Paradoxem je, že spousta dříčů – manuálně pracujících zaměstnanců, by si ráda vyzkoušela práci v kanceláři a administrativní pracovníci jsou pro ně často terčem narážek, jakou mají pohodu, nenadřou se a vlastně nic nedělají. Naproti tomu spousta zaměstnanců pracujících v kanceláři, po několika letech prosezených za PC, by své na první pohled útulné a teplé místečko, nejraději opustila. Hlavní důvody mohou mít vazbu i na bezpečnost práce (BOZP). Rizika kancelářské práce rozhodně totiž nejsou zanedbatelná a každá práce má své pro a proti.

Tento článek pojednává o rizicích kancelářské práce, možných dopadech na zdraví zaměstnanců a způsobech, jak jednotlivá rizika kancelářské práce omezit. Vztahuje se zejména na ty zaměstnance, kteří tráví déle než 4 hodiny z pracovní směny u stolu s počítačem.

Rizika kancelářské práce

Z historického hlediska a vývoje člověka, je pro nás přirozeným pohybem běh a chůze, vyplývající z nutnosti lovit a hledat potravu. Při odpočinku se uplatňoval leh. Sed, zpravidla spíše poloha v dřepu, tvořil ještě relativně nedávno jen zlomek z běžného dne člověka.

Lidé však, díky své inteligenci, v některých směrech značně omezené, a díky modernizaci všeho, své návyky změnili mnohem rychleji, než stihli přizpůsobit svá těla.

Dnes existuje spousta z nás a pro kancelářské pracovníky to platí dvojnásob, kteří prosedí významnou část svého aktivního dne. To znamená, že většinu dne stráví pro tělo v nepřirozené poloze.

I proto se kancelářská práce dokáže na zdraví zaměstnance razantně podepsat. V ohrožení je vlastně téměř celé tělo. Ke spoustě administrativních úkolů, přestože odhad, kolik je pro jejich splnění nutno času je jen velmi orientační, se váží neúprosné termíny. Dále častá a neustálá interakce s kolegy. I to mohou být zdroje značného stresu, který se podepíše na celkovém zdraví jednotlivce a zejména jeho psychické pohodě. Oči, jsou neustále namáhány sledováním monitoru. Ruce, nejen v zápěstí, dostávají pořádně zabrat od neustálého, monotónního pohybu při psaní na klávesnici nebo ovládání myši. Páteř jako celek, zejména potom její krční a bederní část, je značně přetěžována nepřirozenou statickou polohou. Trvalý sed vytváří útlak na sedací partie a to včetně konečníku, což sebou nese další rizika. Nohy jsou rovněž vystaveny působení trvalých statických poloh, což přetěžuje klouby a nepůsobí vůbec pozitivně na žilní systém.

Stres na pracovišti mezi podceňovaná rizika kancelářské práce

Je to jeden z nejhorších rizikových faktorů. Velmi špatně se dá odhalit, velmi špatně se s ním pracuje, těžce se chápe a přesto dokáže, zejména při dlouhodobém působení, způsobit závažné zdravotní problémy.

Pro pochopení, jak stresu předcházet, je nutné nejprve chápat, z čeho může stres vznikat. Co jsou stresové faktory, resp. stresory.

Psychické stresory

Psychické stresory jsou velmi časté a pro kancelářskou práci zcela typické. Mají základ v myšlenkách a emocích jednotlivce. Nemusejí mít úplně racionální základ. Psychické stresory plynou např. z pocitů, jako je nezvládání úkolů, zklamání z práce, nedostatečné ocenění (spíše pochvala než ve smyslu finančním) od vedoucího. Ve skutečnosti přitom může jít o kvalitního zaměstnance, který svou práci odvádí velmi dobře a vedoucí mu dává své pozitivní emoce značně najevo. Může ale záležet na vnitřním rozpoložení takového zaměstnance. Každý má svou míru jinde. Někdo je zkrátka např. přílišný perfekcionalista. Přestože úkol, který odevzdá, je zpracován nad průměr dobře, sám stále vidí a hledá chyby a vnitřně cítí, že úkol nesplnil tak dobře, jak by asi měl. Cítí vnitřní zklamání. Ani dostatečná pochvala vedoucího v takovém případě nemusí být uspokojující. Někdy stačí, aby se takový zaměstnanec pozastavil sám nad sebou a uspořádal si priority. Někdy ale může vše zajít tak daleko, že k řešení je nutná pomoc psychologa.

