Přijímáte do zaměstnaneckého poměru nového zaměstnance? Pak jistě víte, že máte určité povinnosti na poli bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Stále se však množí dotazy na téma, jak rychle je nutno tyto povinnosti splnit? Takže pěkně popořadě.
Vstupní pracovnělékařská prohlídka se neprovádí u zaměstnanců (s výjimkou případů provedení prohlídky při změně druhu práce), ale ještě u u uchazečů o zaměstnání. Dle písm. b), odst. (1), § 59, zákona č. 373/2011 Sb., úz, zajistí zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem pracovního poměru, právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud je v tomto případě lékařská prohlídka vyžadována nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.
Nezapomínejte na to, že po vystavení lékařského posudku počíná běžet lhůta 10 dnů, ve které má zejména posuzovaná osoba právo odvolat se proti tomuto posudku. Do doby uplynutí této lhůty, nenabývá lékařský posudek platnosti a s uchazečem o zaměstnání ještě nesmí být uzavřen pracovněprávní vztah.
Právní předpisy však umožňují, aby se posuzovaná osoba (uchazeč o zaměstnání), vzdala svého práva na odvolání, čímž uvede lékařský posudek v okamžitou platnost.
Mezi laickou veřejností je v případě nových zaměstnanců toto školení často označováno jako “vstupní školení BOZP.” Zákoník práce však zná pouze jedno školení a tím je školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP.
Dle odst. (2), § 103, Zákoníku práce, úz, je zaměstnavatel školení povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce.
Jinak řečeno, než zaměstnanec chytne do rukou “kladivo”, musí být proškolen o tom, jak s ním zacházet. Školení lze samozřejmě rozdělit. Postupně, jak bude zaměstnanec vykonávat a učit se novým pracovním úkonům, školení doplňovat. Vždy ale platí, že pro činnost, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává, již musí být proškolen.
Není-li možné rizika práce odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany (např. ochranné zábradlí, odsávání pracoviště apod.) nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky práce.
Sice právními předpisy není přímo stanoveny, kdy musí zaměstnavatel OOPP poskytovat, ale z povahy věci je zřejmé, že OOPP musejí být poskytnuty vždy před zahájením výkonu konkrétní práce, která je spojena s riziky, proti kterým mají OOPP chránit.
Pokud tedy zaměstnanec hned první den nastupuje k práci, např. k obsluze kovoobráběcího stroje, pak již první den musí být od zaměstnavatele vybaven všemi potřebnými OOPP, včetně pracovního oděvu, pokud i tento je pro práci vyžadován.
Není správné po zaměstnanci požadovat, aby např. po dobu zkušební doby používal svou vlastní obuv, oděv nebo ochranné brýle s tím, že pokud zkušební dobu vydrží, zaměstnavatel mu následně poskytne své OOPP!
Obecně tedy platí a je to zcela logické, že zaměstnanec, který nastupuje k výkonu práce, již v té době musí být řádně chráněn. Tj. není možné uzavřít pracovní smlouvu s takovým zaměstnance, který není ke konkrétní práci zdravotně způsobilý. Před samotným začátkem konkrétního pracovního úkonu musí zaměstnanec mít všechny potřebné informace (být proškolen) a být vybaven všemi potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky.
Setkali jste se v praxi s jiným, než výše uvedeným postupem?
 |
 |
