zaměstnanec odborné lékařské vyšetření odmítne…

Pokud zaměstnanec odborné lékařské vyšetření odmítne a současně odmítl nebo u něj nemohlo být provedeno orientační vyšetření, pak se na něj pohlíží, jako by byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Kdo hradí náklady na odborné lékařské vyšetření?

Náklady hradí zaměstnavatel. Ale. Pokud se prokáže, že zaměstnanec byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí zaměstnavateli všechny náklady s vyšetřením spojené a to včetně dopravy do místa vyšetření. V případě mladistvého zaměstnance, uhradí náklady zákonní zástupci.

Pozor! V případě, kdy zaměstnanec odmítne orientační vyšetření a žádá odborné lékařské vyšetření, pak vždy hradí náklady on. A to i v případě negativního výsledku!

Do nákladů na odborné lékařské vyšetření se nezapočítává čas zaměstnance ani dalších osob zaměstnavatele. Nelze tak po vyšetřovaném zaměstnanci a to ani v případě pozitivního výsledku, žádat ušlý zisk za práci, kterou tento zaměstnanec po dobu vyšetření nevykonal a s tím související náklady.

V jakém případě se odborné lékařské vyšetření neprovádí?

Aby nebyli poskytovatelé zdravotních služeb přetěžováni a aby se i zaměstnavatel mohl vyhnout zbytečným nákladům a časové ztrátě při odborném lékařském vyšetření, zákon uvádí situaci, kdy se odborné vyšetření neprovádí.

Jde o případ, kdy je důvodné podezření, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholu a zaměstnavatel disponuje analyzátorem alkoholu v dechu, který splňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem, konkrétně vyhláškou č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, v účinném znění.

Jinak řečeno, pokud zaměstnavatel orientační vyšetření provádí stanoveným alkoholtestrem, který je pravidelně kalibrován a má k němu všechny potřebné doklady a jde o podezření na alkohol, pak právo zaměstnance odmítnout takové vyšetření a žádat odborné lékařské vyšetření, odpadá.

Co v případě zaměstnance, u kterého je pozitivní výsledek?

Pokud váš zaměstnance skutečně pracoval pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, vyvstává otázka, co s ním bude dál.

V případě alkoholu, je zákonná tolerance 0. Přesto ale již proběhlo několik soudních řízení, z nichž vzešly zajímavé judikáty.

Jeden z nich se např. opírá o forenzní stanovisko soudního znalce v oboru lékařství:

  • 0,2 ‰ neprůkazné množství;
  • do 0,3 ‰ nevýznamné množství pro silniční provoz;
  • 0,31 – 0,49 ‰ míra, která prokazuje, že osoba alkohol skutečně požila, ale je jím prakticky neovlivněna.

Z judikátu také plyne, že dechové zkoušky, bez ohledu na typ měřidla, nelze považovat za přesné a pouze krevním testem je možné zjistit hladinu alkoholu s minimální laboratorní odchylkou.

To zcela odporuje zákonu, který říká, jak výše uvedeno, že v případě, kdy zaměstnavatel disponuje stanoveným měřidlem, pak se odborné lékařské vyšetření neprovádí.

Na základě jiných jednání zase bylo řečeno, že jedno provinění ještě není důvodem k výpovědi. Že provinění musí být soustavné. A soustavnost znamená minimálně třikrát v řadě.

Tedy poprvé, podruhé – vytýkací dopis a např. odebrání prémií. Potřetí již může jít o výpověď.

Nelze poskytnout jednotný návod. Právní předpisy si zkrátka soudy vykládají jinak, než běžní občané. Je zde zjevný rozpor. Proto nelze než doporučit, postupovat opatrně, obezřetně a v každém případě individuálně.

Možné komplikace

V případě osob, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, budí orientační vyšetření často emoce. Někteří zaměstnanci jsou smířeni s osudem a vyšetření se ochotně podrobí, pokud toho jsou schopni. Pak je tu ale dost těch, kteří jsou agresivní, vymlouvají se, zlehčují situaci, ponižují a urážejí zaměstnavatele apod. Pokud toto chování přeroste únosnou mez, každý si sám zvažte hranici, pak se nebojte oslovit o pomoc policii ČR.

Mezi další komplikace patří situace, která není zákonem řešena. U zaměstnance proběhne odborné lékařské vyšetření. Jeho výsledky nejsou okamžité. Zjištění výsledků může mít i několikadenní prodlevu. A otázkou je, co s takovým zaměstnancem v době mezi provedením vyšetření a zjištěním výsledku vyšetření? Nechat pracovat? Ponechat na neplaceném volnu? Ponechat na placeném volnu? Zde záleží na uvážení každého zaměstnavatele. Minimálně směnu, by ale zaměstnanec dokončovat neměl.

A jak jste na tom s návykovými látkami na vašich pracovištích? Setkali jste se se zaměstnanci, kteří zákazy nerespektují?

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno