Čísla mluví jasně. Stavebnictví dlouhodobě patří mezi jedno z nejrizikovějších odvětví a pracovní úrazy při stavebních pracích nejsou ničím výjimečným. Jen za rok 2018 se stalo celkem 46 223 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny, z toho 6.1% (2 820) úrazů si vyžádala právě rizika na staveništi. Zarážející pak je ale skutečnost, že stavebnictví, je hned za dopravou druhou nejhorší oblastí, co se týče výskytu smrtelných pracovních úrazů. Těch se v roce 2018 událo celkem 123, z toho ve stavebnictví 17.1% (21).

O tom, proč tomu tak je, proč se ke stavebnictví váže tak vysoká míra pracovní úrazovosti a jaká jsou na staveništích rizika, pojednává tento článek. Článek je zaměřen především na staveniště typu výstavby nových objektů.

Obsah

Nestabilní pracoviště

Staveniště obecně můžeme považovat za nestabilní pracoviště. Nestabilní v tom smyslu, že se neustále, hodinu za hodinou, den za dnem, mění. I to může být jeden z důvodů, proč je komplikované zajistit v každém okamžiku stavby požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Některá rizika na staveništi dokonce při realizaci stavby nelze zcela eliminovat a musejí být řešena již ve fázi přípravy stavby. Tato část, tedy příprava stavby, se však z hlediska BOZP dost často podceňuje a plní se jen formálně. Potom při stavbě mohou vznikat situace, které by nemusely a které jsou skutečně životu nebezpečné.

Staveniště se často proměňuje před očima.

Velká fluktuace pracovníků

Další skutečností, která rovněž může působit problémy a rizikové situace a které se ne zcela dá zabránit, tak je velká fluktuace nejrůznějších zaměstnanců. Stavbu často realizují desítky a někdy dokonce i stovky dodavatelů. Od nejmenších OSVČ, přes malé firemní party až po velké stavební firmy. Všechny tyto osoby, firmy a jejich zaměstnance, je nutno v každém okamžiku správně koordinovat, aby jeden dodavatel nevytvářel rizika pro dodavatele jiného.

Toto je zejména prací pro koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Ani s nimi však není situace snadná. Investor se snaží na nákladech maximálně šetřit a koordinátor často nedostává takový časový prostor, který by pro výkon své funkce potřeboval. Zjistěte, jaký je rozdíl mezi osobou odborně způsobilou v prevenci rizik a koordinátorem BOZP na staveništi.

Rizika na staveništi plynoucí ze samotných stavebních prací

Na většině staveb, pokud se tedy budeme bavit o výstavbě objektu, se vyskytují stále dokola stejná nebo velmi podobná rizika. Tato rizika jsou v dnešní době poměrně dobře známá a předvídatelná. Přesto v praxi ze strany jak zaměstnavatelů, tak i samotných zaměstnanců, dochází k ignoraci těchto rizik. Dále v článku budou tedy jednotlivá rizika a možné negativní důsledky z nich plynoucí popsány a přiblíženy s cílem upozornit na ně a na nutnost chránit se před nimi.

Rizika plynoucí z výkopových prací

Výkopy patří mezi významná rizika na staveništi
Výkopy jsou častým zdrojem vážných a smrtelných pracovních úrazů!

Výkopové práce často provázejí celou stavbu. Výkopy se hloubí jak strojně, tak stále i ručně. Hloubka, délka, šířka výkopů je různá. Od těch nejmenších až po výkopy značných rozměrů. Výkopy sebou ale přinášení řadu významných rizik, která není radno podceňovat.

Riziko zavalení osob ve výkopu

Výkopy musejí být od hloubky 1.3 m v zastavěném území a hloubky 1.5 m v nezastavěném území, řádně zapaženy. Vlézt do nezapaženého výkopu je sázkou v loterii, kdy hlavní výhrou je smrt. Přesto se, zejména na menších stavbách, dnes zcela běžně setkáme i s mnohem hlubšími výkopy, kde pažení chybí. Nikdo nedokáže zcela přesně odhadnout, zda se konkrétní výkop sesune či nikoliv. A přitom šance na záchranu zavaleného zaměstnance ve výkopu není nikterak vysoká. Obecně stačí zavalení pouze nohou a již toto může vést vlivem tzv. crush syndromu ke smrtelnému úrazu!

Riziko pádu osob do výkopu

Další možnou příčinou úrazů je riziko pádu osob do nezajištěného výkopu. Výkopy musejí být vždy zabezpečeny proti pádu osob do nich a to buď ohrazením nebo vymezením nebezpečného prostoru. Do výkopu musejí být zřízeny bezpečné vstupy, např. ve formě žebříků nebo pozvolného svahování. Přesto lze na staveništích vidět výkopy hluboké 2 a někdy i více metrů, aniž by toto zajištění měly.

Zcela běžné je také přeskakování výkopů z důvodu absence přechodové lávky. A pokud je již přechodová lávka zřízena, výjimkou nejsou lávky bez ochranného zábradlí.

Riziko zakopnutí a pádu ve výkopu

Dalším, často podceňovaným rizikem, je riziko zakopnutí a pádu osob ve výkopu. Výkop zkrátka nemá parametry komunikace. Povrch nemusí být rovný, může být s překážkami. Pády vlivem zakopnutí či podvrtnutí nohy tak nejsou ničím výjimečným. Stačí chvilková nepozornost. Velmi časté pády jsou při vstupu osob do výkopu ať už po žebříku nebo po šikmém stavu. Při pádu je nejzranitelnější hlava. Proto je nutné používat vhodné osobní ochranné pracovní prostředky, zejména průmyslovou ochrannou přilbu s podbradním páskem!

Riziko výbuchu plynů nahromaděných ve výkopu

Ve výkopech se mohou nahromadit hořlavé plyny. Buď je ve výkopu potrubní vedení plynu, který může do výkopu přímo unikat nebo se hořlavý plyn do výkopu dostane i z povrchu. Spousta hořlavých plynů je těžších než vzduch a tak se drží při zemi a mohou do výkopu “spadnout.”

UPOZORNĚNÍ! VIDEO OBSAHUJE EXPLICITNÍ NÁSILÍ.
VIDEO NENÍ VHODNÉ PRO OSOBY MLADŠÍ 18 LET A OSOBY SLABŠÍ POVAHY!
Video je zde umístěno čistě z důvodu prevence a pro vzdělávací účely.

Rizika plynoucí z provozu stavebních strojů

Dnes téměř žádná stavba se neobejde bez stavebních strojů. Ať už jde o rypadla, bagry, nakladače, autočerpadla s výložníkem, válce nebo jiné, jejich provozem je více či méně zatíženo téměř každé staveniště. Tyto stroje mají často velkou hmotnost, dosah a přepravují nebo jinak manipulují rovněž s velmi hmotnými břemeny. Obsluha těchto strojí je poměrně náročná nejen na teoretické znalosti, ale také na praktické zkušenosti. Potenciál způsobit úraz je tak velmi vysoký.

Pracovní stroje představují významná rizika na staveništi
Na staveništích pracují nejrůznější typy stavebních strojů.

Riziko kontaktu zaměstnanců se stavebním strojem

Obecně platí, že v rádiusu o poloměru maximálního dosahu pracovního stroje (jeho ramene), zvětšeném o 2 m, se nesmí pohybovat osoby. Toto je však často porušováno. Rypadlo provádí provádí hloubení výkopu a hned v těsné blízkosti lžíce pracují ve výkopu zaměstnanci. Stroj se přitom může jakkoliv nebezpečně zhoupnout, propadnout, obsluha může “brnknout” do jiného ovládače… Vhledem k hmotnosti a hybnosti stroje stačí jen lehký náraz do osob a vážný úraz může být na světě.

Práce ve výšce u stroje bez zajištění
Práce ve výšce u stroje bez zajištění

Aby obsluha stroje zaměstnance dobře viděla a mohla stroj včasně vypnout, pokud některý z nich vstoupí do ohroženého prostoru stroje, pak je také nutné, aby zaměstnanci používali reflexní oděvy.

UPOZORNĚNÍ! VIDEO OBSAHUJE EXPLICITNÍ NÁSILÍ.
VIDEO NENÍ VHODNÉ PRO OSOBY MLADŠÍ 18 LET A OSOBY SLABŠÍ POVAHY!
Video je zde umístěno čistě z důvodu prevence a pro vzdělávací účely.

Rizika plynoucí z nevhodného použití stavebních strojů

Stavební stroje, zejména s ohledem na šetření nákladů, se často na staveništích využívají v rozporu s požadavky výrobce. V praxi jde zejména o situace, kdy se rypadlem zdvihají těžká břemena, stroje se používají v nevyhovujících svazích, v nebezpečných blízkostech výkopů nebo k uvolnění břemen ze země.

Nevhodné použití může být způsobeno záměrnou ignorací pravidel ze strany obsluhy, ale také neznalostí pravidel obsluhou. Proto je nutné, obsluhou stavebních strojů pověřit jen skutečně kvalifikovanou obsluhu.

Rizika na staveništi plynoucí z dopravních prostředků

Dopravní prostředky, zejména potom nákladní vozidla, stejně jako stavební stroje, představují riziko zejména z důvodu své hmotnosti a hybnosti. Komunikace na staveništích mají k dokonalosti často velmi daleko a řízení několikatunového kolosu na nich vyžaduje nemalou porci zkušeností.

Riziko přehlédnutí osoby řidičem dopravního prostředku

Na staveništích je často velmi omezený prostor. Kolem vozidel se stále pracuje, pohybují se osoby. Pro řidiče nákladního vozidla tak může být velmi snadné některou z osob přehlédnout.

Ideální situací je, pokud stavbyvedoucí řidiči nákladního vozidla zajistí zcela volný průjezd a vyloučí pohyb osob v nebezpečném prostoru. To se však v praxi děje jen zřídka kdy. Proto je také důležité, aby všechny osoby na staveništi využívali reflexních oděvů a staly se tak pro řidiče co nejlépe viditelnými.

Při nebezpečných operacích, zejména při couvání, potom musí být zajištěn kvalifikovaný signalista.

I dopravní prostředky jsou zdroji rizika na staveništi
Nákladní vozidla jsou často ložena až několika tunami materiálu. To značně prodlužuje jejich brzdnou dráhu.

Riziko převrácení se vozidla na staveništi

Jak bylo výše uvedeno, stav některých komunikací na staveništích není úplně ideální pro pohyb těžkých nákladních vozidel. Stavbyvedoucí vždy musí zajistit, aby se nákladní vozidlo pohybovalo po dostatečně pevném povrchu. Přesto vždy hrozí riziko převrácení se vozidla či zapadnutí. Zejména problematické je zimní období, nebo období dešťů, kdy je půda rozmáčená. Problém může nastat také v případech, kdy se nákladní vozidlo dostane příliš blízko výkopu a svah se pod jeho tíhou utrhne.

S možností převrácení vozidla je nutno vždy počítat a osoby se nesmí pohybovat v ohroženém prostoru.

Rizika na staveništi plynoucí z provozu jeřábů na staveništi

Jeřáby vytvářejí extrémní rizika na staveništi
Pokud se na staveništi sejde více jeřábů současně, jde o extrémně rizikovou situaci. Jeřáby je nutno vzájemně koordinovat!

Na staveništích se vyskytují různé druhy jeřábů. Od malých autojeřábů až po velké věžové jeřáby. Všechny však mají jedno společné – vysokou míru rizikovosti. K úrazům dochází zpravidla kvůli nedostatečné kvalifikaci jeřábníka, provádění zakázaných postupů nebo použití nevhodných nebo poškozených vázacích prostředků. Všechna porušení mohou mít zcela fatální následky.

Riziko plynoucí z nedostatečné kvalifikace jeřábníka

Obsluhovat jeřáb je nejen velká zodpovědnost, ale rovněž práce, která vyžaduje značné teoretické znalosti a praktické zkušenosti. V praxi se však běžně k obsluze jeřábů dostávají i zaměstnanci, kteří tyto dovednosti nemají. Základem je tedy vybrat dostatečně kvalifikovaného jeřábníka. V praxi to však znamená, že nikdy nelze spoléhat na úsudek jeřábníka a na jeho bezchybnou manipulaci. Vždy je potřeba se mít na pozoru. Nepohybovat se v ohroženém prostoru a používat průmyslovou ochrannou přilbu.

UPOZORNĚNÍ! VIDEO OBSAHUJE EXPLICITNÍ NÁSILÍ.
VIDEO NENÍ VHODNÉ PRO OSOBY MLADŠÍ 18 LET A OSOBY SLABŠÍ POVAHY!
Video je zde umístěno čistě z důvodu prevence a pro vzdělávací účely.

Riziko plynoucí z provádění zakázaných postupů

Někteří jeřábníci mají zkušeností naopak tak mnoho, až nabudou pocitu, že si mohou dovolit cokoliv. Zvedání nadměrných břemen, zvedání břemen šikmým tahem, vyprošťování a zvedání břemen zapuštěných do země apod. Všechna tato porušení mohou vést k fatálním důsledkům.

Vždy by měl být vybrán nejen kvalifikovaný jeřábník, ale rovněž také pro konkrétní práci vhodný jeřáb. Před započetím zdvihání a manipulace s břemeny pomocí jeřábu, musí být vypracován systém bezpečné práce pro jeřáb, ve kterém se stanoví všechna bezpečnostní opatření a náležitosti konkrétní manipulace.

Rizika plynoucí z použití nevhodných nebo poškozených vázacích prostředků

Při manipulaci s břemeny pomocí jeřábu stačí jen minimální chybička, která může způsobit fatální důsledky.

Pokud se mají zdvihat a manipulovat až několika set kilogramová nebo dokonce několikatunová břemena, pak je nutné je dostatečně kvalitně uvázat.

I vazač tedy musí mít dostatečné teoretické znalosti a praktické zkušenosti. I postup vázání konkrétního břemene musí být předem stanoven v systému bezpečné práce pro jeřáb. Velmi důležité je také využít nepoškozené vázací prostředky. Pokud vázací prostředek selže uprostřed manipulace, kdy je břemeno zdviženo, může to mít fatální důsledky. I proto je nutno s pádem břemene vždy počítat a nikdy se nezdržovat pod zdviženým břemenem nebo v ohroženém prostoru.

Elektrická rizika na staveništi

Elektrické instalace na staveništi, byť jsou provizorní, musejí být vždy bezpečně navrženy a zřízeny. Přesto však riziko úrazu elektrickým proudem existuje a rozhodně není malé.

Na staveništích se často využívají elektrické prodlužovací kabely. Tyto je nutno před použitím řádně překontrolovat, zda nejsou poškozeny. Rovněž je nutno si ověřit, zda se jedná o prodlužovací kabel vhodný do venkovního prostředí nebo je určen jen pro vnitřní použití. Zvýšené opatrnosti je nutno věnovat při deštích a nadměrném vlhku na stavbě.

Elektrická zařízení se mohou vlivem náročných podmínek použití snadno poškodit. Poškozená elektrická zařízení musejí být neprodleně vyřazena z používání nebo opravena.

Rizika na staveništi plynoucí z pracovních činností na staveništi

V této kapitola jsou popsána nejvýznamnější rizika na staveništi, který vyplývají přímo z pracovních činností jednotlivých zaměstnanců na staveništích. Rozhodně se nejedná o komplexní výčet, ale o ta rizika, která často působí vážné pracovní úrazy.

Riziko pádu z výšky nebo do hloubky

Zajistit se při práci ve výšce by měla být samozřejmost. Opak je bohužel pravdou a zaměstnanci často jištěné dobrovolně odmítají.

Riziko pádu z výšky do hloubky je velkým problémem. Jednak jsou případné důsledky často zcela fatální. Pády patří mezi jednu z nejčastějších příčin smrtelných pracovních úrazů a úrazů s trvalými následky.

Velmi problematické je také proti tomuto riziku aplikovat vhodné a dostatečná opatření. V praxi jde o kombinaci kolektivní ochrany zaměstnanců v podobě ochranných zábradlí, překážek či sítí a individuální ochrany v podobě stanovených kotevních bodů a úvazků zaměstnanců.

UPOZORNĚNÍ! VIDEO OBSAHUJE EXPLICITNÍ NÁSILÍ.
VIDEO NENÍ VHODNÉ PRO OSOBY MLADŠÍ 18 LET A OSOBY SLABŠÍ POVAHY!
Video je zde umístěno čistě z důvodu prevence a pro vzdělávací účely.

Opatření nejen, že stojí nemalé finanční prostředky, ale zejména, jejich aplikace je značně náročná na čas. Dalším problémem při aplikaci ochrany proti pádu jsou kvalifikační požadavky na zaměstnance, pracující ve výšce. Toto vše je důvodem, proč se opatření proti pádu často řeší jen formálně, “na oko” nebo se neřeší vůbec.

Zde je rovněž nutno připomenout, že významnou roli v ochraně proti pádu zaměstnanců z výšky na staveništi, hraje příprava projektu. Již při přípravě musí být maximum rizik vyřešeno. S ohledem na rizika pádu musí být realizace stavby navržena tak, aby vznikalo co nejméně rizikových míst, tam, kde vzniknou, aby bylo možno aplikovat snadno kolektivní ochranu a pokud tato aplikovat nelze, tak aby bylo možno využít individuální ochranu, tj. aby byly k dispozici vhodné kotevní body.

Riziko propadnutí se

Pád z výšky je zřejmý. Riziko propadnutí, se ale často podceňuje. Možná i proto, že není na první pohled tak nápadné. Přitom ale na staveništích často vznikají v podlahách otvory, které se provizorně opatřují kryty.

Nevhodně zajištěný otvor v podlaze
Nevhodně zajištěný otvor v podlaze

Platí zde jednoduchá pravidla. Jakýkoliv otvor v podlaze, kterým se může zaměstnanec propadnout (dle předpisu větší než 25 x 25 cm), musí být buď zakrytovaný nebo ohrazený. Kryt musí mít dostatečnou pevnost, která je stejná, jako okolní podlaha. Nesmí být snadno odstranitelný. Zejména nesmí jít snadno, např. i neúmyslně, odsunout. A kryt by neměl tvořit překážku, tj. neměl by vyčnívat nad okolní podlahu.

Je nutno se vyvarovat překrývání otvorů různými paletami, tenkými plechy či deskami nebo jen jednotlivými latěmi.

Pokud je zřízeno ohrazení, toto musí být buď dostatečně pevné, aby zabránilo pádu osob nebo musí být v dostatečné vzdálenosti od otvoru.

Rizika plynoucí z manipulace s břemeny

Nadměrně naložená kolečka jsou také častým jevem na staveništích a nepřinášejí nic dobrého.

Manipulace s břemeny, často velmi těžkými, je na staveništi na denním pořádku. Od materiálů, jako jsou cihle, tvárnice, přes pytle s lepidly, maltou, cementem až po železné pruty nebo nářadí.

Manipulace s břemeny sebou nese celou řadu rizik. Nejde jen o poškození pohybového aparátu, zejména páteře, vlivem nadměrné námahy. Značně rizikové může být např. vynášení těžkých břemen po žebřících či jen schodišti. Zaměstnanec může snadno ztratit balanc, spadnout a vlivem pádu si způsobit vážný úraz.

Pro omezení rizika poškození páteře vlivem manipulace s břemeny, je dobré dodržovat několik základních zásad:

  • nezdvihat břemeno zády. Záda mít vždy rovná, zdvihat nohami;
  • při držení břemene se neotáčet v pase. Otáčet se pomocí nohou;
  • při chůzi s břemenem se dívat vzpřímeně a mít rovná záda;
  • břemeno držet v oblasti svého těžiště;
  • snažit se, aby břemeno působilo svou tíhou vždy na střed těžiště (např. při položení břemene na rameno, co nejvíce “uhnout” hlavou do strany a břemeno si položit co nejblíže k páteři.
Zaměstnanci při manipulaci s břemeny často využívají nebezpečné pracovní postupy.

Zcele nejúčinnější prevencí při manipulaci s břemeny ale je, žádnou manipulaci nevykonávat. To znamená, co nejvíce ručních manipulací nahradit strojními. Využívat vozíky, jeřáby, zdvižné plošiny apod. Dále je důležité omezit hmotnost břemen. Rozdělit břemeno na více částí nebo provést manipulaci pomocí více zaměstnanců.

Při manipulaci s břemeny je rovněž důležité používat vhodné osobní ochranné pracovní pomůcky, především potom pracovní rukavice k omezení působení rizik na ruce a bezpečnostní obuv. S pádem břemene na nohy je rovněž nutno vždy počítat.

Zvlášť rizikovou manipulaci představuje manipulace se skleněnými tabulemi. K jejímu bezpečnému provedení je nutné používat speciálních úchopových přípravků.

Rizika na staveništi vyplývající z obsluhy elektromechanického ručního nářadí

Elektromechanické ruční nářadí je na staveništích také hojně využíváno. Ať už jde o vrtačky, míchačky, sbíječky, kladiva, brusky, pily nebo jakékoliv další.

Většina z těchto zařízení vytváří obdobná rizika.

  • Riziko hluku. Podrobnosti jsou uvedeny v návodu k obsluze. Jedinou reálnou ochranou je využívání vhodných OOPP – chráničů sluchu.
  • Riziko působení vibrací. I hodnoty vibrací, které elektromechanické ruční nářadí vytváří, jsou podrobně popsány v návodech k obsluze. Avšak proti tomuto riziku prakticky neexistuje účinná ochrana. Antivibrační rukavice sníží vibrace jen nepatrně. Práci je tedy nutné často přerušovat a od vibrací si odpočinout.
  • Riziko působení prachu. Elektromechanickým ručním nářadím se zpravidla nějakým způsobem opracovávají stavební materiály a velmi často vzniká prach. Tento je nebezpečné dýchat a proti jeho emisím je nutno se chránit vhodnou ochranou dýchacích cest – respirátorem či filtrační polomaskou. Zkrápění materiálu může emise snížit, ale nelze použít vždy.
  • Riziko zasažení očí odletujícími částmi. Není to jen prach, ale i drobné částice obráběného materiálu, které při práci s elektromechanickým ručním nářadím odletují. Tyto mohou nebezpečně zasáhnout oči zaměstnanců. Proti odletujícím částem je nutno se chránit vhodnými ochrannými brýlemi proti mechanickým rizikům a proti prachu nebo obličejovým štítem.
  • Riziko mechanického poranění se při obsluze nářadí. K úrazu často dojde z důvodu odstranění ochranného krytu elektromechanického nářadí, často např. u ručních úhlových brusek nebo nerespektování zásad uvedených v návodu k obsluze. Pokyny výrobce je přitom nutno vždy respektovat. Vedoucí zaměstnanci musejí své podřízené zaměstnance s těmito pokyny seznámit.
  • Riziko úrazu elektrickým proudem. Jakmile nějaké zařízení využívá ke své práci elektrický proud nebezpečného napětí, vždy je nutno počítat a uvažovat s možným úrazem tímto proudem. Jako prevence je nutno zřídit nejen kvalitní elektroinstalaci s ochrannými prvky, ale zejména, řádně pečovat o nářadí. Každé zařízení, u něhož dojde k poškození ochranných krytů či izolací vodičů, je nutno neprodleně vyřadit z používání a zajistit jeho opravu.
Vznikající prach a hořlavé piliny při použití cirkulární pily na staveništi.

Rizika při betonování a souvisejících činnostech

Bez betonování není stavby. S betonováním a riziky, která se k němu váží, je tedy nutno také počítat. Beton se na stavbách buď přímo vyrábí v míchačkách nebo se dováží pomocí autodomíchávačů. Rizika se váží k oběma způsobům.

Autodomíchávače jsou rizikové zejména svou extrémní hmotností. Je nutno věnovat obezřetnost při pohybu a volbě vhodné komunikace. Rizika hrozí i pro zaměstnance pohybující se v okolí vozidla, kteří mohou být řidičem přehlédnuti. Proto je nutno využívat reflexních oděvů.

Vykládka betonové směsi z autodomíchávače přináší také celou řadu rizik.

Dovezený či vyrobený beton je nutno dopravit na konkrétní místo betonáže. K tomu často slouží čerpadla. Čerpadlo může být buď součástí autodomíchávače nebo samostatně. Rizikovost čerpadel spočívá zejména v extrémní hmotnosti hadicového vedení. Hrozí nejen pád zaměstnanců z výšky, ale také zborcení konstrukcí, lešení či dokonce i částí stavěného objektu.

Rizika na staveništi vytváří i samotný beton, který je žíravou látkou a proti kontaktu s ním, je nutno se chránit vhodnými OOPP.

Rizika na staveništi plynoucí z povahy pracovního prostředí

Na staveništi probíhá spousta pracovních činností současně. V jednu chvíli je na staveništi využíváno několik různých strojů a zařízení, pracovních strojů, dopravních prostředků apod. To vše dělá z celého staveniště poměrně rizikový prostor. Proto, při vstupu na staveniště a pohybu po něm, je nutno věnovat zvýšenou obezřetnost a počítat se základními riziky, popsanými níže v podkapitolách.

Riziko zakopnutí a pádu nebo propíchnutí nohou

Zaměstnanci se musejí pohybovat po velmi nebezpečném povrchu.

Tempo staveniště je často zběsilé. Jen zřídka kdy je čas věnovat náležitou péči a pozornost komunikacím. Ať již těm pro pěší či pro dopravní prostředky. Často se slévají dohromady. Komunikace a plochy pro pohyb osob jsou často nerovné, plné překážek. Ať již jde o zbytky cihel, betonu či zatvrdlé malty nebo roxory, úlomky skel či keramických materiálů, obalové materiály apod. Neustále hrozí riziko zakopnutí, uklouznutí a následného pádu a riziko poranění se na nohou o ostré předměty.

Bezpečnostní ochranná přilba zachránila zaměstnanci život
Bezpečnostní ochranná přilba zachránila zaměstnanci život

I proto je nutno nejen věnovat dostatečnou obezřetnost při pohybu po staveništi, ale rovněž používat průmyslovou ochrannou přilbu s podbradním páskem a vhodnou bezpečnostní obuv.

Riziko pádu předmětů na hlavu

Vhodnou koordinací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi by mělo být zajištěno, že jeden zaměstnanec nebude druhému pracovat “nad hlavou”, ale v praxi tomu je bohužel často jinak.

Na staveništi je zkrátka nutno počítat s tím, že kdykoliv může dojít k pádu materiálů, nářadí nebo čehokoliv jiného z výšky. Hrozí tak zejména riziko úrazu hlavy. Proto je nutno na staveništi vždy používat průmyslovou ochrannou přilbu.

UPOZORNĚNÍ! VIDEO OBSAHUJE EXPLICITNÍ NÁSILÍ.
VIDEO NENÍ VHODNÉ PRO OSOBY MLADŠÍ 18 LET A OSOBY SLABŠÍ POVAHY!
Video je zde umístěno čistě z důvodu prevence a pro vzdělávací účely.

Riziko působení hluku

Akumulovaný hluk ze všech na staveništi současně prováděných pracovních činností může snadno překročit únosné meze a hygienické limity. Vhodnou prevencí tedy je, používat při pohybu po staveništi vhodné chrániče sluchu. Útlum ale musí být vždy přiměřený, aby nedošlo k přeslechnutí některé podstatné informace či např. přibližujícího se pracovního stroje.

Zaměstnanci nepoužívají OOPP při práci se sbíječkou
Zaměstnanci nepoužívají OOPP při práci se sbíječkou

Riziko působení prachu

Zejména v horkých letních dne, kdy je vše vyschlé, a jsou prováděny zemní práce, mohou být emise prachu velmi extrémní. Prach je ale na staveništi přítomný téměř trvale. Jde zejména o zemité a křemičité prachy. Tyto mohou být pro člověka nebezpečné a je nutno se proti nim chránit. Vhodnou ochrannou jsou filtrační respirátory, alespoň v provedení FFP1.

Nadměrné emise prachu vznikající vlivem pracovních činností na staveništi.

Rizika pro osoby neoprávněně vstupující na staveniště

Aby se na staveništi nepohybovaly osoby, které tam nemají co dělat, nejsou náležitě poučeny o rizicích, je nutno staveniště vždy řádně oplotit a vstupu těchto osob zamezit.

Na vstupech je vhodné umístit základní informace o rizicích a zejména informaci o zákazu vstupu nepovolaných osob.

Upozornění na rizika na staveništi
Informační bezpečnostní tabulky umístěné při vstupu na staveniště.

Další, často opomíjená rizika na staveništi

Na staveništích se, bohužel, dost často neřeší přírodní vlivy. Zejména silný vítr, extrémní deště, bouřky nebo extrémní teploty. Přitom všechny tyto vlivy mají potenciál způsobit extrémní škody.

Často lze vidět, jak jeřábníci, tesaři, pokrývači nebo i jiní dělníci pracují při silných větrech, doslova až vichřicích nebo blížících se bouřkách. Ještě na poslední chvíli dodělávají práce, poklízejí materiál apod. V takovém počasí je však snadné ztratit balanc, spadnout z výšky. Reálné je rovněž riziko zásahu bleskem.

Extrémní deště zase dokáží značným způsobem podmáčet podloží. Hrozí tak zapadnutí či převrácení vozidel a pracovních strojů. Čekat na vyschnutí je luxus, který si dodavatelé prací vázání extrémními termíny, nemohou dovolit.

V létě, při extrémních vedrech, také jen málo která stavební firma striktně dodržuje požadavky na bezpečnostní přestávky a zkrácení pracovní doby. Nejde jen o akutní riziko úpalu či úžeh, ale vystavení těla zaměstnance extrémnímu slunečnímu záření, zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže. Zaměstnavatelé přitom, jako vlastní alibi, běžně tolerují stavební dělníky vyslečené do půl těla, bez ochranného oděvu.

Havárie a evakuace osob

Velmi se také podceňuje evakuace osob při vzniku mimořádné události. Nemusí jít nutně o požár, ale prakticky jakoukoliv havarijní situaci, která ohrožuje osoby a vyžaduje si okamžité opuštění staveniště. V praxi může jít o únik plynu, zborcení nosné konstrukce, výbuch, dopravní nehodu apod.

Hotový a kolaudovaný objekt má řádně stanovené únikové cesty a nouzové východy. Tyto jsou označeny. Na staveništích však nic takového zpravidla není. Značení zcela chybí. Únikové cesty jsou často plné překážek nebo jsou zcela nevyhovující (žebříky, lešení apod.).

Možnosti evakuace by měly rovněž být řešeny již ve fázi projektové přípravy stavby. Při samotné výstavbě je pak nutné, únikové cesty a nouzové východy udržovat trvale volné a přístupné a dle potřeby, tyto i řádně označit.

Mějte rizika na staveništi pod kontrolou!

Závěrem nelze než doporučit, mít rizika na staveništi pod kontrolou! Je jich mnoho, jsou značná a dokáží způsobit ty nejhorší úrazy, tedy smrtelné! Rozhodně se nevyplácí nic podceňovat. Většina rizik je zřejmá a dnes dostatečně známá. V podstatě se dá říct, že nejde o skryté hrozby. k negativnímu působení rizik tak dochází zejména vlivem ignorance pravidel a zásad BOZP nejen ze nejen strany zaměstnavatelů, ale zejména i samotných zaměstnanců!

Výše, v článku uvedený výčet rizik, rozhodně není kompletní seznamem. Jde o soupis těch nejvýznamnějších rizik. Text je určen zejména zaměstnavatelům stavebních firem, stavbyvedoucím a také přímo zaměstnancům, kteří se na staveništích pohybují. Smyslem článku je připomenout a upozornit!

1 komentář

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno