V současné těžké době, kdy vláda rozhodla o uzavření restauračních provozů, se spousta provozovatelů nevzdává a snaží se svá jídla prodávat prostřednictvím rozvozů. Za tímto účelem buď navážou spolupráci s některou profesionální rozvozovou firmou nebo rozvoz řeší pomocí vlastního zaměstnance. A právě na druhou možnost, z pohledu BOZP, se v tomto článku zaměříme.
Udělat z číšníka či servírky rozvozového řidiče restaurace, dle českých právních předpisů, není úplně snadné. Podcenit opatření BOZP, vzhledem k vysoké rizikovosti řízení, se zaměstnavateli rozhodně vyplatit nemusí!
U zaměstnanců, kteří budou provádět rozvoz pokrmů, je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce. O tom není pochyb. To znamená, že tato činnost je tzv. rizikem ohrožení zdraví, dle bodu 5., části II, přílohy č. 2, vyhlášky č. 79/2013 Sb., a zaměstnanec se musí podrobit pracovnělékařské prohlídce u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele.
V tomto případě není možná prohlídka u obvodního lékaře.
Vstupní pracovnělékařská prohlídka je nutná i v případě, že jde o zaměstnance, který už u zaměstnavatele dlouhodobě pracuje, např. o číšníka či servírku a který se již vstupní nebo periodické pracovnělékařské prohlídce podrobil. Jde o nové riziko práce, ke kterému musí být ověřena zdravotní způsobilost.
Vstupní pracovnělékařská prohlídka se provádí s ohledem na kategorizaci práce. Pokud je práce – rozvoz pokrmů – u zaměstnavatele prací novou, pak ji zaměstnavatel nejprve musí zařadit do kategorií. Práce se do kategorií zařazují z hlediska 13 rizikových faktorů pracovních podmínek, jako je např. hluk, pracovní polohy, fyzická zátěž, zátěž chladem apod. Kategorie jsou celkem čtyři. Práce kategorie 1 jsou nejméně rizikové, práce kategorie 4 jsou nejrizikovější. Práce kategorií 3 a 4 jsou tzv. pracemi rizikovými.
O kategorizaci se zpracuje dokumentace. V případě prací kategorie 2, se tato dokumentace oznamuje místně příslušné krajské hygienické stanici, v případě prací rizikových, tj. kategorie 3 a 4, je nutné toto zařazení hygienické stanici pouze navrhnout a dále čekat na jejich vyjádření.
Mohli by vás zajímat tyto články:
Jde-li u zaměstnavatele o novou práci, neměl by zaměstnavatel opomenout svou zákonnou povinnost identifikovat nebezpečné činitele této práce a vyhodnotit rizika, která z nich pro zaměstnance vyplývají.
Největším problémem může být zejména zajištění nákladu ve vozidle a dále provádění vykládky, kdy bude řidič, např. i za tmy, vystupovat do pozemní komunikace. Vhodným opatřením tak může být např. reflexní vesta nebo jiný reflexní oděv či doplněk.
Více o této problematice se můžete dočíst v článku: “Řízení pracovních rizik v praxi a doporučený postup.“
Na základě vyhodnocení rizik práce vám může vzejít požadavek na vybavení zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky. Těmito mohou být zejména:
Přečtěte si více v článku: “Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) – jak je správně poskytovat.“
Pokud budeme předpokládat rozvoz pokrmů osobním vozidlem nebo malým nákladním vozidlem, pak se na řidiče nevztahuje požadavek na zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a postačí jen školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP organizované zaměstnavatelem.
Mezi ostatní předpisy dle zákoníku práce patří také dopravní předpisy. Školení by tak mělo kromě obecně závazných předpisů, obsahovat seznámení s:
Školení si může zaměstnavatel provést svépomoci nebo může využít služeb některého z poskytovatelů služeb BOZP. O školení musí existovat prokazatelný záznam. Zejména kdo byl školen, kým byl školen a o čem byl proškolen.
Školení musí být ukončeno ověřením znalostí. To může být provedeno např. formou zkušebního testu.
Základním předpokladem samozřejmě je, že zaměstnanec bude držitelem řidičského oprávnění skupiny B nebo “vyšší.”
Vozidlo musí být samozřejmě v řádném technickém stavu, vybaveno povinnou výbavou a dokumentací (osvědčení o registraci vozidla, doklad o pojištění – zelená karta).
Zaměstnanec – řidič musí být prokazatelně seznámen s obsluhou vozidla, ideálně obeznámen s návodem k obsluze vozidla výrobce.
Zaměstnavatel má dále za povinnost vypracovat tzv. místní provozní bezpečnostní předpis pro provoz dopravních prostředků (§ 3, nařízení vlády č. 168/2002 Sb.) a zejména zajistit, aby zaměstnanec vedl denní evidenci o době řízení a době čerpání bezpečnostních přestávek. Evidence se vede v listinné formě nebo technickým zařízením. Listinnou formu je vhodné spojit s knihou jízd, která slouží zejména pro finanční účely.
V denní evidenci o době řízení a době čerpání bezpečnostních přestávek je ideální uvádět:
Zaměstnavatel je dále povinen zajistit, aby zaměstnanec – řidič nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny.
Za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut.
Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.
Během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby.
Dopravní nehoda může být pracovním úrazem!
V případě pracovního úrazu má zaměstnavatel zejména následující povinnosti:
Splnění všech výše v tomto článku uvedených požadavků, je základním předpokladem pro zajištění hladkého průběhu odškodnění pracovního úrazu ze stran pojišťoven.
Podrobný návod, jak postupovat při pracovním úrazu, naleznete v článku: “Postup při pracovním úrazu – návod krok za korkem.“
 |
 |