Psychické stresory jsou velmi komplikované a značně individuální. Navenek jen těžce odhalitelné. Proto, minimálně v prvotních fázích, si musí zaměstnanec poradit sám nebo si sám o pomoc říct.

Fyzikální stresory

Fyzikální stresory plynou z vnějšího prostředí. V kanceláři je typickým fyzikálním stresorem hluk. Ať už jde o hlasitý rozhovor jiných kolegů, hlasité, neustálé telefonování, věčný “šum” open space kanceláře nebo např. neustálé vyrušování zvonícím telefonem či hlasitě puštěné rádio.

Mezi další fyzikální stresory v kancelářích patří např. ostré světlo. Pokud zaměstnanec nevidí polovinu monitoru, protože mu na něj svítí slunce, není to jen problém pro oči, ale rovněž pro psychickou pohodu. Stejnou neplechu mohou napáchat lesklé předměty, odrážející ať už umělé nebo i přirozené osvětlení. V neposlední řadě nutno zmínit jeden z nejčastějších fyzikálních stresorů, kterým je teplota, resp. chlad v kanceláři. Zejména v letních měsících při absenci klimatizace nebo při necitlivém zacházení s ní.

Odhalení a vyřešení fyzikálních stresorů je mnohem snadnější než v případě psychických stresorů. Někdy stačí promluvit si s kolegy nebo vedoucím, případně upravit pracovní místo. Vše je o vzájemném pochopení se a toleranci.

Sociální stresory

V kancelářích rovněž často se vyskytující. Lze je rozdělit do dvou hlavních podskupin. Stres plynoucí z nezdravého životního stylu a stres ze špatných vztahů mezi konkrétními osobami.

Špatné a vyhrocené vztahy na pracovišti nejsou prospěšné pro nikoho. Stres působí oběma znesvářeným osobám a často i dalším zaměstnancům na pracovišti jen problémy. Všechny vyhrocené vztahy by měly být na pracovišti co nejdříve urovnány. Není nutné, aby dva zaměstnanci, kteří se ještě včera chtěli zabít, byli dnes nejlepšími přáteli. Postačí se dohodnout na utlumení rozepří, vzájemné toleranci = často maximální možné ignoraci a profesionální spolupráci při plnění pracovních úkolů. Je zejména na vedoucím zaměstnanci, aby si toto na svém pracovišti pohlídal a netoleroval a to často i za cenu toho, že bude částečně suplovat roli psychologa a soudce zároveň. Pokud se spor urovnat nepodaří, měl by právě vedoucí rozhodnout o tom, kdo půjde z kola ven, pro vyšší dobro.

Nezdravý životní styl, jako je zejména nedostatek pohybu, nedostatečný pitný režim a vůbec špatné stravovací návyky, ovlivní zaměstnavatel jen minimálně. Může zajistit zaměstnancům dostatečné informace, např. formou školení či workshopů, nabídnout zdravé závodní stravování a umožnit zaměstnancům dodržovat pitný režim. Zaměstnavatel také může značně omezit možnosti kuřáků. Defakto může na všech svých pracovištích zakázat kouření, případně jako jeden z benefitů nabídnout účast na některém z programů, zaměřeném na odvykání kouření. Zbytek je ale především na jednotlivci a jeho prioritách – chci být zdravý / nevadí mi být nemocný.

Další stresory

Mezi další stresory patří např. traumatické stresory, plynoucí z traumatizujících zážitků a situací v životě. Patří mezi ně např. rozchod s partnerem(kou), ztráta zaměstnání, ztráta nebo smrt blízkého člověka.

Poslední skupinou stresorů, kterou nutno zmínit, jsou dětské stresory. Ty plynou z nepříjemných zážitků z dětství. Projevují se tak, že jednotlivec může na některé situace v běžném životě reagovat značně přehnaně a přecitlivěle – mohou ho stresovat.

Zraková zátěž rozhodně patří mezi rizika kancelářské práce

Dalším značným rizikem při administrativní práci je zraková zátěž. K omezení negativních dopadů zrakové zátěže, plynoucí z práce s PC a sledováním monitoru, je možno uplatnit několik opatření:

  1. Používat kvalitní monitor (velmi kvalitní monitory pro administrativní práce vyrábí firma Eizo);
  2. mít správně nastavený monitor (jas, kontrast, barevné podání, rozlišení – vše přizpůsobeno danému pracovnímu prostředí a osvětlení);
  3. mít správně umístěný monitor (doporučená vzdálenost očí od monitoru je 60 cm, přičemž 50 cm by mělo být naprosté minimum a 75 cm maximum);
  4. přerušovat práci bezpečnostními přestávkami v trvání 10 min po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce. Během bezpečnostní přestávky nechat oči odpočinout. Zavřít je nebo alespoň věnovat pohled na zeleň. Ideální je, nastavit si upozornění, např. na telefon, jinak se na přestávky rádo zapomene.
Monitory EIZO díky své vysoké kvalitě pomáhají chránit váš zrak

Rizika pro ruce – ergonomie klávesnice a myši

Jako odpověď na otázku: “Co to jsou rizika kancelářské práce?” lze z úst administrativních pracovníků často slyšet – Karpální tunely!. Nejen však “karpální tunely”, ale i mnohé další zdravotní problémy plynou z trvalé práce u PC a obsluhy myši a klávesnice. Potíže mohou začínat u ramen a pokračovat až do konečků prstů. Prioritní je správný sed a přerušování práce, stejně jako u zrakové zátěže, přestávkami.

Je nutno podotknout, že ergonomická řešení nejsou nepohodlná, nepraktická, nepoužitelná, jak je spousta zaměstnanců tituluje. Ale vše je o zvyku.

Pokud se člověk učil, seznamoval a pracoval s klasickou myší např. 10, 15 nebo i více let a rázem má přejít na vertikální myš, změna je to razantní a chce to čas na adaptaci.

Počítačová myš, ergonomie a rizika spojená s prací s ní

Hlavní rizika plynou ze skutečnosti, že v případě držení klasické myši, zalamujete ruku v zápěstí a podložka utlačuje spodek dlaně a předloktí, tedy místo, kde je tzv. karpální tunel, jímž procházejí nervy, cévy a šlachy. Tím vzniká trvalý, statický tlak na tyto tkáně, což může vést až k jejich zánětu a poškození a tím i vzniku potíží ve formě nesnesitelných bolestí

Částečným řešením může být použití ergonomické, tedy vertikální myši. Tato myš se nedrží jako klasická, tedy tak, že dlaň směřuje dolů k podložce, ale drží se “z boku”, kdy dlaň směřuje do strany. Pokud je ruka opřena o podložku, pak je opřena o malíkovou hranu. Přechod mezi dlaní a předloktím a vůbec celé předloktí až po loket, je tak nad položkou (stolem) volně, ve vzduchu. Vertikální myš tedy zcela změní statické tlaky působící na ruku a může značným způsobem omezit riziko vzniku syndromu karpálního tunelu.

Vertikální myš Logitec, patří mezi ty kvalitnější a skutečně ergonomické vertikální myši

I tak jde však o velmi jednostranný, statický pohyb, který je pro člověka velmi nepřirozený a může působit zdravotní potíže. Práci je nutno přerušovat, ideálně ruce procvičovat a protahovat a dodržovat zásady zdravého životního stylu.

Rovněž je důležité, mít myš v optimální poloze tak, aby loket pokud možno svíral pravý úhel. To znamená ne příliš daleko a ani ne příliš blízko. Pro zajištění této podmínky je také nutné nastavit si správnou výšku sedáku.

Vhodná je také profesionální a dostatečně rozměrná podložka, která zajistí plynulý a velmi snadný pohyb myši, bez vynakládání zbytečného úsilí. Podložky, které jsou opatřeny gelovým polštářkem někdo velmi prosazuje. V praxi ale jejich použití znamená jen další zbytečný útlak ruky. V případě využití vertikální myši, tyto podložky vůbec nebudete potřebovat.

Ideální cestou je zvolit podložku pod klávesnici i myš, resp. podložku na celý stůl. Tyto podložky mají kromě téměř neomezené velikosti pro myš výhodu také v tom, že ruce i při psaný na klávesnici, jsou opřeny o tuto podložku, které je mnohem měkčí než povrch stolu. Útlak na ruce se tak snižuje.

Počítačová klávesnice, ergonomie a rizika při psaní na ní

V případě klávesnice je situace velmi podobná, jako u myši. Při psaní na “klasické” klávesnici, jsou ruce zalamovány v zápěstí a to nejen vertikálně, ale i horizontálně. Tím dochází k útlaku tkání a v kombinaci se soustavným, trvalým namáháním svalů při psaní, může dojít ke vzniku zdravotních obtíží. Často opět ke vzniku syndromu karpálního tunelu, tedy nejčastěji uznávané nemoci z povolání.

V případě ergonomických myší, je dnes již celkem z čeho vybírat. V případě ergonomických klávesnic, nikoliv. Na českém trhu je v současné době k běžně dostání snad jen jediná, alespoň trochu ergonomická klávesnice za ještě přijatelnou cenu. Je jí klávesnice Microsoft Sculpt ergonomic, viz obrázky níže.

Klávesnice Microsoft Sculpt Ergonomic splňuje všechny požadavky na moderní ergonomickou klávesnici.

Správná ergonomická klávesnice musí plnit tyto požadavky:

  1. klást co nejmenší odpor při psaní a nenamáhat tak zbytečně svaly
    • spousta lidí se domnívá, že z tohoto ohledu je nutno vybírat jen mezi membránovými klávesnicemi. To ale není tak docela pravda. Moderní mechanické klávesnice dosahují mnohem lepších výsledků a ergonomie při mačkání jednotlivých kláves. Klávesy často reagují již při polovičním stlačení, často jen 2 mm, někdy i méně. Oproti tomu membránovou klávesu je nutno stlačit celou;
  2. zajistit, aby nebyly ruce horizontálně zalamovány v zápěstí
    • klávesnice musí být do tvaru V. Každý má však jiné ruce a jiné rozpětí ramen. Proto je ideální, pokud klávesnice umožní nastavit úhel “V”;
    • zcela ideální potom je, pokud je klávesnice tvořena dvěmi samostatnými částmi a člověk si je umístí dle potřeby;
  3. zajistit, aby nebyly ruce vertikálně zalamovány v zápěstí
    • klávesnice musí být ergonomicky navržena tak, že její přední část (tedy část s mezerníkem), je výše, než zadní část (funkční klávesy F1 – F12). To je velmi zjednodušené pojetí, uváděné jen pro pochopení principu. Ve skutečnosti je profilace klávesnice mnohem složitější.
    • Tento náklon způsobí, že se oblast karpálního tunelu zvýší nad podložku a předloktí se srovná se zápěstím;
    • přesně z tohoto důvodu je doslova škodlivé, používat opěrné nožičky běžných klávesnic, které způsobují pravý opak, tedy naklonění klávesnice směrem k uživateli.

Stejně jako při práci s myší a zrakové zátěži, tak i u klávesnice platí zásada, že práci je nutno přerušovat přestávkami nebo střídat. Důležité je také správné umístění klávesnice tak, aby lokty svírali přibližně pravý úhel. Ani ne blízko a ani ne daleko. Pro zajištění této podmínky je také nutné nastavit si správnou výšku sedáku.

