Snad každému je dnes zřejmé, že zaměstnavatel má v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nemalé povinnosti. Zaměstnavatel a jeho vedoucí zaměstnanci jsou povinni, zajistit zaměstnancům bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí. Tohoto stavu ale nelze dosáhnout, bez zapojení se všech zaměstnanců. Proto, jsou v Zákoníku práce definována povinnosti zaměstnance v BOZP.
Základní a dost možná i nejdůležitější povinností každého zaměstnance je, podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Uplatňovat opatření, nepohrdat jimi, neignorovat je. Zde je jednoduchá cesta k nápravě a vedoucí zaměstnanci, resp. zaměstnavatel, mají dle Zákoníku práce poměrně silné páky, jak si se zaměstnancem, který tyto povinnosti neplní, poradit.
Mnohem horší je situace v případě účasti zaměstnanců na řešení otázek BOZP. Stává se, že zaměstnavatel opravdu vynakládá nemalé úsilí. Organizuje např. denní porady se zaměřením na BOZP nebo týdenní či měsíční meetingy vedení se zaměstnanci, kde chce probírat otázky BOZP. Ale zpětná vazba od zaměstnanců nepřichází. Důvody jsou různé. Někteří chtějí mít poradu co nejrychleji za sebou. Jiní se bojí vystoupit. Další si myslí, že oznámení problému či navržení řešení by nikam nevedlo, či by jim dokonce přitížilo.
Vedoucí zaměstnanci musejí tedy soustavnou péčí vychovat zaměstnance k tomu, aby pochopili, že tyto “porady” jsou zejména pro jejich dobro. Že se nemusejí bát kdykoliv přijít a oznámit problémy, rizika nebo navrhnout lepší variantu řešení problému.
Někdy mohou skvěle fungovat anonymní možnosti hlášení. Elektronicky, či písemně do tajné schránky. Jindy se osvědčí motivovat zaměstnance k aktivitě poskytováním odměn, ať už finančních nebo i jiných. Každopádně zaměstnanci jsou ti, kteří si mohou rizika na pracovištích uvědomovat ze všech nejlépe a proto je zpětná vazba od nich při naplňování úkolů prevence rizik velmi důležitá.
Další zásadní povinností každého zaměstnance je povinnost dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.
U každého jednotlivce lze očekávat určitou mentální zralost a ohleduplnost vůči sobě, ale i ostatním. Pokud chce dřevorubec porazit strom, první, co musí zajistit je, aby se v možné zóně dopadu nenacházeli žádné osoby. Pokud zaměstnanec nemá svářečský průkaz, lze od něj racionálně očekávat, že nevezme do rukou svářečku a nezačne svařovat. Stejně jako lze očekávat, že zaměstnanec, který trpí závratěmi, se nenechá uvrtat k práci na žebříku 5 m vysoko nebo silný klaustrofobik nepoleze čistit uzavřenou podzemní jímku.
Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na BOZP včetně ověření svých znalostí. Školení BOZP tedy nejsou dobrovolná. Zaměstnanci se jich povinně ze zákona musejí účastnit. Nesmí tedy být tolerována to, co se v praxi často děje, že se zaměstnanec ze školení omluví, že má nějaké důležité vyřizování, že jde na WC, kde je půl hodiny nebo že přijde až na závěr školení a ptá se, kde má co podepsat.
Zaměstnanci jsou povinni podrobit se:
Zaměstnanci jsou povinni dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámeni, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele.
Velmi krkolomná a obsáhlá povinnost. Velmi důležité je pochopit, že zaměstnanec musí dodržovat jen ty předpisy, se kterými byl řádně seznámen – proškolen. Proto musí být školení proveden prokazatelným způsobem a musí obsahovat seznam předpisů, které byly jeho předmětem.
Co se týče pokynů, ty mohou být i ústní. Vždy ale jde o to, zda dokáže vedoucí zaměstnanec, resp. zaměstnavatel, ústní pokyn zpětně prokázat. Na stavbách se např. ústní pokyny často zapisují do stavebního deníku. Není na škodu, pokud si podobný deník vedou i vedoucí zaměstnanci na klasických pracovištích. Často je lepší, neřešit formální náležitosti, ale obsah.
Záznam v deníku: “Nevstupujte do prostoru stroje A!” a u něj podpisy dotčených zaměstnanců, může být naprosto dostačujícím důkazem o vydání pokynu.
Velký problém může být u zahraničních pracovníků, např. pracovníků agentury práce. U těchto je ještě větší problém prokázat, že seznámení bylo řádně provedeno a že zaměstnanec předpisům i pokynům dostatečně porozuměl.
Zaměstnanci jsou povinni
a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu.
Nemělo by tedy být běžnou praxí a ani dovoleno, že si zaměstnanci z domu nosí vlastní nářadí, pomůcky apod. A proč by to dělali? Věřte, že existuje spousta velmi aktivních zaměstnanců, kteří toto běžně a rádi dělají. Pokud ale pak dojde k úrazu kvůli zařízení, u kterého nebyla provedena kontrola či revize, je zaděláno na problém.
Všimněte si také povinnosti používat stanovené osobní ochranné pracovní prostředky. Používání např. chráničů sluchu, pracovních rukavic nebo ochranných brýlí tak není na rozhodnutí a dobrovolnosti zaměstnance. Pokud zaměstnavatel vyhodnotil riziko a stanovil tyto prostředky jako nutné, pak je jejich používání zaměstnancovou povinností.
Zaměstnanci jsou povinni:
Pro kouření je nutno vyhradit vhodné a bezpečné místo a toto v souladu se zákonem označit příslušnou tabulkou.
Namísto alkoholu je vhodnější, vybavit pracoviště kvalitním kávovarem a umožnit zaměstnancům připravit si lahodnou, voňavou a čerstvě upraženou kávu.
Velmi důležitou povinností a opět v praxi často také ne úplně dodržovanou, je povinnost zaměstnance oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo
Pro plnění této povinnosti může být rovněž vhodné, vytvořit interní, např. i anonymní systém ohlašování – např. pomocí elektronické aplikace. Další možností je zaměstnance vhodným způsobem motivovat. Zaměstnavatel díky tomu může získat tolik důležitou zpětnou vazbu přímo od zaměstnanců.
Na obrázku níže jedna z možných závad, kterou by měl každý zaměstnanec minimálně nahlásit vedoucímu, ale ještě lépe odstranit – jde o zatarasené požární prostředky a zařízení.
Další povinností, kterou zaměstnanci také s oblibou nedodržují, je povinnost bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.
Čili ohlášení nemá být až na konci směny, ne další směnu ani se touto povinností nemyslí, ohlásit páteční úraz v pondělí po víkendu.
Zaměstnanci mají také povinnost, s ohledem na druh jimi vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů.
Pokud oblastní inspektorát práce při kontrole zjistí nedostatky, bývá běžnou praxí, že zaměstnance od nich dávají ruce pryč a nechávají v nich “vykoupat se” zaměstnavatele. Zákoník práce jim ale přímo ukládá povinnost, dle možností se na odstraňování takových nedostatků podílet. Skladník by tak například neměl odmítnout provést značení regálů, řidič nesmí odmítat vedení evidence doby řízení a doby čerpání bezpečnostních přestávek a administrativní pracovník musí respektovat bezpečnostní přestávky.
Jste zaměstnanci? A plníte povinnosti zaměstnance v BOZP svědomitě a řádně? Nebo je máte na háku? A pokud jste zaměstnavatelé. Co vaši zaměstnanci? Znají povinnosti? Seznámili jste je s nimi řádně a respektují je? Podělte se o své zkušenosti v komentářích pod článkem.
 |
 |