Ergonomie pracovního prostoru myši a klávesnice

Pro zajištění dokonalé ergonomie prostoru, kde je umístěna myš a klávesnice, je ideální, umístit měkkou podložku. V případě, kdy se ruce budou dotýkat stolu, nedotknou se přímo tvrdé desky, ale právě měkké podložky, čímž se rozloží síly a sníží působící tlaky.

Rizika plynoucí z práce v sedě a možnosti jejich omezení

Sed sebou přináší řadu rizik. Těmi hlavními jsou rizika pro váš pohybový aparát. Od krční páteře, přes ramena, bederní páteř až po kolena a kotníky. Sed ale také negativně ovlivňuje zejména průtok krve dolní částí těla a to má za následek vznik hemeroidů a s tím souvisejících potíží nebo chronickou žilní nedostatečnost dolních končetin.

Při práci v sedě není pro zdraví zcela prioritní typ židle, jak se mnoho lidí domnívá, ale správné nastavení židle a její umístění vzhledem ke stolu a komponentům PC. To vše ovlivňuje, jak na vás rizika kancelářské práce budou působit.

Samozřejmě, že kvalitní, ergonomická židle je mnohem lepší, než klasická low end židle. Ale ani drahá, ergonomická židle vám nezaručí, že budete zdravě sedět – jen vám v tom může dopomoci. Ale zda tomu tak bude, či nikoli, tak to je jen a jen na vás. Je nutno si uvědomit, že:

  1. Dlouhodobý zdravý sed neexistuje!
  2. Zdraví sed není úplně pohodlný.

Jak tedy na to?

V prvé řadě zvažte, zda pro vás nebude lepší alternativou při práci stát nebo alespoň střídat práci ve stoje a v sedě. Pomalu, ale jistě, se i v ČR/SK stávají běžným standardem moderní kanceláře výškově nastavitelné stoly. Pokud jsou navíc vybaveny elektromechanickým pohonem a pamětí poloh, bude změna výšky pouze okamžikem. Stojíte již dlouho? Bolí vás nohy? Prostě zmáčkněte tlačítko a během okamžiku můžete u stolu pohodlně sedět. Problém je u levných řešení, kdy je nutno výšku měnit “ručně”, mechanicky. To většinou po prvotním nadšení rychle omrzí a z výškově nastavitelného stolu se tak stává klasický, pevný stůl.

Na první pohled to může znít zvláštně, ale práce ve stoje je opravdu mnohem přirozenější a pohodlnější, než práce v sedě. A pokud máte možnost polohu kdykoliv změnit, je to pro vás jedno velké vítězství. Opravdoví fanšmejkři a milovníci vlastního zdraví, si pod stoly určené k práci ve stoje, dávají ještě běžecké, spíše tedy chodící pásy. To je ta zcela nejlepší alternativa, která omezí tolik nežádoucí statické polohy na minimum.

Dle odst. (3), § 50, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., úz, má každý zaměstnanec, který tak vyžaduje, nárok na opěrku pro dolní končetiny. Zejména v případě postav menšího vzrůstu, může být tato výhodná pro zajištění optimální pracovní polohy.

Zásady správného sezení na kancelářské židli omezují rizika kancelářské práce

Dejme tedy tomu, že zaměstnavatel vám výškově nastavitelný stůl a dokonce ani chodící pás nezakoupí a vy se rozhodnete, že nebudete do svého zdraví investovat ani ze svého a nezbude vám nic jiného, než při práci u PC sedět na kancelářské židli. Zdravě na ní sedět nelze. Otázkou tedy je, jak na ní sedět co nejzdravěji?

Důležitou podmínkou je, že židle je nastavitelná alespoň co do výšky sedáku a sklonu opěrky zad. Ideální potom je, pokud je nastavitelný i sklon sedáku. Bonusem je nastavitelná hlavová opěrka a opěrky rukou. Ještě větším bonusem je nastavení tuhosti a vůle všech pohybů.

  1. Výška sedáku
    • Výšku sedáku volte tak, aby nohy byly pevně na podložce (zemi) a v kolenech byl přibližně pravý úhel. Nesmí docházet k tomu, že vám nohy “visí” ve vzduchu. Tím dochází zejména k nadměrnému útlaku zadní části stehen, omezení proudění krve do dolní části nohou a to působí, mimo jiné, např. riziko vzniku křečových žil a s tím spojených potíží (chronická žilní nedostatečnost).
    • Pokud vám žádné nastavení nevyhovuje, vyzkoušejte využití podpěrky nohou.
  2. Sklon sedáku
    • Pokud můžete nastavit sklon sedáku, správná poloha je taková, že mírně padáte směrem dopředu. Tj. nikdy ne naopak, že zadní část sedáku je níže, než přední. Vodorovná poloha je neutrální a v případě, že židle nemá sklon sedáku nastavitelný, měla by být uplatněna.
  3. Nastavení opěrky zad
    • Opěrka zad je od toho, aby podpírala záda. Proto by měla být správně tvarovaná a zejména, také správně nastavená. Opěrka zad, která je nahnutá značně dozadu a umožní vám sice dobře se prospat, je vám při práci na PC zcela k ničemu. Opěrka zad by měla na záda mírně tlačit a nutit vás, rovnat se.
  4. Nastavení hlavové opěrky
    • Hlavová opěrka nemusí přímo tlačit na hlavu, toto je spíše kontraproduktivní. Hlava musí mít možnost přirozeně se pohybovat. Avšak v případě potřeby, kdy chcete ulevit namoženému krku je důležité, aby byla opěrka k dispozici.
Kancelářská židle značky THERAPIA disponuje všemi výše uvedenými vlastnostmi a sezení na ní značně snižuje riziko poškození páteře

Výhodou dražších, profesionálních ergonomických židlí oproti levnějším variantám je zejména skutečnost, že jsou sestaveny na míru jednotlivci. Použité materiály jsou velmi příjemné, optimálně rozkládají síly a útlak na sedací aparát je tak minimalizován. Navíc jsou velmi vzdušné a zamezují zbytečnému pocení a zapařování se. Dražší židle navíc umožňují tzv. dynamické sezení, kdy člověk není nucen stabilní polohou židle sedět staticky, ale může se různě naklánět – vpřed i vzad a to jak pomocí sedáku, tak i opěrky zad. Židle tyto pohyby kompenzuje “protiodporem”, čímž je tělo stále podpíráno.

Nejčastější chyby při sezení u PC

Většina lidí dělá při sezení jedny a tytéž chyby, kterými jsou zejména:

  • opírání se lokty o stůl a sezení s obloukem v zádech;
  • nevyužívání zádové opěrky židle (opěrka je špatně nastavená a nepodpírá záda);
  • sezení příliš vepředu sedáku (ideální sed je po celém sedáku tak, aby se záda opírala o zádovou opěrku. Moderní ergonomické židle THERAPIA tento nešvar eliminují performací přední částí sedáku);
  • noha přes nohu (způsobuje zbytečný tlak na kloubní soustavu a útlak cévní a nervové soustavy);
  • nohy visí ve vzduchu – houpou se (k tomuto dochází zejména u jedinců nestandardně malého vzrůstu nebo v případě nevhodně nastavené výšky sedáku. Tato poloha způsobuje zbytečný útlak cév zadní strany stehen a tím možné problémy s cévním systémem dolních končetin);
  • sedák je příliš nízko a stehna jsou nadzdvižena nad sedák židle (váha se nerozloží rovnoměrně mezi sedací partie a toto může způsobovat zejména zvýšený útlak v oblasti hýždí a konečníku a s tím spojené problémy);
  • rozvalená poloha, kdy osoba prakticky na židli leží (tato poloha způsobuje nepřirozenou polohu hlavy – předklon a tím zbytečný tlak na krční páteř).

Nutno také podotknout, že notebook, tedy přenosný PC, který nemá oddělitelnou klávesnici od zobrazovací jednotky, nesmí sloužit k trvalé práci.

Pokud chcete využívat notebooky, pak je nutno tyto postavit na stojánky a připojit k nim externí klávesnici nebo lépe, připojit k nim jak klávesnici, myš, tak i externí monitor.

Další rizika kancelářské práce

Tak jako na kterémkoliv jiném pracovišti, i v kanceláři platí za jedno z největších rizik, riziko nepořádku. Pokud je na pracovišti nepořádek, tento může přímo způsobit vznik pracovních úrazů (zakopnutí, uklouznutí apod.) nebo následky úrazu může zhoršit. Zejména problematické jsou např. eurosložky na zemi, pravítka, propisky apod.

Další riziko představují šuplíky ponechané v otevřené poloze, o které se rádo zakopne. Bestsellerem jsou pády ze židlí, zejména těch s polstrováním, na kolečkách a točících se. Padá se však i ze stolů, parapetů, skříní a jiných zařizovacích předmětů. Především období vánoc, velikonoc nebo narozenin, je období těchto pádů. Výzdoba kanceláře řetězy, baňkami či balónky, se rychle může proměnit v boj o život. K pádům dochází také při instalaci nebo nastavení dataprojektoru, umístěného pod stropem.

Pro práce ve výškách je vždy nutno zajistit vhodné prostředky, kterými jsou především žebřík nebo schůdky.

Úrazy mohou být způsobeny i přívodními kabely k PC. Tyto, v podobě chobotnice nebo pavučiny, chcete-li, často straší pod stoly zaměstnanců. Jednoho dnes se může stát, že zaměstnanec si do kabelů zamotá nohu ve chvíli, kdy bude chtít odsedat od stolu a tím si způsobí pád. Nebo vlivem poškození kabelu dojde přímo k úrazu elektrickým proudem.

Riziko popálení se při přípravě horkých nápojů snad netřeba zmiňovat. Často je způsobené nepozorností. Mnohem horší jsou situace, kdy je nápoj přenášen po pracovišti, skrze neprůhledné dveře, které se otvírají proti “kuchyňce.” V těchto situacích často dojde k úplnému rozlití horkého nápoje na hrudník zaměstnance a popáleniny mohou být dost vážné.

A co požáry? Co způsobuje požáry v kancelářích?

Požáry jsou často způsobeny přímo od PC. PC je jako pracholapka. A když je prachu moc, chlazení selhává a může dojít k zahoření. Příznakem je, že se počítač samovolně začne restartovat – ochrana proti přehřátí. To může být signálem k tomu, že je potřeba PC řádně vyčistit. Pokud už ale k požáru dojde, je dobré zachovat chladnou hlavu a PC odpojit od zdroje proudu. Pak jej vytáhnout z pod stolu na volné prostranství, kde nemůže nic zapálit a případně douhasit.

Hořet mohou ale i kopírky, tiskárny, skartovačky, rychlovarné konvice. Na tyto požáry je potřeba být připraveni. Znát umístění hlavního vypínače elektrické energie a znát umístění a způsob použití přenosných hasících přístrojů. Elektřinu je dobré v mimo pracovní době zcela odpojit. Vůbec nejhorší je a jde o častý zlozvyk zaměstnanců, nechávat permanentně puštěné PC a to i po odchodu z kanceláře nebo i přes víkend.

A co by to bylo za článek o rizicích v kanceláři, pokud bychom nezmínili riziko pořezání se o papír nebo cvaknutí se spokovačkou.

Rizika kancelářské práce nejsou malé a není dobré je podceňovat

Jak zvýše uvedeného vidíte, rizika kancelářské práce rozhodně nejsou zanedbatelná. I proto by každý zaměstnavatel měl poctivě řešit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, na všech svých pracovištích, včetně kanceláří.

A jak jste na tom vy? Přijde vám kancelářská práce riziková? Napadají vás další rizika, než výše uvedená? A cítíte nějaké potíže vlivem kancelářské práce? Používáte ergonomické doplňky? Podělte se v komentářích.

ZANECHAT KOMENTÁŘ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno